Rozhovor s Markétou Pekarovou Adamovou o Pirátech, TOP 09 volbách i Kalouskovi
Pirátská strana zpět ve vládě? Pokud by to byla varianta, která po sněmovních volbách ochrání Česko před populisty a extremisty, tak je to to nejlepší, co můžeme udělat, věří předsedkyně TOP 09 a šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS podotkla, že by se neměly budovat příkopy mezi vládní čtyřkoalicí a Piráty, třebaže někteří z nich nyní pociťují hořkost. O ministrovi zahraničí Janu Lipavském řekla, že již dříve byl spíše vnímaný jako „TOPák“ než Pirát a v její straně má dveře otevřené. Promluvila také o odchodu Miroslava Kalouska, hájila digitalizaci v resortu zdravotnictví a o hrozbě „slovenského scénáře“ a možné spolupráci hnutí ANO s komunisty.
Vláda má za sebou turbulentní období. Z kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS) odešli Piráti, během toho došlo k ostrým slovním přestřelkám. Když jste se od předsedy vlády dozvěděla, že Piráti – respektive Ivan Bartoš – odchází pryč, co se vám prohánělo hlavou? Bylo to pro vás překvapení?
Myslím, že ne tak velké. Poté, co jsme už několik měsíců sledovali jeho trápení se s digitalizací stavebního řízení, bylo jasné, že dříve či později může dojít i k takovémuto kroku. Ostatně TOP 09 už 20. srpna vyzvala všechny ke koaličnímu jednání právě kvůli zpackané digitalizaci stavebního řízení. Chtěli jsme od Ivana Bartoše slyšet jasný plán, jak ty problémy vyřeší.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Pavlová si plat zaslouží. Není normální, aby ji brali jako flákače z gauče, říká Lojdová
Bohužel, nebyl schopen ani tehdy, ani v následujících týdnech odpovědět na tu nejzákladnější a zcela logickou otázku – kdy to začne fungovat? Kdy už budou moci všichni úředníci a stavebníci opravdu pracovat se systémem, který nevykazuje tak fatální chyby? K nápravě docházelo velmi pomalu. Je tedy logické, že pan premiér musel konat. Pro mě to až tak velké překvapení nebylo.
Ostatně od srpna – možná ještě dříve – se nás média jako koaličních partnerů zcela logicky ptala, jestli nebudeme požadovat rezignaci pana ministra Bartoše, jestli je načase ho vyměnit a situaci vyřešit tímto způsobem. My jsme mu dali dostatek času a prostoru pro to, aby spravil tu věc jako takovou, a také velkou součinnost. To bych chtěla zdůraznit, protože to trošku zapadává. Opravdu mu v další fázi pomáhalo hned několik dalších rezortů. Součinnost byla obrovská a nebývalá, přes to všechno se mu nedařilo situaci zlepšit. A proto to byl od pana premiéra očekávatelný krok.
Vy jste v jednom z příspěvků zmínila, že se nejedná o vládní krizi. Jak moc ale skutečně bolí odchod Pirátů z vlády? Nemohli by právě i z pozice „konstruktivní opozice“ dělat problémy, když to přece jen byli vaši koaliční partneři, kteří vám viděli pod rukou? A poukazovat na věci, které třeba nebyly doposud veřejně známé, jak naznačovali na své tiskové konferenci?
Byli jsme spolu 1014 dní ve vládě – a těch 1014 dní bylo bez větších konfliktů a problémů. Ano, občas jsme se dobírali k výsledku trochu déle a diskuze trvala, ale na pracovní úrovni jsme fungovali velmi profesionálně a konstruktivně. I na té mezilidské bych řekla, že jsme měli velmi nadstandardní vztahy.
Považovala bych tedy za jejich velmi špatnou vizitku, kdyby pokračovali v tom stylu, který předvedli hned dvě nebo tři hodiny poté, co došlo k oznámení konce Ivana Bartoše. Jako kdyby 1014 dnů ve vládě bylo za pár hodin zapomenuto – najednou z nich byli utlačovaní až ponižovaní partneři, kteří celou dobu koukali asi jinam a přehlíželi opravdu velké nekalosti. Takhle se tvářili na své tiskové konferenci.
Nedala se tak ostrá reakce ze strany Pirátů přece jen očekávat?
Mě to tehdy překvapilo, ale přičítala bych to emocím. Zároveň si myslím, že se takhle konstruktivní člověk zkrátka nechová, když začne okamžitě vytahovat taková osočení. Navíc velká část z těch věcí je postavená na úplné lži. To jim bylo opakovaně prokázáno. Stejně ale pokračovali v opakování těch lží. Tohle je za mě za hranou a víc to opět vypovídá o nich než o komkoliv jiném.
Pirátské ostřelování bylo opravdu drsné. Místy nevynechali ani vaši stranu, respektive ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Zmínili například, že i on má nedostatky v digitalizaci zdravotnictví. Jak pohlížíte na tuto linku, není to též podobný problém? Byť chápu, že digitalizace obecně byla Bartošova hlavní agenda, kterou chtěl dotáhnout.
Piráti jakožto strana se už po mnoho let na české scéně snažili vytvářet dojem, že jsou největšími odborníky a profesionály v oblasti digitalizace a e-governmentu. A pak se ukázalo, že když dostali tu zodpovědnost, vlastně se moc nevyznamenali. Neudělali nic zapamatovatelného, co by v digitalizaci bylo opravdu významné. Určitě nebyl lehký úkol zřídit Digitální a informační agenturu (DIA), výsledky ale zatím váznou, nejsou vidět. A když měli Piráti příležitost přijít s digitalizací stavebního řízení, doslova to zpackali.
Čili nesouhlasíte s jejich tvrzením, že i pan Válek ve své digitalizaci poněkud přešlapuje?
Myslím si, že se snaží jenom odvádět pozornost, ale to se jim nemůže podařit. Ministr Válek přišel s EZ kartou už před časem a od začátku říkal, že budou funkcionality nabíhat postupně – nejdříve chce otestovat každou fázi, aby fungovala správně, a teprve pak o ní můžeme hovořit jako o celkovém systému a o něčem, co se zdařilo. Kdyby Piráti naopak následovali jeho příkladu, že nejdříve je potřeba jakoukoliv digitalizační záležitost otestovat, pilotovat a teprve pak jít „naostro“, možná by měli výsledky mnohem lepší. Pan ministr Válek se sám zavazuje k určitým termínům.
Funkcionalit v EZ kartě bude přibývat a také máme mít možnost třeba e-žádanek pro vyšetření u lékařů. To je významný posun, všem to zlepší život a zjednoduší se kontakt s lékaři. Kdo má také velké úspěchy v oblasti digitalizace – a není Pirát, ale lidovec – je Marian Jurečka na ministerstvu práce a sociálních věcí. Ten do konce volebního období garantuje, že o všechny sociální dávky bude možné si požádat právě elektronicky.
Dnes to tak jde u mnoho dávek, například rodičák si můžete vyřídit jen elektronicky. Mám známého, který nedávno šel do důchodu a říkal, že mu žádost o penzi zabrala pouze sedm minut. Byl opravdu nadšený z toho, jak to funguje. Můžeme ukázat spoustu příkladů toho, kdy se digitalizace daří na různých rezortech a kdy tam problémy nejsou. Mrzí mě, že to kolegové Piráti nejsou schopni uznat.
Jan Lipavský občas býval i ve veřejném prostoru více vnímán jako TOPák než jako Pirát, co se týče zahraničněpolitických názorů. My bychom se určitě spolupráci nebránili. Když Schwarzenberg ještě žil, velmi často chválil Lipavského za jeho postoje a způsob, jakým vede českou diplomacii.
Pirátský odchod z vlády zaznamenal ještě jednu událost, a to, že naopak neodešel Jan Lipavský z pozice ministra zahraničí. Když jsem se koukal, kdo o něj má zájem, přišlo mi, že úplně všichni. Ostatně třeba lidovci mu nabídli veřejně spolupráci i členství. Jak to bylo u vás? Nepřišla z vaší strany panu Lipavskému nabídka, jestli by se nechtěl přidat do řad TOP 09?
S panem Lipavským dlouhodobě komunikuji samozřejmě nejen z titulu toho, že jako předsedkyně Sněmovny zastupuji parlamentní diplomacii. Ladíme postoje, řešíme profesně jednotlivé cesty a věci s tím spojené, vedeme diskuze i o ostatních tématech. Vím, že máme k sobě hodně blízko. Jan Lipavský občas býval i ve veřejném prostoru více vnímán jako TOPák než jako Pirát, co se týče zahraničněpolitických názorů.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zbavme se Pirátů i na úřadech a ušetříme, navrhl Křeček. Přijetím eura se už vláda podle něj zabývat nebude
Říkal to i veřejně, co mu v poslední době vadí na Pirátech, že se opravdu přestával ztotožňovat s některými ze svých kolegů z této strany. Naopak si možná bude chtít sám ujasnit, jestli je pro něj dobré pokračovat v nějaké další konkrétní straně. My bychom se určitě spolupráci nebránili. Bavili jsme se spolu o tom, že bychom mohli na některých konkrétních tématech ještě ten rok spolupracovat.
TOP 09 je jednoznačně prozápadní a proevropskou stranou, která je jasně hodnotově ukotvená, a to už od dob Karla Schwarzenberga. Právě ten jakožto ministr zahraničních věcí je – mám ten dojem – následován Janem Lipavským. Když Schwarzenberg ještě žil, velmi často chválil Lipavského za jeho postoje a způsob, jakým vede českou diplomacii. Vidím tam hodně průniků a hodně příležitostí ke spolupráci. Uvidíme, co čas přinese.
Čili to mám chápat tak, že pan Lipavský u vás má dveře otevřené.
Ano. Určitě se to dá takto nazvat.
Kdo ty dveře naopak zavřel, byl Miroslav Kalousek, který minulý týden odešel oficiálně z TOP 09. Bylo to pro vás překvapením? Měla jste možnost s ním vůbec mluvit? Ať už před, během nebo po odchodu.
Postoje Mirka Kalouska se opravdu velmi lišily. Poslední dva a půl roku velmi intenzivně kritizuje každý druhý krok vlády, a to i přesto, že jsme s ním vedli diskuze uvnitř naší strany. Když jsme spolu hovořili na našem jednom jednání, zcela jasně jsme pro něj společně s ostatními kolegy ukázali cestu k návratu do české politiky. Bylo by lepší, kdyby byl schopen prosazovat věci nejenom zvenčí.
Ono je totiž jednodušší kritizovat, když to můžete říkat sám za sebe, nemáte žádnou zodpovědnost a nemusíte se dohadovat s koaličními partnery. To umíme psát na Twitter úplně každý, anebo tedy už na síti X. Něco jiného ale je to vše vydiskutovat s kolegy a následně prosadit. Nicméně se rozhodl takto. Je to zcela legitimní rozhodnutí, které respektuji. Děkuji mu za veškerou dosavadní spolupráci a za to, že byl při vzniku TOP 09.
Vláda má ještě rok na to, aby dokázala, co může dokázat. Na druhou stranu vidíme i v průzkumech a v posledních volbách, že opoziční strany výrazně sílí. Hnutí ANO vede v průzkumech a růžky vytahují i neparlamentní strany, ať už je to koalice Stačilo! Kateřiny Konečné nebo Přísaha Roberta Šlachty. Nebude to pro koalici Spolu hodně velký oříšek?
Víte, byla bych velmi nerada, kdyby se Česká republika jako celek ubírala cestou, jakou se vydalo Slovensko. Sice se vrátilo k politikovi a předsedovi vlády Robertu Ficovi, který jím už několikrát byl, ale začal se chovat tentokrát natolik odlišněji od předchozích období v některých zahraničně-politických věcech, že úplně otočil kormidlem celého Slovenska během jednoho roku. Země, která byla velmi prozápadní a orientovaná na své partnery v rámci Evropy, se začala orientovat na Východ, bagatelizovat ruskou agresi na Ukrajině a podobně.
Vidíme, že se tyto síly spojují, a to i v Evropské unii – v europarlamentu vznikla frakce Patrioti pro Evropu. Všechno to jsou strany, které více či méně kopou spíš za Rusko a ruský zájem. Ten určitě není stejný jako český zájem. To se asi shodneme a asi všichni cítíme, že je to velké ohrožení pro celou naši zemi.
Podle vás tedy hrozí Česku „slovenský scénář“? V čem konkrétně?
Na Slovensku se to ukazuje i v takových věcech, že klesá životní úroveň lidí, a to velmi výrazně a opravdu rychle. A veškeré služby státu místo toho, aby se zlepšovaly, buď stagnují, nebo se zhoršují. Lidem se zvedají daně, ale zároveň za to nedostávají adekvátní službu. Uvádím to jako příklad, jak bych byla opravdu velmi nerada, abychom skončili a kam by nás rozhodně táhly zmíněné subjekty, tedy koalice Stačilo! a u hnutí ANO, které je s nimi ochotné spolupracovat.
To se ukázalo po krajských volbách. Hned v několika krajích, jako je třeba Olomoucký, vznikly spolupráce s SPD nebo se stranou, jako je PRO. To je opravdu varující a měli bychom si všímat těchto koalic. S komunisty už hnutí ANO jednou spolupracovalo, když byla menšinová vláda s ČSSD. Ve chvíli, kdy by mohlo znovu, tak tahle koalice by nás určitě netáhla nikam jinam než na Východ. Pak vidíme destrukci institucí, která právě na Slovensku probíhá.
Neukazuje to zároveň na fakt, že lidé jsou počínám vlády, ať už u nás nebo na Slovensku, opravdu nespokojení?
Mnohdy jsou lidé u nás s něčím nespokojení, ale úplně neumí říct, co se tady šíří – spíš je to taková atmosféra, která ale není úplně často podložená konkrétní věcí. Teď je moderní nás ve vládě jenom kritizovat, ale jsem přesvědčena o tom, že jsme udělali spoustu opravdu velmi dobrých kroků. Zvládli jsme mnoho krizí, prošli jsme a procházíme si opravdu nelehkými časy. Věřím, že to lidé ve finále ocení.
Zbývá ale pouhý rok do voleb a preference zatím naznačují, že opoziční a neparlamentní síly mohou mít tentokrát navrch.
Za ten rok jsme určitě schopni přesvědčit lidi, že pro ně budeme kvalitně pracovat i v příštím volebním období a dotáhnout věci, které jsou potřeba pro modernizaci naší země. Abychom byli schopni držet krok s jinými zeměmi, byli konkurenceschopní nejenom ekonomicky, ale třeba i v oblasti vzdělávání. Můžeme do toho všeho investovat ještě hodně společné energie a věřím, že máme šanci to zvládnout.
Pokud by to byla varianta, která tuto zemi ochrání před populisty a extremisty, tak je to to nejlepší, co můžeme udělat. Věřím tomu, že toho budou schopni i samotní Piráti
Když už jste mi krásně nahrála, mám tu jeden hypotetický scénář. V momentě, kdy bude po volbách, budeme vědět, jaké je rozložení sil, začne se skládat vláda a zjistí se, že třeba do vaší čtyřkoalice – pokud budete pokračovat v tomto formátu – byste potřebovali ještě třeba Piráty, je to něco, s čím byste dokázala pracovat? I přes nedávný divoký „rozchod“?
Určitě. Nemyslím si, že se teď mají hloubit nějaké nepřekročitelné příkopy. Měli bychom být schopni jakékoliv spory nebo rozdílnosti názorů řešit civilizovaně. Pokud by to byla varianta, která tuto zemi ochrání před populisty a extremisty, tak je to to nejlepší, co můžeme udělat. Věřím tomu, že toho budou schopni i samotní Piráti, byť teď někteří z nich možná můžou pociťovat určitou hořkost a byť třeba ještě ani netušíme, kdo je povede po jejich sjezdu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Piráti nejsou na dně, nabízím zkušenosti, vzkázal exprimátor Hřib. Do vedení je logickou volbou, míní experti
