Napětí v Podněstří
Když ruský prezident Vladimir Putin začal vypouštět výroky o utlačovaných ruskojazyčných menšinách v okolních zemích, mnoho bývalých sovětských republik ucítilo šimrání v podbřišku. Taktika, kterou šéf Kremlu uplatnil vůči Ukrajině jak v roce 2014 při anexi Krymu, tak letos, by mohla být použita také v Moldavsku. Přesněji řečeno v Podněstří.
Válka na Ukrajině
Podněstří je samozvaná republika ve východní části Moldavska, která leží na samé západní hranici s Ukrajinou. Rozlohou i počtem obyvatel připomíná Liberecký kraj, opírá se však o mocného spojence v Kremlu. Národnostní složení je pestré, v Podněstří žijí Moldavané, Rusové a Ukrajinci, přičemž podle oficiálních údajů je zastoupení těchto tří skupin poměrně vyrovnané.
Jenže Podněstří cítí silné vazby právě na Rusko a současný stav je výsledkem občanské války, která de facto vypukla už v roce 1990, kdy se začal rozpadat Sovětský svaz, jehož bylo Moldavsko součástí. Intenzivní boje ale začaly až na jaře 1992. Pět měsíců trvající konflikt si vyžádal přibližně tisícovku životů, včetně asi 400 mrtvých civilistů.
Velký průmyslový potenciál Rusy láká
Mezi Podněstřím a zbytkem Moldavska neexistuje žádná oficiální hranice, region využívá velkou část moldavské veřejné infrastruktury včetně železnice nebo pošty. Moldavsko zase naopak spoléhá na většinu dodávek energie ze separatistického regionu. Podněstří se rovněž v tichosti připojilo k obchodní dohodě mezi Moldavskem a Evropskou unií, region disponuje větší průmyslovou základnou než zbytek Moldavska.
Nejen proto je v Podněstří permanentně přítomno kolem 1 500 ruských vojáků a téměř 20 tisíc tun munice ze sovětské éry. Podněstří nabývá pro Rusko na významu právě nyní, kdy se, zatím neúspěšně, snaží vojensky porazit Ukrajinu.
Útok na Ukrajinu ze západu?
Pruh území na východě Moldavska, který sousedí se západem Ukrajiny, totiž má pro aktuálně probíhající válku strategický význam. Už před téměř dvěma týdny ruský generál Rustam Minněkajev prohlásil, že úspěšný vojenský úder na jih Ukrajiny by zpřístupnil cestu jeho armádě právě do Podněstří. Pokud by se Rusku takový manévr podařil, fakticky by Ukrajinu odřízlo od Černého moře a navíc by si vytvořilo předpolí pro případný útok na Ukrajinu ze západu.
Podle časopisu The Economist by takový tah nutně musel zneklidnit také Rumunsko, které tvoří jihovýchodní křídlo evropské části NATO. Analytici se ale domnívají, že snaha Rusů probojovat se až do Podněstří zatím nehrozí. Mají totiž mnoho sil vázaných na jihovýchodě a východě Ukrajiny, kde svádějí těžké boje s obránci významných ukrajinských měst. A zatím nic nenasvědčuje, že by se to mělo jen tak změnit.
