Resort ministerstva obrany bude mít kvůli válce na Ukrajině o miliardu vyšší rozpočet. Ve středu to na tiskové konferenci po jednání vlády oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Hlavním důvodem je vojenská pomoc, kterou kabinet posílá na Ukrajinu. Česko navíc zatím nenaplňuje ani dohodnutou 2% kvótu prostředků investovaných do armády v rámci NATO.
„I kvůli válečnému konfliktu, který rozpoutalo Rusko, jsme přistoupili k navýšení rozpočtu ministerstva obrany o miliardu korun,“ uvedl Fiala na tiskové konferenci.
„Budu moct finanční prostředky navyšovat na etapy. Utratíme to za ruční palné zbraně a budeme to nakupovat už na základě smlouvy, kterou máme uzavřenou. Máme jedinečnou možnost nakoupit to, co je na skladech, protože s přibývajícím časem bude tato komodita méně a méně dostupná,“ doplnila ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Zároveň dodala, že je domluvená s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) na tom, že se peníze budou uvolňovat postupně, pokud bude třeba. Také řekla, že už na příští týden plánuje posílat další pomoc a bude iniciovat další vládní jednání. Peníze resort potřebuje i na humanitární činnost, o čemž vláda také rozhodla.
Podle návrhu státního rozpočtu by ministerstvo obrany mělo letos hospodařit s 88,15 miliardy korun, nově by se tedy tato částka měla zvýšit o miliardu korun. Státní rozpočet v současné době projednává Poslanecká sněmovna.
Vláda dala zelenou tendru na Dukovany, bez Rusů
Ministři také schválili, aby ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) začal s vyhlášením tendru na výstavbu bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Stát může podle Síkely dát prostřednictvím jeho resortu pokyn k zahájení tendru. „V blízké době se obrátím na investora projektu, tedy firmu Elektrárna Dukovany II, vlastněnou společností ČEZ,“ řekl. Doplnil, že současné bloky elektrárny Dukovany je třeba odpojit nejpozději v roce 2045.
Jaderná elektrárna Dukovany Zdroj: Profimedia.cz
Jaderná elektrárna Dukovany Zdroj: Profimedia.cz
Bezpečnostní rada státu minulý týden projednala bezpečnostní charakteristiky a záruky na výběrové řízení dodavatele stavby nového bloku. „Jsem opravdu velmi rád, že se nakonec přes původní neochotu minulé vlády povedlo nalézt takové řešení podmínek tendru, které podrobilo podrobnému bezpečnostnímu přezkoumání jednotlivé dodavatele. Opravdu si nedovedu představit, že bychom dnes zahajovali tendr na dostavbu nového jaderného bloku české jaderné elektrárny, kterého by se zúčastnila státní firma Ruské federace,“ uvedl Síkela.
Prezident Miloš Zeman loni v září podepsal takzvaný nízkouhlíkový zákon. Ten mimo jiné prostřednictvím bezpečnostních záruk počítá s tím, že pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. Rusko a Čína, které byly mezi zájemci o přihlášení se do tendru, mezi tyto státy nepatří.
Válka na Ukrajině
Mezi uchazeče na stavbu nového bloku v Dukovanech patří francouzská společnost EDF, jihokorejská KHNP a severoamerický Westinghouse.
Fiala dříve uvedl, že vyhodnocení tendru by mělo být uzavřeno do konce roku 2024, s vydáním stavebního povolení se počítá v roce 2029. Zkušební provoz je podle něj nutné spustit v roce 2036.
Od pátku začne nouzový stav
Kabinet Petra Fialy ve středu také rozhodl o zavedení nouzového stavu od pátku. Důvodem je válka na Ukrajině a příliv uprchlíků. Nouzový stav podle premiéra Petra Fialy a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) pomůže ke koordinaci úřadů při příchodu Ukrajinců a Čechy by nijak ovlivnit neměl.
„Vyhlašujeme zavedení nouzového stavu, který bude platit od pátku. Zavádíme ho z čistě technických důvodů a vyhlašujeme ho kvůli tomu, abychom byli schopní zvládnout příliv uprchlíků. Vyhlašujeme nouzový válečný stav pro ukrajinské uprchlíky, ne pro občany Česka,“ prohlásil premiér Petr Fiala (ODS).
