Evropa má obří zásoby plynu. Stačí jej začít těžit, říká dánský ekonom Bjørn Lomborg

Dánský ekonom Bjørn Lomborg

Rozhovor s Bjørnem Lomborgem

Evropská unie by se neměla snažit dosáhnout uhlíkové neutrality za každou cenu. Na vývoj globální teploty nemá tento cíl téměř žádný vliv. Úkolem politiků je vytvářet prostředí pro energetické inovace a neupřednostňovat obnovitelné zdroje. Evropa by se po zkušenosti s válkou na Ukrajině měla zaměřit na těžbu vlastního břidličného plynu, kterého má více než Spojené státy americké. A neupozaďovat jádro. V rozhovoru pro magazín CNN Prima NEWS Rok 2, který vychází v pondělí 2. května, to říká známý dánský ekonom Bjørn Lomborg.

Nedávno jste vydal newsletter, v němž mimo jiné tvrdíte, že z pohledu Evropské unie je mýtus spoléhat se na obnovitelné zdroje energie. Co tím mýtem myslíte?
Jestli nám něco válka na Ukrajině ukázala, tak zcela zásadní závislost Evropské unie na ruském plynu. Mnoho lidí hovoří o tom, že je třeba zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů, jenže to má háček. Většina si pod obnovitelnými zdroji představí solární a větrné elektrárny. Ale když nesvítí slunce nebo nefouká vítr, nemáte elektřinu. Potřebujete mít nějakou zálohu a jiná záloha než fosilní zdroje, neexistuje. Navíc není pravda, že největšími obnovitelnými zdroji v Evropské unii jsou sluneční a větrné zdroje, nýbrž dřevo, které navíc dovážíme ze Severní Ameriky. Díky válce na Ukrajině jsme narazili na tvrdou realitu, která nám říká: Hledejte způsoby, jak mít spolehlivé dodávky energie a zároveň jak nespoléhat na dodávky zemního plynu z Ruska.

Kde ale má Evropská unie hledat alternativy, když říkáte, že nelze spoléhat jen na obnovitelné zdroje, ale současně ani na dodávky plynu či ropy z Ruska?
V první řadě by se Evropa měla podívat na svoje vlastní zdroje. Vždyť máme obrovské množství břidlicového plynu, a to dokonce více, než mají Spojené státy. Právě Spojené státy provedly doslova revoluci v těžbě plynu, který z břidlic získávají mnohem laciněji než jiné státy, a navíc se jim díky tomu podařilo za poslední dekádu snížit emise skleníkových plynů nejvíce ze všech zemí světa. Mají dnes plynu tolik, že si mohly dovolit nahradit uhelné elektrárny plynovými.

To by ale znamenalo v Evropě výrazně rozšířit frakování. O této metodě se ale často hovoří jako o riskantní.
Ano, frakování má určitá úskalí. Ale většina z nich může být ošetřena správnou regulací. Uvědomme si však jednu věc. Rusko nemá zájem na tom, aby se v Evropě rozšířilo frakování, protože nám chce prodávat svůj vlastní plyn. A my dnes víme, že Rusko finančně podporuje část organizací, které říkají „pozor, frakování je nebezpečné“. Z pohledu Ruska takováto politika samozřejmě dává smysl. Ale když se podíváte do Spojených států, tak tam přínosy převýšily nad náklady asi pětinásobně.

Evropa může posílit těžbu v Severním moři, ale velké zásoby jsou například také v Polsku, Rumunsku nebo Francii.

Navrhujete tedy Evropě, respektive Evropské unii, aby masivně investovala do zvýšení těžebních kapacit vlastního plynu a vlastní ropy?
Absolutně. Evropa může posílit těžbu v Severním moři, ale velké zásoby jsou například také v Polsku, Rumunsku nebo Francii. To je evropský klíč k levné a nízkouhlíkové energii. I díky válce na Ukrajině bychom si měli uvědomit, že energetická politika by se neměla soustředit jen na snižování emisí, ale také na to, abychom měli spolehlivé dodávky energie, za kterou bychom nezaplatili majlant. A Evropa v této chvíli nemá ani jedno.

Vladimir Putin dříve či později Kreml opustí. Myslíte si, že by se Evropská unie měla zcela zbavit ruského plynu a nikdy jeho odběr neobnovovat?
To je spíše politická otázka. Z dlouhodobého hlediska však stále platí, že Evropa by se měla v první řadě spoléhat na své energetické zdroje, které, jak jsem říkal, mohou být mnohem lacinější. A tím pádem bude moci někdy v budoucnu získávat i ruský plyn za výrazně nižší cenu. Takže to bude win-win řešení.

Řekl byste, že v tuto chvíli je Green Deal mrtvý? Nedojde pouze k jeho odložení? Nebo může se dokonce stát, že v důsledku války na Ukrajině bude naopak urychlen?
Přirozený politický postoj ke Green Dealu by měl být takový, že Green Dela je mrtvý, nebo přinejmenším na jednotce intenzivní péče. Ta lekce je jasná. Jak už jsem říkal, měli bychom se soustředit na zajištění bezpečné a levné energie. Jenže mnoho mocných hráčů chce, abychom měli Green Deal, takže z úst mnoha lidí slyšíme jakési protiřečení. Na jedné straně lamentují, že máme vysoké ceny plynu, a že by měl být dotován, aby to nedopadlo na domácnosti. Na straně druhé titíž politici říkají, že ceny energie rostou, tudíž potřebujeme více zelené energie.

Jenže to není tak, že by fosilní zdroje byly drahé, ty jsou naopak za normálních okolností levné. Tady jen došlo k souběhu několika negativních událostí, měli jsme covid, loni byl mimořádně málo větrný rok a nyní zažíváme válku na Ukrajině. Mělo by ale jasně zaznít, že obnovitelné zdroje jsou dražší, protože k nim potřebujete zdroje záložní. Dám příklad. Čína dokázala zněkolikanásobit svůj HDP na osobu. Jak to udělala? Mimo jiné tak, že k tomu potřebovala obrovské množství energie, která byla z drtivé většiny z fosilních zdrojů. Kdyby platilo, že obnovitelné zdroje jsou laciné, určitě by je tak chytrý národ, jako jsou Číňané, využíval mnohem mnohem více. Přitom je využívají stále asi jen z osmi či devíti procent.

A jak se díváte na jadernou energii? Česko bude stavět nové reaktory namísto dosluhujících a pravděpodobně během několika let rozhodne o výstavbě dalších, aby se kapacita jaderné energie zvětšila.
Jaderná energie je potenciálně řešení úplně všeho. Uvědomme si, že pokud budeme mít jadernou energii, prakticky nepotřebujeme obnovitelné zdroje. Jaderné elektrárny jedou stále, je naprosto neefektivní je vypnout, když svítí slunce.

Jak by se tedy podle vás Evropská unie měla postavit k jaderným elektrárnám? Německo se rozhodlo je vypnout.
Je třeba rozlišovat mezi elektrárnami, které normálně fungují a nejsou na hranici své životnosti, a těmi, které dosluhují. Vypínat fungující jaderné elektrárny je absolutní hloupost. Nemám pro to jiné pojmenování. Vyrábějí elektřinu, která je již prakticky zadarmo, a ještě k tomu je její výroba zcela uhlíkově neutrální. Je tedy zcela nepochopitelné, když politici zavírají stávající fungující jaderné elektrárny. Měli bychom se snažit je udržet v provozu, co nejdéle to bude možné. Mimo jiné i proto, že nové jaderné elektrárny takzvané třetí generace jsou ještě poměrně drahé – jedna taková byla postavena ve Finsku a jedna ve Velké Británii. Ale jaderné elektrárny čtvrté generace budou naopak výrazně lacinější. Reaktory budou menší, bezpečnější, flexibilnější v provozu, a hlavně budou vyráběny masově. A naším úkolem je investovat do inovací jaderné energie a nezastavit se jen u reaktorů čtvrté generace.

Takže kvitujete strategii francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který řekl, že vláda bude podporovat budování menších reaktorů, které tím pádem budou moci být instalovány, řekněme, v každém větším městě?
Politici obvykle nejsou dobří ve vybírání vítězů, ale tady bych s jeho rozhodnutím souhlasil, přestože v mnoha jiných ohledech udělal spoustu špatných rozhodnutí. Ale politici by měli hlavně vytvářet vhodné prostředí pro to, aby se vyplácelo investovat do výzkumu a vývoje. Může se klidně stát, že řešením bude i solární energie, ovšem v kombinaci s dostatečnou kapacitou baterií, kam bychom mohli energii uložit. Ale o tom by neměli rozhodovat politici, protože to zkrátka příliš neumějí.

Čili podle vás by ze strany politiků bylo efektivní jen vytvářet prostor pro inovace a jinak do toho nezasahovat? Tedy ani neformulovat cíle typu dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 za každou cenu?
Přesně tak. Protože oni nám vlastně teď říkají, že pro nás chystají snížení životní úrovně, dražší energii nebo to, že nám v zimě bude zima. Kromě toho, i kdyby Evropská unie dosáhla uhlíkové neutrality hned teď, z hlediska globálních klimatických modelů to nebude mít takřka žádný vliv na vývoj průměrné teploty v příštích dekádách. Pokud má dojit k nějaké změně ve vývoji teploty, je to o naší schopnosti přesvědčit zejména Čínu, Indii a další lidnaté země, aby změnily svůj energetický mix. Není to o uhlíkové neutralitě Evropské unie.

Tagy: