Dva noví ministři a širší vedení Sněmovny? Nacher kritizuje i posty pro vlastní kolegy

Vládu nejspíše sestaví koalice Spolu

Nacher a Hraba o vyjednávání nové vlády

V Česku bude s největší pravděpodobností vládnout koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) se Starosty a Piráty. Programové prohlášení a koaliční smlouvu chtějí podepsat 8. listopadu, v den ustavující schůze nové Sněmovny. Ze zákulisí vyjednávání ale už prosakují informace o obsazení resortů či plánu vytvořit úplně nová ministerstva. Poslanec Patrik Nacher (za ANO) a senátor Zdeněk Hraba (STAN) jsou ale k některým návrhům skeptičtí.

Jednání o nové vládě společně vedou koalice už tři týdny. Jasněji by mohlo být už v úterý odpoledne. Nikdo z politiků ale zatím nepotvrdil, kdo bude jakým ministrem. Podle informací CNN Prima NEWS je ve hře dokonce až 18 vládních postů, reálná je i varianta se 17. Dosud je v kabinetu 15 postů, ale jen 14 politiků, protože Karel Havlíček zastává dva resorty. Navýšení počtu však neznamená vznik nových ministerstev.

Spekuluje se hlavně o dvou nových postech – ministr pro digitalizaci a ministr pro evropské záležitosti. Oba budou takzvanými ministry bez portfeje. „Podle mě by se digitalizace dala zvládnout v rámci průmyslu a obchodu a evropské záležitosti pod zahraničím. Nejsem příznivcem vzniku nových úřadů. Deficit rozpočtu je obludný a je potřeba řešit jeho cyklickou i strukturální složku,“ okomentoval ve Zprávách PLUS na CNN Prima NEWS senátor Hraba.

Vznik nových resortů zaujal i Nachera. „Budoucí vláda říkala, že bude chtít dělat změnu politické kultury a bude šetřit. Ve výsledku ale máme potenciálně o dva ministry více, máme největší počet místopředsedů Sněmovny, a to jen proto, aby všech pět subjektů bylo umístěno a uspokojeno. To mně z hlediska symboliky nepřijde jako dobrý začátek,“ kritizoval. Přitom dva místopředsednické posty mají v dolní komoře Parlamentu připadnout hnutí ANO coby největšímu poslaneckému klubu.

Šest místopředsedů Sněmovny? Zbytečné

Nová vláda chce ve vedení Sněmovny šest místopředsedů, poslední čtyři roky jich bylo jen pět. „Představte si, že by nová ministerstva vznikla za naší vlády. Vsadím se, že tehdejší opozice by kritizovala, že neřešíme obsahové věci. Podle mě je šest místopředsedů opravdu zbytečných,“ konstatoval Nacher.

Pro ministry bez portfeje přitom žádné nové úřady nevznikají, jak naznačuje samotný titul (z francouzského sans portefeuille = bez ministerského úřadu, pozn. red.). Sídlí obvykle na Úřadu vlády. V minulosti jimi byli například Džamila Stehlíková, Michael Kocáb (oba měli na starost problematiku lidských práv a menšin) nebo Alexandr Vondra (evropské záležitosti v době českého předsednictví v EU).

Ministr pro evropské záležitosti by navíc podle Hraby měl být jen dočasný. „Měl by připravovat a zajišťovat předsednictví v Evropské unii, poté ztrácí smysl a bohatě by to zvládlo ministerstvo zahraničí,“ řekl senátor. Česko bude předsedat Radě EU od července do prosince roku 2022.

Podle informací CNN Prima NEWS by koalice Spolu měla mít nakonec 11 křesel, na Piráty a STAN by tak zbylo buď šest, nebo sedm resortů. Záleží, na jakém počtu ministrů se nakonec strany definitivně shodnou, zda vznikne samostatný post předsedy Legislativní rady vlády a jaká bude dohoda uvnitř koalice PirSTAN.

Jasno není ani o jménech v čele resortů. Víceméně jisté nové šéfy mají mít ministerstvo financí (Zbyněk Stanjura z ODS), vnitra (Vít Rakušan ze STAN), obrany (Jana Černochová z ODS) či zdravotnictví (Vlastimil Válek z TOP 09). Rýsuje se také zemědělství pro šéfa lidovců Mariana Jurečku nebo školství pro Petra Gazdíka (STAN).

Piráti by mohli obsadit Ivanem Bartošem resort pro místní rozvoj a možná i zahraničí pod vedením Jana Lipavského. Podle informací CNN Prima NEWS jsou největší spory o kulturu a životní prostředí.

Tagy: