Nizozemsko pozastavilo mezinárodní adopce dětí poté, co vládní komise odhalila případy krádeže a nákupu dětí od biologických rodičů, ke kterým v Nizozemsku došlo v 60. letech minulého století. Komise vznikla pod tlakem rostoucího počtu adoptovaných dětí, které se marně pokoušely najít své původní rodiče, protože jejich doklady byly zfalšované, napsala v úterý agentura Reuters.
Vyšetřovací výbor také zjistil, že nizozemští úředníci o proviněních nejen věděli, ale někteří byli dokonce do zneužití adopcí zapojeni, ačkoli se nenašly důkazy o úplatkářství.
V Africe mají strach z dvanácté epidemie eboly. Ta minulá byla devastující
V africkém Kongu mají obavy z možného vypuknutí nové epidemie eboly. Vyvolal je nový případ nákazy tímto virem v blízkosti města Butembo na severovýchodě státu. Infikovaná žena zemřela, informovalo podle agentury Reuters konžské ministerstvo zdravotnictví.
Koncem roku 2018 požádal nizozemský ministr pro právní ochranu Sander Dekker nezávislý výbor, aby prošetřil staré případy adopce ze zahraničí. Jako záminka mu posloužil případ z Brazílie, který poukazoval na možné zapojení vlády do nelegální adopce dětí v 70. a 80. letech, píše se na webu ministerstva spravedlnosti a bezpečnosti.
Komise zkoumala adopce dětí z Bangladéše, Brazílie, Kolumbie, Indonésie a Srí Lanky z let 1967 až 1998. Ve druhé polovině 20. století adoptovaly páry z Nizozemska na 40 tisíc dětí z 80 zemí světa. V posledních letech už rodiče děti ze zahraničí tolik nevyhledávají, v roce 2019 jich adoptovali 145.
„Chápu, že to bude pro některé lidi bolestivé, ale nezapomínejme na důvod tohoto rozhodnutí: Pozastavením adopcí chráníme děti a jejich biologické rodiče,“ uvedl Dekker. Přes nedávné reformy zůstává v některých zemích „příliš mnoho věcí, které jsou našemu zraku skryty“, dodal.
O systému adopcí rozhodne nová vláda
Dekker oznámil rozhodnutí o pozastavení adopcí dopisem, ve kterém se zároveň omluvil adoptovaným dětem a biologickým i adoptivním rodičům, které zjištěné praktiky ovlivnily. „Osvojitelé si zaslouží uznání za chyby z minulosti. Musí být schopni počítat s naší pomocí v současnosti. A do budoucna si pak musíme kriticky položit otázku, zda a jak budeme pokračovat v adopcích ze zahraničí,“ uvedl.
Je důvod bát se adopce? Jaké to je čekat 12 let na dítě? Čtěte příběh Jany a Tomáše
Většina párů věří, že se stanou rodiči. Když miminko nepřichází, obracejí se na lékaře a často končí v centrech asistované reprodukce. Ale ani umělé oplodnění není řešení pro všechny. Pak se nabízí cesta osvojení neboli adopce. Právě tento pojem má nálepku „problémové děti“ nebo cesta poslední záchrany. Co adopce obnáší a na co se musí páry připravit? Přečtěte si příběh manželů, kteří čekali na dítě 12 let, a také odpovědi odborníků na to, jak adopce probíhá a na co se připravit.
O tom, jak by měl systém v budoucnu vypadat, aby nebyl náchylný ke zneužívaní, rozhodne podle ministra až příští vláda. Ta stávající vládne v demisi, volby se mají v zemi konat v březnu. „Dobrý pocit, který panoval v minulém století s hlavní myšlenkou, že jsme adopcí konali dobro, může být vysvětlením, ale není to ospravedlnění,“ poznamenal Dekker.
Nizozemka Widya Astuti Boermaová, kterou adoptovali ve věku pěti let, BBC řekla, že rozhodnutí vlády velmi uvítala. Po svých biologických rodičích totiž pátrala desítky let, její adopční dokumenty se navíc ukázaly jako falšované a dva testy DNA u žen, o nichž doufala, že by mohly být její matkou, jako falešné. „Moji adoptivní rodiče se cítí opravdu vinni, protože mohli vzít dítě matce v Indonésii, což nikdy nebylo jejich úmyslem,“ popsala.
Podle ní současný nizozemský systém podporuje obchodování s dětmi. „Adopce z dalších zemí jsou stále postavené na peněžních stimulacích a to vede k pašování. Jsou také stále zaměřené na rodiče, kteří hledají dítě. Přitom by to mělo být právě naopak,“ řekla 45letá Boermaová.