Lékárníci varují před chybami v receptech od lékařů
Více než dvanáct tisíc pochybení v předpisech léčiv v průběhu dvou týdnů. Takový byl výsledek projektu Sledování lékových chyb, který Česká lékárnická komora (ČLnK) spustila v polovině letošního dubna. Zmiňované chyby byly odhaleny při výdeji v lékárnách. Cílem projektu není podle odborníků devalvovat práci doktorů, nýbrž vyzdvihnout zásadní roli ve spolupráci lékařů a farmaceutů pro zajištění bezpečné léčby pacientů. Co při mapování farmaceuti odhalili?
Zahajovací sběr dat v projektu proběhl ve dnech od 15. do 30. dubna, kdy poprvé zhmotnil do konkrétních čísel „neviditelnou” práci lékárníků a jejich nezpochybnitelný vliv na bezpečnost léčby.
ČTĚTE TAKÉ: Bolesti a mravenčení, se kterými si málokdo ví rady. Jak se zbavit syndromu neklidných nohou?
„Víme o tom, že k lékovým chybám dochází, proto musíme být s pacienty v kontaktu. I jejich řeč těla při výdeji léků nám odhaluje, že se něco děje. K chybám navíc dochází jak u předpisů léků pro pacienty s akutními problémy, tak i u těch s chronickými,“ sdělil na tiskové konferenci Aleš Krebs, prezident České lékárnické komory.
Jaké jsou nejčastější chyby?
Do projektu se zapojilo celkem 1 103 lékáren a odloučených oddělení výdeje léčiv (OOVL), které ve sledovaném období odhalily 12 166 chyb. V pracovních dnech se průměrně zapojilo 567 lékáren, přičemž každá z nich řešila v průměru dvě chyby denně.
Nejčastější zachycenou chybou bylo předepsání léků na více než tři měsíce, které je v rozporu s předepisovací vyhláškou (3 586 případů). V celkovém rozsahu šlo o zhruba 30 procent chyb. Ačkoliv takový krok nikoho neohrožuje na zdraví, přináší lékárníkům složitější komunikaci s pacienty, kteří se dožadují všech balení, která jim lékař předepsal.
Lékárník je však povinen předepsané množství snížit tak, aby odpovídalo tříměsíčnímu pravidlu, čímž šetří prostředky veřejného zdravotního pojištění.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Lék z „houbiček“ pomůže při léčbě veteránů z Ukrajiny, věří Bém. Za schválení ocenil i Blažka
„Jedná se spíše o technickou chybu, kdy si lékař neuvědomí, že balení má 30 tablet, jindy 28, 84 nebo jindy například 105, a tak pacientovi v domnění, že píše správně tři měsíce, napíše o krabičku více. Je to nejčastější chyba, ale rozhodně to dle mého názoru není záměr,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS viceprezident České lékárnické komory Martin Kopecký.
Dalšími v pořadí byly i chyby, které mají podle konkrétní situace potenciál pacienta případně poškodit nebo jsou skutečně závažné – a bez jejich zachycení by mohlo dojít s velkou pravděpodobností k poškození pacienta. Vždy ale záleží na konkrétní situaci a jejím řešení.
Mezi zachycené chyby tedy dále patřilo:
- chybějící dávkování (870 případů)
- vysoká dávka včetně překročení maximální dávky (714)
- nevhodné dávkové schéma a načasování (707)
- jiná dávka, než kterou pacient užívá nebo má užívat (603)
- předepsání jiného léčivého přípravku, než bylo zamýšleno (507)
- potenciální léková interakce (372)
- nízká dávka (357)
- nevhodná léková forma včetně ohrožení stability (347)
- předepsání jiné síly léčivého přípravku, než bylo zamýšleno nebo než pacient užívá (317)
- duplicita v terapii (306)
„Recept s chybějícím dávkováním je formálně v rozporu s vyhláškou, ale větším problémem je, že ne všichni pacienti si pamatují informace, které jim sdělil lékař v ordinaci. Problémy související s dávkováním lze někdy vyřešit i bez lékaře díky lékovému záznamu nebo pohovorem s pacientem, ale v mnoha případech je nutné je řešit přímo s lékařem,“ uvedl Kopecký.
Dodal, že stejnou komplikaci představují situace, kdy byla pacientovi omylem předepsána jiná síla léčivého přípravku, než byla zamýšlena. „Ještě vážnější jsou ale případy, kdy došlo k předepsání jiného léku, a to například kvůli podobnosti názvů. Takových případů bylo v průběhu projektu odhaleno přes 500,“ sdělil viceprezident.
Zde k chybám dochází v důsledku „ukliknutí“ v systému, kdy lékař vybírá medikaci, ale omylem klikne na podobný název léku. „Elektronizace nám určitě velmi pomohla, ale přináší zkrátka jiné typy chyb. Díky projektu jsme odhalili, k jakým chybám v Česku dochází a po této analýze můžeme začít chystat řešení. Nastavit mechanismy, které nám pomohou některé chyby odladit nebo minimálně snížit riziko dělání takových chyb,“ sdělil pro redakci Kopecký.
Řešení nejčastěji vyplývá z komunikace
Ve většině případů byla situace vyřešena okamžitou telefonickou konzultací farmaceuta s lékařem (1 262 případů) nebo ve spolupráci s pacientem či jeho rodinným příslušníkem přímo v lékárně při výdeji (9 460 případů). Jindy bylo nutné pacienta odkázat zpět k lékaři (929).
„Případy z praxe ukazují, že díky otevřené a profesionální komunikaci mezi lékaři a farmaceuty bylo možné chyby vyřešit, včas upravit léčbu, a předejít tak možným komplikacím. V naprosté většině případů lékař návrh řešení farmaceuta při vzájemné konzultaci přijal (95,7 procenta), v ostatních případech byl například vzájemně ověřen záměr neobvyklého dávkování nebo kombinace léků,“ sdělil Krebs.
Z vyjádření ČLnK vyplývá, že cílem projektu nebylo jen odhalit, k jakým chybám při předepisování léků dochází, ale také představit veřejnosti to, jak důležitá je spolupráce farmaceuta s lékařem pro zajištění bezpečné léčby pacienta. Týmová spolupráce ve zdravotnictví není podle Krebse výjimkou.
„Naopak by měla být standardem, který garantuje pacientovi nejvyšší úroveň péče. Projekt ukázal v konkrétních číslech, že lékárník je posledním kontrolním článkem a jeho odbornosti je důležité využívat naplno,“ doplnil prezident komory. V některých případech by bez kontroly farmaceutem mohlo dojít ke skutečně závažným poškozením zdraví.
Co mohou udělat sami pacienti?
Reagovat na chybu v předpisu mohou i sami pacienti, ačkoliv je nyní doba složitější.
„Z pohledu pacienta je dnes trochu problém v tom, že vlastně neví, co má předepsáno. Pokud z ordinace odchází s papírovým předpisem léků, tak je vidí a skutečně může hned reagovat. Ale ve většině případů se medikace předepisuje formou SMS, tedy eReceptu. Dozví se to tak až v lékárně,“ sdělil Kopecký.
Farmaceut si recept načte a vidí, co bylo pacientovi předepsáno. Léky nachystá a následně vydá. „Až v tomto okamžiku pacient zjistí, co mu bylo předepsáno. Může znejistit, sledujeme u něj řeč těla a ptáme se, zda se mu něco nezdá. Příkladem může uvést, že normálně bere léky o jiné síle. Zkontrolujeme lékový záznam, kdy se může podezření pacienta potvrdit. Když zjistíme, že mu lékař o změně léčby neřekl, odhalíme chybu. Následně voláme doktorovi a vše ověřujeme,“ doplnil.
Obecná rada lékárníků zní, aby byli pacienti otevření a odpovídali farmaceutům popravdě. Čím více informací od nich získají, tím lépe dokážou jednotlivé situace posoudit. „Pro řadu lidí je to nepříjemné, ale lékárníci mají lékařské tajemství, nevykládají informace. Pokud sami pacienti mají pochybnosti, ať se ptají,“ vyzval Krebs.
V případě, že pacient z lékárny odejde s jiným lékem a uvědomí si chybu až doma, měl by se do lékárny vrátit a situaci řešit. Není však výjimkou, že se pacient snaží aplikovat i zjevně jinou medikaci. „Pacienti se nebrání, jsou důvěřiví a vůči zdravotníkům submisivní,“ dodal prezident komory.
Projekt nebyl jednorázovou záležitostí
Projekt Sledování lékových chyb bude pokračovat i v dalších měsících. ČLnK plánuje výsledky dále analyzovat a na jejich základě připravit doporučení pro systémová opatření. Cílem je standardizovat postupy při řešení chyb a posílit roli farmaceutů ve zdravotní péči. Ačkoliv lékárník odhalí chybu a pomůže pacientovi zajistit bezpečnou farmakoterapii, není za tuto činnost ohodnocen.
„Aby lékárny mohly plnit svoji kontrolní funkci, potřebují k tomu spravedlivé ohodnocení i udržitelné podmínky pro poskytování lékárenské péče. K tomu mohou pomoci také pravidla, která by stabilizovala lékárenskou síť v tuzemsku,“ vysvětlil Krebs.
Doplnil, že „bezpečná farmakoterapie je týmová práce“. „Spolupráce lékařů, farmaceutů a dalších zdravotníků je proto klíčová. Věříme, že výsledky projektu budou impulzem k dalšímu posílení mezioborové spolupráce a povedou k větší ochraně pacientů,“ zdůraznil.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: V Itálii se šíří vysoce nakažlivé onemocnění. Úřady vyjmenovaly nejohroženější regiony
