Evropa má obří zásoby plynu. Stačí jej začít těžit, říká dánský ekonom Bjørn Lomborg

Evropská unie by se neměla snažit dosáhnout uhlíkové neutrality za každou cenu. Na vývoj globální teploty nemá tento cíl téměř žádný vliv. Úkolem politiků je vytvářet prostředí pro energetické inovace a neupřednostňovat obnovitelné zdroje. Evropa by se po zkušenosti s válkou na Ukrajině měla zaměřit na těžbu vlastního břidličného plynu, kterého má více než Spojené státy americké. A neupozaďovat jádro. V rozhovoru pro magazín CNN Prima NEWS Rok 2, který vychází v pondělí 2. května, to říká známý dánský ekonom Bjørn Lomborg.

Nedávno jste vydal newsletter, v němž mimo jiné tvrdíte, že z pohledu Evropské unie je mýtus spoléhat se na obnovitelné zdroje energie. Co tím mýtem myslíte?
Jestli nám něco válka na Ukrajině ukázala, tak zcela zásadní závislost Evropské unie na ruském plynu. Mnoho lidí hovoří o tom, že je třeba zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů, jenže to má háček. Většina si pod obnovitelnými zdroji představí solární a větrné elektrárny. Ale když nesvítí slunce nebo nefouká vítr, nemáte elektřinu. Potřebujete mít nějakou zálohu a jiná záloha než fosilní zdroje, neexistuje. Navíc není pravda, že největšími obnovitelnými zdroji v Evropské unii jsou sluneční a větrné zdroje, nýbrž dřevo, které navíc dovážíme ze Severní Ameriky. Díky válce na Ukrajině jsme narazili na tvrdou realitu, která nám říká: Hledejte způsoby, jak mít spolehlivé dodávky energie a zároveň jak nespoléhat na dodávky zemního plynu z Ruska.

Kde ale má Evropská unie hledat alternativy, když říkáte, že nelze spoléhat jen na obnovitelné zdroje, ale současně ani na dodávky plynu či ropy z Ruska?
V první řadě by se Evropa měla podívat na svoje vlastní zdroje. Vždyť máme obrovské množství břidlicového plynu, a to dokonce více, než mají Spojené státy. Právě Spojené státy provedly doslova revoluci v těžbě plynu, který z břidlic získávají mnohem laciněji než jiné státy, a navíc se jim díky tomu podařilo za poslední dekádu snížit emise skleníkových plynů nejvíce ze všech zemí světa. Mají dnes plynu tolik, že si mohly dovolit nahradit uhelné elektrárny plynovými.

To by ale znamenalo v Evropě výrazně rozšířit frakování. O této metodě se ale často hovoří jako o riskantní.
Ano, frakování má určitá úskalí. Ale většina z nich může být ošetřena správnou regulací. Uvědomme si však jednu věc. Rusko nemá zájem na tom, aby se v Evropě rozšířilo frakování, protože nám chce prodávat svůj vlastní plyn. A my dnes víme, že Rusko finančně podporuje část organizací, které říkají „pozor, frakování je nebezpečné“. Z pohledu Ruska takováto politika samozřejmě dává smysl. Ale když se podíváte do Spojených států, tak tam přínosy převýšily nad náklady asi pětinásobně.

Evropa může posílit těžbu v Severním moři, ale velké zásoby jsou například také v Polsku, Rumunsku nebo Francii.

Navrhujete tedy Evropě, respektive Evropské unii, aby masivně investovala do zvýšení těžebních kapacit vlastního plynu a vlastní ropy?
Absolutně. Evropa může posílit těžbu v Severním moři, ale velké zásoby jsou například také v Polsku, Rumunsku nebo Francii. To je evropský klíč k levné a nízkouhlíkové energii. I díky válce na Ukrajině bychom si měli uvědomit, že energetická politika by se neměla soustředit jen na snižování emisí, ale také na to, abychom měli spolehlivé dodávky energie, za kterou bychom nezaplatili majlant. A Evropa v této chvíli nemá ani jedno.

Vladimir Putin dříve či později Kreml opustí. Myslíte si, že by se Evropská unie měla zcela zbavit ruského plynu a nikdy jeho odběr neobnovovat?
To je spíše politická otázka. Z dlouhodobého hlediska však stále platí, že Evropa by se měla v první řadě spoléhat na své energetické zdroje, které, jak jsem říkal, mohou být mnohem lacinější. A tím pádem bude moci někdy v budoucnu získávat i ruský plyn za výrazně nižší cenu. Takže to bude win-win řešení.

Řekl byste, že v tuto chvíli je Green Deal mrtvý? Nedojde pouze k jeho odložení? Nebo může se dokonce stát, že v důsledku války na Ukrajině bude naopak urychlen?
Přirozený politický postoj ke Green Dealu by měl být takový, že Green Dela je mrtvý, nebo přinejmenším na jednotce intenzivní péče. Ta lekce je jasná. Jak už jsem říkal, měli bychom se soustředit na zajištění bezpečné a levné energie. Jenže mnoho mocných hráčů chce, abychom měli Green Deal, takže z úst mnoha lidí slyšíme jakési protiřečení. Na jedné straně lamentují, že máme vysoké ceny plynu, a že by měl být dotován, aby to nedopadlo na domácnosti. Na straně druhé titíž politici říkají, že ceny energie rostou, tudíž potřebujeme více zelené energie.

Jenže to není tak, že by fosilní zdroje byly drahé, ty jsou naopak za normálních okolností levné. Tady jen došlo k souběhu několika negativních událostí, měli jsme covid, loni byl mimořádně málo větrný rok a nyní zažíváme válku na Ukrajině. Mělo by ale jasně zaznít, že obnovitelné zdroje jsou dražší, protože k nim potřebujete zdroje záložní. Dám příklad. Čína dokázala zněkolikanásobit svůj HDP na osobu. Jak to udělala? Mimo jiné tak, že k tomu potřebovala obrovské množství energie, která byla z drtivé většiny z fosilních zdrojů. Kdyby platilo, že obnovitelné zdroje jsou laciné, určitě by je tak chytrý národ, jako jsou Číňané, využíval mnohem mnohem více. Přitom je využívají stále asi jen z osmi či devíti procent.

A jak se díváte na jadernou energii? Česko bude stavět nové reaktory namísto dosluhujících a pravděpodobně během několika let rozhodne o výstavbě dalších, aby se kapacita jaderné energie zvětšila.
Jaderná energie je potenciálně řešení úplně všeho. Uvědomme si, že pokud budeme mít jadernou energii, prakticky nepotřebujeme obnovitelné zdroje. Jaderné elektrárny jedou stále, je naprosto neefektivní je vypnout, když svítí slunce.

Jak by se tedy podle vás Evropská unie měla postavit k jaderným elektrárnám? Německo se rozhodlo je vypnout.
Je třeba rozlišovat mezi elektrárnami, které normálně fungují a nejsou na hranici své životnosti, a těmi, které dosluhují. Vypínat fungující jaderné elektrárny je absolutní hloupost. Nemám pro to jiné pojmenování. Vyrábějí elektřinu, která je již prakticky zadarmo, a ještě k tomu je její výroba zcela uhlíkově neutrální. Je tedy zcela nepochopitelné, když politici zavírají stávající fungující jaderné elektrárny. Měli bychom se snažit je udržet v provozu, co nejdéle to bude možné. Mimo jiné i proto, že nové jaderné elektrárny takzvané třetí generace jsou ještě poměrně drahé – jedna taková byla postavena ve Finsku a jedna ve Velké Británii. Ale jaderné elektrárny čtvrté generace budou naopak výrazně lacinější. Reaktory budou menší, bezpečnější, flexibilnější v provozu, a hlavně budou vyráběny masově. A naším úkolem je investovat do inovací jaderné energie a nezastavit se jen u reaktorů čtvrté generace.

Takže kvitujete strategii francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který řekl, že vláda bude podporovat budování menších reaktorů, které tím pádem budou moci být instalovány, řekněme, v každém větším městě?
Politici obvykle nejsou dobří ve vybírání vítězů, ale tady bych s jeho rozhodnutím souhlasil, přestože v mnoha jiných ohledech udělal spoustu špatných rozhodnutí. Ale politici by měli hlavně vytvářet vhodné prostředí pro to, aby se vyplácelo investovat do výzkumu a vývoje. Může se klidně stát, že řešením bude i solární energie, ovšem v kombinaci s dostatečnou kapacitou baterií, kam bychom mohli energii uložit. Ale o tom by neměli rozhodovat politici, protože to zkrátka příliš neumějí.

Čili podle vás by ze strany politiků bylo efektivní jen vytvářet prostor pro inovace a jinak do toho nezasahovat? Tedy ani neformulovat cíle typu dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 za každou cenu?
Přesně tak. Protože oni nám vlastně teď říkají, že pro nás chystají snížení životní úrovně, dražší energii nebo to, že nám v zimě bude zima. Kromě toho, i kdyby Evropská unie dosáhla uhlíkové neutrality hned teď, z hlediska globálních klimatických modelů to nebude mít takřka žádný vliv na vývoj průměrné teploty v příštích dekádách. Pokud má dojit k nějaké změně ve vývoji teploty, je to o naší schopnosti přesvědčit zejména Čínu, Indii a další lidnaté země, aby změnily svůj energetický mix. Není to o uhlíkové neutralitě Evropské unie.

Tagy:

Hlavní zprávy

Zkáza ruských tanků v minovém poli. Video ukazuje efektivní válečnou past Ukrajinců
Ukrajina

Zkáza ruských tanků v minovém poli. Video ukazuje efektivní válečnou past Ukrajinců

Ruskou ofenzivu na východě Ukrajiny výrazně zpomalují protitankové miny. Ty v oblasti rozmístili ukrajinští ženisti. Další zveřejněné video ukazuje ruský tank, který se nechal vlákat do minového pole. Krátce na to následoval masivní výbuch. Na základě pozdějších leteckých snímků je patrné, že nešlo o jediného ruského obrněnce, kterého Ukrajinci v tomto minovém poli zničili.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
09:05

Česko v pátek udělilo dočasnou ochranu 602 uprchlíkům z Ukrajiny,

08:26

Od začátku invaze vypálili Rusové na Ukrajinu asi 3 tisíce raket

07:50

Ruské ozbrojené síly se podle Ukrajiny dále soustředí na obklíčení Lysyčansku

07:33

Ruská federace se snaží získat zpět ztracené pozice u Charkova, píše agentura Unian

Nahlédněte do zákulisí toho, jak se vyvíjejí nejmodernější kartáčky

Zatímco sonická technologie spatřila světlo světa už v roce 1963, nejmodernější magnetická iO technologie byla do rukou uživatelů doslova předána v roce 2020. Že jsou jí teprve dva roky ale neznamená, že je to nějaká „rychlokvaška“ – experti na ústní zdraví ji vyvíjeli celkem 6 let a testovalo ji více než 1800 lidí. Vydejte se s námi do světa elektrických zubních kartáčků Oral-B iO do výzkumného a vývojového centra v německém Kronbergu.

Sledujte Partii s Milošem Zemanem: Co říká na krizi STAN a jak by řešil energetickou krizi?

Hostem nedělní Partie Terezie Tománkové bude prezident republiky Miloš Zeman. Témat k probírání bude řada, od afér hnutí STAN přes válku na Ukrajině až po energetickou krizi. Ve druhé části proběhne tradiční velká politická diskuse, které se zúčastní pirátka Olga Richterová, Karla Maříková z SPD, Marek Benda z ODS a za hnutí ANO Patrik Nacher. Partie s datem 3. července navíc bude poslední před letní pauzou, jinak s výjimkou Vánoc vysílá každou neděli tak, jak jsou diváci zvyklí. A jaká vlastně byla první polovina letošního roku podle Tománkové?

Živě
ON-LINE: Munice a protiletadlové systémy. Ukrajina dostane od USA další pomoc za miliardy

Ukrajina obdrží další dodávku zbraní od USA, tentokrát v hodnotě kolem 820 miliard dolarů. V zásilce mají být protiletadlové systémy, ale zejména pak až 150 tisíc kusů dělostřelecké munice. Ta Ukrajincům v posledních týdnech dochází. Ukrajinci v pátek podle místních médií zničili ruské sklady, kde byl mimo jiné ruský dron za miliony dolarů. Rusové bombardovali ukrajinský Hadí ostrov, kterého se předtím po několika měsících vzdali. Kyjev podle doněckých separatistů sabotuje výměny zajatců.

Patří do výbavy astronautů, mají ho i prezidenti. Švýcarský armádní nůž slaví 125. výročí

Nejznámější kapesní nůž slaví 125 výročí svého vzniku. Tradičně bývá červený a má na sobě bílý kříž značící zemi původu – Švýcarsko. Proto se mu také říká švýcarský armádní nůž. Ovšem nevyužívají ho jen vojáci, často se nachází také v kapsách skautů, trampů či turistů, ale i manažerů. A také prezidentů

Domácí zpravodajství

Prouza: Babiš měl předsednictví za pojídání chlebíčků. Česko ale může rozdělovat plyn v EU

Předsednictví v Radě Evropské unie je pro Česko svátek, což ovšem nevnímal expremiér Andrej Babiš (ANO), který to pokládal za pojídání chlebíčků, protože cítil politické body. Takto na adresu bývalého předsedy vlády promluvil v pořadu 360° na CNN Prima NEWS prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Podle něj zanechal Babiš Česko na předsednictví hůře připravené. Prouza kromě toho zmínil, že česká role by mohla být velmi důležitá, protože v nadcházejících měsících se může tuzemsko dostat i do pozice, kdy povede debatu o rozdělování plynu mezi státy EU.

Plameny zachvátily halu v Zápech. Škody budou vysoké, vše se ale obešlo bez zranění

Aktualizováno

Hasiči vyjížděli v pátek k rozsáhlému požáru haly v Zápech u Prahy. Uvnitř byly uskladněné autodíly, včetně propan-butanových lahví a olejů. S ohněm bojovalo 27 jednotek, konstrukce haly se zřítila. Požár se obešel bez zranění lidí, potvrdila reportérka CNN Prima NEWS Eva Jarkovská. Podle starosty obce Vladimíra Vlčka slouží hala jako sklad autodílů pro společnost AD Partner.

Fiala k předsednictví v EU: Velkým úkolem je energetická krize. Leyenová připomněla Havla

Český premiér Petr Fiala (ODS) po setkání k zahájení českého předsednictví Evropské unii (EU) ocenil předešlou práci Francie. Podařilo se jí podle něj udržet jednotu členských států v podpoře Ukrajiny a sankcích. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová připomněla i v souvislosti s mottem českého předsednictví Evropa jako úkol také slova bývalého prezidenta Václava Havla.