Když rozdíly mizí, 40. díl: Mořský tlouštík se sloní myslí

Kdykoliv přijde řeč na téma inteligentních zvířat pod vodou, jako první nám bezesporu přijde na mysl delfín, kdežto o kapustňácích s jejich zavalitými těly a malými mozky bez záhybů by se zřejmě zmínil jen málokdo. I vědci se dlouhou dobu domnívali, že tato ohrožená zvířata nepatří mezi zrovna nejchytřejší a nejsou schopna provádět složitější úkoly.

Díky výzkumu posledních let se tento pohled mění i mezi odbornou veřejností. Neurovědci z Floridské univerzity totiž odhalili, že kapustňáci se v mnohém vyrovnají i samotným delfínům. Studie prováděné v posledním desetiletí ukazují, že tělesná stavba kapustňáků je stejně nezvyklá jako jejich dovednosti a uspořádání jejich mozku.

Zásadním problémem, na který vědci při zkoumání narazili, je skutečnost, že kapustňáci na rozdíl od delfínů nejsou tak žhaví po odměnách ve formě ryby, a tak je těžké je ke spolupráci v laboratoři motivovat. Ten nejzásadnější rys inteligence je ale zcela zřejmý – kapustňáci jsou dokonale přizpůsobeni svému životnímu prostředí. A to s malým mozkem nemá nic společného. Kapustňáci, jakožto vodní býložravci, nemají potřebu vkládat energii do lovu. A kromě lidí, kteří je každým rokem posouvají blíže k vyhynutí, nemají ani žádného přirozeného predátora.

Vědci však přišli na to, že nejde o to, že by mozek kapustňáků byl příliš malý. Právě naopak! V průběhu evoluce se jejich tělo nadprůměrně zvětšilo. Pro jejich inteligenci svědčí i další zajímavost – jejich nejbližším příbuzným jsou sloni, od kterých se oddělili před pouhými padesáti miliony let. A o inteligenci těchto suchozemských obrů dnes snad nepochybuje již nikdo.