Jan B. Uhlíř

O předčasném pádu nacistické říše se 20. července 1944 rozhodovalo i v Praze. „Když byl generál Ferdinand Schaal, nejvýše postavený muž německé branné moci v Čechách a na Moravě, informován dálnopisem o údajně úspěšném atentátu na Hitlera, začal ihned aktivně plnit rozkazy vydané v rámci Operace Valkýra,“ říká pro CNN Prima NEWS historik Jan B. Uhlíř, přední znalec protektorátních dějin. „Kdyby se operace vydařila, zřejmě mohly být ušetřeny miliony životů. Počet německých obětí na bojištích i mezi civilisty se totiž v posledním roce války zdvojnásobil,“ dodává.

Někdejší vůdce palestinských muslimů Amín al-Husajní (1897–1974) udržoval těsné spojenectví s německou třetí říší. „Pokud to vyjádřím v intencích norimberských zákonů, tak Amín al-Husajní se s vrcholnými představiteli nacismu shodoval na myšlence plošného vyhlazení židovské rasy,“ říká historik Jan B. Uhlíř, přední znalec dějin druhé světové války a také jediný soudní znalec na problematiku neonacismu v České republice. Vůdce Palestinců se osobně stýkal s Hitlerem, Himmlerem nebo Ribbentropem, minimálně jednou navštívil vyhlazovací koncentrační tábor a část války strávil v Berlíně. „Že dnešní antisemitismus obloukem navazuje i na tuto temnou historii palestinských dějin, je nesporné. Úkolem historika je na to upozorňovat,“ říká Jan B. Uhlíř.

V roce 1918 založené Československo se zbavovalo soch rakouských panovníků i dalších symbolů monarchie. Nacisté zase likvidovali památníky mladé demokracie a komunisté odstraňovali artefakty snad ze všech historických etap. Sochy a symboly vadí i dnes, v Praze třeba v roce 2020 padl památník maršála Koněva. „Bojím se upozornit na skutečnost, že pravostranný provoz v českých zemích zavedli nacisté,“ říká s nadsázkou Jan B. Uhlíř v souvislosti s nedávno zničeným křížem z éry nacismu v Jizerských horách.

Monumentální kamenný pomník v Jizerských horách u rozhledny Štěpánka měl tvar nacistického vyznamenání Železný kříž. Uprostřed kříže byly viditelné stopy po svastice. Už nestojí, o víkendu ho zničil neznámý pachatel. „Mám z toho pocit trapnosti, boření pomníků podle mě do jednadvacátého století nepatří,“ říká pro CNN Prima NEWS historik Jan B. Uhlíř, který s požehnáním úřadů opatřil kontroverzní kříž vysvětlující informační tabulí. Uhlíř je předním odborníkem na dějiny protektorátu a také soudním znalcem v kauzách spojených s neonacismem.

Knihovník prezidenta T. G. Masaryka a profesor Masarykovy univerzity v Brně Jan Uher (1891–⁠1942) patří mezi 612 obětí, které nacisté uvrhli pod gilotinu anebo do oprátky v berlínské věznici Plötzensee. V den 80. výročí exekuce navštívil popravčí místnost profesorův pravnuk a historik Jan B. Uhlíř. Berlín nyní poprvé od roku 1945 chystá velkou výstavu o českých odbojářích odsouzených k smrti v někdejším hlavním městě Třetí říše.

Kalendář se zrovna překlopil na neděli 28. září 1941. A v Praze i v celém protektorátu začala nová etapa nacistického teroru. „Dnes dopoledne se ujal svého úřadu SS-Obergruppenführer generál Heydrich, zastupující říšského protektora a pověřený výkonem jeho funkce,“ uvedla na sv. Václava tisková agentura ČTK. „Během pouhých 24 hodin Heydrich eliminoval tři generály odboje, Josefa Bílého a Huga Vojtu nechal popravit ještě 28. září,“ říká historik Jan B. Uhlíř.

Jmenoval se Jaroslav Sládeček a bylo mu teprve 22 let, když ho nacisté poslali pod gilotinu. Dopis na rozloučenou, který napsal 16. února 1943, však rodině nebyl dodnes doručen. „Jeho list z cely smrti jsem našel teprve tento týden ve spisech Říšského ministerstva spravedlnosti,“ vysvětluje historik Jan B. Uhlíř a společně s redakcí CNN Prima NEWS zahajuje pátrání po příbuzných popraveného. Dopis je adresován rodičům do obce Oleška v dnešním okrese Praha-východ. Než ale Sládečka zatklo gestapo, bydlel v Praze.

Na svátku svatého Václava pořád leží temný stín z éry nacistické okupace. Režim Třetí říše totiž národního světce šikovně zneužíval při snaze o kolaboraci českých elit, což se mu dařilo například zavedením svatováclavského vyznamenání. „Nevíme o nikom z nominovaných Čechů, kdo by vyznamenání odmítl. Pravděpodobnost umístění do koncentračního tábora by v takovém případě byla vysoká,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS přední český historik pro období protektorátu Jan B. Uhlíř. Ten nově spočítal, že řád převzalo asi 2500 Čechů.

O možná nejslavnějším českém odbojáři Josefu Mašínovi se až do letošního roku soudilo, že po zatčení v květnu 1941 na gestapu nikdy nepromluvil. Historik Jan B. Uhlíř ale v květnovému článku pro CNN Prima NEWS zveřejnil část výslechových protokolů, které odbojář podepsal. Text vyvolal bouřlivý ohlas, o Mašínovi se teď rozvíjí nová veřejná diskuse a článek dokonce vedl i ke změně Mašínova hesla na Wikipedii.

Není tím nijak otřeseno hrdinství českého odbojáře Josefa Mašína, jednoho ze slavných Tří králů. Přední odborník na dějiny protektorátu Jan B. Uhlíř ale nově objevil v Archivu bezpečnostních složek asi dvacet stran s Mašínovými výslechovými protokoly. „Traduje se, že Mašín u výslechů nic neřekl. Není to pravda, na gestapu nakonec mluvili všichni, to ani jinak nebylo možné,“ říká Uhlíř.

Od pádu Třetí říše uplyne v těchto dnech 76 let, stále se však objevují nové informace o zrůdnosti nacistického režimu. „Žádný historik se dosud nezabýval takzvaným vyúčtováním nákladů za popravy odbojářů, které musely hradit rodiny obětí,“ říká historik Jan B. Uhlíř. A jeden takový „paragon“ ukazuje. Výlohy za stětí gilotinou a další výdaje související s exekucí jsou na něm vyčísleny na 1 935 říšských marek, to je asi 200 tisíc dnešních českých korun.

Ve spisech nacistické justice, které aktuálně studuje historik Jan B. Uhlíř, byl nalezen další výjimečný dokument. Originální udání z roku 1940 sepsané pronacistickým českým novinářem Karlem Lažnovským, kterého nechal český odboj o rok později otrávit při známé chlebíčkové aféře. „Spisy, které dosud v archivech ležely ladem, vydávají neočekávaná svědectví. Tohle je první skutečný důkaz, jak Lažnovský udával gestapu,“ říká Uhlíř.