Jsou jiní už na první pohled. V obchodě nebo městské dopravě na sobě totiž nemají respirátor. Nejedná se o odpůrce roušek, jen jim to nedovoluje jejich zdravotní stav. Jenže u veřejnosti se setkávají s nepochopením, které mnohdy vede až k drsným urážkám.
Nosit roušku nebo respirátor ji dělá velký problém. Eliška Bittnerová totiž trpí schizofrenií a má i problémy s kožním ekzémem. „Nošení roušek nebo respirátorů ve mně vyvolává hodně svazující pocit, dalo by se to přirovnat k situaci, kdy člověk nemůže mluvit a dýchat, to mi zas přivodí úzkost a paniku,“ líčí.
Jenže to lidé netuší a mnohdy ji dřív odsoudí. „Většinou se jen pohoršeně dívají, což mě popostrčilo méně jezdit městskou hromadnou dopravou a víc chodit pěšky, ale nejde to vždy,“ popisuje Bittnerová. Potvrzení od lékaře tak nosí pořád u sebe.
Vysvětlovat cestujícím, proč nemá respirátor, je pro ni ale frustrující. „Není úplně příjemné každému vysvětlovat, že mám schizofrenii a kožní problémy. Namísto urážek, že nenosím roušku, se dočkám kritiky, jaký jsem magor,“ dodává s tím, že stigmatizace schizofrenie je ještě víc nepříjemná, než jen „blbé kecy“ o tom, že by snad byla antirouškař.
S nepochopením veřejnosti se setkává i Monika Baumanová, maminka 11letého Ladislava, který je autista. „V obchodě mého syna urážel pán, který si nenechal vysvětlit, že syn roušku nemusí nosit,“ líčí. Ani fakt, že se jedná o autistického chlapce, ho nepřesvědčil změnit názor.
„Potvrzení od lékařů mám, s sebou ho ale nenosím. Máme zdravotní průkaz,“ popisuje. Dodává také, že syn je dost rozumný na to, aby si případně roušku nasadil. „Nechci ho ale trápit,“ dodává Baumanová. Lidem, kteří jejího syna bez pochopení odsuzují, by alespoň vzkázala, aby nebyli tak zlí, když netuší, čím si druhý prochází.