Zdroj: AP
Hranice Indie a Myanmaru
Zdroj: AP
Protože po únorovém vojenském puči v Myanmaru vládne tvrdou rukou armáda a velitel ozbrojených sil Min Aun Hlain, řada obyvatel se snaží utiskovanou asijskou zemi opustit. Uniknout do sousední Indie se pokusila i těhotná žena se svým mužem a pětiletou dcerkou, kteří svůj dramatický útěk popsali pro americkou CNN.
Odešli v noci. Narychlo si sbalili oblečení na pár dní a vybrali své úspory. Ona, těhotná žena v šestém měsíci, její muž a pětiletá dcera. Všichni tři prchli ve strachu před novým režimem v Myanmaru do hor a zamířili k hranicím Indie.
Mezi Indií a Myanmarem se rozkládá Bangladéš, pár indických států ale druhou jmenovanou zemi obtéká, a sousedí tak přímo s bývalou Barmou. Právě do jednoho z těchto států – Mizóramu – trojice zamířila.
Cestovali tři dny a ušli bez povšimnutí 177 kilometrů, kousek od indické hranice si jich ale všimla vojenská patrola. „Nejdřív prohledali náš dům a zjistili, že tam nejsme. Pak nás, když jsme se blížili k hranici, začali pronásledovat,“ popsala pro CNN žena, kterou médium z bezpečnostních důvodů nejmenuje.
The current unsafe situations caused Myanmarese to flee to #India.
— Nu Nu Mai (@NuNuMai) March 26, 2021
See a group of refugees carrying a few belongings at the border between #India and Myanmar, 20 March 2021. EPA-EFE/SANGZUALA HMAR
INTERNET DARK ERA#Mar26Coup#WhatsHappeningInMyanmar pic.twitter.com/AoCeDXgTs6
Trojice uprchlíků se proto rozběhla a mířila k hranici Mizóramu. Naštěstí stihla překročit linii ještě předtím, než ji dostihly vojenské jednotky. V indickém státě jsou prozatím v bezpečí, stejně jako zhruba další čtyři stovky uprchlíků, kteří se na místě schovávají před myanmarským režimem.
„Indická vláda je neposílá zpátky. Je to otázka humanity. Když někteří překročí hranice naší země, protože se bojí o život, prostě je nemůžeme otočit. Nejsou to žádní zločinci,“ komentoval pro CNN Zoramthanga, vrchní ministr indického státu Mizóram.
Převrat v Myanmaru
Vojenský puč v asijské zemi odstartoval prvního února a trvá dodnes. Tamní armáda tehdy pod velením Min Aun Hlaina obsadila klíčové struktury a sesadila šéfku vlády Su Ťij i prezidenta Win Miyna. V zemi je od té doby špatné internetové připojení a v některých oblastech nefunguje ani telefonní komunikace. Přestala vysílat i většina médií, což jen ilustruje erozi demokratické transformace, ke které měl Myanmar namířeno.
Krátce po puči vyšli do ulic demonstranti, armáda proti nim ale tvrdě zakročila. Vojáci zabili už stovky lidí a přes dva tisíce protestujících zadrželi.
K tématu
Zahraničí
Vojáci zastřelili sedmiletou dívku v náručí jejího otce. V Myanmaru zabili už 20 dětí
- 24. března 2021
Sociální sítě
Puč v přímém přenosu. Žena cvičila aerobik, přímo za ní vojáci obsazovali parlament
- 2. února 2021
Nejčtenější
Švédsko přebralo štafetu „best in covid“. Denním přírůstkem nakažených válcuje Evropu
15. dubna 2021
Záhadná úmrtí na Slovensku. Dva páry šly spát, vzbudily se jen ženy. Jeden muž byl Čech
15. dubna 2021
