Kupní síla tuzemských výdělků se letos nejspíše nezvýší, varují zaměstnavatelé. Mzdový růst sotva vykompenzuje inflaci. Zdroj: Profimedia.cz
Tempo, jakým se zvyšují tuzemské výdělky, dosáhlo v 1. čtvrtletí svého stropu. Doby, kdy mzdy rostly o šest až osm procent ročně, jsou definitivně pryč. Firmy pro letošní rok počítají s tím, že příjmy svých zaměstnanců navýší jen zhruba ve stejném rozsahu, jakým rostou ceny výrobků a služeb. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR a České národní banky.
Pandemie koronaviru snížila firmám příjmy, zisky i zakázky a zvýšila ekonomickou nejistotu. Z šetření provedeného Svazem průmyslu a dopravy ve spolupráci s Českou národní bankou také vyplývá, že se u tuzemských podniků zhoršilo hodnocení domácí i zahraniční poptávky stejně jako očekávání vývoje zakázek pro následující měsíce. „Je to vidět i ve výraznějším poklesu očekávaných firemních investic. Po vypuknutí pandemie podniky svými investicemi rychle reagovaly na zhoršení aktuální situace,“ komentoval výsledky průzkumu Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR (SPČR).
Havlíček: Antivirus skončí nejpozději v říjnu. Středula by ho držel do konce roku
Změna programu na podporu zaměstnanosti Antivirus na kurzarbeit by se podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) měla uskutečnit nejpozději v říjnu. Je však potřeba legislativní úprava, která se podle něho nedá stihnout dříve než v září. Do té doby nevyloučil změny parametrů Antiviru. Havlíček to řekl dnes v České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce.
Zejména pokles příjmů v kombinaci s přetrvávajícími tlaky na růst cen materiálů a surovin může za to, že domácí zaměstnavatelé hledají kompenzace v podobě úspor u ostatních nákladových položek. Nasnadě je šetřit na mzdách, které v posledních několika letech rostly běžně o šest až osm procent ročně, a výrazně tak překračovaly míru inflace. Výsledkem bylo zvyšování reálných mezd, které ale ne vždy bylo doprovázeno adekvátním růstem produktivity práce. „Mzdový růst již dosáhl svého stropu v prvním čtvrtletí a jeho tempo oslabuje. Tento trend očekáváme i v následujících čtvrtletích,“ uvedl Vladimír Štípek, ekonom-analytik Sekce hospodářské politiky SPČR.
Minimální mzda? 16 tisíc, žádají odbory
Zaměstnavatelé počítají s tím, že ve třetím čtvrtletí by se mzdy mohly zvýšit o 2,54 procenta a za celý letošní rok o 3,35 procenta. Vzhledem k tomu, že i míra inflace letos s největší pravděpodobností mírně přesáhne tříprocentní hranici, zvýšení nominálních mezd tak bude stačit pouze na dorovnání cenového růstu. Reálné mzdy tedy letos budou nejspíše stagnovat. Pro příští rok firmy podle průzkumu SPČR a ČNB očekávají mzdový růst těsně pod třemi procenty. Reálně by tak tuzemské výdělky mohly nepatrně vzrůst.
Otázkou také bude, jak se ke mzdovým požadavkům postaví odbory. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula už dříve CNN Prima NEWS řekl, že odbory budou usilovat o silný mzdový růst tam, kde to bude možné. „My jednoznačně budeme zvažovat konkrétní situaci každé ze společností, ale při níži českých mezd není principiálně důvod, abychom požadavek na růst mezd včetně té minimální mzdy nevyslovili,“ řekl. V jednom z červencových vydání pořadu K věci na televizní stanici CNN Prima NEWS rovněž zmínil, že odbory budou požadovat navýšení minimální mzdy od příštího roku na 16 tisíc korun. V polovině srpna Josef Středula řekl Radiožurnálu, že se bude zasazovat o to, aby platy ve veřejném sektoru rostly alespoň o inflaci.
