Když v Praze odsoudili k smrti premiéra. Historik Uhlíř líčí výjimečný proces s Eliášem
Kvůli procesu s protektorátním premiérem zasedl v Praze berlínský soud. Ve středu 1. října 1941, před 85 lety. „Bylo to něco mimořádného, co už se nikdy neopakovalo. Nově jmenovaný zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich povolal k pražskému procesu s předsedou vlády Aloisem Eliášem celý první senát Lidového soudního dvora z Berlína, a to včetně prezidenta soudu Otto G. Thieracka,“ říká pro CNN Prima NEWS historik Jan B. Uhlíř, přední odborník na protektorátní dějiny. Proces s premiérem trval pouhé čtyři hodiny a skončil trestem smrti. Soud zasedl v tehdejším hlavním sídle pražského gestapa, v Petschkově paláci v dnešní ulici Politických vězňů.
Historik: Masarykova exhumace je šaráda. Může ale potvrdit, že TGM nebyl synem císaře
Odborník na moderní dějiny Jan B. Uhlíř považuje exhumaci ostatků Jana Masaryka za problematický počin. Do případu záhadné smrti syna prvního československého prezidenta prý nemůže vnést převratné informace. „Kosterní pozůstatky určitě nedají odpověď na otázku, zda byl Jan Masaryk zavražděn,“ říká. Nákladný výzkum může maximálně vyvrátit jednu českou šeptandu, že Tomáš Garrigue Masaryk (TGM) byl synem císaře Františka Josefa I., a to porovnáním vzorků DNA Habsburků a Jana Masaryka. „Jakožto historik nevěřím pohádkám, ale současný výzkum by tuhle lidovou legendu mohl definitivně uložit k ledu,“ míní Uhlíř.
REPORTÁŽ: Zde žil Heydrich. V Panenských Břežanech opatrují Kubišův dopis milence
Milá Máničko! Přijměte mnoho srdečných pozdravů… Tak začíná dopis parašutisty Jana Kubiše, který několik dnů před atentátem na Reinharda Heydricha poslal své nové lásce Mařence. Dopis nyní střeží Památník národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech, jehož vedoucím je historik Jan B. Uhlíř. „Horní zámek v Břežanech si za své letní sídlo zvolil Karl H. Frank a dnes tu sídlí památník. Na Dolním zámku žil Reinhard Heydrich, který odtud 27. května 1942 vyjel na poslední služební cestu, kterou ukončila odbojová skupina Anthropoid,“ líčí historik. Dolní zámek je v žalostném stavu.
Putin se řídí i Hitlerem, je větší hrozbou, varuje expert. Připomněl pakt Kremlu s Třetí říší
Vladimir Putin má dokonale nastudovaného Adolfa Hitlera. Do nejmenších detailů. Přesvědčen je o tom přední odborník na dějiny druhé světové války Jan B. Uhlíř. A také jediný tuzemský soudní znalec se specializací na nacismus, fašismus i neonacismus. Reaguje tak na projev mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marije Zacharovové, jež tvrdí, že mezi evropské země, které napomáhaly nacistickému režimu, patří i Česká republika. „Na první pohled je tento zmatený ruský seznam výsostně účelový a manipulativní,“ míní historik.
Soudní znalec o Turkově oblíbeném čísle 88 i jeho paži. A co vyvěšování vlajek Palestiny?
Jak blízko má Filip Turek k neonacismu, když si pohrává s číslovkou 88, což je zástupný symbol za nacistický pozdrav „Heil Hitler“? A zastávají někteří čeští studenti univerzit a uměleckých vysokých škol antisemitské postoje, když 7. října vyvěsili na fakultách palestinské vlajky? Historik Jan B. Uhlíř (53) je toho času jediným soudním znalcem v České republice se specializací na nacismus, fašismus, neonacismus, neofašismus, třetí říši, Protektorát Čechy a Morava a druhou světovou válku. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS komentuje jednání studentů i kandidáta Motoristů sobě na šéfa diplomacie.
ROZHOVOR: Ve jménu sv. Václava chtěli Češi bojovat i za Hitlera, připomíná historik
Když na konci války čeští kolaboranti založili Svatováclavskou dobrovolnickou rotu, chtěli se s ní na straně nacistů zapojit do bojů. Odkaz svatého Václava byl za protektorátu mnohokrát zneužit a ve své nové knize Když se řekne protektorát o tom poutavě vypráví historik a přední odborník na dějiny druhé světové války Jan B. Uhlíř. „Svatováclavská dobrovolnická rota mohla být v rámci říšské branné moci nasazena i na východní frontě,“ říká Uhlíř v obsáhlém rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Touha po mstě i krvi. Na poslední veřejnou popravu v Praze přišlo 30 tisíc diváků
Oběšení protektorátního náměstka pražského primátora Josefa Pfitznera sledovaly před 80 lety tisíce občanů, včetně školáků. „Ortel nad zrádcem vykonán před tvářemi 30 000 lidí dvě hodiny po rozsudku,“ informoval o popravě deník Svobodné slovo. Poprava proběhla 6. září 1945 v 18 hodin a 30 minut, šibenice stála na dnešním náměstí Hrdinů u budovy pražského vrchního soudu. Tehdejší zájem Pražanů o veřejnou popravu státní orgány nemile překvapil. „Následná poprava K. H. Franka už se proto odehrála ve dvoře pankrácké věznice. A jen pro vybrané publikum, které dostalo vstupenky,“ říká pro CNN Prima NEWS historik Jan B. Uhlíř, přední odborník na dějiny protektorátu.
Klika u dveří, která pamatuje atentát na esesáka aneb Ve stopách zapomenutých hrdinů z Brna
V pevné víře v konečné vítězství padl hrdinskou smrtí můj vroucně milovaný manžel... Takto oznámila úmrtí 38letého brněnského esesáka Augusta Gölzera jeho manželka Elisabeth. V nemocnici dodýchal 8. února 1945, o den dříve na něho čtyřikrát vystřelil dnes téměř zapomenutý odbojář Vladimír Blažka. Atentát někdy historici připodobňují k vražednému útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. „Nepovedl se ani jeden z nich. Heydrich i Gölzer střelbu přežili a smrt nastala až v nemocnici,“ porovnává události historik Jan B. Uhlíř, přední odborník na dějiny protektorátu.
Atentát na Hitlera před 80 lety mohl zachránit miliony životů. Převrat už probíhal i v Praze
O předčasném pádu nacistické říše se 20. července 1944 rozhodovalo i v Praze. „Když byl generál Ferdinand Schaal, nejvýše postavený muž německé branné moci v Čechách a na Moravě, informován dálnopisem o údajně úspěšném atentátu na Hitlera, začal ihned aktivně plnit rozkazy vydané v rámci Operace Valkýra,“ říká pro CNN Prima NEWS historik Jan B. Uhlíř, přední znalec protektorátních dějin. „Kdyby se operace vydařila, zřejmě mohly být ušetřeny miliony životů. Počet německých obětí na bojištích i mezi civilisty se totiž v posledním roce války zdvojnásobil,“ dodává.
Historik: Palestinci úzce spolupracovali s Hitlerovým režimem, nenávist k Židům zůstává
Někdejší vůdce palestinských muslimů Amín al-Husajní (1897–1974) udržoval těsné spojenectví s německou třetí říší. „Pokud to vyjádřím v intencích norimberských zákonů, tak Amín al-Husajní se s vrcholnými představiteli nacismu shodoval na myšlence plošného vyhlazení židovské rasy,“ říká historik Jan B. Uhlíř, přední znalec dějin druhé světové války a také jediný soudní znalec na problematiku neonacismu v České republice. Vůdce Palestinců se osobně stýkal s Hitlerem, Himmlerem nebo Ribbentropem, minimálně jednou navštívil vyhlazovací koncentrační tábor a část války strávil v Berlíně. „Že dnešní antisemitismus obloukem navazuje i na tuto temnou historii palestinských dějin, je nesporné. Úkolem historika je na to upozorňovat,“ říká Jan B. Uhlíř.
Bojím se upozornit, že jízdu vpravo zavedli nacisté, říká historik o symbolech moci
V roce 1918 založené Československo se zbavovalo soch rakouských panovníků i dalších symbolů monarchie. Nacisté zase likvidovali památníky mladé demokracie a komunisté odstraňovali artefakty snad ze všech historických etap. Sochy a symboly vadí i dnes, v Praze třeba v roce 2020 padl památník maršála Koněva. „Bojím se upozornit na skutečnost, že pravostranný provoz v českých zemích zavedli nacisté,“ říká s nadsázkou Jan B. Uhlíř v souvislosti s nedávno zničeným křížem z éry nacismu v Jizerských horách.
Spor o pomník Třetí říše v Jizerských horách „rozhodli“ vandalové. Historik popsal jejich omyl
Monumentální kamenný pomník v Jizerských horách u rozhledny Štěpánka měl tvar nacistického vyznamenání Železný kříž. Uprostřed kříže byly viditelné stopy po svastice. Už nestojí, o víkendu ho zničil neznámý pachatel. „Mám z toho pocit trapnosti, boření pomníků podle mě do jednadvacátého století nepatří,“ říká pro CNN Prima NEWS historik Jan B. Uhlíř, který s požehnáním úřadů opatřil kontroverzní kříž vysvětlující informační tabulí. Uhlíř je předním odborníkem na dějiny protektorátu a také soudním znalcem v kauzách spojených s neonacismem.
