Ukrajinský paradox: Mohou mít víc tanků než před válkou, říká Visingr a vysvětluje proč

Výstava ruských zničených tanků v centru Kyjeva (22. 8. 2022)

Bezpečnostní analytik Visingr o aktuálním vývoji bojů na Ukrajině

Vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr pro CNN Prima NEWS zhodnotil stavy ruské a ukrajinské vojenské techniky po půl roce bojů. Podle něj je možné, že Ukrajina má díky západní pomoci ještě více tanků, než kolik jich měla k dispozici na začátku konfliktu. Naopak ruskou schopnost nahrazovat ztráty limitují sankce.

Informace o vojenských ztrátách ve válce na Ukrajině je potřeba brát s rezervou, neboť každá ze stran konfliktu bezesporu udává mírně zkreslená data. Přesto lze z kusých informací o stavu vojenské techniky obou frakcí leccos vyčíst.

„Rusko mělo například před válkou necelé tři tisíce tanků, Ukrajina zhruba tisíc. Moskva už ale pozbyla tisíc tanků, tedy třetinu stavu. Ukrajina přišla asi o 240 strojů, tedy čtvrtinu. Kyjev ale získal více než 300 tanků ze zahraničí, nejvíce z Polska a Česka. Navíc významnou část tanků, o které Rusové přišli, Ukrajinci ukořistili a znovu nasadili do služby,“ sdělil Visingr pro CNN Prima NEWS.

Podle něj proto v zásobě ukrajinských tanků dochází k zvláštnímu paradoxu. „Ukrajinci dnes tvrdí, že mají více tanků, než kolik jich měli před válkou. Rusko má sice papírově tisícovky tanků ve skladech, jen opravdový zlomek se dá ale dost možná použít v boji. Ruská schopnost nahrazovat ztráty je proto limitovaná,“ doplnil expert.

Klíčová děla

Vedle tanků hraje ve válce na Ukrajině klíčovou roli dělostřelectvo. I v tomto ohledu Ukrajina spíše posiluje, než ztrácí. „Dělostřelectvo je bohem války. Ukrajina dostala moderní západní houfnice, které jsou schopné přestřílet ruské dělostřelectvo. Ukrajina má i moderní raketomety, které dokážou zničit ruský týl, pro Rusy to znamená zásadní problém,“ řekl Visingr.

Ten se domnívá, že ruská děla se navíc rychle opotřebovávají. „Přibývá zpráv o opotřebení ruských dělostřeleckých zbraní. Musíme si uvědomit, že dělostřelecké systémy mají nějakou definovanou životnost. Na Západě se udávají dva tisíce výstřelů na hlaveň, v Rusku to je údajně jen tisíc výstřelů na hlaveň. Po tomto intervalu začne klesat přesnost zbraně, začne degradovat. To ještě Rusům nevadí, pak se ale může stát, že hlaveň exploduje a zabije obsluhu. A to už Rusům vadit začne. Jejich schopnost nahrazovat tyto ztráty je kvůli sankcím velmi omezená,“ uzavřel bezpečnostní analytik.

Tagy: