Podmínky v ruských věznicích jsou kruté, ponižující a likvidující lidskou důstojnost, přestože úrovně sovětských gulagů ještě nedosáhly. V pondělí to novinářům v Praze řekl ruský lidskoprávní aktivista Oleg Orlov, který si až do srpna v Rusku odpykával trest za to, že nazval tamní režim fašistickým. Bývalý politický vězeň popsal také surové zacházení v ruských věznicích. Orlov do Česka přijel na pozvání tuzemské pobočky mezinárodní organizace Memorial a byl čestným hostem na vernisáži výstavy Putinova klec. Výstava bude přístupná až do konce října ve Valdštejnské zahradě u Senátu ČR.
„Jsem rád, že jsem v krásném městě Praze, ale moji přátelé a ‚druhové v neštěstí‘ zůstávají zavřeni,“ uvedl na úvod setkání Orlov. On sám byl z vězení propuštěn na začátku srpna v rámci velké výměny mezi Západem a Ruskem. Donedávna tak byl jako spoluzakladatel ruského Memorialu jedním ze stovek politických vězňů, kteří jsou Putinovým režimem drženi za mřížemi.
ČTĚTE TAKÉ: Putin brousí meč. Analýza popisuje, v čem se nová jaderná výhrůžka z Ruska liší od předchozích
Odhad Mezinárodního Memorialu hovoří o zhruba 800 osobách, které byly v Rusku uvězněny z politických důvodů. Toto je však dle jeho slov pouze minimální odhad. „Soudím, že toto číslo by se mělo minimálně zdvojnásobit. Realisticky jsou v Rusku tisíce politických vězňů,“ sdělil aktivista.
Podmínky ve vězení jsou ponižující, lékařskou pomoc nečekejte
Soud letos v únoru rozhodl, že si má 71letý aktivista odsedět dva a půl roku ve vězení. Známý ochránce lidských práv byl shledán vinným z opakované „diskreditace armády“, podle webu Meduza byl důvodem jeho odsouzení spíše protiválečný článek, ve kterém označil Putinův režim za fašistický. „Země, která se před 30 lety uvolnila z komunistické totality, sklouzla zpět do totality, tentokrát fašistické,“ napsal Orlov v textu.
Mezinárodní Memorial
Mezinárodní Memorial je ruská nezisková organizace, která se zabývá studiem politických represí v Sovětském svazu a Rusku. Byl založen v roce 1992 v Moskvě. V prosinci 2021 ruské soudy rozhodly o zrušení Memorialu, což na konci února 2022 potvrdil Nejvyšší soud. Ve stejném roce organizace obdržela Nobelovu cenu míru. Česká pobočka vznikla v roce 2016 a klade si za cíl pomoc ruskému Memorialu s šířením informací české veřejnosti.
Za pět měsíců, které v cele nakonec strávil, prošel pěti různými věznicemi. Na vlastní kůži si tak vyzkoušel tamní tvrdé podmínky. Ty se však mezi jednotlivými zařízeními často značně liší. Ty nejsurovější prý lidé označují jako „rudé“. „Tamní vězni jsou pravidelně biti a velmi se jim ubližuje, ale tam, kde jsem byl já, to bylo lepší. Na mě se žádný fyzický nátlak neuplatňoval,“ popsal.
Podmínky v některých ruských věznicích jsou podle něj místy kruté, ponižující a likvidující lidskou důstojnost. „Nebývá to tím, že by některý dozorce byl krutý. Krutý je systém, který je zaměřený na ponižování a snižování lidské důstojnosti,“ uvedl. Podmínky však podle něj ještě nedosáhly těch, v nichž žili vězni v sovětských gulazích.
„Vězni tam neumírají hlady. Jídlo sice není dobré ani chutné, ale vězňům se dostává,“ sdělil. Uznává však, že lidé často za mřížemi umírají. Bývá to podle něj většinou v situacích, kdy člověk do vězení již přijde nemocný, anebo onemocní během výkonu trestu. V zařízeních prý není možné očekávat seriózní lékařskou pomoc.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: USA zvažují povolit Ukrajině pálit rakety na Rusko. Odborníci se přou, jestli to pomůže
„V jednom vězení jsem například byl zavřený s člověkem, který nebyl politickým vězněm, byl odsouzen na základě trestního zákoníku a trápily ho ledvinové kameny. Měl strašné bolesti, v noci to bylo opravdu příšerné, ale přesto mu nebyla poskytnuta žádná lékařská pomoc,“ zavzpomínal Orlov.
O vězení se mi stále občas zdá
I přes nelidské podmínky však zavzpomínal také na některé radostné chvíle, které za mřížemi zažil. „Když mi přišel třeba balíček, ve kterém bylo dobré jídlo, to byl úžasný pocit. Člověk se ihned podělí s dalšími, kdo jsou s ním zavření a nemusí to být jen političtí vězni. Člověk se rozdělil se všemi,“ popsal Orlov.
Většina emocí, které při věznění cítil, však byly negativní. „Člověku se hrozně chtělo, aby se ocitl pod modrým nebem a ve sluneční záři,“ řekl. Dodal, že ve vězení mu hodně chyběly barvy. Vše, co se tam nachází, je podle něj šedivé nebo světle růžové a upatlané.
Čas strávený za mřížemi se prý podepsal také na jeho emočním stavu. Krátce po propuštění se mu pravidelně zdávaly sny, že je stále ve vězení. Nicméně za mřížemi se mu o svobodě téměř nezdálo.
„Jen jednou jsem měl velice výrazný sen, že když jsem se probudil, tak jsem chvíli nevěděl, kde jsem. Byl opravdu tak přesvědčivý, že jsem tomu, že jsem volný, na chvíli uvěřil,“ popsal s tím, že když jej vezli na letiště k propuštění, naopak měl pocit, že by se mohl probudit. „Emocionálních důsledků věznění se asi nezbavím nikdy, ale částečně mě to již od propuštění přešlo,“ připustil. Dodal však, že ve vězení na rozdíl od mnoha jiných politických vězňů strávil „jen“ pár měsíců.
Podělil se také o příběhy několika odsouzených, které ve vězení potkal. „V jedné cele jsem byl například s Alexejem Malarjevským. Je to mladý člověk, je mu 29 let a dostal sedm let odnětí svobody. A za co? Za slova,“ uvedl Orlov a vysvětlil, že jeho spoluvězeň psal letáky, ve kterých odsuzoval kruté rozsudky vynesené nad Alexejem Navalným a jeho kolegy. Podobných případů je podle jeho slov celá řada.
Foltýn: Zločinný režim v Kremlu nemá naději
Osudy některých ruských politických vězňů přibližuje výstava Putinova klec, na jejíž vernisáži byl Orlov čestným hostem. Na několika informačních tabulích pracovníci české pobočky Memorialu a spolku Gulag.cz popisují životní příběhy nespravedlivě vězněných. Lze na nich nalézt například případ dívky, jejíž otec byl poslán do vězení poté, co ve škole nakreslila protiválečný obrázek. Či příběh seniorky, která si ve vězení odpykává trest za sdílení pravdivých informací o událostech na Ukrajině.
Vernisáže se účastnili i předsedové obou komor Parlamentu ČR Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Miloš Vystrčil (ODS). Předsedkyně Poslanecké sněmovny v projevu mimo jiné zdůraznila, že mezi Putinem a bývalým sovětským diktátorem Josifem Stalinem je čím dál více podobností. Vystrčil dodal, že podpora politických vězňů kdekoliv ve světě by měla být samozřejmostí.
Záštitu nad výstavou převzal senátor David Smoljak (STAN) a její součástí bylo také psaní dopisů ruským politickým vězňům. Tuto možnost budou mít lidé také o státním svátku 28. října. „Rusko má stejně jako bránící se Ukrajina tanky a dělostřelectvo. Co ale kremelský zločinný a kriminální režim nemá, je naděje. Tu máte vy, tak ji prosím, pošlete ruským politickým vězňům,“ vyzval koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn.
Výstava bude veřejnosti volně přístupná do 28. října v provozních dobách Valdštejnské zahrady.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Rusové mu hrozili mučením a zabitím. Slovenský duchovní popsal děsivé zážitky ze zajetí
