Dej blbci funkci a vymyslí lejstro... Humorné rčení, které se hojně používalo za komunismu, ale bohužel platí prakticky pro jakýkoli režim v jakémkoli čase. Pan Thierry Breton, eurokomisař pro vnitřní trh, funkci dostal. A ne jen tak ledajakou. Proto i to lejstro, které vymyslel, není jen tak ledajaké. Má hlavičku Evropské komise, odvážně se jím hrozí prstíkem na nejbohatšího muže planety, zasahuje se v něm do předvolební debaty v USA a obsahuje celou řadu myšlenek tak pozoruhodných, až z toho jde jednomu hlava kolem.
Často se hovoří o tom, jaké riziko představují pro naši společnost dezinformace. Faktem ovšem je, že zdaleka největší nebezpečí ve skutečnosti představují informace, které jsou zcela pravdivé, ale člověk by si po jejich přečtení toužebně přál, aby to dezinformace byly.
ČTĚTE TAKÉ: Analýza Muskova rozhovoru s Trumpem. Exprezident šířil lži, s miliardářem se chválili
No řekněte, nebylo by to krásné, kdybychom se najednou dozvěděli, že aféra s eurokomisařským dopisem bylo jen dílo šíleného dezinformátora, namísto díla šíleného bruselského byrokrata? Bylo. Mohli bychom si zhluboka oddechnout, že v Evropské unii stále funguje svoboda slova. Tedy stav, v němž mají všichni aktéři právo vyslovit svobodně svůj názor a kdy navíc všechny názory mají úplně stejné právo zaznít.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Jak by to bylo krásné, kdybychom se mohli domnívat, že jen nějaký euro-škarohlíd rozšířil mylnou informaci o tom, kterak se pan Breton snažil usměrňovat Elona Muska před jeho rozhovorem s Donaldem Trumpem a ještě krásnější by bylo, pokud by panovala naděje, že i výhružky, které v dopise celkem jasně zazněly, byly toliko výplodem bujné fantazie dezinformátorovy. Vůbec nejkrásnější by pak bylo, pokud by i samotný text dopisu byla jedna velká dezinformace. Jenže není. Všechno je to pravda pravdoucí a škodlivá je víc, než kdejaká takzvaná dezinformace.
Thierry Breton totiž dopis skutečně napsal. Skutečně v něm Muskovi hrozil prstem, skutečně ho lze vnímat jako snahu Evropské unie vměšovat se do průběhu voleb v USA. A co horšího, opravdu v něm zazněly takové perly, jako například, že Breton Muska „naléhavě žádá, aby neprodleně zajistil účinnost svých systémů na síti X a informoval eurokomisaře a jeho tým o přijatých opatřeních“.
Nebo samotný závěr dopisu, kde se černé na bílém praví: „Můj úřad i já budeme mimořádně pečlivě sledovat veškeré důkazy, které by poukazovaly na porušení DSA (nařízení Evropské komise o digitálních službách, pozn. red.) a nebudeme váhat plně využít našich nástrojů, včetně přijetí předběžných opatření, bude-li to nezbytné k ochraně občanů EU před závažnou újmou.“
VIDEO: Rozhovor Trumpa s Muskem
Ovlivňování voleb, vydírání firem
Těžko říci, jaká přesně újma by občanům EU mohla být způsobena rozhovorem Musk – Trump, neboť každý občan EU má i nadále starou dobrou možnost přepnout kanál, který sledovat nechce. Zato je ale celkem lehké odhadnout, že možná újma na občanech Evropské unie je ničím, ve srovnání s újmou, kterou na Evropské unii napáchal svým dopisem sám pan eurokomisař.
Lehce dobrou zprávou snad může být fakt, že Breton nakonec zůstal se svým počinem sám jak kůl v plotě. Mluvčí Evropské komise Arianna Podesta celou akci označila za ryze soukromou iniciativu pana komisaře, kterou nekoordinoval ani s Komisí ani s její šéfkou Ursulou von der Leyenovou. Zkrátka něco, jako když třídní šprt přinese z ničeho nic do školy sto kilo starého papíru, aby si šplhnul, ale třídnímu učiteli o tom dopředu neřekne ani slovo. Díky iniciativě jednoho snaživce se pak všude válí haldy papíru a nikdo moc neví, co si s nimi počít. Podobně, jako špičky EU úplně nevědí, jak naložit s Bretonovou sólo akcí.
Jenže jakáž pomoc. Ať s vědomím nebo bezvědomím, souhlasem či nesouhlasem Komise, Breton své lejstro napsal. Spatřilo světlo světa, oblétlo sociální sítě a sám autor za něj dostal za uši shora i zespoda – od lidí, občanů EU, které prý chtěl svým dopisem chránit před „škodlivým obsahem“ od Elona Muska. Kdyby Thierry Breton věděl, co rozpoutá, dost možná by se na to vykašlal a svou nežádoucí grafomanii držel na uzdě.
Pro nás občany je ale víc než dobře, že to neudělal. Jednak díky tomu víme, jak se to v Unii ve skutečnosti má se svobodou slova, víme, že máme představitele, jimž není zatěžko ovlivňovat demokratické volby jiných států nebo vydírat soukromé firmy. A také víme, kolik „kovaných demokratů“, kteří si ze slova demokracie udělali svojí každodenní mantru, teď najednou zarytě mlčí a tváří se, jako by se vůbec, ale vůbec nic nestalo.
Elon Musk dosáhl rozhovorem s Donaldem Trumpem svého a z Bretonova dopisu může mít nanejvýš legraci. My ostatní můžeme mít leda tak noční můry, když si uvědomíme, jací lidé tvoří dnes „evropskou elitu“ a jak to v Unii ve skutečnosti funguje.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Muskova slova o občanské válce rozlítila britskou vládu. Úřady se chystají na další nepokoje
