Ukrajinci sestavili seznam vánočních přání. Tyto zbraně mohou Rusy dorazit, vzkázali Západu
Ukrajinci u Bachmutu pálí na ruské pozice. Zdroj: AP
Ukrajinská armáda vzdoruje ruské agresi již deset měsíců. Na některých místech fronty dokonce přešla do protiútoku. Kyjev v souvislosti s tím žádá západní spojence, aby vytrvali v masivní podpoře, kterou Ukrajině poskytují. List The Kyiv Independent využil vánočních svátků a sepsal seznam pěti položek, které by Ukrajina od Západu potřebovala nejvíce. Redakce CNN Prima NEWS k požadovaným „dárkům“ uvedla veškeré podrobnosti a zároveň naznačila, s jakou pravděpodobností se přání Kyjeva vyplní.
„Podzimní vojenské ukrajinské úsilí mělo obrovský úspěch. Ukrajinská armáda díky protiofenzívě v Charkovské, Doněcké a Chersonské oblasti osvobodila území o tisících kilometrech čtverečních. Jsme odhodlaní a také schopní nad Ruskem zvítězit. Není ale žádným tajemstvím, že ukrajinské bojové úspěchy by nebyly možné bez západních zbraní. Jejich dodávky nejednou otočily vývoj války. V této chvíli Ukrajina potřebuje další pomoc od Západu, aby dosáhla definitivního vítězství,“ uvedl The Kyiv Independent.
Ve svém poměrně unikátním vánočním seznamu zahrnul pět hlavních požadavků, které by měly zajistit rychlejší ukončení ruské invaze, osvobození všech okupovaných území a záchranu tisíců ukrajinských životů.
1) Protivzdušná obrana
Lze konstatovat, že první přání listu The Kyiv Independent Západ splnil nebo alespoň přislíbil ještě před Štědrým dnem. „Na prvním místě seznamu je protivzdušný raketový systém Patriot vyrobený v USA, který je obecně považován za jeden z nejlepších svého druhu,“ uvedl ukrajinský list ve středu. Už v té době ale bylo velmi pravděpodobné, že Američané tento systém brzy na Ukrajinu dodají.
Prezident USA Joe Biden už ve středu večer, tedy krátce poté, co v Bílém domě přivítal Volodymyra Zelenského, formálně potvrdil avizované poskytnutí další vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 1,85 miliardy dolarů (42 miliard korun). Nový balíček pomoci zahrnuje právě i systém protivzdušné obrany Patriot.
„Systém Patriot je důležitým krokem k vytvoření efektivní protivzdušné obrany naší země,“ reagoval Zelenskyj. Ukrajinský prezident Američanům hned několikrát poděkoval za dlouhodobou podporu.
Válka na Ukrajině
O dodávkách systému Patriot na Ukrajinu se spekulovalo dlouhé týdny. Rusko totiž od října provádí masivní útoky vedené na ukrajinskou civilní infrastrukturu. Západ tak začal Ukrajině dodávat nejmodernější protivzdušné systémy, aby se země dokázala před ruskými nálety efektivně bránit. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dokonce tento záměr na podzim označil za novou hlavní prioritu Severoatlantické aliance.
Vojenský analytik Lukáš Visingr před pár dny hodnotil systémy, které už se nachází na Ukrajině, i zbraně, jež mají teprve dorazit: „Zejména německé IRIS-T a americko-norské NASAMS se ukazují jako vysoce efektivní. Americké systémy Patriot Ukrajině poskytnou velmi účinnou ochranu i proti balistickým raketám. To je zřejmě jakási preventivní odpověď Západu na to, že by Rusko mělo začít dostávat íránské balistické rakety. Lze očekávat, že útočné i obranné schopnosti Ukrajiny dál porostou.“
2) Zimní vybavení
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov již na konci července požádal NATO o zimní výbavu pro asi 200 tisíc ukrajinských vojáků. Severoatlantická aliance jako celek vzápětí uvedla, že hodlá Ukrajině s přípravou na zimu výrazně pomoci.
Poskytnutí potřebného materiálu během léta přislíbili zástupci USA, Kanady, Dánska či Německa. K nim se pak přidávaly další alianční země. Mimo NATO se ozvalo Finsko a Švédsko, tedy státy, které nyní o vstup do Severoatlantické aliance usilují.
Vzhledem k opravdu surovým podmínkám, které nyní panují na některých úsecích fronty, bude Ukrajina možná nakonec potřebovat více zimního vybavení, než původně předpokládala. Stačí se podívat například na bitvu u doněckého Bachmutu, které se také přezdívá „bachmutský mlýnek na maso“.
Prakticky jde o zákopové boje podobné těm z první světové války, jen s modernější technikou. I když Ukrajinci neúnavné útoky ruských okupantů většinou odráží, situace u Bachmutu je pro ně extrémně složitá. Obráncům setrvání v zákopech ztěžují tuny bahna, studené počasí i ruské bomby, které denně dopadají na jejich pozice.
„Naši spojenci nám sice poslali už velké množství zimního vybavení, a to od oblečení po generátory. Nejvíce se angažuje Kanada a Finsko, děkujeme. Přesto potřebujeme ještě více kusů zimního vybavení, abychom mohli našim vojákům poskytnout to, co potřebují,“ upozornil The Kyiv Independent.
3) Rakety dlouhého doletu
Ve „vánočním dopisu“ The Kyiv Independent neopomněl ani rakety dlouhého doletu. Kyjev již několik měsíců jeví enormní zájem o balistické střely ATACMS, jež se pyšní dostřelem až 300 kilometrů.
„Rakety ATACMS by Ukrajině umožnily pravidelně útočit na nepřátelské cíle kdekoliv na Ruskem okupovaných územích, a to včetně klíčových leteckých a námořních základen na Krymu,“ zmínil ukrajinský list.
Hmotnost hlavice ATACMS je téměř třikrát větší než v případě běžné munice, což pochopitelně působí ničivější efekt. Podle ukrajinského vojenského analytika Oleksandra Kovalenka by dodávka 100 raket ATACMS na Ukrajinu v krátkodobém horizontu mohla významně ovlivnit rovnováhu sil na bojišti.
Střelu jsou schopny odpálit například americké salvové raketomety M270 a HIMARS, které Spojené státy dodaly na Ukrajinu již začátkem léta. Tehdy však Američané poskytli „pouze“ klasické rakety s dostřelem kolem 80 kilometrů.
Nutno podotknout, že i tyto střely výrazně převyšují ruskou dělostřeleckou techniku. Rusové ve svém arsenálu spoléhají na salvové raketomety BM-21 Grad, jejichž maximální dostřel se odhaduje na 20 až 40 kilometrů.
Proč tedy ještě Západ střely ATACMS Ukrajině nedodal? Spojené státy zatím žádost Kyjeva odmítaly. Proslýchá se, že Washington má údajné obavy z možné eskalace ukrajinsko-ruského konfliktu. Rakety ATACMS by totiž Ukrajincům teoreticky umožnily útočit i hluboko na ruské území.
Vojenský analytik Lukáš Visingr nicméně před časem v rozhovoru pro CNN Prima NEWS uvedl, že Ukrajinci by rakety ATACMS jistě uvítali, přičemž by s nimi určitě neútočili na ruské území. „Chtějí ukázat, že jsou lepší než Rusové. Ukrajinci se snaží útočit na vojenské cíle a většinou se jim to daří,“ vysvětlil Visingr.
Nutno zmínit, že i v případě protivzdušného systému Patriot Washington váhal déle. Nakonec však tomuto plánu zelenou dal. K podobnému scénáři by v budoucnu mohlo dojít i v případě střel ATACMS.
Opakované prosby kyjevské vlády by mohli kromě Spojených států vyslyšet i představitelé Turecka či Rumunska, kteří mají ATACMS rovněž k dispozici. Spekuluje se, že určitým počtem amerických taktických střel disponuje i Polsko.
4) Moderní tanky a obrněná vozidla
I když Ukrajinci během podzimu na mnoha místech fronty přešli úspěšně do protiútoku, stále nemají dostatek těžké techniky, aby ruské okupanty ze svého území vytlačili kompletně.
„Máme dělostřelectvo? Ano, děkujeme. Máme ho dostatek? Upřímně, nemáme. Rusko může ukončit invazi okamžitě, vy zase můžete svou podporou urychlit naše vítězství. Vaše pomoc je pro nás nesmírně důležitá. Nikdy po vás nebudu chtít, aby vaši vojáci bojovali za nás na naší půdě. Vaše tanky a letadla umíme perfektně ovládat sami,“ uvedl Volodymyr Zelenskyj během svého projevu v americkém Kongresu.
Podobnou rétoriku volí i vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj. „Víme, že můžeme porazit ruského nepřítele, ale potřebujeme k tomu zdroje. Tak 300 tanků, 600 až 700 bojových vozidel pěchoty a 500 houfnic,“ řekl generál v prosincovém rozhovoru pro britský týdeník The Economist.
Právě moderní tanky a další obrněnce zmiňuje The Kyiv Independent jako čtvrtou položku ve svém vánočním seznamu možných dárků pro Ukrajinu. „Prolomení nepřátelských linií stále vyžaduje spoustu obrněných svalů,“ uvedl ukrajinský list.
Na Ukrajinu dosud proudily především tanky a obrněnce sovětské výroby, kterými disponují (vzhledem k bývalému postavení za studené války) i středoevropské země. Česko bylo v dubnu vůbec prvním státem na světě, který Ukrajině tanky a další obrněná vozidla zaslal. U dodávek strojů sovětské výroby je obrovskou výhodou, že s nimi Ukrajinci umí zacházet.
Velkým paradoxem celého konfliktu je fakt, že ukrajinskou armádu v případě tanků dost zásobují i ruští okupanti. Podle informací The Kyiv Independent Ukrajinci od vypuknutí invaze od Rusů ukořistili přes 420 tanků a více než 440 dalších obrněných vozidel. Ty poté případně opravili a nasadili zpět do boje.
Ukrajina má však ambice naučit se i s obrněnci západní výroby. Kyjev například dlouhodobě žádá o německé tanky Leopard 2, kterými disponuje více než 15 evropských zemí. Česká armáda obdržela první Leopard 2 ve středu.
5) Vytrvalost Západu
Poslední položka na ukrajinském vánočním seznamu sice působí poněkud abstraktněji než ty předchozí, není však o nic méně důležitá. The Kyiv Independent ve svém pátém přání apeluje na to, aby západní země vytrvaly v masivní pomoci, kterou Ukrajině poskytují. Kromě té vojenské je pro Kyjev podstatná i finanční, materiální či diplomatická podpora.
I když je postoj Západu jednotný v tom, že je třeba Ukrajinu podporovat, v zemích NATO či EU lze najít různé skupiny států podle míry odhodlanosti tento závazek plnit. Mezi země, které zastávají nejtvrdší postoj vůči ruskému agresorovi, patří mimo jiné USA, Velká Británie, Polsko, pobaltské státy i Česká republika.
Naopak často zdrženlivější prohlášení jsou slyšet od představitelů Francie či Německa. The Kyiv Independent ve svém textu přímo zmiňuje třeba francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který – stejně jako německý kancléř Olaf Scholz – udržuje telefonický kontakt s ruským diktátorem Vladimirem Putinem.
To mnozí západní politici ostře kritizují. Z četných náznaků německé či francouzské zahraniční politiky přitom plyne, že by tyto země byly mnohem více, než například „polský“ proud, pro mír za cenu toho, že Ukrajina přijde o část svých území, která nyní okupuje ruská armáda.
Čtěte také
V on-line zpravodajství CNN Prima NEWS začal pracovat v roce 2020. Věnuje se převážně domácí politické scéně. Kromě zpravodajských textů a rozhovorů zpracovává také komentáře nebo glosy. Nenechává ho chladným ani zahraniční politika, akcentuje například dění kolem války na Ukrajině. V případě odlehčenějších témat se věnuje videohrám či houbaření. (Marek.Vesely@iprima.cz)
