CNN: Západní lídři čelí krizím na všech frontách. Putin v závětří čeká, zda neselžou

Jak se může všechno za jediný rok úplně změnit. Lídři demokratického světa se v Německu setkali na summitu G7. A řeší úkoly, které se ještě před dvanácti měsíci, tedy na poslední schůzce elitního mezinárodního klubu, zdály naprosto nepředstavitelné.

Vypadá to jako vzpomínka z jiného století. V červnu 2021 se představitelé G7 setkali v britském Cornwallu. A jelikož šlo o premiérový summit od polevení první vlny covidové pandemie, panoval při potřásání pravic úlevný optimismus.

Vrcholní představitelé demokratického světa se zavázali porazit koronavirovou hrozbu, postavit své země a jejich hospodářství opět na nohy a nadto se též zaměřit na ochranu planety a posílení mezinárodních partnerství.

Jenže od té doby se toho přihodilo až nečekaně mnoho. A vzhledem k okolnostem se nezdá zrovna pravděpodobné, že by teď účastníci cornwallské akce měli dost sil a prostředků na cíle, které si před rokem vytyčili.

Jejich snahu nabourává nejen ruská invaze na Ukrajinu, ale i další potíže.

Vyslanci Japonska, Kanady, USA, Velké Británie, Francie, Itálie, Evropské unie a domácího Německa se tentokrát sjeli do luxusního zámku Elmau, který stojí v rozkošném lázeňském rezortu uprostřed klidného bavorského údolí. Lidé sem obyčejně míří za odpočinkem od každodenních starostí, jenže tentokrát ani malebné sídlo nedokáže VIP návštěvníkům zahnat myšlenky na problémy, jichž mají plnou hlavu.

Ruský prezident Vladimir Putin hrozí světu jadernou zkázou, Čína si v jednání s ostatními zeměmi přestává brát servítky. Na obzoru se rýsuje hrozba velké potravinové nouze, ceny ropy závratně stoupají a čím dál víc se mluví o obří ekonomické krizi. Nezanedbatelné jsou i dopady klimatických změn, přičemž návrat od pandemie k normálnímu životu brzdí i spousta dalších trablů.

Je jich čím dál víc, poslední má na svědomí sám hostitel loňského summitu. Britové totiž po dubnovém schválení kontroverzního zákona vyhrožují, že navzdory dosavadním mezinárodním dohodám deportují desetitisíce žadatelů o azyl do Rwandy. Tím by mimo jiné popřeli i způsoby řešení migrační krize, na nichž se předtím G7 složitě domlouvala. Na to všechno v Bavorsku jistě dojde řeč.

Lídry G7 může těšit, že tváří v tvář ruské agresi zůstávají jednotní. Někteří to ostatně považují za zhmotnění oné proklamované snahy o „posílení mezinárodních partnerství“. Jenže pokud se proti tomu postaví všechny výzvy, s nimiž se elitní klub ještě musí poprat, o nějaké přehnané euforii nemůže být řeč.

Ne za všechno lze vinit Putina, jeho neospravedlnitelné tažení na Ukrajinu však způsobilo mnohé problémy, o nichž budou vrcholní představitelé v Elmau rokovat. Nebýt války na východě, daly by se leckteré překážky řešit rychleji a efektivněji, jejich následky by nebyly tak ničivé.

Problémy s jídlem

Obrovské obavy vyvolává třeba přepokládaná potravinová krize. Částečně za ni samozřejmě může způsob, jakým po pandemii fungují globální dodavatelské řetězce. Hlavní roli však hrají kremelské válečné choutky. Mamutí ruské rozkrádání ukrajinské pšenice v kombinaci s Putinovou blokádou Černého moře totiž brání tomu, aby se zmíněná komodita dostala klasickou cestou na mezinárodní trhy.

Může to mít nedozírné následky. Vždyť loni se z Ukrajiny vyváželo okolo pěti milionů tun pšenice měsíčně. Ukrajinské a ruské dodávky se na celosvětovém vývozu obilí podílely z více než třiceti procent. Ukrajina byla navíc dlouho významná i z hlediska exportu kukuřice nebo slunečnicového oleje.

Nyní je ruskou blokádou zadržováno až 98 % ukrajinského obilí. Ceny potravin v závislosti na tom po celém světě stouply o 41 %, až 47 milionům lidí letos hrozí hladovění.

Ukrajinská pšenice míří v běžných časech do zemí, které ji skutečně potřebují: do Libye, Libanonu, Jemenu, Somálska, Keni, Eritreje, Etiopie. To Putinova válka škrtá.

Aby se obilí opět dostalo do zemí trpících největší nouzí, musel by být kremelský vládce sražen na kolena, ať už ukončením celého konfliktu nebo tím, že by Kyjev přinejmenším převzal kontrolu nad celým Donbasem. Jenže od toho jsme zatím daleko.

Klimatické téma ustupuje

Dalším dopadem Putinovy války jsou vzrůstající ceny ropy. Může s tím G7 něco dělat? Potřebuje přesvědčit ruské partnery v OPEC+ (zahrnující i nečlenské země OPEC spolupracující s organizací), a to především Saúdskou Arábii, aby se k Putinovi obrátili zády a začali produkci ropy koordinovat se Západem.

Právě proto v půlce července míří americký prezident Joe Biden do saúdské Džiddy, právě proto britský premiér Boris Johnson v březnu navštívil Rijád. G7 o spolupráci se Saúdy zjevně stojí, snaha největších hráčů však zatím nepřinesla žádné hmatatelné výsledky.

Nebude to lehké – není žádným tajemstvím, že Saúdské Arábii vysoké ceny ropy vyhovují.

A dějí se i jiné zajímavé věci. Ještě loni byly zásadním tématem summitu uhlíková neutralita a co nejekologičtější oklepání z pandemie. Letos jde západním zemím mnohem víc o ukončení závislosti na ruské ropě a ruském plynu. Což vrací do hry uhlí, nedávno tak zatracované.

Jenže jiné cesty momentálně není. Německo je kvůli snižování dodávek ruského plynu v obrovských potížích. Zhmotňuje se obava, že Putinova říše používá své nerostné bohatství jako nejúčinnější zbraň. Čím dál více se proto ozývají hlasy, že by se hostitel letošního summitu měl vrátit k uhelným elektrárnám. Najednou už není vůbec důležité, co Němci tvrdili ještě v listopadu: Tehdy ubezpečovali, že s uhlím definitivně skončí nejpozději v roce 2030.

Podobné je to ostatně i v Británii, kde se premiér Johnson též k další těžbě uhlí vyjadřoval skepticky. Už to neplatí, před pár dny sám navrhnul, aby se jeho země vrátila k těžbě fosilních paliv; i plánovaná odstávka vybraných, fungujících uhelných elektráren, se prozatím odkládá. Významné ústupky dělá v tomto ohledu navíc i americký prezident Biden.

Ekonomické tlaky

Pakliže si cornwallský summit stanovil za cíl postavit svět po pandemii znovu na nohy a dostat ho pokud možno do ještě lepší kondice, prozatím se to nedaří.

Koronavirové roky se světovým hospodářstvím pořádně zamávaly. Například čínská sázka na strategii nulové tolerance zavřela v boji proti covidu celá města. Lidé se nesměli hnout ze svých domovů, což zásadně poznamenalo globální dodavatelské řetězce. Zmíněný přístup leckde zcela zastavil produkci. Byť to u států G7 vyvolalo napětí, Čína v tomto ohledu neprojevila sebemenší ochotu ke kompromisu.

V zemích G7 mezitím roste inflace, centrální banky zvyšují úrokové sazby. A zdá se, že může být ještě hůř. Třeba nejbohatší muž světa, Elon Musk, je v případě Spojených států o velkém ekonomickém poklesu přesvědčen. „Je to nevyhnutelné,“ mínil.

Leccos probíhá až nebezpečně podobně jako v časech kolem roku 2008, kdy se svět řítil do tíživé hospodářské krize. Ekonomický otřes tehdy vyprovokoval významné geopolitické napětí, jehož konkrétním projevem bylo mimo jiné Arabské jaro. Lidé jsou ochotni vycházet kvůli nespokojenosti do ulic i nyní, masové protesty probíhají na Srí Lance, rostoucí ceny vyvolávají nepokoje též v Pákistánu či Peru. Tohle se může hodně rychle přelít i jinam.

Putin sází na nejednotu

Vrcholní představitelé G7 se mohou snažit sebevíc, poslední ruské tahy však po světě zažehly tolik ohňů, že je bude tuze nesnadné hasit.

Putin rozehrál velkou šachovou partii. Jen pár týdnů před invazí například vyrazil do Číny za tamním lídrem Si Ťin-pchingem, aby se s ním dohodnul na těsnější spolupráci. Prozradil mu v předstihu své ukrajinské plány? Těžko říct. Si se každopádně střelhbitě přizpůsobil nové situaci a přitvrdil vlastní rétoriku vůči Tchaj-wanu. Díky ruské rozpínavosti se dostal do mnohem výhodnější pozice. Na rozdíl od západních politiků.

Pro ně a pro jejich zvyky z dávných diplomatických učebnic je symptomatické, jak nefunkčně náhle působí jindy respektovaná mezinárodní společenství. Dosáhnout konsenzu na půdě OSN je v podstatě nemožné, přijít s pádnou odpovědí na Putinovu invazi v Radě bezpečnosti je kvůli ruskému vetu a čínské neochotě vyloučené.

Svět je rozdělen. USA a Velká Británie se odmítají zúčastnit listopadového summitu G20 v Indonésii, pokud na něm bude zastoupeno Rusko. Čína se Moskvu odsoudit zdráhá, spolu s Putinovou vlastí naopak napadá západní mocnosti, označuje právě je za viníky eskalace.

Rusko i Čína navíc pochopily, že velké krize typu té migrační postihnou dříve a daleko intenzivněji státy G7 než je samé. Proto se Si s Putinem neostýchají používat globální problémy ve svůj prospěch, mnohdy je dokonce podněcovat. Následně doufají, že západní státy budou ke vzniklým problémům přistupovat odlišně, nejlépe je to rovnou postaví proti sobě.

Prozatím to tak ale není – přinejmenším státy G7 stále drží více méně při sobě. Byť je pravda, že se jejich přístup k Rusku často významně liší. Zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron si s Putinem několikrát telefonoval a trvá na tom, že Rusko by výsledkem války na Ukrajině nemělo být poníženo, třeba Biden agresora ostře obviňuje z vyvolávání světové energetické krize.

Z toho je patrné, že na bavorském zámečku bude v těchto dnech i kvůli názorovým rozdílům jednotlivých účastníků pořádně rušno. Těžko čekat, že summit vyřeší všechny zmíněné krize, úspěchem by však bylo už jen to, pokud by dokázal jejich následky alespoň zmírnit. Jedno je jisté: Pokud se to nepovede, bude Putin spokojen.

Tagy:

Hlavní zprávy

Rusy doslova vypráskali. O několika bitvách na Ukrajině vzniknou velkofilmy, míní analytik
Ukrajina

Rusy doslova vypráskali. O několika bitvách na Ukrajině vzniknou velkofilmy, míní analytik

Ukrajina se během bojů s ruským agresorem výrazně spoléhá na dvě samostatné brigády – 1. tankovou či 93. mechanizovanou. Vojenský analytik Lukáš Visingr v rozhovoru pro CNN Prima NEWS mimo jiné uvedl, že jde o dvě nejlepší tankové jednotky, které ukrajinská armáda má. Podle Visingra by se jednou o jejich vítězných bitvách mohly točit velkofilmy. V čem jejich síla spočívá?

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
09:33

Z východu Ukrajiny přichází informace o těžkých bojí kolem obce Pisky

09:11

Třináctiletá dívka, která byla zraněna při ostřelování Dněporpetrovsku, zemřela

09:06

Od běloruského letiště u ukrajinských hranic byly v noci hlášeny výbuchy

08:24

Při ruském útoku na Dněpropetrovskou oblast zemřeli 2 lidé

Mlejnek nemá v čele rozvědky co dělat. Je to bezpečnostní riziko, míní Svoboda i Šedivý

Petr Mlejnek nemá na postu ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) co dělat. I přes bezpečnostní prověrku může představovat bezpečnostní riziko. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekli exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Kritický byl také investigativní novinář Janek Kroupa.

Tady je Hadamczikovo. Šéfa hokeje oponenti z Kravař vnímají jako všemocného bosse

Nový prezident Českého svazu ledního hokeje Alois Hadamczik má doma ve slezských Kravařích pověst bosse. „V Příbrami měli Jaroslava Starku, v Kravařích zase máme Aloise Hadamczika,“ s nadsázkou porovnává kravařský zastupitel Herbert Kahler. Podle svých slov vstoupil do komunální politiky také proto, aby přibrzdil penězovod tekoucí z radnice k rodinnému byznysu Hadamcziků. „Z pana Kahlera mluví jen závist, na rozdíl ode mě pro Kravaře nikdy nic neudělal,“ kontruje Hadamczik.

Živě
ON-LINE: Rusové přišli na Krymu o mnohem víc letadel. Zkázu dokazují satelitní snímky

Ukrajinci podle všeho zničili na ruském vojenském letišti Novofedorivka víc než devět letounů, o kterých původně hovořili. Ozbrojené síly Ukrajiny to dokládají na satelitních snímcích z oblasti. Podle nich je na letišti ještě více zničených letadel. Rusové naopak tvrdí, že o žádné letouny nepřišli. Ruští občané mezitím houfně prchají z poloostrova Krym, tvoří se dlouhé kolony aut. Ukrajinský prezident slibuje Rusům odplatu za ostřelování obce Marhaněc, při kterém zahynulo 13 lidí. Dánové přislíbili Ukrajincům pomoc svých vojenských instruktorů.

Na základní potřeby nedosáhne čtvrt milionu lidí, problémy mají i děti. Jak situaci řešit?

Už dvanáct měsíců trvá výrazný růst inflace, který Česko nezažilo po desetiletí. Ten způsobuje, že 81 procent nízkopříjmových Čechů zažívá zhoršení své finanční situace. Pouze 16 procent lidí s nízkým příjmem má takové výdělky, že bez problémů zaplatí své základní životní potřeby. Přes milion Čechů je podle analýzy projektu Neviditelní součástí nízkopříjmových domácností.

Federer udělal nádherné gesto. Dojal mladíka, když mu tajně splnil jeho dětský sen

I když ho v počtu grandslamových titulů trumfli Novak Djokovič i Rafael Nadal, pro mnohé fanoušky stále bude Roger Federer tenista označovaný jako G.O.A.T. Ne koza, jak si lze čtyři písmena z angličtiny přeložit, nýbrž „greatest of all time“ – nejlepší všech dob. Díky nenapodobitelné eleganci na kurtu nebo pořádné porci gentlemanství. O druhé vlastnosti může vyprávět mladík Izyan Ahmad, který si říká Zizou.

Ukrajinci Krym zpátky nezískají, mají jasno experti. Vysvětlili, proč to není reálné

Ukrajinci v posledních týdnech prohlašují, že chtějí Rusy vyhnat nejen z území před únorovou invazí, ale i z poloostrova Krym. Ten Rusko okupuje už od roku 2014. Obnovit kontrolu nad touto oblastí je však nereálné. Shodují se na tom exministr zahraničí Cyril Svoboda a bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý. Ti v pořadu 360° zároveň vysvětlili, proč.

Babišovo turné pokračuje, po incidentech ale bude policie postupovat jinak. Co se změní?

Andrej Babiš míří do Ústeckého a Karlovarského kraje. Aby policisté i pořadatelé předešli konfliktům mezi jeho příznivci a odpůrci budou postupovat jinak. Muži zákona budou v reakci na incidenty policistů v civilu jasně označeni a bude jich na místě více, včetně antikonfliktních týmů. Pořadatelé zase odpůrcům vyhradí část prostoru a jasně se od davu odliší jednotnými tričky.

Drsné video z bojů: Ukrajinci zničili ruského obrněnce i s vojáky, kteří na něm seděli

Dalšími útoky na ruskou těžkou techniku se pochlubila 93. mechanizovaná brigáda ukrajinské armády. Tentokrát si na východě země počíhala na dva obrněné vozy, jejichž posádky projížděly neobydlenou oblastí. V době, kdy dělostřelecká munice zasáhla jednoho z obrněnců, na něm zvenku seděla skupinka okupantů. Úder měl katastrofické následky pro několik ruských vojáků i samotné vozidlo.

Konečně český termín, říká ekonom k válečné dani. Je třeba rozlišit Ukrajinu a inflaci

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oživil ve středu myšlenku válečné daně. Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň v pořadu 360° na CNN Prima NEWS uvedl, že její zavedení by bylo dobrou zprávou zejména pro banky. Je totiž potřeba rozlišovat, kdo má mimořádně velké zisky kvůli ruské invazi na Ukrajině a kdo kvůli dlouhodobě rostoucí inflaci.

Omlouvám se, vzkázal zakleknutý chlapec z Babišova mítinku. Matka popsala, co se stalo

Patnáctiletý autistický chlapec, který se na mítinku expremiéra Andreje Babiše (ANO) v jihočeských Borovanech pokusil ukrást reproduktor a byl nevybíravě zadržen neoznačenými policisty, se omluvil. Mladík byl na akci s matkou, která redakci CNN Prima NEWS detailně popsala, co se odehrálo. Chování strážců zákona už prověřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).

Domácí zpravodajství

Rakušan je slepý kůň, rýpe Šlachta. Ministra vnitra kritizuje kvůli rozvědce i Kalousek

Zejména pražská korupční kauza Dozimetr dostávala ministra vnitra a šéfa hnutí STAN Víta Rakušana pod stále větší tlak. Nyní k tomu ale přibylo jmenování šéfa civilní rozvědky. Obě kauzy jsou přitom úzce propojené. Šéf Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petr Mlejnek se má totiž dobře znát s obviněným podnikatelem Michalem Redlem. A tak političtí oponenti opět žádají Rakušanův konec na ministerstvu. Informace o kontaktech Mlejnka s Redlem přinesly Seznam Zprávy.

V obyváku 18 °C, ve školách jen o stupeň víc. Ministerstvo připravilo plán pro topnou krizi

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje, aby se v případě nedostatku paliva v teplárnách budovy vytápěly na nižší teplotu. Cílem je reagovat na případný výpadek dodávek plynu a dosáhnout potřebných úspor. MPO o tom ve středu informovalo v tiskové zprávě. Opatření je součástí unijního cíle snížit spotřebu plynu v členských zemích o 15 procent. Například v centrálně vytápěných obývacích pokojích nebo kancelářích se má teplota snížit na 18 °C, ve školních učebnách by se topilo jen na 19 °C.

Zesnulý motorkář na Jablonecku pokoušel osud opakovaně. „Silnicí smrti“ se proháněl často

Motorkář, který v úterý v podvečer nepřežil nehodu u Železného Brodu na Jablonecku, patřil několik let do party motocyklistů, kteří místním lidem dělají hlučnými výfuky svých upravených strojů ze života peklo. Zhruba pětikilometrový úsek s mnoha zatáčkami projíždějí sem a tam na plný plyn. Dvaatřicetiletý muž na nepřehlédnutelné zelené motorce sem jezdil velmi často, bydlel jen pár kilometrů odsud.

Chaos v dodávkách Družby: Do Česka ropa zatím neteče, na Slovensko už ano

Aktualizováno

Ruská společnost Transněfť v úterý obnovila dodávky ropy jižní větví ropovodu Družba, která vede na Slovensko, do Maďarska a do České republiky. Jenže slovenský přepravce ropy Transpetrol napsal, že do Česka dodávky obnoveny nebudou. Na Slovensko přitom ropa zmíněným ropovodem už znovu proudí. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) výpadek nijak neomezuje výkon českých rafinerií.