Kdo v boji o Hrad neuspěl?
Někteří prezidentští kandidáti si musí nechat o Pražském hradě jen zdát. Většinu z nich spojuje jeden jediný důvod – nepodařilo se jim shromáždit dostatečnou podporu pro svou účast v lednových volbách. Část proto skončila pod čarou kvůli nedostatku podpisů, jiní ukončili kampaň ještě před úterním termínem pro odevzdání přihlášek. Kdo všechno nakonec vzdává svou prezidentskou kandidaturu?
Po uzávěrce přihlášek se na ministerstvu vnitra sešlo 21 kandidátních listin. Drtivá většina z nich byla doručena na resort osobně, minimálně jedna přihláška doputovala k úředníkům e-mailem a část zjevně nesplňuje zákonné podmínky pro účast v lednových volbách. Jména všech prezidentských kandidátů zveřejní ministerstvo až 25. listopadu, kdy bude jasné, kdo prošel kontrolou registračních údajů a platnosti podpisů na petičních arších.
V tuto chvíli se ví o 15 uchazečích, kteří veřejně potvrdili odevzdání své přihlášky. Našlo se rovněž několik osob, které už boj o Pražský hrad vzdaly ještě před úterní uzávěrkou. U zbytku není jasné, zda svou přihlášku stihli odevzdat na ministerstvo vnitra.
Kdo bude muset oželet boj o post hlavy státu?
Hynek Blaško
Europoslanec Hynek Blaško se kvůli své kandidatuře rozešel ve zlém s hnutím SPD Tomia Okamury, které nominovalo do boje o Pražský hrad poslance Jaroslava Baštu. Aby se mohl Blaško ucházet o prezidentský post, musel nasbírat 50 tisíc podpisů. V tom ale neuspěl. „Drama s mojí kandidaturou na prezidenta skončilo. Nepodařilo se nám posbírat dostatečný počet podpisů,“ oznámil ve čtvrtek na sociálních sítích.
Vladimír Boštík
S heslem „Konec bordelu v Čechách“ chtěl jít do boje o Hrad také Vladimír Boštík, bývalý starosta Vraclavi. Již před pěti lety tvrdil, že údajně shromáždil dostatek podpisů od veřejnosti, v jeden moment dokonce více než současná hlava státu Miloš Zeman. Tehdy ale nakonec nepodal svou přihlášku na vnitro, zdůvodnil to zdravotními problémy po operaci.
I letos tvrdil, že má dostatečný počet podpisů pro řádnou kandidaturu. Přihlášku přesto neodevzdal, ačkoliv ho tentokrát nesužovaly zdravotní komplikace. „Nemám v této době na to, abych se stal prezidentem. Země potřebuje skutečného odborníka,“ přiznal se Orlickému deníku Boštík. Podotkl, že je rozhodnutý volit senátora Pavla Fischera.
Miloš Knor
Český komik a moderátor Miloš Knor patřil mezi první zájemce, kteří dali veřejně najevo zájem o funkci prezidenta. Zároveň se ale stal prvním kandidátem, který ustoupil z klání o Pražský hrad. Na své facebookové stránce odvysílal na konci září tiskovou konferenci, kde oznámil, že je „ve střetu zájmů“ – svůj čas chce radši věnovat své rodině než politické kariéře.
„Dohromady jsme dali kolem 10 tisíc podpisů. Jestli jsme za těch 11 měsíců získali tolik podpisů, za zbývající měsíc a kousek jen velice těžko dám zbylých asi 40 tisíc. Rozhodl jsem se, že nebudu dále plýtvat penězi sponzora a s okamžitou platností přestávám usilovat o kandidaturu na prezidenta ČR. Omlouvám se, že to nedotáhnu, není to v mých silách,“ zhodnotil své úsilí Knor a poděkoval všem svým podporovatelům za pomoc.
Ivo Mareš
Mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické a někdejší farář, novinář nebo ředitel komunikační společnosti Ivo Mareš měl v polovině října kolem 30 tisíc podpisů. Už tehdy vyjádřil obavy, že do 8. listopadu zřejmě nedosáhne na zákonem stanovený limit pro kandidaturu. Ve středu 2. listopadu pak oznámil konec prezidentské kampaně.
„Děkuji za všechna povzbudivá setkání, projevy důvěry a podporu, které se mi během posledních měsíců od občanů dostalo. Ukončení své kampaně považuji v tuto chvíli za správný krok, přeji všem kandidátům férové soupeření bez osobních útoků a České republice důstojnou hlavu státu, které budou zájmy naší země nadřazené zájmům vlastním,“ vysvětlil Mareš v tiskové zprávě.
Libor Michálek
O podporu poslanců žádal bývalý senátor a whistleblower Libor Michálek. To se mu ovšem nepodařilo, přihlášku na ministerstvo vnitra proto ani nepodal. V případě zákonodární dolní komory požaduje zákon 20 poslaneckých podpisů.
Jakub Olbert
Šéf Hnutí PES Jakub Olbert výrazně vystupoval proti covidovým opatřením minulé vlády Andreje Babiše. V posledních několika měsících se rovněž zúčastnil několika protivládních demonstrací, ať už pod taktovkou svého hnutí nebo ve spolupráci s organizací Česko na prvním místě, za kterou stojí exekucemi zatížený podnikatel Ladislav Vrabel.
Olbert sbíral podpisy ze strany široké veřejnosti, na zákonný limit ale nedosáhl. Redakci CNN Prima NEWS sdělil, že se nacházel těsně pod hranicí 50 tisíc podpisů. „Nepředpokládám, že to dáme,“ napsal reportérovi Olbert v SMS. Přihlášku na lednové prezidentské volby proto nepodal.
Josef Roušal
Podnikatel a zakladatel Krtkova světa usiloval jak o podpisy veřejnosti, tak senátorů. V ani jednom případě ale neuspěl. Nepomohl mu ani prezidentský hudební klip, který nazpíval Bohuš Matuš.
„Měl jsem jich dohodnutých 10, ale na poslední chvíli si to tři rozmysleli a nepodepsali mi to. Pak jsem si domluvil ještě jednoho, ale už jsem si říkal, že to stejně nemá cenu,“ uvedl webu Seznam Zprávy. Přihlášku přesto podal, byť mu k řádné kandidatuře chybí tři senátorské podpisy.
Evropské volby
Josef Skála
Komunisté se v uplynulých měsících zúčastnili hned několika protivládních demonstrací, kde se snažili sehnat podpisy pro svého nominanta Josefa Skálu. Bývalý člen vedení KSČM do úterka tajil, kolik podpisů dokázal posbírat. Měl k tomu dobrý důvod – ve výsledku se ukázalo, že neshromáždil dostatečnou podporu. Podle webu iDnes.cz se mu sešlo jen 35 913 podpisů.
Po uzávěrce přihlášek se Skála pustil do vládních stran, které podle něj „nehrají fér“, „dusí lidi cenzurou“ a „kupují podpisy přes komerční agentury“. „Mnozí se bojí figurovat na petici, registrující číslo občanského průkazu. Omluvu leckdy provází i slzy na krajíčku,“ postěžoval si neúspěšný kandidát. Posléze vyzval levici k jednotě a slíbil, že petiční archy s osobními údaji spálí už v nejbližších dnech.
Cyril Svoboda
Překvapivá „rychlou akci“ čekala některé senátory v prostorech horní komory, když se jim 12. října naskytl pohled na kandidátní listinu exministra a bývalého šéfa lidovců Cyrila Svobody. Ten se měl ucházet o podporu zákonodárců, podle informací CNN Prima NEWS mu někteří z nich dokonce přislíbili svůj hlas.
Zrod potenciálního prezidentského kandidáta ale skončil hned druhý den. Svoboda svůj zájem o Pražský hrad nechtěl nijak okomentovat, dokud sám nakonec oznámil, že sběr podpisů zarazil. Lednových voleb se proto zúčastní maximálně jako politický komentátor.
Alena Vitásková
Někdejší šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková získala potřebných 50 tisíc občanských podpisů už na konci června, před uzávěrkou přihlášek měla dokonce necelých 65 tisíc. Nakonec se ale voleb nezúčastní – na ministerstvo vnitra plánovala odevzdat 100 tisíc jmen jako důkaz „silného občanského mandátu“, což se jí ale nepodařilo.
„S tímto mandátem bych se zařadila do šedi ostatních kandidátů. Navíc znevýhodněna oproti těm, kteří mají podporu vlády, politických stran, odborů, oligarchických, zájmových a mediálních skupin. Z výše uvedených důvodů nebudu podávat kandidátní listinu do prezidentských voleb 2023,“ napsala na sociálních sítích Vitásková.
Otazník visí nad „českým buddhou“
U některých prezidentských kandidátů není zcela jasné, zda stihli získali dostatečný počet podpisů a podat svou přihlášku na ministerstvo vnitra. Zástupci resortu uvedli, že některé kandidátní listiny zjevně nesplňují podmínky stanovené zákonem.
Dá se předpokládat, že někteří uchazeči o funkci hlavy státu přinesli svou přihlášku navzdory tomu, že jim chybí podpisy od veřejnosti, poslanců či senátorů. U několika z nich bylo navíc zjevné, že se příliš nepředřeli se svou prezidentskou kampaní.
Novinář Milan Rokytka, který se proslavil svým skandálem ve volebním štábu Miloše Zemana, je jediným prezidentským kandidátem, který se dostal se svým transparentním účtem do minusových hodnot. Lidé mu většinu času posílají haléřové částky s vtipnými či urážlivými poznámkami. Dá se předpokládat, že Rokytka nemíní prezidentskou kandidaturu příliš vážně.
Jeho protikandidát Lumír Láska, který se označuje za „českého buddhu“, je na tom s financemi krapet lépe. Na transparentním účtu se mu podařilo shromáždit 3 455 korun od šesti různých dárců. První příspěvek ve výši 100 korun převedl sám Láska, pak uplynul více než měsíc, než mu přispěl někdo další. I v jeho případě není pravděpodobné, že odevzdal na ministerstvo vnitra dostatek podpisů pro účast v prezidentských volbách.
Velkou neznámou jsou také kandidáti, kteří tvrdí, že už nasbírali zákonem požadovaných 50 tisíc podpisů. Už se ale nepochlubili, zda podali přihlášku na ministerstvo vnitra. Jasno bude až 25. listopadu, kdy úředníci dokončí registraci kandidátů, kteří splnili všechny podmínky pro lednové volby.
