S postojem Viktora Orbána k Ukrajině nesouhlasím. V mnoha ohledech ho ale považuji za důležitý prvek v Evropě. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl europoslanec Ondřej Knotek (ANO). Ten se kromě jiného rozpovídal o kampani hnutí ANO do evropských voleb. Co říká na program koalice Spolu či hnutí STAN? A jak vnímá „rozchod“ Dity Charanzové s ANO?
Už v červnu nás čekají volby do Evropského parlamentu. Jaká současná témata EU jsou pro ANO nejdůležitější?
Definovali jsme si tři oblasti. Do té první patří ekonomika a konkurenceschopnost, což souvisí i se zelenou politikou. Ta je nyní řízena ideologicky, musíme se více bavit s průmyslem. Bez něj totiž nebude hospodářství. V takovém stavu pak nemůžeme zvládnout žádnou krizi.
VIDEO: S Babišem se názorově rozcházíme, připustila Jourová
Druhá oblast se týká migrace. Jsou státy, které s podobou migračního paktu nejsou spokojeny. Naše vláda falešně říkala, že v něm nejsou obsaženy kvóty. Jenže povinná solidarita k nim přímo povede. Toto téma bude ještě před volbami i po nich silně rezonovat. Někteří politici se s tím nesmíří, budou dělat vše pro to, abychom byli schopni ubránit náš způsob života.
Třetí téma souvisí s rozložením sil v Evropské unii. Ta totiž vznikla jako ekonomický projekt a spolek suverénních členských států, které spolupracují na vnitřním trhu a ctí volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb. V posledních letech ale docházelo k centralizaci směrem do Bruselu. Podle nás je na čase vrátit se spíš k původním kořenům. Evropa je silná pouze skrze silné členské státy.
O těchto bodech by vcelku podobně mluvili i zástupci ODS. Proč by měl člověk volit hnutí ANO, a nikoliv třeba kroužkovat představitele ODS na kandidátce Spolu?
Už z názvu koalice Spolu plyne, že jde o koalici. Na předních místech jejich kandidátky máte členy ODS jako zaryté odpůrce Green Dealu i centralizace směrem do Bruselu a pak zástupce TOP 09 jako pravý opak. Lidovci jsou zase jednou nohou tam a druhou tam. I když můžete kroužkovat určité kandidáty, zrovna vaši favorité se do europarlamentu vůbec nemusí dostat. Může se opakovat scénář koalice PirSTAN ze sněmovních voleb 2021, kdy pirátský poslanec pracoval ve Sněmovně a jeho dvojka z hnutí STAN mezitím lobbovala na náměstích.
Hnutí ANO mívá v průzkumech mezi 30 až 35 procenty, což je obrovská politická síla. Nebereme to na lehkou váhu. Nyní se snažíme přesvědčit voliče, aby nám dali hlas i v evropských volbách. Pokud Češi chtějí hájit rozumnou politiku, konkurenceschopnost a únosnou míru v prosazování Green Dealu, hlas pro koalici Spolu – na rozdíl od nás – znamená nejistotu.
Zajímalo by mě, jak moc do vaší kampaně bude zasahovat Andrej Babiš. Vyhovuje vám způsob, jakým váš předseda vedl poslední kampaně? Připomenu například velmi konfrontační slogany jako „Chaty a chalupy migrantům? To fakt nechci.“ či „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.“
Asi by bylo fér bavit se celkově o tom politickém prostředí. V roce 2022 jsme zase viděli republiku posetou billboardy Spolu, na nichž byl Andrej Babiš vyobrazen vedle Vladimira Putina. Do Ruska se přitom jezdilo za Nečasovy vlády a jednalo se o Temelínu. Nevím, jestli ze strany Spolu bylo zrovna vhodné hrát tuto kartu. Jinak máte pravdu, že poslední předvolební kampaně byly vyhrocené. Na druhou stranu se ukazuje, že některá ta sdělení byla zacílena dobře.
Znovu zopakuji to tvrzení: „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.“ Podle mnoha politologů nebo marketingových expertů tato hláška v lidech evokovala, že nás Petr Pavel zatáhne do války s Ruskem, pokud se stane prezidentem. Rozumím, že ta kampaň byla vyhrocená z obou stran. Opět se vás ale ptám, jestli ten zmíněný billboard přece jen nebyl přes čáru?
Mně osobně to vůbec nevadilo. Říkám to za sebe. Na upřímnou otázku upřímnou odpověď. Přesto jsem ale zaznamenal, že ten billboard skutečně štěpil společnost. To naprosto uznávám.
Západní země jako Francie či Německo nestojí o silné lídry ve střední a východní Evropě, kteří by jim mohli házet klacky pod nohy.
Pojďme k současné kampani. Jak ji letos hnutí ANO povede?
Kampaň povedeme kontaktně, v tom jsme skutečně velmi silní. Chceme být v ulicích, budeme mluvit přímo s lidmi. To znamená stan o rozloze tři krát tři metry a kolem toho perimetr. Lidé přicházejí a odcházejí a vy se s nimi bavíte. Osobně si tuto formu kampaně velmi užívám, i když je to náročné. Člověkovi to pak pomáhá i v Bruselu, protože je méně odtržený od reality.
Už nyní je zřejmé, že horní místa vaší kandidátky budou vypadat odlišně od roku 2019. Kandidovat za ANO nebude Dita Charanzová ani Martina Dlabajová – prý kvůli konzervativnějšímu a více národoveckému směřování hnutí. Má vůbec smysl, aby ANO zůstávalo v unijní liberální frakci Renew?
Vezmu to postupně. Krajská předsednictva hnutí ANO nominovala celkem asi 40 osob, které by mohly kandidovat na pozici europoslance. Přestože zájem byl, v tom seznamu nefigurovala ani Dita Charanzová, ani Martina Dlabajová. Dva dny poté, co už byl naprosto jasný názor krajských předsednictev, se v médiích objevil článek, v němž Dita Charanzová říká něco ve smyslu, že se hnutí ANO změnilo a že už nechce kandidovat. Jenže skutečnost byla spíš taková, že kdyby ANO chtělo, tak by tam ten průnik asi byl.
Ještě před volbami v roce 2019 byla Dita Charanzová na billboardech s Andrejem Babišem a se sloganem „Česko ochráníme, tvrdě a nekompromisně.“ To byla národovecká kampaň. Pokud někdo po pěti letech najednou řekne, že mu vadí národovecké směřování, tak to není úplně konzistentní úvaha.
Když jsem o tom s Ditou Charanzovou mluvil, tak se mi zdálo, že jí ani tak nevadí národovecké směřování ve smyslu hájení českých zájmů, ale spíš třeba „koketování“ s Viktorem Orbánem, kterého Andrej Babiš opakovaně označil za přítele. Jak vůbec maďarského premiéra vnímáte vy?
Vezmu to skrz naší frakci, která je považována za liberální. Zároveň je ale také centristická. Přiznávám, že je dost rozkročená. Na jedné straně je například člověk z průmyslu jako já a na druhé straně Martin Hojsík (slovenský politik, dlouhodobě pracoval v Greenpeace; pozn. red.). Přesto jsme schopni vygenerovat kompromis, který je někdy více pravicově byznysový, jindy zase zvítězí zelenější a levicovější varianta.
Pravdou je, že velká část naší frakce vnímá lídry typu Mateusz Morawiecki, Janez Janša, Robert Fico či Viktor Orbán spíš negativně. Západoevropské země obecně žijí ve své neomylnosti. Jenže EU se za posledních 20 let změnila. Vidíte to dobře, když se něco stane na Blízkém východě. Mnoho lidí potom v Německu vezme palestinské vlajky a hlásí „smrt Izraeli“. Nějaká historie nebo hodnoty Německa už je tolik nezajímá. Západní země jako Francie či Německo chtějí centralizovat moc. Nestojí o silné lídry ve střední a východní Evropě, kteří by jim mohli házet klacky pod nohy. Od ostatních se pak čeká, že budou poslušní.
Jan Farský studoval v USA, jak se dělá federace. Danuše Nerudová sice mluví jako příručka, ale v realitě neví, jak Evropská unie funguje.
Ani bych si nedovolil kritizovat lídry střední Evropy za jejich odmítavý postoj k migraci. Vzpomínám si také, že vámi zmínění Mateusz Morawiecki a Janez Janša byli s Petrem Fialou prvními politiky, kteří po vypuknutí ruské invaze navštívili Ukrajinu. Viktor Orbán je naopak ostře kritizován za časté blokování západní pomoci. Vraťme se k němu…
S postojem Viktora Orbána k Ukrajině nesouhlasím. Naše pomoc napadené zemi je na místě. Přesto maďarského premiéra v mnoha ohledech považuji za důležitý prvek v Evropě. Vadí mi štváči ze západní Evropy, kteří bez ohledu na okolnosti křičí, že Orbána je třeba zničit. Navíc je tu evidentně vidět dvojí metr. Podívejte se, jak Evropská komise přistupuje na jedné straně k Orbánovi či Ficovi a na straně druhé k novému polskému premiérovi Donaldu Tuskovi. Od něj se dá totiž očekávat, že bude k EU vstřícnější. Dochází pak k naprosto absurdním situacím.
Jak se díváte na takzvané právo veta, které mohou členské státy uplatnit při některých hlasováních? Mělo by být zrušeno?
Právo veta a jednomyslnost znamená, že lídři států na jednání Evropské rady mohou stále zablokovat společný postup. Samozřejmě je třeba s tímto nástrojem šetřit. Má ale svůj smysl a potřebujeme ho. Pokud bychom si jej neobhájili, tak nás budou ovládat bruselští úředníci spolu s Německem a Francií. Takový model možná chtějí politici, jako je Danuše Nerudová (za STAN), Jan Farský (STAN) či Luděk Niedermayer (TOP 09). Rozhodně ho ale nechtějí čeští občané.
Když jste zmínil Jana Farského či Danuši Nerudovou, jak se díváte na jejich zájem o post nového českého eurokomisaře?
Jan Farský a Danuše Nerudová jsou takoví evropští politruci. Pan Farský studoval v Americe, jak se dělá federace. Paní Nerudová zase nemá zkušenosti. Sice mluví jako příručka, ale v realitě neví, jak Evropská unie funguje. Oba by v nějakých vedoucích funkcích pohořeli, protože by v zásadě jenom kývali, kývali a kývali. Takhle se zájmy v EU hájit nedají. Brusel je obrazně řečeno argumentační bitevní pole.
