Hyperinflace v Evropě: Když ceny rostou o biliardy procent a peníze jsou dobré jen na zátop

Přestože Evropu i celý svět drtí nejvyšší inflace za posledních 40 let, stále jde o úsměvnou epizodu v porovnání s těmi, které (nejen) starý kontinent zažil ještě v poměrně nedávné minulosti. Řeč je o hyperinflaci, která se projevuje mnohem brutálněji, než si v současné době dovedeme představit. V porovnání s ní je 14procentní tempo růstu cen skutečně „čajíčkem pro děti“. Při hyperinflaci totiž ceny rostou o tisíce až biliardy procent měsíčně.

Inflace je vždy a všude peněžní jev. Tak zní dnes již standardní ekonomická poučka, za jejíhož autora bývá považován americký ekonom a nositel Nobelovy ceny Milton Friedman. Chtěl tím jen zdůraznit tak jednoduchý a pro mnohé samozřejmý fakt, že když dnes dáme každému člověku do peněženky dvojnásobné množství peněz, nepovede to ke zdvojnásobení jeho bohatství, nýbrž jen ke zdvojnásobení cen veškerého zboží a služeb v dané zemi.

Jasné jak facka, říkáte si? Máte pravdu, jenže moderní historie lidstva je lemována příběhy, kdy se lidé o zjevné elementární pravdě museli přesvědčit na vlastní kůži. Ne jednou, ale opakovaně, byť v různých zemích a v různých dobách. Všechny hyperinflační epizody ale měly společné příčiny i důsledky: na začátku nekontrolovanou emisi peněz, na konci totální hospodářský a společenský rozvrat.

Kolébkou hyperinflace je Evropa

Ačkoli máme tendenci si hyperinflaci spojovat jen s prapodivnými režimy jihoamerických nebo afrických zemí, byla to právě Evropa, která dala tento jev světu. Kořeny hyperinflace sahají do 17. století, kdy se v Nizozemsku rozhořela tulipánová horečka. Tehdejší cenový růst se ale týkal prakticky jen cibulek tulipánů, které tak z dnešního pohledu připomínají spíše horečku bitcoinovou, první opravdová hyperinflace postihla Francii o téměř 160 let později.

Ve Francii už byla v plném proudu Velká francouzská revoluce, během níž se do oběhu dostalo nezvykle velké množství peněz, za nímž nestál nikdo jiný než vláda a její potřeba financovat armádu k upevnění své moci poté, co byl svržen panovník Ludvík XVI. V srpnu 1796 míra inflace kulminovala na úrovni 304 procent měsíčně. Ceny se tehdy zdvojnásobovaly každých přibližně 15 dní.

Dalo by se říci, že po této zkušenosti měla Evropa na dalších skoro 130 let od problémů spojených s raketovým růstem cen klid. Ten však významně narušil konec první světové války a porážka císařského Německa a jeho spojenců. Vítězné mocnosti v čele s Francií si nenechaly ujít příležitost svého odvěkého rivala zadupat do země a na Německo uvalily obrovské válečné reparace.

Odhaduje se, že dosahovaly až trojnásobku tehdejšího ročního výkonu německé ekonomiky, a tak bylo zřejmé, že neoddiskutovatelně převyšují schopnosti Německa reparace splatit. Ačkoli vítězné spojence před důsledky Versailleské smlouvy varoval britský ekonom John Maynard Keynes, ti ze svých požadavků neustoupili.

Německo navíc na protest proti francouzské, belgické a italské okupaci Porúří zahájilo v roce 1923 v regionu takzvanou pasivní rezistenci. Německá vláda tedy najednou musela financovat jak splácení reparací, tak pasivní rezistenci ve svém největším průmyslovém centru, a tak si pomohla tiskem peněz. Inflace začala záhy růst do závratných výšin.

Největší hyperinflace historie

Země Měsíc s nejvyšší mírou inflace Měsíční míra inflace (v %) Čas potřebný ke zdvojnásobení cen
Maďarsko Červenec 1946 41,9 biliardy 15 hodin
Zimbabwe Listopad 2008 7,96 milionu 24,7 hodiny
Jugoslávie Leden 1994 313 tisíc 1,41 dne
Německo Prosinec 1923 29,5 tisíce 3,7 dne
Řecko Prosinec 1945 13,8 tisíce 4,27 dne
Čína Květen 1949 5,1 tisíce 5,34 dne

Zdroj: Steve Hanke, Nichcolas Krus

Zatímco ještě v roce 1921 dosáhla meziroční míra inflace přijatelných 31 procent, v roce 1923 už to bylo takřka 106 miliard procent. V říjnu 1923, kdy se inflace dostala na své maximum, činila 29 500 procent měsíčně, ceny se zdvojnásobovaly průměrně za 3,7 dne. Jsou popsány příběhy lidí, kteří vyprávěli, že když zašli do kavárny, číšník jim doporučoval učinit celkovou objednávku hned, protože za půl hodiny už by káva nebo zákusek byly o několik procent dražší.

Maďarský absolutní rekord

Německá hyperinflace z počátku 20. let minulého století patří mezi ty nejznámější. Dlužno dodat, že velmi podobnou zkušenost po první světové válce zažilo také Rakousko, Rusko (respektive Sovětský svaz), Polsko nebo Maďarsko. Dá se říci, že jedním z mála ostrůvků cenové stability po první světové válce byla Československá republika, a to díky prvnímu ministru financí Aloisi Rašínovi a jeho deflační politice.

Absolutní hyperinflační rekord drží Maďarsko. Dosáhlo ho však až po druhé světové válce, konkrétně v roce 1946. Ekonomové Steve Hanke a Nicholas Krus uvádějí, že maďarská hyperinflace kulminovala v červnu 1946 s měsíční mírou necelých 42 biliard procent. To představuje denní inflaci převyšující 200 procent, ceny se zdvojnásobovaly zhruba každých 15 hodin. Také zde byla příčinou zběsilá emise peněz, ovšem tentokrát pod taktovkou Sovětského svazu.

Na Maďarsko totiž byly uvaleny válečné reparace, z nich vyplýval příkaz Sovětskému svazu zaplatit prostředky, které odpovídaly až polovině tehdejšího maďarského rozpočtu. O měnové politice spolurozhodovala Spojenecká kontrolní komise, v níž ale měli převahu právě Sověti, kteří pranic nedbali varování maďarských centrálních bankéřů před tiskem peněz.

Další evropské hyperinflační epizody jsou výrazně mladšího data a souvisejí se štěpením Jugoslávie nebo Sovětského svazu. K většině z nich tedy došlo na počátku 90. let minulého století. V lednu 1994 dosáhla měsíční míra inflace v Jugoslávii 313 000 000 procent, v listopadu 1993 v Arménii 438 procent nebo o rok dříve na Ukrajině 285 procent.

Nedávná historie Zimbabwe

Zatím poslední významné hyperinflační příběhy byly napsány mimo Evropu, a to v Zimbabwe. Tam v polovině listopadu 2008 stoupaly ceny tempem téměř 80 milionů procent měsíčně. Zimbabwská hyperinflace je tak druhá nejvyšší zaznamenaná v historii lidstva. Z mimoevropských zemí si svou hyperinflaci zažila také Čína (duben 1949, 5 070 % měsíčně), Peru (srpen 1990, 397 %) nebo Argentina (červenec 1989, 197 %). Opomenout nelze ani nedávnou hyperinflaci ve Venezuele, která v roce 2018 dosáhla asi 130 tisíc procent, ovšem v ročním vyjádření.

Společným jmenovatelem všech hyperinflačních zkušeností je naprostý útěk od takto postižené měny. Lidé v takových případech začali používat jako platidlo měnu jiného státu (v Zimbabwe například americký dolar) nebo jako platidlo posloužil nějaký vzácnější druh zboží (často cigarety).

Řešení má hyperinflace jediné: zavést novou měnu a důsledně dbát na nezávislost jejího emitenta (centrální banky) na politické reprezentaci. Data totiž jednoznačně dokazují, že země s nezávislými centrálními bankami zažívají podstatně nižší míru inflace než ty, kde do měnové politiky promlouvá vláda.

Tagy:

Hlavní zprávy

Lidé umírali v náručích hráčů. Tragédie, kterou nelze pochopit, říká FIFA k fotbalové zkáze
Fotbal

Lidé umírali v náručích hráčů. Tragédie, kterou nelze pochopit, říká FIFA k fotbalové zkáze

Katastrofy na ostrově Jáva má většinou na svědomí příroda. O posledním víkendu však za desítky mrtvých nemohlo zemětřesení. Absolutní chaos po fotbalovém zápase mezi Aremou Malang a Persebayou Surabaya způsobený necitlivým zákrokem policie znamenal 131 lidských obětí, z toho více než 30 dětí. Trenér domácího klubu uvedl, že někteří fanoušci umírali v náručí jeho hráčů.

CNN: Putinovi dochází čas. Ruská veřejnost zuří, musí ji uklidnit rychlým válečným úspěchem
Vladimir Putin

CNN: Putinovi dochází čas. Ruská veřejnost zuří, musí ji uklidnit rychlým válečným úspěchem

Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi postupně dochází čas a sám to dobře ví. Podle analýzy americké stanice CNN totiž napětí v ruské společnosti roste a vztek běžných občanů musí hlava státu brzy zažehnat. Podle CNN musí Rusy přesvědčit o nějakém mimořádném úspěchu. I proto měl dle analýzy oznámit anexi čtveřice ukrajinských oblastí. Tento krok však vyjma Ruska nikdo neuznává a vojáci věrní Kremlu navíc ani nemají oblasti pod kontrolou.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
12:03

Státy EU se shodly na rozdělení 20 miliard eur na podporu nezávislosti na Rusku

11:34

Podívejte se, jaký je vývoj na frontě

11:05

Po sociálních sítích koluje video, které zachytilo setkání velitelů z Azovstalu se svými rodinami

10:30

Ruský parlament schválil začlenění obsazených ukrajinských regionů do Ruska

Živě
ON-LINE: Velké ztráty Rusů na jihu. Za jediný den přišli o 30 tanků a desítky vojáků

V ruských médiích se stále častěji mluví o použití jaderných zbraní na Ukrajině. Fatální eskalací ukrajinsko-ruského konfliktu opakovaně hrozí i šéf Kremlu Vladimir Putin. Na jižní frontě mezitím Rusové za jediný den přišli o téměř 100 vojáků, desítky tanků i další techniku. Podle amerického podnikatele Elona Muska by se Kyjev měl vzdát Krymu a přijmout skutečnost, že válku s Ruskem pravděpodobně nevyhraje.

Člen pluku Azov o ruském zajetí: Byli jsme pro ně zvířata. Na jídlo jsme měli půl minuty

Není žádným tajemstvím, že se ruští vojáci často chovají ke svým zajatcům velmi brutálně. Svědectví Mychajla Dianova, který se dostal do ruského zajetí poté, co definitivně padla obrana železáren a oceláren Azovstal, ale vyráží dech. Podmínky, kterým jsou ukrajinští zajatci vystavováni – a to zvláště příslušníci Dianovova pluku Azov, nemají podle jeho slov s lidskostí nic společného. Buď jste člověk, nebo dobytek, vzpomíná.

Policejní zátah v Brně kvůli městským bytům. Cílem razie je i známý ministra Blažka

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) zadrželi osm lidí kvůli podezření z páchání trestné činnosti při přidělování městských bytů a nebytových prostor v Brně. Aktuálně dělají domovní prohlídky na základě soudních příkazů, uvedlo v úterý ráno na webu Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Případ by se měl týkat radnice Brno-střed. Podle webu Aktualne.cz policisté zasahují u Otakara Bradáče, vlivného člena brněnské ODS a známého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS).

Bolestný příběh mladé tanečnice: Při ruském útoku přišla o nohu. Umřít by bylo lehčí, říká

Anastasija Šestopalová, studentka Národní pedagogické univerzity Mychajla Drahomanova v Kyjevě, se tanci věnovala profesionálně 13 let. Stará Nasťa je pryč. Tak popisuje dívka samu sebe po tragédii, k níž došlo letos 8. dubna. Toho dne ruské jednotky zaútočily raketami na železniční stanici v Kramatorsku. Devatenáctiletá dívka tam čekala na evakuaci, aby se dostala ke svým přátelům v Dněpru. Dočkala se jí ale pozdě. Při ostřelování přišla o nohu.

Spor kvůli demonstraci: Platíte pětikilo na ruku, zuří Kalousek. Absurdní, brání se odboráři

Dříve odbory hradily demonstrantům jenom dopravu, dnes jim platí pět set korun na ruku, pustil se exministr financí Miroslav Kalousek do chystaných „protestů proti chudobě“. Reagoval tím na plakát regionální buňky Odborového svazu KOVO, který vyzval své členy k účasti na demonstraci a přislíbil jim i „finanční náhradu na občerstvení“. Podle Pavla Vlčka z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), která protesty pořádá, je ovšem Kalouskova interpretace šířeného plakátu absurdní.

Pospíšil: Složitá jednání v Praze? Piráti nám diktují svá pravidla, vydírat se nenecháme

Koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a pražští Piráti pokračují ve vyjednávání o koalici v hlavním městě. Obě uskupení zatím poukazují na to, že je prý velmi složité se s potenciálním partnerem domluvit. Piráti nechtějí sedět v radě s trestně stíhanými osobami. Spolu si však do svých kandidátů nechce nechat mluvit. Pražský zastupitel Jiří Pospíšil (TOP 09) ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že se trojkoalice od Pirátů nenechá vydírat. Spolu pokračuje ve vyjednávání rovněž s hnutím ANO.

Domácí zpravodajství

Hubáčková rezignuje na post ministryně životního prostředí. Ve vládě končí kvůli zdraví

Anna Hubáčková (KDU-ČSL) se v pondělí rozhodla ze zdravotních důvodů rezignovat na funkci ministryně životního prostředí, oznámil to předseda lidovců Marian Jurečka po zasedání širšího vedení KDU-ČSL. Do čela rezortu chtějí lidovci jmenovat svého místopředsedu Petra Hladíka. V úterý bude Jurečka telefonicky informovat prezidenta Miloše Zemana. Chtěl by, aby se setkali.

Děsivý nález na Teplicku. V kolejišti objevili lidské tělo, vyšetřování zastavilo provoz

Aktualizováno

V kolejišti za zastávkou Bílina Kyselka se v úterý brzy ráno našlo lidské tělo, podle policejních informací jde o 74letého muže. Vyšetřování zastavilo provoz na frekventované železniční trati z Bíliny směrem na Most. Na Twitteru to uvedla policie. Od 06:30 byla zprovozněna první kolej, od 08:00 je v provozu celá trať, řekla mluvčí teplické policie Ilona Gazdošová. Okolnostmi úmrtí osoby se policie dál zabývá.

Laboratoře v pondělí odhalily 4 818 případů koronaviru. Přibývá i hospitalizovaných

Laboratoře v České republice v pondělí odhalily 4 818 případů koronaviru, o 87 víc než před týdnem. Výrazně ale v mezitýdenním srovnání z 1 931 na 2 035 přibylo podezření na opakovanou nákazu. Testů bylo mírně víc než před týdnem. Hospitalizovaných s covidem přibylo na 1 666 zhruba o pětinu, 42 z nich ve vážném stavu je ale méně než před týdnem. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Novotný dál povede Řeporyje, záda mu bude krýt jeho sestra. Ušetříme, říká k rozhodnutí

Na vytvoření koalice na radnici v pražských Řeporyjích se domluvily ODS a TOP 09, v zastupitelstvu budou mít těsnou většinu šesti hlasů z jedenácti. Starostou městské části bude opět Pavel Novotný (ODS). Občanským demokratům, kteří komunální volby v Řeporyjích vyhráli, připadne také místo druhého místostarosty. Obsadí ho dosavadní zastupitelka Lenka Fialová, Novotného sestra.