Rakousko trvá na dalším rozšiřování Evropské unie o země západního Balkánu. Na tiskové konferenci při zahájení 13. výročního fóra Strategie EU pro Dunajský region, jehož členem je i Česká republika, to řekl Alexander Schallenberg, rakouský ministr pro evropské záležitosti a zahraničí. V závěru zasedání pořádaném rakouským předsednictvím podepsalo 14 členských zemí společnou Vídeňskou Dunajskou deklaraci, Česko zastoupil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Podle rakouského ministra zahraničí je další rozšíření unie základ pro geopolitickou bezpečnost celé Evropy. Evropská unie je podle něj garantem stability, míru a ekonomického rozvoje. Na otázku CNN Prima NEWS, jestli tedy podporuje požadavek reformy EU a omezení práva veta, Schallenberg odpověděl, že rozšiřování a reforma unie, včetně případných změn hlasování, se „nesmí propojovat“. Kupříkladu Francie přitom před dalším rozšíření vnitřní reformu unie před dalším rozšířením podporuje.
ČTĚTE TAKÉ: Novým ukrajinským velvyslancem v Česku bude Vasyl Zvaryč. Dosud byl v čele ambasády v Polsku
Podle Schallenberga jeho země nehodlá ustoupit při blokování zařazení pozemních hranic Bulharska a Rumunska do schengenského volného pohybu osob „kvůli riziku migračního tlaku“. Rakousko je podle něj jednou z nejvíce zatížených zemí co do počtu žádostí o azyl, přičemž je z toho důvodu nutné hlídat i nadále hranici zmíněných členských států.
Stávající ministra zahraničí sousední země je přesvědčený, že dosavadní postoje se nezmění ani v případě střídání ve federální vládě. Unijní občané cestující například na letní dovolené se proto nejspíš ani nadále nemohou těšit na hladký průjezd hranicemi k Černému nebo Egejskému moři bez čekání na odbavení, pokud neletí či neplují lodí – v tomto případě už Bulharsko i Rumunsko plně v schengenském prostoru jsou.
Deklarace podepsána
Ministři zahraničí (Moldavsko, Rumunsko, Slovinsko, Srbsko, Ukrajina vyslalo náměstky resortu zahraničí) a 14 zemí – Rakouska, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, Chorvatska, České republiky, Německa, Maďarska, Moldavska, Černé Hory, Rumunska, Srbska, Slovenska, Slovinska, Ukrajiny a za Evropskou komisi eurokomisař Johannes Hahn následně podepsali společnou deklaraci, kterou přijali na uzavřeném zasedání bez přítomnosti médií a bez tiskové konference. Jednotlivé státy se zavázaly zajistit svobodu plavby na Dunaji, bojovat s pašeráctvím, investovat do vzájemného propojení infrastruktury, spolupracovat v otázkách přeshraniční bezpečnosti, podporovat další rozšíření EU a bojovat s nedostatečným rozvojem či povodněmi.
Společně se usnesli, že je Dunajský region obklopen krizemi „od Ukrajiny přes Blízký Východ až po země Sahelu a Afrického rohu“. Podle zúčastněných zemí si „Ukrajina, kde Rusko vede agresivní válku, zaslouží mír“ a Moldavsko „má podporu v zachování jeho územní integrity. Kromě zahraničně politických otázek se v rámci setkání zemí Dunajského makroregionu EU řešila například situace s bydlením a „odlivem mozků“ ze zemí Balkánu dále do Evropy. Vystupující se také shodli, že zelené cíle je potřeba naplňovat i po výsledku nedávných voleb do Evropského parlamentu.
Strategie EU pro oblast Dunaje (Podunajská strategie, EUSDR, pozn. red.) byla založena v roce 2011. Sdružuje členské i nečlenské země EU od Německa, přes Česko, Rakousko, západní Balkán až po Bulharsko, Rumunsko a Ukrajinu. Státy v povodí 2 857 km dlouhé řeky Dunaj dohromady představují přibližně 115 milionů lidí. Evropská unie podporuje jejich spolupráci, v rámci jednotlivých společných projektů vydala přes 70 milionů eur například na vzájemné propojení členských zemí, vzdělávání a infrastrukturu. Jedná se o součást kohezní politiky spravované v rámci Generálního direktorátu Evropské komise pro regionální rozvoj (DG REGIO).
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Mnoho žadatelů o azyl ve státech EU úřady odmítají
