Frustrace voličů, Hladík i „čistka“ na Hradě. Osm úkolů, které musí prezident Pavel vyřešit

Nejen radost a euforie, ale také přípravy na sérii obtížných úkolů. Nově zvolený prezident Petr Pavel dostal společně s pětiletým mandátem také rozdělenou společnost uprostřed nebývalé krize. Na domácí půdě musí utlumit napětí, na mezinárodní poli zase z pozice hlavy státu čelí třaskavé politické situaci ve stínu války na Ukrajině, jejíž konec je stále v nedohlednu. Na co by se měl prezident Pavel v nejbližších několika měsících či letech zaměřit a jaké překážky ho čekají?

Frustrovaní Češi

Zdražování, energetická krize či dopady ruské agrese na Ukrajině. Jak ukázaly místy až vyhrocené prezidentské kampaně, ve společnosti stále panuje velké napětí a frustrace. To se odrazilo i na tématech předvolebních debat, obsahu některých reklamních billboardů i komunikaci na sociálních sítích mezi znesvářenými voličskými tábory. Na prezidentovi Pavlovi bude, aby ukázal Čechům, že „bude líp“.

„Nikdy jsem neměl ambici spojit nespojitelné. To, že máme jiné názory a přístupy, je naprosto v pořádku,“ řekla pro CNN Prima NEWS nová hlava státu s tím, že se neshody ovšem nesmí změnit na nepřátelství, které nyní panuje mezi jeho podporovateli a táborem poraženého Andreje Babiše (ANO).

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: První kočka České republiky. Micka manželů Pavlových se stala hvězdou sociálních sítí.

Vyjádřil přání, že by chtěl, aby se lidé už „nehašteřili a nezesměšňovali“. Zároveň varoval před tím, aby lidé neočekávali instantní řešení. „Věci se nedají měnit ze dne na den. Je důležité říct to, aby lidé nebyli příliš nedočkaví,“ podotkl v nedělní Partii.

Přes dva miliony lidí na straně poraženého

Pavel získal v druhém kole voleb necelé 3,4 milionu hlasů. Jeho oponent Andrej Babiš naproti tomu oslovil 2,4 milionu voličů, kteří nyní musí skousnout, že jejich favorit nezvítězil v boji o Pražský hrad. Pak tu je nemalá skupina lidí, kteří do volebních místností nezavítali vůbec – někteří proto, že nechtěli volit člověka s komunistickou minulostí.

Co bude dělat Zeman, až skončí jako prezident? Podívejte se na jeho nový dům

Prezident Miloš Zeman po deseti letech definitivně opustí zámek v Lánech. Příliš se od něj ale nevzdálí. Jeho novým domovem bude nedaleko postavený „bungalov“, na kterém se pracovalo od roku 2019. Dům o dvou patrech s terasou i zahrádkou se nachází v lukrativní části města, která ale má pár minusů. Jak v současnosti vypadá a kolik stál prezidenta peněz? A co vůbec Zeman po konci mandátu plánuje dělat?

„Nevnímám voliče protikandidáta jako ty, kteří prohráli. Jsem připraven naslouchat jejich názorům. Pokud měli pocit, že se jim nedostalo sluchu, chci jim takovou komunikaci zprostředkovat,“ slíbil Pavel v Partii Terezie Tománkové.

I z toho důvodu se nový prezident rozhodl pro výjezd do vybraných regionů ještě před svým oficiálním uvedením do funkce. V plánu má návštěvu Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje, které souběh krizí zasáhl ze všech koutů ČR nejvíce. Jde o „Babišovy bašty“, kde se lidé potýkají s vyšší nezaměstnaností a horší socioekonomickou situací.

Nadstranická hlava státu

Už v průběhu prezidentské kampaně čelil Pavel označení, že je vládním kandidátem. Především opoziční politici upozorňovali na to, že díky podpoře koalice půjde nová hlava státu na ruku kabinetu Petra Fialy (ODS). Do barev pětikoalice se podle kritiků převlékly všechny klíčové politické instituce – tedy obě komory Parlamentu ČR, vláda a nově také prezidentské křeslo.

Na Pavlovi proto je, aby ukázal, že se bude rozhodovat nezávisle a nevyhne se kritice vlády za její případné přešlapy. Stejně tak nesmí vynechat komunikaci se zástupci opozičních uskupení v dolní komoře, tedy s hnutím ANO a SPD, která do boje o Hrad postavila své vlastní kandidáty – a prohrála s nimi.

Jmenování Petra Hladíka ministrem

Jeden z prvních úkolů, který Pavlovi zřejmě přistane na stůl, bude obsazení čela resortu pro životní prostředí. Dosluhující prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat Petra Hladíka (KDU-ČSL) do ministerské funkce, k nominantovi z řad lidovců měl údajně řadu výhrad. Pavel nicméně řekl, že s jeho jmenováním problém nejspíše nebude.

„Pokud nevyvstanou nové závažnosti a premiér Petr Fiala bude trvat na tom, že ho chce obsadit, nevidím důvod mu nevyjít vstříc. Je to jeho zodpovědnost,“ dodal Pavel v nedělním vysílání Partie Terezie Tománkové. Vedením resortu je dočasně pověřen šéf lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, v rámci resortu působí Hladík jako náměstek.

Nový předseda Ústavního soudu

Miloš Zeman končí na Hradě už začátkem března, zatímco funkční období současného předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského potrvá až do srpna. Přesto dosluhující prezident uvažuje o tom, že ještě před svým odchodem do důchodu určí nového předsedu, což sám pokládá za možné. Podle expertů, politologů i politiků by tím ale Zeman zasáhl do kompetencí svého nástupce Petra Pavla. Ten už se připravuje na několik scénářů.

Slavnostní slib, první projev a podpis. Jak proběhne inaugurace prezidenta Petra Pavla?

Už ve čtvrtek 9. března se Petr Pavel stane oficiálně prezidentem republiky. Nově zvolená hlava státu musí nejdřív projít celou řadou oficialit. Prezidentem se stane definitivně inaugurací, tedy slavnostním ceremoniálem, který se tradičně koná ve Vladislavském sále Pražského hradu. Kdy přesně k inauguraci dojde, co je její součástí, jak zní prezidentský slib a jaký je program? Přinášíme vám přehled zajímavostí.

„Pokud by to opravdu udělal, dal bych podnět k Nejvyššímu správnímu soudu. Aby jasně řekl, jak s takovou věcí pracovat. Do hlavy Miloše Zemana nevidím. Pokud se v nadcházejících dnech sejdeme, řeknu mu, aby své kroky zvážil, abychom se vyhnuli zbytečnému projednávání se soudy,“ vzkázal Pavel v nedělní Partii na CNN Prima NEWS.

Personální změny na Hradě

Velký otazník visí také nad současnými pracovníky Kanceláře prezidenta republiky (KPR). Pavel na CNN Prima NEWS potvrdil, že dojde na personální změny. „Bude potřeba přenastavit fungování kanceláře. Naprostá většina z nás viděla, že za současného vedení to nefungovalo – ztrácela důvěryhodnost a respekt, nefungovala jako profesionální úřad. Je tam ale i řada lidí, která pracovala dobře,“ naznačil své plány prezident.

Se svým místem na Pražském hradě se s největší pravděpodobností rozloučí kontroverzní figury z týmu Miloše Zemana, konkrétně Vratislav Mynář, Martin Nejedlý, Vladimír Kruliš či mluvčí Jiří Ovčáček. Do práce naopak nově nastoupí Jana Vohralíková coby ředitelka prezidentské kanceláře nebo Markéta Řeháková v roli mluvčí.

Bývalý šéf KPR Ivo Mathé upozornil, že na uvolněná místa musí Pavel nalézt kompetentní nástupce, některé s prověrkou pro styk s utajovanými skutečnostmi. „Což může působit problémy, protože prověření trvá několik měsíců,“ sdělil.

Diplomacie ve stínu války

Co se týče mezinárodní politiky, tam Pavel zaujal jednoznačné prozápadní stanovisko, což se odráží i od jeho někdejšího působení ve strukturách NATO.

Do diplomatických jednání se pustil hned po svém zvolení – přijímal blahopřání od zahraničních politiků a volal si jak s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, tak s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen.

Dal tím najevo, že na rozdíl od prezidenta Zemana neplánuje jít na ruku Rusku ani Číně, jako se to dělo v posledních několika letech. Ještě během předvolební kampaně zmínil, že plánuje kromě Slovenska a Ukrajiny navštívit také Polsko.

Zde byl ovšem hlavním hnacím motorem výrok jeho protikandidáta Andreje Babiše, který během jednoho z prezidentských duelů uvedl, že by severnímu sousedovi neposlal české vojáky na pomoc, pakliže by byl napaden třetí stranou. Porušil by tím ale článek 5 o kolektivní obraně členských států NATO.

Prezidentování v éře dezinformací

Pavel byl v posledních měsících neustále v hledáčku tvůrců falešných zpráv a s největší pravděpodobností jim bude muset čelit i v následujících letech. Dezinformátoři se zaměřili na jeho komunistickou minulost a vojenskou kariéru, v předvečer prezidentské volby se internetem prohnala také nepravdivá zpráva, že zemřel. Mnozí lidé se nadále bojí možného povolání na frontu a vtažení do války s Ruskem, což Pavel i právní experti opakovaně označili za nesmysl.

„Se mnou rozhodně nepřichází žádná mobilizace nebo změna kurzu ve vtahování země do války. Se mnou přichází realismus i v pozitivním vysvětlování. Sice máme nedaleko hranic válku, která má potenciál se rozrůst, ale zároveň jsme součástí uskupení (NATO), která nám dává největší bezpečnostní garance, jaké jsme kdy měli,“ řekl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

Tagy:
prezident prezidentské volby Ukrajina Andrej Babiš Miloš Zeman Petr Fiala volby Ústavní soud Petr Pavel Pražský hrad prezidentské volby v ČR 2023 vláda voliči Kancelář prezidenta republiky kandidát na prezidenta Petr Hladík Ústavní soud České republiky