Ukrajinské síly ovládly Andrijivku
Vše bude dobré, vše bude Ukrajina. Tak komentují civilisté z válečných oblastí rok a půl trvající konflikt s ruskými okupanty. Místní stále skálopevně věří ve své jednoznačné vítězství, ale už nedokážou říct, jak bude vypadat jejich život po válce, uvedli redakci CNN Prima NEWS čeští dobrovolníci z projektu Mise Ukrajina. „Starší ve strachu čekají, kdy dostanou zprávu, že jejich odvedení synové v boji padli. Těhotné ženy rodí předčasně kvůli stresu z okolních bojů,“ popsal šéf organizace Marek Wiesner.
Skupina českých dobrovolníků z Mise Ukrajina na začátku války pomáhala s evakuací civilistů, jmenovitě žen a dětí. Díky pronajatému autobusu se jim podařilo zachránit jich stovky. Postupem času se Češi přeorientovali na zásobování a humanitární pomoc jak pro obyvatele rozbombardovaných měst, tak české bojovníky a ukrajinské vojáky nedaleko bitevní fronty, Bachmut nevyjímaje.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Mému synovi táta moc chybí. Olena Zelenská promluvila o dopadech války na její rodinu
Během svého posledního výjezdu navštívili Češi rozbombardovanou porodnici a přinesli civilistům zásoby i zdravotní potřeby. Na válečný stav si místní už jednoduše zvykli – museli. A nikdo z nich si zatím netroufne odhadnout, kdy bude ozbrojenému konfliktu konec. Ve své vítězství nicméně nadále skálopevně věří.
„Tohle téma řeší lidé v bojových místech neustále. Zároveň ale obecně přestávají být schopni popsat svůj život po válce. V prostředí města, které je denně pod dělostřeleckou palbou, žijete ze dne na den,“ popsal redakci Wiesner, který už má za sebou několik humanitárních výjezdů na Ukrajinu. Při poslední výpravě dovezl od českých nemocnic zdravotnické přístroje, ve velkém ocenil také pomoc od Lumíra Protivanského z firmy ČV Prototyp, kde na samaritánskou linku navázali i samotní zaměstnanci.
„Senioři ve strachu čekají, kdy dostanou zprávu, že jejich odvedení synové padli v boji. Těhotné ženy rodí předčasně kvůli stresu z války. A ti, co mají ještě nějakou práci, ji vykonávají automaticky, bez zájmu. Někdy to tam vypadá jako ve městě duchů,“ doplnil.
Za projekt Malá Velká Dopomoha se výpravy tentokrát zúčastnil také slovenský dobrovolník Maťo. Pro něj to byl „teprve třetí“ výjezd, předchozí výpravy ale mířily především na západ země. Tak blízko válce podle svých slov ještě nikdy nebyl. O to větší obdiv ale u něj Ukrajinci mají. „Jiný scénář než absolutní vítězství si nepřipouští. Je z nich cítit, že budou bojovat tak dlouho, jak bude potřeba, aby dosáhli svého cíle. Opravdu neoblomná morálka a motivace. Vzbuzuje to ve mně velký respekt,“ svěřil se redakci CNN Prima NEWS.
Jeho slova potvrzuje také Denisa Boháčková, spoluzakladatelka Mise Ukrajina, jež se dlouhodobě věnuje pomoci válečným uprchlíkům na půdě České republiky. „Řeč na budoucnost přijde vždy, i když se místních už moc neptáme. V podstatě souhlasím s tím, co říká Marek. Pro Ukrajince je taky ‚svátek‘, když přijedeme, ale člověk by tu s nimi musel strávit asi delší dobu, aby viděl reálný stav. Žijí ve válce,“ konstatovala.
Během předávání humanitární zásilky podlehli někteří Ukrajinci emocím a neubránili se ani slzám – tak moc byli vděční za jakoukoliv pomoc. „Jak ale říká Maťo, prohru si Ukrajinci nepřipouštějí. Debaty o budoucnosti své země vždy zakončí slovy: Vše bude dobré, vše bude Ukrajina,“ uzavřela Boháčková.
Projekt Mise Ukrajina
Prakticky od začátku války se čeští dobrovolníci z Mise Ukrajina snaží zapojit do dobročinných aktivit. Náklady na převoz ukrajinských uprchlíků a potřebného humanitárního i vojenského materiálu Češi financují skrze vlastní sbírky. Více informací o projektu, podrobnosti o dosavadních aktivitách a číslo transparentního účtu najdete na webu miseukrajina.cz či na Facebooku, Instagramu a Twitteru organizace.
Už nyní čeští dobrovolníci chystají další výjezd. Nejvíce pomoci chtějí směrovat především na Chersonskou oblast, už nyní mají další vybavení do Ruskem rozstřílené porodnice. „Chceme tu také pomoci vystavět podzemní porodní a chirurgický sál, aby místní rodičky mohly přivádět na svět své děti v relativně větším bezpečí, a ne v patře, kde stále hrozí, že se stanou terčem raket,“ vysvětlil redakci Wiesner, jak bude vypadat další výprava na Ukrajinu. Kromě toho shánějí pro tamější vojenskou jednotku dron s termovizí a taktické lékárničky.
Boháčková podotkla, že její možnosti limituje především práce – veškerá dovolená padla právě na výjezdy na Ukrajinu. Další cestu nicméně nechce oželet ani tak. „Pokud se mi to podaří, vezmu si neplacené volno někdy v listopadu. Jestli se někde střílí více, nebo méně, neřešíme. Situace se mění ze dne a den, to by jinak nikdo a nikam nevyjel,“ přiblížila svůj pohled na humanitární aktivity.
„Kvůli své práci můžu vyjet na Ukrajinu jen občas. Další výjezd bude operativní, nejspíše někdy na jaře. Snad se nám to podaří co nejdříve,“ řekl na závěr dobrovolník Maťo.
I přes válečný stav se otevřely ukrajinské školy, byť za zvuku poplašných sirén. Podívejte se v reportáži, jak vypadal nástup ukrajinských žáků do školních lavic:
