Elektromobily mohou být vážnou konkurencí vozidlům se spalovacím motorem. Klíčová komponenta, baterie, totiž zlevňuje. Zdroj: Profimedia.cz
Cena lithiových baterií klesla za poslední tři dekády o 98 procent. Jde přitom o klíčový faktor, na němž závisí další rozvoj elektromobility nebo energetické soběstačnosti běžných domácností. A zlevňování baterií má pokračovat. Podle vědců by se díky tomu mohla už za pár let vyrovnat pořizovací cena elektromobilů a jejich protějšků poháněných spalovacím motorem.
Baterie tvoří asi třetinu pořizovací ceny elektromobilu. Je tedy jasné, že právě prostřednictvím jejího zlevnění lze dosáhnout podstatného zvýšení dostupnosti elektroaut a motivovat tak širší okruh spotřebitelů k jejich nákupu. Za posledních 30 let klesly náklady na výrobu lithiových baterií o 98 procent, jak uvedl prestižní časopis The Economist s odkazem na výzkum vědců z Massachusettského technologického institutu (MIT).
Micah Ziegler a Jessica Tranciková nedávno vydali studii v časopise Energy & Environmental Science, v níž upozorňují na velmi zajímavé skutečnosti. Zjistili například, že na každé zdvojnásobení kapacity lithiových baterií připadá snížení jejich ceny o 20 až 27 %. K takovému skoku došlo mezi lety 2006 a 2016 pětkrát. Zásadní vliv na to mají nejen úspory z rozsahu (čím masovější produkce, tím nižší výrobní náklady na kus), které realizují výrobci baterií, ale i postupující inovace. Ty se rovněž výrazně zlevňují. Ziegler s Trancikovou spočítali, že na každé zdvojnásobení technologického know-how připadá asi 40% pokles výzkumných nákladů.
Stoupne podíl nabízených elektroaut
A není důvod se domnívat, že by se měl nastolený trend měnit. Zlomovým okamžikem pro další rozvoj elektromobility bude dosažení cenové hranice lithiových baterií ve výši 100 dolarů na kilowatthodinu, přičemž aktuální cena je kolem 140 dolarů. Podle vědců je velmi pravděpodobné, že výrobci baterií dokáží cenu na požadovanou úroveň stlačit během několika málo let.
„Vývoj skutečně směřuje k postupnému zlevňování elektrifikovaného pohonu. U Toyoty to bude znamenat další navýšení podílu vozů s hybridní technologií, který se v Česku u osobních aut pohybuje nad 40 procenty. Troufám si odhadnout, že během roku až dvou se dostane přes 50 procent,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Martin Peleška, generální ředitel českého zastoupení automobilek Toyota a Lexus.
Podle něho ale při rozvoji elektromobility budou i nadále hrát důležitou roli vládní pobídky, hustota dobíjecí infrastruktury i rychlost nabíjecího cyklu. „Přestože jsme se dosud specializovali na takzvané full hybridy, jejichž baterie se nenabíjejí ze sítě, ale provozem, nabízíme i plug-in hybridy a jak Toyota, tak Lexus brzy uvedou na trh i čistě bateriové modely. Ve finále to ale bude vždy zákazník, kdo si vybere vůz, který plně vyhovuje jeho potřebám, a úkolem automobilek je na poptávku reagovat adekvátní nabídkou,“ dodal Peleška.
Český autoprůmysl na rozcestí
Jak rozvoj elektromobility dopadne na český automobilový průmysl? Podle hlavního ekonoma společnosti BH Securities Štěpána Křečka je v určité nevýhodě. „Český autoprůmysl je závislý na rozhodnutích, která sám nemůže ovlivnit. Pro velké koncerny jsme pouze místem s tradicí, polohou v srdci Evropy, levnou a kvalifikovanou pracovní silou. Z těchto důvodů se sice mnohé automobilky rozhodly závody na našem území využívat, nikde ale není psáno, že se to se změnou technologie nemůže změnit,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Podle něho je vhodné, abychom v automobilovém průmyslu reflektovali nové trendy a přizpůsobovali se jim, aby české hospodářství mohlo z výroby vozů těžit i v budoucnu. „Lze však očekávat, že se význam autoprůmyslu v české ekonomice bude postupně snižovat a začne se přesouvat dál na východ. Náš hlavní zájem by proto měl směřovat na znalostní ekonomiku, kde může vznikat mnoho nových pracovních míst s vysokou přidanou hodnotou,“ dodal.
Fotovoltaika se bez dotací stále neobejde
Zlevňování lithiových baterií ale neovlivní pouze automobilový průmysl. Vědci z MIT hovoří například i o zásadním dopadu na energetickou soběstačnost domácností. Baterie jsou totiž důležitou součástí domácích fotovoltaických soustav. A také poměrně nákladnou, přestože za 30 let výrazně zlevnila. Počátkem 90. let baterie do průměrné domácnosti vyšla na 75 tisíc dolarů (asi 1,6 milionu korun), dnes ji lze pořídit za dva tisíce dolarů, což představuje necelých 44 tisíc korun.
Štěpán Křeček ale přílišný optimismus krotí. „Fotovoltaika s využitím baterií se bude moci rozvíjet jen se silnou dotační podporou. Proti jiným zdrojům energie se totiž jedná o drahou technologii, která je vhodná hlavně v místech, kde neexistuje klasická přenosová soustava,“ uvedl pro CNN Prima NEWS. Zádrhel vidí také v neochotě lidí bydlet v blízkosti lithiových baterií. „Jsou žíravé a vysoce hořlavé. Z těchto důvodů se dálkový rozvod elektřiny jeví pro většinu obytných lokalit jako vhodnější alternativa,“ uzavřel hlavní ekonom BH Securities.
