Jan B. Uhlíř

Někdejší vůdce palestinských muslimů Amín al-Husajní (1897–1974) udržoval těsné spojenectví s německou třetí říší. „Pokud to vyjádřím v intencích norimberských zákonů, tak Amín al-Husajní se s vrcholnými představiteli nacismu shodoval na myšlence plošného vyhlazení židovské rasy,“ říká historik Jan B. Uhlíř, přední znalec dějin druhé světové války a také jediný soudní znalec na problematiku neonacismu v České republice. Vůdce Palestinců se osobně stýkal s Hitlerem, Himmlerem nebo Ribbentropem, minimálně jednou navštívil vyhlazovací koncentrační tábor a část války strávil v Berlíně. „Že dnešní antisemitismus obloukem navazuje i na tuto temnou historii palestinských dějin, je nesporné. Úkolem historika je na to upozorňovat,“ říká Jan B. Uhlíř.

V roce 1918 založené Československo se zbavovalo soch rakouských panovníků i dalších symbolů monarchie. Nacisté zase likvidovali památníky mladé demokracie a komunisté odstraňovali artefakty snad ze všech historických etap. Sochy a symboly vadí i dnes, v Praze třeba v roce 2020 padl památník maršála Koněva. „Bojím se upozornit na skutečnost, že pravostranný provoz v českých zemích zavedli nacisté,“ říká s nadsázkou Jan B. Uhlíř v souvislosti s nedávno zničeným křížem z éry nacismu v Jizerských horách.

Monumentální kamenný pomník v Jizerských horách u rozhledny Štěpánka měl tvar nacistického vyznamenání Železný kříž. Uprostřed kříže byly viditelné stopy po svastice. Už nestojí, o víkendu ho zničil neznámý pachatel. „Mám z toho pocit trapnosti, boření pomníků podle mě do jednadvacátého století nepatří,“ říká pro CNN Prima NEWS historik Jan B. Uhlíř, který s požehnáním úřadů opatřil kontroverzní kříž vysvětlující informační tabulí. Uhlíř je předním odborníkem na dějiny protektorátu a také soudním znalcem v kauzách spojených s neonacismem.

Knihovník prezidenta T. G. Masaryka a profesor Masarykovy univerzity v Brně Jan Uher (1891–⁠1942) patří mezi 612 obětí, které nacisté uvrhli pod gilotinu anebo do oprátky v berlínské věznici Plötzensee. V den 80. výročí exekuce navštívil popravčí místnost profesorův pravnuk a historik Jan B. Uhlíř. Berlín nyní poprvé od roku 1945 chystá velkou výstavu o českých odbojářích odsouzených k smrti v někdejším hlavním městě Třetí říše.

Kalendář se zrovna překlopil na neděli 28. září 1941. A v Praze i v celém protektorátu začala nová etapa nacistického teroru. „Dnes dopoledne se ujal svého úřadu SS-Obergruppenführer generál Heydrich, zastupující říšského protektora a pověřený výkonem jeho funkce,“ uvedla na sv. Václava tisková agentura ČTK. „Během pouhých 24 hodin Heydrich eliminoval tři generály odboje, Josefa Bílého a Huga Vojtu nechal popravit ještě 28. září,“ říká historik Jan B. Uhlíř.

Jmenoval se Jaroslav Sládeček a bylo mu teprve 22 let, když ho nacisté poslali pod gilotinu. Dopis na rozloučenou, který napsal 16. února 1943, však rodině nebyl dodnes doručen. „Jeho list z cely smrti jsem našel teprve tento týden ve spisech Říšského ministerstva spravedlnosti,“ vysvětluje historik Jan B. Uhlíř a společně s redakcí CNN Prima NEWS zahajuje pátrání po příbuzných popraveného. Dopis je adresován rodičům do obce Oleška v dnešním okrese Praha-východ. Než ale Sládečka zatklo gestapo, bydlel v Praze.

Na svátku svatého Václava pořád leží temný stín z éry nacistické okupace. Režim Třetí říše totiž národního světce šikovně zneužíval při snaze o kolaboraci českých elit, což se mu dařilo například zavedením svatováclavského vyznamenání. „Nevíme o nikom z nominovaných Čechů, kdo by vyznamenání odmítl. Pravděpodobnost umístění do koncentračního tábora by v takovém případě byla vysoká,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS přední český historik pro období protektorátu Jan B. Uhlíř. Ten nově spočítal, že řád převzalo asi 2500 Čechů.

O možná nejslavnějším českém odbojáři Josefu Mašínovi se až do letošního roku soudilo, že po zatčení v květnu 1941 na gestapu nikdy nepromluvil. Historik Jan B. Uhlíř ale v květnovému článku pro CNN Prima NEWS zveřejnil část výslechových protokolů, které odbojář podepsal. Text vyvolal bouřlivý ohlas, o Mašínovi se teď rozvíjí nová veřejná diskuse a článek dokonce vedl i ke změně Mašínova hesla na Wikipedii.

Není tím nijak otřeseno hrdinství českého odbojáře Josefa Mašína, jednoho ze slavných Tří králů. Přední odborník na dějiny protektorátu Jan B. Uhlíř ale nově objevil v Archivu bezpečnostních složek asi dvacet stran s Mašínovými výslechovými protokoly. „Traduje se, že Mašín u výslechů nic neřekl. Není to pravda, na gestapu nakonec mluvili všichni, to ani jinak nebylo možné,“ říká Uhlíř.

Od pádu Třetí říše uplyne v těchto dnech 76 let, stále se však objevují nové informace o zrůdnosti nacistického režimu. „Žádný historik se dosud nezabýval takzvaným vyúčtováním nákladů za popravy odbojářů, které musely hradit rodiny obětí,“ říká historik Jan B. Uhlíř. A jeden takový „paragon“ ukazuje. Výlohy za stětí gilotinou a další výdaje související s exekucí jsou na něm vyčísleny na 1 935 říšských marek, to je asi 200 tisíc dnešních českých korun.

Ve spisech nacistické justice, které aktuálně studuje historik Jan B. Uhlíř, byl nalezen další výjimečný dokument. Originální udání z roku 1940 sepsané pronacistickým českým novinářem Karlem Lažnovským, kterého nechal český odboj o rok později otrávit při známé chlebíčkové aféře. „Spisy, které dosud v archivech ležely ladem, vydávají neočekávaná svědectví. Tohle je první skutečný důkaz, jak Lažnovský udával gestapu,“ říká Uhlíř.

Přední český odborník na protektorátní dějiny Jan B. Uhlíř začal s výzkumem unikátních archiválií, které dokumentují soudní procesy a popravy 617 českých odbojářů v obávané berlínské věznici Plötzensee. Za komunistů se o dokumenty zajímala hlavně StB, od roku 1989 však leží v archivu takřka nepovšimnuty. „Ve složkách nacházím i poslední dopisy psané před popravou, které nebyly rodinám nikdy odeslány,“ líčí Uhlíř exkluzivně pro CNN Prim NEWS krátce před výročím německé okupace (15. března 1939).