Paráda proti Nizozemcům očima Rozehnala: Proč bychom nemohli jít ještě dál?

„Perfektní, perfektní… Byly to nervy, ale došlo na šťastný konec. Už před zápasem jsem říkal, že nejsme favorité, ale pokud kluci předvedou lepší výkon než v dosavadním průběhu turnaje, postup určitě není nereálný.

Musím pochválit trenéra Jaroslava Šilhavého, který kluky takticky opravdu skvěle připravil. Tým se prezentoval skvěle, jmenovitě zejména pak Tomáš Holeš, Antonín Barák, ale výtečně fungovala celá obrana v čele s brankářem Tomášem Vaclíkem. Možná nám pomohla červená karta Matthijse de Ligta z 55. minuty, možná nás zachránil Vaclík, když chytil stoprocentní šanci. Ale na to se nikdo ptát nebude. Bylo to zasloužené.

Zraněného kapitána Vladimíra Daridu velmi dobře zastoupil Tonda Barák, kterého mám opravdu rád. Neznám ho sice osobně, ale jako fotbalista se mi fakt líbí. Technický, levonohý hráč. Potvrdil, že mu kouč nedal důvěru jen tak pro nic za nic. Jaroslav Šilhavý věděl, proč mu věřit. Stejně tak jsem se nebál nasazení Pavla Kadeřábka namísto vykartovaného Jana Bořila. Donedávna byl stálicí českého nároďáku. Pak ze sestavy vypadl, což se ale ve fotbale stává. Ukázal, jakou má kvalitu.

Ale celkově, naprostá většina kluků odvedla maximum, a proto jsme zápas zvládli tak, jak jsme ho zvládli. A mě to ohromně těší. Hned po utkání jsem si vzpomněl na ty časy, kdy jsem ještě hrával a ten pocit poté, co porazíte jasného favorita jako v tomto případě… Jen ať si to kluci užijou. Navíc vyhráli před plným stadionem, což se během pandemie jen tak nepoštěstí. O to je to silnější.

Pokus, který se snad už nebude opakovat

Bylo fakt dobré, že do Puskás Areny mohlo dojet tolik českých fanoušků. To byla také pomoc. I za to jsem byl strašně rád už dopředu, protože se přiznám, že fotbal bez fanoušků se mi prostě nelíbí, ať už hraje kdokoliv. Nevtáhne mě to do hry. V Budapešti byla atmosféra úplně o ničem jiném. Za stavu 0:0 byli dost slyšet Nizozemci, ale pak vládli Češi. Myslím si, že oslavy neskončily pouze na stadionu, cesta domů bude veselá.

Už trochu smutnější to je s výhledem na další zápas. Čtvrtfinále s Dánskem kluci odehrají v ázerbájdžánském Baku. Nejsem zastáncem tohoto modelu šampionátu, kdy se hraje v 11 městech po celém kontinentu. Byl to nějaký pokus, který se snad už nikdy nebude opakovat.

Ale i tak hurá do čtvrtfinále, musíme se s tím poprat. Je to pro oba týmy stejné. Doufám, že čeští hráči načerpají energii z posledního zápasu. Do další soboty si odpočinou fyzicky a psychicky by mohli být na koni. Na druhou stranu i Dánové budou namlsaní po – dá se říct – jednoduché výhře 4:0 nad Walesem. Každopádně jsme ve čtvrtfinále, je to kdo s koho.

Ten tým, který zaútočí zezadu

Před šampionátem jsem si tak tajně tipoval, že bychom mohli být černým koněm celého Eura. Tím týmem, který zaútočí zezadu. Teď to chce předvést ještě lepší výkon než proti Nizozemsku. A proč bychom nemohli jít dál? Když jsem viděl pavouka play-off, věděl jsem, že ve čtvrtfinále nás případně nebude čekat nikdo ze superfavoritů typu Francie, Portugalsko.

Takže šanci určitě máme. Po posledním výkonu věřím tomu, že máme šanci doletět ještě do další fáze.“