CNN: Výhledy války na Ukrajině. Rusko čelí katastrofální situaci. Zachrání Putina zima?

Jednotky v Charkově zneškodnily nepřátelský vůz. (7. března)

Válka na Ukrajině (20.9.2022 6:30)

Ještě před několika týdny se zdálo, že válka na Ukrajině s příchodem zimy doslova zamrzne a ani jedna ze dvou armád neudělá v následujících měsících znatelný pokrok. Tato prognóza se však vzhledem k až nečekaně úspěšnému ukrajinskému protiútoku na východě země ukázala jako mylná. CNN ve své nové analýze poukazuje na vyčerpanost ruské armády. Kreml by ale mohl spoléhat právě na studené měsíce a s nimi související energetickou krizi, která může ochromit Západ v další pomoci Ukrajině.

Ukrajinský postup v posledních dnech především na severovýchodě země šokoval představitele Kremlu i západní vojenské analytiky. Ukrajinci od začátku září dobyli zpět tisíce kilometrů čtverečních a získali pod kontrolu většinu území Charkovské oblasti.

Neschopnost odporovat ukrajinské protiofenzivě vede Moskvu podle CNN k několika nepříjemným otázkám. Mělo by Rusko například vyhlásit všeobecnou mobilizaci? Prezident Vladimir Putin rovněž čelí dilematu, kam přesně koncentraci ruských sil soustředit. Zda bránit Luhanskou či Doněckou oblast, nebo ruské jednotky situovat spíš na jih k Chersonu, kde okupanti rovněž řeší složité situace způsobené ukrajinským protiútokem.

Ruská armáda přitom není vyčerpaná pouze personálně. „Rusko čelí vojensky katastrofální situaci. Dochází mu vojáci, munice, tanky, bojová vozidla i další materiál,“ řekl pro CNN bývalý ředitel CIA a generál americké armády David Petraeus. Podle něj začíná Moskva velmi citelně doplácet na obrovské ztráty kusů těžké techniky, které byly značné již před ukrajinským protiútokem.

Po stažení z většiny území Charkovské oblasti navíc po sobě okupanti nechali desítky či stovky vozidel, ale i zbraní, munice a dalšího vojenského materiálu, který má teď k dispozici ukrajinská armáda. Západní protiruské sankce také Rusku komplikují výrobu nových zbraní a nutí armádu oprášit starší zbraňové systémy, které již před lety skončily ve skladech.

Problémem může být i demoralizace ruských sil, jelikož od června nedosáhly výraznějšího pokroku. Nutno podotknout, že citelné ztráty trápí i Ukrajinu. Tu však morálně povzbuzují úspěchy na bojišti z posledních dnů. Materiálně se Kyjev nadále těší podpoře západních zemí.

Vzhledem k neschopnosti porazit Ukrajinu na bojišti tak Rusko hledá další možnosti, jak v konfliktu opět tahat za delší konec. Vyhrožování jadernými zbraněmi považuje mnoho analytiků za slepou uličku. Použití takové síly by totiž mohlo vyvolat mezinárodní odvetu včetně přímého zapojení NATO, z čehož by vznikl globální konflikt. O to pravděpodobně nestojí ani Kreml.

Nicméně se ukazuje, že útoky na kritickou ukrajinskou infrastrukturu už Rusku nejsou tolik proti srsti. Například ve středu večer Rusové vypálili osm raket na hráz Karačunivské přehrady ve městě Kryvyj Rih. Podle Kyjeva bylo jejich záměrem oblast zatopit a narušit dodávky vody. Následkem úderu skutečně stoupla hladina řeky Inhulec a voda zatopila stovky domů.

Týden starý úder ruských sil pak cílil na energetickou infrastrukturu. Přerušil dodávky elektřiny na mnoha místech Ukrajiny včetně Charkova. Kyjev se obává, že počet podobných útoků, ke kterým vyzývá i prokremelská propaganda, bude narůstat.

Zásadní bude přístup Západu

Silnou kartou Moskvy je od začátku konfliktu také závislost Evropy na ruských energiích. Putin prý sází na to, že zima a s ní spojená energetická krize v EU, by mohla ochromit západní země, konkrétně jejich schopnost a chuť dál podporovat Ukrajinu stejným způsobem jako nyní. Na konci srpna to uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje blízké Kremlu.

Právě skutečnost, jak se Západ během zimy vyrovná s energetickou krizí, bude podle expertů pro ukrajinsko-ruský konflikt naprosto klíčová. „Putinovou největší nadějí – možná jeho jedinou nadějí – je, že západní podpora Ukrajiny se rozpadne, a to v důsledku rostoucích cen a nedostatku energií,“ uvedl americký analytik James Lindsay.

Většina západních představitelů však chce v pomoci Ukrajině vytrvat. Například generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že Ukrajinu i západní země sice čeká tuhá zima, vyzval ale všechny spojence, aby zachovali důvěru ve své úsilí.

Exšéf CIA Petraeus rovněž zmínil své přesvědčení, že pokud NATO zůstane jednotné a Ukrajina bude pokračovat v boji, mohla by dosáhnout hranic před vypuknutím invaze, nebo dokonce znovu dobýt Krym a většinu Donbasu. „Něco takového by si ale vyžádalo hodně času a znamenalo by to opravdu tvrdý boj,“ dodal.

Tagy: