Musk jako Putinův muž? Samozvaný spasitel je mocnější než prezidenti, ovlivnila ho šikana

Musk si volá s Putinem, před rokem vypnutím Starlinku zamezil ukrajinskému útoku, naposledy kvůli usmíření s Moskvou nabádal Kyjev k odstoupení části území. Je podle vás proruský?
Já bych tohle slovo určitě nepoužil. Třeba v případě Donalda Trumpa by to ale sedělo. To je šmelinář, který se dohodne s kýmkoliv. Musk má v sobě oproti němu sadu hodnot, z nichž nesleví. Přestože připouštím, že je občas na pováženou, co dělá. Problémem je u něj podle mého to, že zjevně propadnul přesvědčení, kterým se vyznačuje více úspěšných podnikatelů: „Když umím byznys, umím všechno. Všemu rozumím. I geopolitice.“

ČTĚTE TAKÉ: Musk je jediný člověk s mozkem v Americe, říká Medveděv

Výsledek je mrzutý. Moskva ho prezentuje jako svého člověka.
Těžko odhadovat, nakolik jsou jeho postoje k válce na Ukrajině dané tím, co má přímo od Rusů. Rozhodně se průběžně baví i s vysoce postavenými ukrajinskými představiteli. Musk se v životě vždy řídí hlavně svými instinkty, mnohokrát mu dopomohly ke skutečně úžasným výsledkům. Jenže faktem je, že někdy má i jiné rádce. Projevují se u něj různé mánie. Mimo jiné propadnul tomu, v čem jede ve velkém i jeho otec.

Čemu?
Konspiračním teoriím. Už i Elon začíná na sítích vypouštět totální konspirační bláboly. Kdo ví, možná něco z toho považuje za vtip. Vtipné by to však bylo jen v uzavřené společnosti jeho kamarádů. Kdybyste mu tohle chtěl vysvětlit, nepochopí to. I když jde o člověka, který napsal ohromné množství tweetů, stejně nepobere, že ve psaném projevu může ledacos vyznít jinak. Není náhoda, že jeho projevy na sociálních sítích jsou mnohem extrémnější než v reálu.

Jako twitterové zesměšňování ukrajinského prezidenta Zelenského.
Kvůli práci v médiích jsem prošel několika školeními k práci na sociálních sítích. A prvním pravidlem je: „Když vidíte rudě, nic nepište.“ Musk to zjevně nedodržuje. Všimněte si, že jeho nejproblematičtější statusy a tweety bývají odeslané kolem druhé, třetí hodiny ráno. Jen v některých případech pak zpětně uzná, že to byla hrozná blbost.

Nezapadá ale tweet o Zelenském do jeho postojů k ruské agresi? Kritiku schytal už loni, když vypnutím Starlinku zamezil ukrajinskému útoku na Sevastopol.
Tehdy byl přesvědčený, že kdyby to Ukrajince nechal udělat, vedlo by to ke třetí světové válce. A upřímně řečeno – myslela si to i velká část americké generality.

Jenže kde bere Musk jako nikým nevolená civilní osoba mandát k rozhodování o tak klíčových záležitostech?
Chápu, kam tou otázkou míříte. Přesto namítnu: Je to jediný člověk na planetě, který je schopen dodat systém podobně sofistikovaného vysokorychlostního satelitního připojení k internetu. Takže… Jistě, z etického pohledu to možná lze označit za ošidné. Co s tím ale chcete dělat? Zprivatizujeme mu Starlink?

Nevím. Koncentrovat tak velkou moc v rukou jediného, navíc poněkud vrtošivého muže mi však přijde nebezpečné.
Ano, Musk je nestabilní. Berme to ale zkrátka tak, že před sebou máme Rockefellera moderní doby. Pokud by systém podobný Starlinku dokázala vyvinout i jiná firma, dal by se na Muska ukázat dlouhý nos. Nikdo druhý to však neumí. Takže Musk tu moc zkrátka má.

Co se vůbec ví o jeho politických názorech?
Začínal jako demokrat, aktuálně se víc kloní k republikánům. Je to asi částečně dáno jeho byznysem. Třeba Trumpem však Musk vyloženě pohrdá.

Vážně? I když mu obnovil účet na Twitteru?
I tak. Považuje ho za „bullshitera“. Utkvělo mu, jak se s Trumpem bavil, a bývalý americký prezident mu tam něco blábolil, řeč naprosto nesouvisle odváděl k úplně jinému tématu. To by za normálních okolností nahrávalo Joeu Bidenovi, jenže k tomuhle sblížení ve skutečnosti též nedochází. S Bidenem si totiž nesedli. Biden je odborář. A jestli Musk něco fakt nemá rád, tak odbory.

Jednoduchá otázka: Co je Musk zač?
Především extrémně zajímavá osoba. Zatímco jiný silně asociální miliardář Jeff Bezos je v zásadě hrozně nudný, Muska považuji za nenapodobitelného. Působí nevypočitatelně, nečitelně. Bývá přirovnáván ke Steveu Jobsovi, Elon je ale s tím svým přesahem do všech možných oblastí ještě dál. Opakovaně dokázal neuvěřitelné věci. Neumí dělat věci jen na půl.

Kam až sahají jeho ambice?
Na Mars. Jeho ambice jsou zcela jistě doslova mimoplanetární. Sám by řekl, že to nedělá pro sebe, ale pro lidstvo. Na Mars podle něj musíme proto, jelikož až začne třetí, čtvrtá světová válka, Země bude zničená. Tak je to u něj se vším.

Pokud si někdo myslí, že si pořídil Twitter kvůli možnosti ovlivňovat politiku, pak se podle mého mýlí. Spíš je za tím tenhle mesiášský komplex. S jeho pomocí prezentuje všechno. I Teslu. I své revoluční nápady v robotice. I vizionářské pokusy s umělou inteligenci. Často třeba mluví o tom, že mu jde o „zachování lidského vědomí“. Proto se prý musíme hodně množit. Je velkým propagátorem toho, že všichni máme mít co nejvíc dětí, abychom nevymřeli. I to je jeho mise.

Věříte Muskovi, že mu v první řadě nejde o výdělek?
Minimálně sám to tak vnímá. Má pocit, že všechno dělá s vyšší vizí.

Jenže i jeho potkaly porážky. Třeba na koupi Twitteru prodělal desítky miliard dolarů. Byl to jeho nejhorší obchod v životě?
Nebyl by, kdyby s Twitterem zacházel jinak. Celé to ekonomicky nedává příliš smysl, o tak hrozný propadák by ale jít nemuselo. Na působení v Twitteru jsou vidět všechny rysy jeho povahy. O mnohém vypovídá, jak šíleně zametl s původním vedením. Jak propustil 85 procent zaměstnanců. Kdyby jich vyhodil 50 procent, nejspíš by se to neprojevilo vůbec. Jenže on trval na pětaosmdesáti. A to už bylo moc, přestože měl s přezaměstnaností svým způsobem pravdu. Říkal to i sám: „V Tesle mám na to samé 120 lidí, ve SpaceX tři sta. Tak proč by jich tu měly být tři tisíce?“

Hodně uživatelů Twitteru ho má za hrobaře této sociální sítě. Když na ni dal anketu, zda má v čele společnosti zůstat, výsledkem bylo jasné NE. Vida – stejně funkci neopustil.
Protože se chová podle toho, co se mu zrovna hodí do krámu. Obecně u Muska přímá demokracie rozhodně nefunguje.

Myslíte, že ho podobná nedůvěra alespoň trápí?
Podle mého se jen víc zatne a zabejčí. Podívejte se na jeho působení u Tesly. To taky nebyl instantní úspěch. Začínali tak, že vzali Lotus, do kterého dali baterku a pohonné ústrojí. Pak se do toho vložil Musk, všechno začal upravovat. Výsledek? Na každém autě prodělávali desítky tisíc dolarů. Chyby zkrátka dělá. A dělá jich hodně. Má však dost velký finanční polštář, aby je ustál, něco z toho nakonec dostal. Dostane něco i z Twitteru? Nevím. Nepomáhá mu ústup celého segmentu sociálních sítí. Třeba Facebook už mezi mladými není moc populární, i Twitter zmutoval v něco, co z pohledu spousty uživatelů není ideální. Za sebe tipuji, že Musk i v případě Twitteru nakonec přijde na nějaký funkční model. Ale bude to trvat dlouho. Někdo by do té doby třeba vycouval, on ne. On naopak ještě přidá.

The irony is that my company is making brain chips pic.twitter.com/TP17fb6vKB

— Elon Musk (@elonmusk) October 7, 2023

I na Twitteru je každopádně vidět, že nemá jen fanoušky. Jak ho vidíte vy? Je spíš génius, nebo padouch?
Nejspíš asi geniální padouch. V některých směrech se projevuje skutečně geniálně, vizionářsky. Je to bezesporu chlap, který má neotřelé nápady. Zároveň ale za nimi jde neuvěřitelně tvrdě. Najdou se jedinci, kteří ho budou mít za sociopata. Vlastně by to asi řekli skoro všichni jeho zaměstnanci, kteří se s ním rozloučili ve zlém. Existuje jen hrstka těch, kteří s Muskem vydrželi pracovat delší dobu. Z jeho životopisu od Waltera Isaacsona se o Muskově povaze dozvíte leccos.

Co třeba?
Že pokud jste mu nějakou dobu poblíž, musíte mít zvláštní schopnost odbourávat a odfiltrovávat jeho zlostné výstupy. Slovem „hlupák“ prý nešetřil už jako malý. Pokud mu někdo vykládal věci, které se mu zdály nesmyslné, prostě dotyčného označil za blbce. A bylo mu jedno, zda to povídá spolužákovi nebo učiteli.

To mu zůstalo?
Nejspíš ano. I k hodně blízkým lidem se dokáže chovat necitlivě. V knize o tom mluví člověk, který s Muskem dělal ve Space X. Důvěřovali si, byl pro Elona důležitý, dohlížel na první starty Falconu. Pak se s ním ale Musk zničehonic naprosto neceremoniálně rozloučil. Poslal ho prostě pryč. Nazdar. On dokáže ze svých lidí dostat to nejlepší. Doslova je vyždímá. Devadesát procent z nich to nevydrží, pět procent to jakž takž chvíli zvládá, načež se úplně vytaví a vypnou. Až do konce to ustojí jen pár jedinců. Osobně bych pracovat pod Muskem nechtěl.

Dogs rock pic.twitter.com/lUe4M7Tzjr

— Elon Musk (@elonmusk) October 2, 2023

Těžké je s ním i žít. Na Muskovy záchvaty zloby si stěžovaly též jeho partnerky.
Naštěstí má záklopku. Přestože jde o kus chlapa, k fyzickému násilí směrem k ženám se prý nikdy nesnížil. V Isaacsonově knize je velmi jasně řečeno, že má rád drama. Že by měl partnerku, se kterou se nehádá, s níž na sebe neječí? To by pro něj byla nuda.

Ženy tedy nebije, se zakladatelem Facebooku Markem Zuckerbergem se ale mlátit chtěl. Když mluvil o tom, jak se spolu poperou v kleci, myslel to podle vás vážně?
To nikdo neví. Kdo ale viděl, jak poctivě Zuckerberg trénuje, ten pevně doufal, že to Musk myslel jen jako vtip. Musk má sice o dvě hlavy víc, asi by ale dostal strašně nařezáno. Přestože sílu určitě má. V knize je třeba popsaná jedna z velkolepých oslav, kterou mu připravila exmanželka Talulah. Dělala mu tématické večírky, tenhle byl zaměřen na Japonsko, takže pozvala i opravdového zápasníka sumo. A Muska nenapadlo nic jiného, než ho judisticky přehodit přes záda. Od té doby má permanentní bolesti v krční páteři.

Možná je i za tímhle podivínstvím Aspergerův syndrom, o němž se v souvislosti s Muskem mluví.
Možná. Zajímavé je, že si Aspergera diagnostikoval sám. Jeho matka k tomu říká: „Říká, že ho má. Tak ho asi má.“ Může to tak být. Musk se bezpochyby vyznačuje neschopností zpracovávat emoce, vciťovat se do druhých. Byť třeba na svých dětech, kterých má jedenáct, zjevně velmi lpí. Na rozdíl od svého otce.

U něho se zastavme, Errol Musk je pro vývoj Elonovy osobnosti zásadní. Synovi přece kdysi říkal, že je idiot, který nikdy nic nedokáže.
Ano, tak nějak to prý bylo. Přesto má Elon pro svého otce slabost a neustále usiluje o jeho uznání. Periodicky se s ním zkouší stýkat. Vždycky však znovu zjistí, že je to strašný průšvih, a zase otce zavrhne. Strašné pro Elona bylo třeba to, když si Errol po rozvodu s Muskovou matkou vzal paní, která už měla své děti. Errol jednu z těch dcer od mládí vychovával, začal s ní žít a přivedl ji do jiného stavu. To byl Elon Musk doslova nepříčetný. Nikdy to svému otci neodpustil. Errolova rodina žila do té doby v USA, Elon jim tam pořídil barák. Po tomhle skandálu je ale odlifroval pryč. Dodnes to v sobě nemá vyřešené. Stejně jako další věci, které se týkají jeho blízkých a dětství v Jižní Africe.

Co třeba?
Kupříkladu zážitek, kdy ho grázlové ve škole zmlátili a zkopali tak, až spadnul ze schodů. Měl tehdy hlavu nateklou jak balón. V nemocnici ho týden dávali dohromady. Na tuhle strašnou nakládačku nikdy nezapomněl.

Muska prý hodně ovlivnilo i další trauma – odcizení s transgender dcerou Vivian.
O tom není sporu. Sám řekl, že odcizení s Xavierem – dnes Vivian – bylo nejbolestivější událostí v jeho životě od chvíle, kdy mu první dítě zemřelo kvůli syndromu náhlého úmrtí kojence. S nepochopením Vivian se evidentně vnitřně hodně pral. Nedokázal to zpracovat. U ní je problém, že se výrazně zhlédla v levicové ideologii. Špatně vydýchává, že zrovna její otec je tak strašně moc bohatý. Odmítla s ním být jakkoliv dále spojována. On o ní na oplátku poznamenal, že je plnohodnotnou komunistkou. Právě neshody s Vivian prý údajně stojí za jeho odporem k woke ideologii. Podobné světonázory považuje za jednu z největších hrozeb pro lidstvo.

Vzhledem ke všem rodinným malérům se možná není co divit, že má problém se spánkem a podle různých svědectví do sebe sype spoustu prášků.
Moc toho nenaspí, to je pravda. U lidí jeho typu se někdy popisuje, že jim hlavou nejede rychlík, ale hned několik rychlíků najednou. A každý jiným směrem. Genialita zkrátka často bývá něčím vyvážená. A u Muska se opravdu nezdá, že by měl být neustále happy. Místy prý prožívá velmi těžké deprese. Údajně propadá až paralyzujícím stavům, kdy měsíce není schopen fungovat, než se ho znovu podaří nahodit.

Sám prozradil, že mu v hlavě občas tančí démoni.
Říkají tomu „demon mode“. Je v tu chvíli vysloveně zlý. Na všechny. Mimo jiné přímo nenávidí, když mu někdo odporuje. Mnohem lepší je říct: „OK, podívám se na to.“ Jakmile druhý den přijdete a máte v ruce nějaká fakta, někdy se stane, že si to přechroupe a váš názor uzná. Týkalo se to třeba autopilota Tesly. Musk zkraje trval na tom, že musí fungovat výhradně přes obraz. Jeho podřízení chtěli kvůli bezpečnosti senzory, on to odmítal: „Člověk taky nemá žádné senzory. Jen oči, periferní vidění. Proč to nedokážete vymyslet taky tak?“ Nakonec se nechal přesvědčit, senzory tam dali, ale teď prý už zase hledá cesty, jak celý ten systém zjednodušit jen na „vizuál“. Hodně mi to připomíná Leonarda da Vinciho, jehož životopis od Isaacsona jsem před časem rovněž překládal.

Čím přesně vám ho připomíná?
Leonardo byl taky nezpochybnitelný génius. A taky měl své zvláštností. Nejzdůrazňovanější Leonardovou předností v životopisu bylo, že rád řešil základní otázky, které by nás už ani nenapadlo si položit. Jako: „Proč je nebe modré?“ Právě díky nim byl schopen se dostat věcem až na dřeň. Přestože byl pro mnohé své současníky za svérázného chlapíka.

Jako Musk.
Ano, takový je i Musk. A přece s ním chtějí být kamarádi úplně všichni! Největší politici planety mu nadbíhají, někdy až nedůstojně. Jako v případě Emmanuela Macrona, který moc stál o to, aby Musk postavil svou fabriku ve Francii. Kvůli tomu si vynutil iks setkání. Není v tom sám, Musk má dnes telefon na každého vlivného člověka této planety. Je na absolutní špičce.

A může si dovolit i zcela neprotokolární úlet, jako když si při setkání s tureckým prezidentem Erdoganem posadil na klín svého syna X AE A-Xii.
V klukovi s tímhle netypickým jménem se Musk zjevně vidí. Měl ho u sebe i při setkání s papežem, tahá ho všude jak pejska. Bere ho dokonce i na porady, kde s dvaceti inženýry řeší podrobnosti raketového motoru Raptor. Osobně to moc nechápu. Kluk bude určitě chytrý, roztomilý, ale… Je mu teprve něco přes tři roky. Jsem i z pohledu rodiče zvědavý, co z něj vyroste, když je zásluhou Elonovy benevolence vzhůru až do dvou hodin v noci.

Isaacsonova kniha řeší i jednu téměř filozofickou otázku. Proč se symbolem dnešní doby stal právě člověk tak svérázný, jako Musk. Tak schválně – proč?
Protože spojuje všechno. Je byznys i šoubyznys. Má přesah do politiky. Je extrémně úspěšný. Zajímavý tím, jak se prezentuje na sociálních sítích. Je kontroverzní. A názory vyvolávající reakci – souhlasné i nesouhlasné – jsou v současném světě nejžádanější.

Bude to tak i dál? Kde podle vás bude Elon Musk za deset let?
Kdyby to byl Bezos, řeknu: na Marsu. Jenže Musk tam letět nechce, připravuje to pro ostatní. Což je mimochodem taky zajímavé: Britský miliardář Richard Branson letěl do vesmíru, Bezos taky. Musk ne. Sám to prezentuje tak, že ze SpaceX nedělá miliardářské hobby. Osobně to ale beru tak, že k tomu má respekt a do vesmíru se mu samotnému příliš nechce.

Vrhnul se naráz do několika oblastí, všechny jsou teď moderní, perspektivní. Ve všech je daleko. Jistě, můžete mu mít za zlé ledacos. Na zajímavé věci má ale čuch.

Jinými slovy: bojí se.
Možné to je. Přestože jindy prokazuje odvahy až až. Ale zpátky k vaší otázce… Kde bude za deset let? Ve SpaceX se už asi budou moci pochlubit dostatečně silnou raketou k cestě na Mars. Zajímavé bude i to, co Musk dokáže s umělou inteligencí, což je vlak, do kterého teď naskakuje hned z několika stran. Mimo to jsem zvědavý, co zbyde z jeho Twitteru. Bude za 10 let ještě někoho zajímat? Těžko odhadovat. Jisté je, že z pohledu dějin teď do značné míry žijeme v Muskově éře. Má naprosto bezprecedentní vliv. Vrhnul se naráz do několika oblastí, všechny jsou teď moderní, perspektivní. Ve všech je daleko. Jistě, můžete mu mít za zlé ledacos. Na zajímavé věci má ale čuch.