Si Ťin-pchingova dekáda. Jak vysmívaný mocnář učinil z Číny světového hráče?

Čínský prezident Si Ťin-pching se před deseti lety dostal k moci coby generální tajemník komunistické strany. V té době země vzhledem ke své rozloze a počtu obyvatel sice mocná byla, ale s jinými světovými hráči se nemohla měřit. Nyní je situace jiná. Si Ťin-pching Čínu na jedné straně pozvedl, na té druhé pokračuje v komunistické totalitě.

Před několika málo dny si prezident Si Ťin-pching zajistil bezprecedentní třetí funkční období v čele nejlidnatějšího státu světa. Narušil tak linku trvající několik desítek let, kdy zemi vládla hlava státu maximálně po dvě funkční období.

Jeho dosavadní předchůdci během svého prezidentského období zároveň zastávali i post šéfa Komunistické strany Číny, přičemž tuto pozici později předávali právě novým prezidentům. Nejinak tomu bylo i u Si Ťin-pchinga, když mu moc před deseti lety přenechal tehdejší čínský vládce Chu Ťin-tchao.

Právě na něm nyní Si Ťin-pching názorně demonstroval svoji moc. Při 20. sjezdu Komunistické strany Číny, který se konal od 16. do 22. října letošního roku, si v závěrečný den přímo před zraky funkcionářů údajná ochranka došla právě pro Chu Ťin-tchaa. Starému exprezidentovi, kterému se evidentně ještě odcházet nechtělo, nebylo nic platné, že seděl na čestném místě hned vedle úřadující hlavy státu. Politik byl odveden, přičemž státní agentura Xinhua uvedla, že se Chu Ťin-tchao „necítil během sjezdu dobře a personál ho s ohledem na jeho zdraví odvedl do vedlejší místnosti, nyní se již cítí lépe“.

Záběry, na nichž je starý a viditelně zmatený exprezident odváděn pryč, však podle zahraničních odborníků jasně ukazují, že Si Ťin-pchingova ruka může dosáhnout na kteréhokoliv Číňana, a to bez ohledu na jeho postavení. Kromě toho představil také nový řídící orgán, do něhož dosadil své loajální členy. „Čínská ekonomika má velkou odolnost, potenciál a volnost,“ řekl později novinářům prezident.

Návrat kultu osobnosti

S nástupem Si Ťin-pchinga a jeho nynějším bezprecedentním prodloužením funkčního období se podle expertů na Čínu do tamní politiky vrátil i systém kultu osobnosti. Takový si užíval první vládce komunistické Číny Mao Ce-tung a dnes je patrný zejména u severokorejského diktátora Kim Čong-una.

Na druhou stranu kult osobnosti nebylo to jediné, co Si Ťin-pching přinesl. Během jeho prezidentského období se totiž Čína dokázala hospodářsky zvednout z chybných rozhodnutí během 20. století. Dřívější čínská politika, například tzv. Velký skok, kdy Mao Ce-tung chtěl na přelomu padesátých a šedesátých let ze země učinit ocelářskou velmoc, ale místo toho způsobil nejhorší hladomor v dějinách lidstva, při kterém zahynuly desítky milionů lidí, zanechala na společnosti hluboké šrámy.

Ekonomický růst i porušování lidských práv

Vracet na výsluní se Čína začala až za Si Ťin-pchinga. Kupříkladu v roce 2021 činil hrubý domácí produkt (HDP) Číny 17,73 bilionu dolarů (přes 436 bilionů korun – pozn. red.), což je takřka 100procentní nárůst oproti roku 2012, kdy nynější čínský vládce k moci přicházel. Analytici zároveň upozorňují, že růst čínského HDP postupně zpomaluje, což vnímají jako důsledek politiky nulové tolerance koronaviru. Stejně tak v Číně aktuálně probíhá krize s bydlením. Zahraniční pozorovatelé se však kvůli tomuto růstu mají před Čínou na pozoru, obzvláště pak USA.

Od Si Ťin-pchingova nástupu se navíc průměrný příjem Číňanů zvedl na téměř dvojnásobek. Zatímco při jeho nástupu si běžný občan v zemi vydělal za rok průměrně 5 910 dolarů (dnes zhruba 145 tisíc korun – pozn. red.), dnes průměrný roční příjem činí 11 890 dolarů (zhruba 292 tisíc korun – pozn. red.).

Za vlády současného čínského prezidenta začala zároveň klesat porodnost, se kterou měli Číňané v minulosti problémy – podle vkusu politiků se rodilo příliš mnoho dětí. Peking tak před lety zavedl tzv. politiku jednoho dítěte, pomocí které chtěl omezit růst populace.

Čína je už od nástupu Mao Ce-tunga komunistickou zemí, a tudíž jsou v ní s železnou pravidelností porušována lidská práva. Za Si Ťin-pchinga ovšem útoků proti svobodě přibylo. Důkazem budiž například fakt, že za jeho vládnutí se každoročně zvedaly počty zatčených novinářů.

Achillova pata z říše pohádek

Čínskému mocnáři nedělá radost, že ho internetoví vtipálci často připodobňují ke známé kreslené postavičce – medvídkovi Pú. Jeho fotografie pravidelně doplňují obrázky s kresleným boubelatým zvířetem ve stejné pozici. Někteří šli ještě dál a začali tvořit koláže, na nichž má čínský prezident Púovy uši, medvědí čumák i ikonické červené tričko.

Leckterý politik by nad takovou věcí mávl rukou, ne tak Si Ťin-pching. Proti medvídkovi vytáhl do války. Postavička tak v Číně čelí cenzuře. Společnost Global Risk Insights uvedla, že koláže připodobňující Si Ťin-pchinga a Púa jsou nejvíce odstraňovaným obsahem z prostředí čínského internetu. Před časem Peking dokonce rozhodl o zákazu promítání hraného filmu Kryštůfek Robin, v němž se Pú objevuje coby jedna z ústředních postav děje.

Internetoví cenzoři věrní komunistické straně mají jednoduše za úkol zarazit jakékoliv vtipkování na účet čínského prezidenta. Ostatně řada dalších autoritářských vládců v historii nesnesla, aby si z nich někdo utahoval. Podle odborníků totiž vtipy na adresu mocnářů snižují jejich respekt u veřejnosti.

Samotný medvídek Pú se každopádně v Číně stal jistým symbolem disentu. Si Ťin-pchingovi odpůrci jej ve velkém používají vždy, když mají možnost si z dlouholetého prezidenta vystřelit a podkopat tak politikovu autoritu. A ačkoliv se to čínskému vládci nemusí líbit a může dělat vše možné, aby kreslenou postavičku zakázal, ze světa ji nevymaže.

Tagy: