Válka na Ukrajině (3.11.2022 6:30)
Od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu uplynulo více než osm měsíců. Kyjev shromažďuje důkazy o válečných zločinech, které okupanti v zemi za tu dobu napáchali. Rusové jsou podle Ukrajinců zodpovědní za smrt minimálně 7 938 civilistů. Skutečné číslo bude ale pravděpodobně daleko vyšší. Ruská armáda rovněž na Ukrajině poškodila nebo zcela zničila přes 135 tisíc civilních budov. Velmi znepokojivé jsou také údaje o deportacích či znásilněních spáchaných Rusy.
„Ruské útoky na Ukrajině si od 24. února, kdy invaze vypukla, vyžádaly životy minimálně 7 938 civilistů, a to včetně 430 dětí,“ uvedl ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin. Vychází z poznatků tamního vyšetřování, jehož závěry Kyjev aktualizoval na přelomu října a listopadu. Dalších 10 897 lidí utrpělo zranění.
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) z výše zmíněných údajů potvrdil, že ruská agrese si vyžádala minimálně 6 430 zabitých, včetně 402 dětí, a 9 865 zraněných civilistů. Čísla potvrzená Kyjevem a OHCHR se tedy příliš neliší. OHCHR i ukrajinské úřady upozorňují, že skutečný počet mrtvých a zraněných bude daleko vyšší.
„Vzhledem k tomu, že není možný přístup na Ruskem okupovaná území, chybí úplný obrázek toho, co se dělo a děje například v Mariupolu. Můžeme jen předpokládat strašná čísla,“ řekl Kostin agentuře Interfax-Ukrajina. Ukrajinci se obávají, že zvěrstva ruské armády v Mariupolu a dalších okupovaných městech budou přesahovat míru ruského běsnění v Buči, Irpini či Izjumu.
Deportace a znásilňování
Podle Kostina okupanti do Ruska násilně deportovali minimálně 9 400 ukrajinských dětí. Kyjevské úřady pak rázně upozornily na konvenci o zabránění a trestání zločinů genocidy z roku 1948, která přímo stanoví, že násilné přemisťování dětí jedné národnosti do druhé země s cílem zničení první národnosti je zločinem genocidy.
Ukrajina rovněž vyšetřuje více než stovku případů znásilnění, kterých se ruští vojáci podle ní dopustili na civilním obyvatelstvu. „Jde o případy, v nichž máme výpovědi svědků. Skutečný počet obětí sexuálního násilí je větší. Oběti často mlčí, ať už v obavě z odsouzení jinými lidmi, zveřejnění, či kvůli strachu z opakované okupace,“ dodal Kostin.
Následky ruského ostřelování Slavjansku, (10. října 2022) Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. Zdroj: Profimedia.cz
Po ruském bombardování Kyjeva byla v ulicích vidět krev. (10. října 2022) Zdroj: AP
Ukrajinský záchranář jde kolem hořícího auta po ruském bombardování Kyjeva. (11. října 2022) Zdroj: AP
Hasiči v Kyjevě likvidují požár po ruském bombardování. (10. října 2022) Zdroj: AP
Následky ruského bombardování Kyjeva, 17. říjen 2022 Zdroj: AP
Následky ruského bombardování Kyjeva (31. října 2022) Zdroj: profimedia.cz
Následky ruského ostřelování Slavjansku, (10. října 2022) Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. Zdroj: Profimedia.cz
Po ruském bombardování Kyjeva byla v ulicích vidět krev. (10. října 2022) Zdroj: AP
Ukrajinský záchranář jde kolem hořícího auta po ruském bombardování Kyjeva. (11. října 2022) Zdroj: AP
Hasiči v Kyjevě likvidují požár po ruském bombardování. (10. října 2022) Zdroj: AP
Následky ruského bombardování Kyjeva, 17. říjen 2022 Zdroj: AP
Následky ruského bombardování Kyjeva (31. října 2022) Zdroj: profimedia.cz
Na konci října také Kyjevská škola ekonomiky (KSE) aktualizovala čísla dokumentující dopady ruského ostřelování. Podle KSE již Rusové na Ukrajině poškodili nebo zcela zničili asi 135 800 civilních budov. Odhady ukrajinského ministerstva obrany ze srpna jsou ještě pesimističtější.
Ruská „demilitarizace“ škol, nemocnic i sportu
Kreml dlouhodobě tvrdí, že se ve svých útocích na Ukrajině vyhýbá obytným i kulturním budovám či vzdělávacím a zdravotnickým institucím. Ukrajina však disponuje nespočtem důkazů o tom, že jde o lež.
Například před pár dny ruská raketa zasáhla budovu gymnázia Mykoly Arkasa v Mykolajivu. Není divu, že ruský útok na nejstarší ukrajinskou školu tohoto typu, která letos slavila 130 let od založení, Ukrajince velmi rozzlobil.
Ruská raketa v Mykolajivu zasáhla nejstarší ukrajinské gymnázium. Zdroj: Ministerstvo obrany Ukrajiny
Zničená škola v Černigově Zdroj: Profimedia.cz
Zničená škola v Černigově Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják prochází trosky školy po raketovém útoku u Charkova. Zdroj: AP
Zničená škola na Ukrajině Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják prohlíží zničenou školu ve městě Vilchivka nedaleko Charkova. Zdroj: AP
Ukrajinský voják prohlíží zničenou školu ve městě Vilchivka nedaleko Charkova. Zdroj: AP
Ruská raketa v Mykolajivu zasáhla nejstarší ukrajinské gymnázium. Zdroj: Ministerstvo obrany Ukrajiny
Zničená škola v Černigově Zdroj: Profimedia.cz
Zničená škola v Černigově Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják prochází trosky školy po raketovém útoku u Charkova. Zdroj: AP
Zničená škola na Ukrajině Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják prohlíží zničenou školu ve městě Vilchivka nedaleko Charkova. Zdroj: AP
Ukrajinský voják prohlíží zničenou školu ve městě Vilchivka nedaleko Charkova. Zdroj: AP
„První ukrajinské gymnázium v Mykolajivu bylo založeno v roce 1892. Další ‚strategický‘ objekt zničený ruskou ignorantskou hordou. Vzděláním okupantů je teror,“ uvedl ukrajinský resort obrany. Část přední stěny budovy je kompletně rozbořená.
Válka na Ukrajině
Mykolajivské gymnázium je jedním z asi 1 270 škol, které okupanti na Ukrajině poškodili. Další útoky podle KSE směřovaly na 786 školek, 616 administrativních budov, 775 kulturních zařízení, 80 církevních budov, 149 zařízení cestovního ruchu, 153 sportovišť či na 2 910 obchodních budov nebo trhů.
V důsledku válečného běsnění trpí také ukrajinské zdravotnictví. Jako příklad za všechny může posloužit březnový raketový útok na porodnici v Mariupolu. Po bombardování ruskými letadly zemřeli tři lidé včetně jednoho dítěte. Dalších 17 Ukrajinců bylo zraněno, mezi nimi i zdravotníci a rodící ženy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zatím potvrdila 631 ruských útoků na zdravotnické instituce, což způsobilo 100 úmrtí a 129 zranění. Další podezření WHO průběžně ověřuje.
Kyjev shromažďuje i další důkazy o ruských válečných zločinech na Ukrajině. Zabývá se rovněž popravami či mučením zajatců, rabováním opuštěných domů a obchodů či jakýmkoliv nežádoucím chováním Rusů v okupovaných oblastech, které je v rozporu se suverenitou Ukrajiny.
