Sčítání lidu 2021 (zdroj: CNN Prima NEWS)
Po deseti letech se v České republice opět rozběhlo sčítání lidu, domů a bytů. Začalo v sobotu 27. března. Každý člověk musí vyplnit formulář, jenž je letos kromě papírové formy dostupný i on-line na webu nebo v mobilní aplikaci. Co ke sčítání lidu potřebujete vědět a co hrozí, když formulář nevyplníte?
Sčítání lidu, domů a bytů letos začalo o půlnoci z pátku 26. na sobotu 27. března. Sečíst se je už nyní možné prostřednictvím internetu nebo pomocí listinného formuláře. On-line formulář lidé mohou vyplnit do 9. dubna. Ten listinný je pak nutné vyplnit v době od 17. dubna do 11. května.
Zúčastnit se sčítání lidu je podle zákona povinné. Sečíst se mají všichni lidé s trvalým nebo přechodným pobytem nad 90 dnů a osoby, kterým byl v Česku udělen azyl, případně doplňková nebo dočasná ochrana. Patří sem i osoby, které jsou na území České republiky v rozhodný okamžik. Povinnost sečíst se není vztažena pouze na cizince, kteří jsou v Česku na dobu kratší než 90 dnů, například na turisty, a na cizince využívající diplomatické výsady a imunity.
Co hrozí, když formulář nevyplníte?
Pokud člověk formulář on-line ani papírově nevyplní a ani to neudělá nikdo za něj, hrozí mu pokuta až 10 tisíc korun. „Při určování výše pokuty se přihlíží k závažnosti porušení povinnosti, zejména ke způsobu jejího porušení i k následkům a okolnostem, za nichž povinnost porušena byla,“ upřesnila CNN Prima NEWS tisková mluvčí sčítání Jolana Voldánová.
Pokud se člověk odmítne sečíst, a nesplní tak svou zákonnou povinnost, Český statistický úřad předává oznámení o podezření ze spáchání přestupku příslušnému obecnímu úřadu k vyřešení. „Tento postup stanovuje zákon. Porušení povinnosti projednává v prvním stupni obecní úřad obce s rozšířenou působností, v Praze pak příslušné městské části,“ podotkla Voldánová.
Nezaplacené pokuty pak budou těmito úřady vymáhány některým ze způsobů uvedených v zákoně. Mluvčí zároveň upozornila, že prvořadým cílem sčítání lidu je dosáhnout maximálního pochopení a spolupráce povinných osob, nikoli ukládání pokut za neplnění povinností. „Proto není stanovena spodní hranice pokut a před jejich ukládáním ve správním řízení budou upřednostňovány neformální postupy ČSÚ vedoucí k získání požadovaných údajů ve stanoveném rozsahu a kvalitě,“ vysvětlila Voldánová.
Mohou lidé při sčítání švindlovat?
Lidé mají povinnost poskytnout požadované údaje přesně a úplně. „K vyplněným údajům ze sčítacích formulářů se při zpracování přiřazují informace z databází státu a dochází i k ověřování logických vazeb mezi nimi,“ vysvětlila mluvčí sčítání.
Dotazník sčítání má dvě části a osobní část obsahuje dvě otázky, které nejsou povinné. Jedna se týká národnosti, druhá se zabývá vírou a náboženským vyznáním. „Rozhodnutí o tom, zda tuto informaci poskytnout, je čistě na každém z nás, je to dobrovolné. Kdo nechce, informaci o národnosti nebo o náboženském vyznání poskytovat nemusí,“ popsala Voldánová.
Téměř všechny otázky na sčítacím formuláři jsou podle ní položeny tak, že neumožňují „bizarní odpověď“, která by zároveň byla správná. „Například při minulém sčítání se objevily podivné odpovědi na otázku na adresu místa obvyklého pobytu nebo adresu místa pracoviště. Tyto odpovědi však neobsahovaly adresy, ale většinou roztodivné vzkazy. ČSÚ k nim přistupoval stejně jako k odpovědím chybějícím, protože se de facto nejednalo o korektní odpovědi na položenou otázku,“ upřesnila.
Otázka na náboženskou víru a částečně i na národnost je podle ní specifická v tom, že výčet možných korektních odpovědí nelze jasně vymezit, v řadě případů ani nelze posoudit, zda respondent odpověděl pravdivě. „Například přihlášení se k víře v hodnoty prezentované jako učení Jedi může být recese, ale může to být i upřímně míněná odpověď. ČSÚ ani nikdo jiný nemůže posuzovat, zda deklarovaná víra v to či ono může být skutečnou vírou,“ uznala mluvčí s tím, že zároveň je ale nutné při zpracování stanovit hranici, co se promítne do výsledků.
V otázce víry se tak například zpracují odpovědi uvádějící některou z konkrétních církví registrovaných v ČR a obecnější uvádějící hlavní světová náboženství. Dále se podle možností zpracují další odpovědi, které se budou vyskytovat s vysokou četností.
„Všichni by měli pochopit, že pokud chtějí žít ve společnosti, která je řízená, musí existovat kvalitní statistická data,“ upozornil ředitel krajské správy Českého statistického úřadu v Plzni Miloslav Chlad.
Kde najít formulář?
On-line se lidé mohou sečíst na webu ČSÚ nebo pomocí mobilní aplikace, která je pro telefony s operačním systémem Android ZDE a pro telefony značky Apple ZDE.
Kdo nevyužije možnosti on-line, musí v době od 17. dubna do 11. května vyplnit listinný sčítací formulář. Ten každý získá spolu s odpovědní obálkou od sčítacího komisaře nebo na kontaktních místech sčítání, která budou na označených přepážkách vybraných poboček České pošty a na krajských správách Českého statistického úřadu. Vyplněný formulář v obálce člověk odevzdá na poště nebo vhodí do poštovní schránky.
Formulář je dostupný kromě češtiny v sedmi dalších jazycích, tedy v angličtině, němčině, polštině, ruštině, ukrajinštině, vietnamštině a romštině. Sčítání se koná každých 10 let. Letos budou lidé vyplňovat zhruba o polovinu méně údajů než v roce 2011. Část dat totiž statistici získají z registrů.
Sedm základních otázek ke sčítání lidu:
- 1. Co potřebuji k přihlášení do on-line formuláře?
K přihlášení se použije číslo platného osobního dokladu vydaného Českou republikou, což může být občanský průkaz, cestovní pas nebo doklady vydané cizincům, a datum narození. Lidé mohou použít i elektronickou identitu nebo datovou schránku fyzické osoby.
- 2. Jaké otázky formuláře obsahují?
Formulář obsahuje dvě sady otázek. Jeho vyplnění trvá průměrně kolem 20 minut a zjišťuje výhradně informace, které nejsou dostupné z databází státu, a nejsou tedy zjistitelné jiným způsobem. První část se týká bydliště a obsahuje například následující otázky: Jak velká je plocha bytu, kdo v tomto bytě bydlí či zda všechny osoby hospodaří společně.
Druhá část se soustředí na konkrétní osobu a obsahuje například dotazy týkající se národnosti, zaměstnání či dojíždění. Součástí jsou i otázky týkající se třeba doby cesty do místa zaměstnání či do školy. Tento údaj se v současné době vyplňuje, jako kdyby situaci neovlivnila pandemie. Některé údaje, jako třeba národnost, jsou nepovinné. Zástupci národnostních menšin přesto doporučují ji uvést. Konkrétní pokyny ke všem otázkám naleznete zde.
- 3. Mohu formulář vyplnit i za ostatní členy rodiny?
Ano, každý může sečíst nejen sebe, ale také celou rodinu. Vyplňující musí znát situaci v domácnosti a také požadované osobní údaje jejích členů, například jméno, rodné číslo nebo číslo osobního dokladu vydaného Českou republikou a datum narození. Člověk také potřebuje informace pro osobní část formuláře, například první bydliště po narození, informace o vzdělání či zaměstnání.
- 4. Musím uvádět místo trvalého pobytu, když bydlím jinde?
Při sčítání se zjišťuje obvyklé bydliště. Jedná se o místo, kde člověk skutečně bydlí a kde má domácnost, případně rodinu. Adresa trvalého bydliště není pro účel sčítání podstatná. Údaje ze sčítání jako jediné ukážou, kde obyvatelé Česka skutečně bydlí.
- 5. Je sčítání bezpečné z hlediska ochrany soukromí?
Sčítání není anonymní, výsledky však ano. Pro vyplnění formuláře je třeba uvést totožnost, aby se zajistilo, že se každý sečte právě jednou. Výsledky sčítání nebudou obsahovat žádné osobní údaje. Budou uveřejněny pouze v souhrnné podobě, tedy v počtech, podílech či průměrech, které neumožňují identifikaci fyzických osob. Veškeré osobní údaje jsou zpracovávány v souladu s příslušnými právními předpisy. Osoby, které se s údaji ze sčítání seznámí, jsou povinny zachovávat mlčenlivost.
Za porušení ochrany osobních údajů lze uložit pokutu až do výše 500 tisíc korun. „Ochrana osobních údajů je v rámci sčítání naprostou prioritou,“ zdůraznila mluvčí sčítání Voldánová. Pracovníci při digitalizaci podle ní podléhají přísnému režimu, například nesmějí používat mobilní telefony a jsou pod stálým dohledem kamer. Nikdy v novodobé historii Česka se však nestalo, že by osobní údaje občanů unikly nebo byly zneužity.
- 6. K čemu slouží údaje ze sčítání?
Získané informace o občanech slouží pouze pro statistické účely. To znamená, že veškeré identifikační údaje (jména, rodná čísla, data narození, čísla osobních dokladů) se v průběhu zpracování odstraňují tak, že nelze ztotožnit konkrétního člověka s údaji, které o sobě poskytl. Žádné údaje nikdy nejsou přístupné jiným subjektům, a to ani státním úřadům či jiným orgánům veřejné moci. Je to základní princip oficiální statistiky garantovaný zákonem.
- 7. Kdy budou zveřejněny výsledky ze sčítání?
První výsledky sčítání budou zveřejněny na přelomu let 2021 a 2022. Další definitivní výstupy budou publikovány podle průběhu zpracování.
První výsledky sčítání budou zveřejněny na přelomu let 2021 a 2022. Zdroj: CNN Prima NEWS
Do sčítání se musí zapojit i Češi v cizině s trvalým pobytem v ČR
Do sčítání lidu se musí zapojit i Češi v cizině, kteří mají v Česku trvalý pobyt. Sečíst se budou moci jen elektronicky. „Povinnost sečíst se má každý občan České republiky, který má na našem území trvalý pobyt. Nezáleží na tom, kde ve světě žije či zda má i jiné než české občanství. Nezáleží ani na tom, kde je v zahraničí hlášen k pobytu. Sčítání se netýká pouze těch občanů ČR žijících v zahraničí, kteří mají pobyt na území Česka ukončený,“ uvedla mluvčí Jolana Voldánová.
Ta zároveň zdůraznila, že se sčítání týká pouze bytů na českém území. Lidé, kteří mají obvyklé bydliště v cizině, kolonky o bydlení nevyplňují. „Pokud český občan sdílí v zahraničí domácnost s cizincem, který nemá v Česku trvalý ani přechodný pobyt nad 90 dnů, nemusí být tento cizinec uváděn v seznamu osob v domácnosti ani nemá povinnost vyplnit sčítací formulář,“ upřesnila Voldánová.
Podle mluvčí sčítání umožní zmapovat stěhování lidí do ciziny. Údaje pak mohou posloužit třeba ministerstvu školství při podpoře českých škol v zahraničí či ministerstvům zahraničí a kultury při podpoře krajanských spolků.
Sčítání lidí je důležité pro územní rozvoj, byznys i školství
Sčítání lidu, domů a bytů je cenným zdrojem informací například pro územní rozvoj, plánování byznysu a předpověď demografických a socioekonomických trendů v regionech. „Využití přesných dat je hodně široké,“ podotkl ředitel krajské správy Českého statistického úřadu v Plzni Miloslav Chlad. Bez nich by byl podle něj náhled na realitu ryze subjektivní.
„Například informace o kvalitě a stáří bytového fondu jsou významné k aktivitám ve stavebnictví,“ uvedl ředitel. Školství podle dat plánuje, jaké učební a studijní obory otevře či utlumí, obce pak projekty ke zlepšování kvality života, k rozvoji území, kapacit školek i domovů pro seniory i k přeshraničním projektům. Data také pomáhají sestavovat jízdní řády.
Formulář na sčítání lidu lze vyplnit on-line na webu i přes mobilní aplikaci. Zdroj: Profimedia.cz
