Zeman o prezidentských kandidátech i dovolené
V lednu půjdou vybírat hlavu státu i statisíce prezidentskými volbami nepolíbených voličů. Zdá se, že zatím svého oblíbence nemají a některé osobnosti, které chtějí nahradit Miloše Zemana, ani neznají. Podle politologa Jana Kubáčka budou nakonec hledat člověka působícího sympaticky, energicky, důstojně a současně provokativně, ale ne vulgárně. Na mladé zatím cílí zejména Danuše Nerudová nebo Karel Janeček. Jaké šance u nich mají Andrej Babiš či Petr Pavel?
„Zatím stále čekám, kdo nakonec bude kandidovat. Svého favorita mám, ale nechci ho prozrazovat. Jenže mi nepřijde, že by se o mladé voliče příliš zajímali. Ale k volbám půjdu stoprocentně, je to moje povinnost,“ sdělila redakci CNN Prima NEWS studentka Barbora Malinová z Jihočeského kraje.
Experti často říkají, že volby v lednu 2023 rozhodnou sociální a ekonomická témata. Jenže ta mladé voliče z velké části příliš nezajímají. Jak naznačují výzkumy z dřívějších voleb, velká část z nich si vybere na poslední chvíli a na základě osobních pocitů.
„Je pro ně důležitější, jestli kandidát působí sympaticky, energicky a důstojně. Zároveň, zda si dovedou představit změnu. Chtějí, aby země byla trendy, atraktivní, moderní a otevřená. Záleží pak, jestli s tím dokáží kandidáta ztotožnit,“ vysvětluje Kubáček.
Nerudová stejně jako Janeček
Velkou roli hrají sociální sítě a vystupování v podobně kontaktní kampaně. „Pro mladé je důležitá image, aby kandidát nebyl páprda nebo vulgární člověk. Měl by mít nadhled a provokativnost. Touto cestou jde třeba Karel Janeček,“ zmínil politolog českého miliardáře, který je mezi přibližně patnácti lidmi usilujícími o Hrad.
„Vůbec nevím, koho bych měl volit. Rozhodnu se na posledních chvíli, kdo mi bude nejvíce sympatický,“ potvrzuje Kubáčkova slova 20letý Jan L. ze Středočeského kraje. Studentka Petra Slaninová z Prahy prý kandidáty průběžně bedlivě sleduje, výrazného favorita ale zatím také nemá. Zároveň nepozoruje, že by kandidáti – až na výjimky – měli o hlasy její věkové skupiny příliš velký zájem.
Jednou z již ohlášených uchazeček, která se na prvovoliče snaží cílit, je bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně, vysokoškolská pedagožka a ekonomka Danuše Nerudová. Podle Kubáčka bude svou kampaň stavět mimo jiné i na tom, že mnoho žen se o prezidentský úřad zatím neuchází.
„Navíc má blízko k akademickému prostředí. Bude chtít mladé voliče cíleně oslovovat,“ konstatuje Kubáček. Kromě Karla Janečka budou podle něj chtít tuto voličskou skupinu ukořistit také senátor Marek Hilšer nebo generál Petr Pavel. Naopak například šéf odborů Josef Středula nemá moc co nabídnout.
„O panu Středulovi hodně mluví babička, jinak ho znám jen podle jména. Moc nevím, co dělá. Dále vím o paní Nerudové nebo pánech Janečkovi a Zimovi, hodně kandidátů ale neznám vůbec. A stejně to mají i moji kamarádi,“ prozradila 21letá Monika S. z Olomouce. Ví, že do voleb se chystají vstoupit i generál Pavel nebo expremiér Andrej Babiš. Půl roku před otevřením volebních místností ale stejně jako většina voličů výrazného oblíbence stále nemá.
Ve hře je až 375 tisíc hlasů
Poprvé budou hledat prezidenta zejména ročníky 2000 až 2004. Jedná se o téměř 375 tisíc osob. Pokud bychom brali v úvahu účast z dvou předešlých přímých voleb prezidenta, mohlo by z vytyčené skupiny k urnám dorazit od 225 tisíc (při 60procentní účasti) do 263 tisíc voličů (při 70procentní účasti).
Kubáček ale upozorňuje, že i v případě prezidentských voleb je účast mladších obyvatel oproti těm ze střední nebo starší generace výrazně nižší. Z pohledu marketérů je podle jeho slov prvovoličská skupina „luxusní“, protože je nestálá, mění se a z pohledu vynaložené energie včetně peněž i velmi drahá. Politolog proto očekává, že cílení na prvovoliče nebude dominantní částí kampaně.
Podle průzkumů a sázkových kanceláří mají největší šanci uspět v 1. kole dva muži, kteří kandidaturu zatím oficiálně neohlásili – Andrej Babiš a Petr Pavel. Zejména první jmenovaný své sociální sítě používá pravidelně a z příspěvků je jasné, že na mladé voliče cílí. Podle Kubáčka si expremiér uvědomuje, že má nejsilnější zásah hlavně u seniorů, ale zároveň ví, že pokud přestane komunikovat i s jinými generacemi, ztratí je, potažmo přepustí konkurenci. „Je to čistě pragmatický tah, aby ukázal jejich souputníkům, že je stále ‚trendy‘ a ‚sexy‘, a že je dokáže oslovit,“ uvedl v červnu politolog.
Pokud Babiš bude kandidovat, Nerudové, Janečkovi nebo dalším kandidátům prvovoliče nejspíše nesebere. Část z nich se mobilizuje proti bývalému premiérovi, některé ale naopak osloví.
„Zejména ty ze středně a nízkopříjmových rodin, z učilišť nebo periferních regionů. Lidé tam mají pocit, že jejich zájmy a názory jsou ve společnosti a vrcholné politice přehlížené. Voliči z gymnázií, vysokých škol a obecně velkých měst se budou poohlížet spíše po alternativním kandidátovi nebo vyzyvateli Andreje Babiše,“ komentuje Kubáček situaci, která může na podzim nastat.
Poslední průzkum ovládl generál Pavel
Také někteří mladí občané čekají, že Babiš nakonec kandidovat bude. „Myslím, že postoupí do druhého kola. Zda ho budu volit, nevím. Je pravda, že na sociálních sítích je vidět hodně, ale těžko říct, jestli je to spíše kampaň jeho, nebo strany pro podzimní komunální volby,“ přemítá pražský student Kristián Plachý.
Z červnového průzkumu agentury STEM/MARK vyplývá, že nejvíce skalních voličů má sice Babiš, ve druhém kole by ho však někdejší vysoký představitel české armády a NATO Pavel porazil. Při sečtení hlasů od lidí, kteří by Pavla určitě volili, a těch, pro něž připadá v úvahu, by měl Pavel 50 procent hlasů. U Babiše by to bylo 41 procent. Ve druhém kole by pak Pavlovi dalo hlas 49 procent účastníků průzkumu, kdežto Babišovi 32 procent.
Za Babišem a Pavlem jsou shodně s devíti procenty rozhodnutých voličů senátor Pavel Fischer, ekonomka Nerudová, bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Z této čtveřice má nejvyšší podíl možných voličů, tedy rozhodnutých i těch, pro něž připadá v úvahu, Fischer se 41 procenty.
Chtějí se kandidáti jen zviditelnit?
Celkem chtějí o Hrad usilovat už necelé dvě desítky kandidátů včetně komika Miloše Knora, podnikatele Tomáše Březiny, mediálního experta Iva Mareše, zakladatel hnutí Chcípl PES Jakuba Olberta, moderátora Jaromíra Soukupa, bývalého rektora UK Tomáše Zimy nebo šéfky České asociace povinných (ČAP) Denisy Rohanové.
„Přijde mi, že je mnoho kandidátů, kteří to se soubojem o Hrad nemyslí vážně a chtějí se jen zviditelnit. Ale to je jen můj soukromý odhad. Vše se podle mě rozhodne na podzim po komunálních volbách, kdy odstartuje finální část kampaně,“ usuzuje budoucí prvovolička Petra Slaninová.
První kolo prezidentských voleb proběhne v pátek a sobotu 13. a 14. ledna 2023. Případné druhé kolo volby pak bude o dva týdny později. V prvním kole je zvolen kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů. Pokud nikdo takový není, postupují do druhého kola dva nejúspěšnější uchazeči.
