Letošní maturity dopadly nejlépe za posledních osm let. Neuspěl jen každý dvacátý žák

Neúspěšnost u státních maturitních testů letos klesla po mimořádném termínu v červenci z květnových 11,2 procenta na 4,9 procenta maturantů. Proti loňsku, kdy neuspělo 17,7 procenta studentů, se tak snížila o 12,8 procentního bodu, informoval Cermat. Úspěšnost byla zatím nejvyšší od roku 2013. Jedním z důvodů může být i fakt, že studentům zdravotnických a sociálních oborů mohl kvůli epidemii covidu místo zkoušky stačit průměr známek za dobu studia.

Mimořádný termín didaktických testů se konal 7. až 9. července na 99 středních školách. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) jej letos vyhlásil s ohledem na epidemii covidu, kvůli které se řadu měsíců museli žáci učit na dálku.

Červencového termínu se mohli zúčastnit všichni maturanti, kteří neuspěli v řádném termínu v květnu nebo se z něj omluvili. Podle Cermatu se k němu přihlásilo 10 900 maturantů, z nichž se dostavilo 86 procent. V řádném termínu 24. až 26. května dělalo zkoušku poprvé 68 613 maturantů, nezvládlo ji 7 708 z nich.

U zkoušky z češtiny propadlo po řádném i mimořádném termínu 2,3 procenta prvomaturantů, tedy o 2,4 procenta méně než v květnu. Loni činila neúspěšnost v češtině 14,2 procenta. Angličtinu nezvládlo po obou jarních termínech 2,5 procenta studentů, v květnu to bylo 6,3 procenta. Loni z tohoto jazyka neodmaturovalo 5,1 procenta prvomaturantů. V matematice se neúspěšnost po červencovém termínu snížila z květnových 16,6 procenta na 6,6 procenta. Minulý rok test z matematiky nesložilo 17,5 procenta studentů.

Snížená hranice úspěšnosti

Podle již dříve zveřejněných informací letos ministerstvo školství snížilo hranici neúspěšnosti v matematice z 33 procent na 27 procent testu, jinak by byl zřejmě podíl neúspěšných větší. Úřad to zdůvodnil tím, že distanční vzdělávání v aktuálním školním roce neumožňovalo procvičit všechnu látku.

Didaktické testy mohli letos skládat všichni žáci posledního ročníku, kteří prospěli v prvním pololetí aktuálního školního roku. Testy nemuseli skládat studenti zdravotnických a sociálních oborů, kteří kvůli epidemii covidu pomáhali v nemocnicích a domovech seniorů. Ostatním se s ohledem na měsíce trvající výuku na dálku prodloužil čas na napsání testů, a to v češtině a cizím jazyce o deset minut, v matematice o 15 minut.

V němčině v červenci neúspěšnost poklesla z květnových 19,7 na 10,5 procenta, v ruštině z 9,2 na 4,7 a ve španělštině z 2,4 na 0,6 procenta. Z francouzštiny uspěli všichni přihlášení už v květnu.

Zástupci škol a pedagogických spolků už v první polovině června zhodnotili výsledky testů vesměs jako zdařilé. Za možný důvod poklesu neúspěšnosti v češtině označili například to, že se maturanti letos nemuseli připravovat zároveň na písemné a ústní zkoušky a že v testech byly jednoznačné otázky bez chytáků. Rozumné bylo podle předsedy Unie školských asociací CZESHA Jiřího Zajíčka také snížení hranice neúspěšnosti z matematiky. Snahy o úřední maturitu, kterou prosazovali premiér Andrej Babiš (ANO) nebo poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD), se podle něj ukázaly jako neopodstatněné.

Tagy: