Přípravy šampionátu v Kataru stály už 6 500 životů. Hráči ale bojkot MS odmítají

Výsledkem jsou a mají být nablýskané arény, z nichž luxus tryská na všechny strany. Za stavbou honosných stadionů pro fotbalové mistrovství světa v Kataru 2022 se však skrývají smutné příběhy. Podle únorové zprávy deníku The Guardian zemřelo od roku 2010 při přípravách turnaje 6 500 zahraničních dělníků. Proti nelidským podmínkám, ve kterých pracovníci budují velkolepé stavby, vystoupilo v posledních dnech několik národních týmů.

Na teprve vznikajícím největším stadionu pro mistrovství světa v Kataru, Lusail, by mrtví dělníci zaplnili osm procent kapacity. V megalomanské aréně by se tento počet možná trochu ztratil, každopádně 6 500 ztracených životů je dost alarmující číslo, které lze jen stěží přehlížet.

Při různých stavbách zahynuli především pracovníci z Indie, Nepálu, Pákistánu, Bangladéše nebo Srí Lanky. Zaplatili životem nejen při budování stadionů, v místě světového šampionátu vzniká také nová infrastruktura. Asijští dělníci se v často bezvýchodné situaci dobrovolně upsali k vykořisťování. Potřebovali jakoukoliv práci, tudíž bez většího rozmýšlení vzali možnost, jak vydělat aspoň nějaké peníze. Jenže zaměstnavatelé jsou směrem k migrantům skoupí, dostávají minimální mzdu. A už několikrát světovými médii proběhlo, že několikaměsíční zpoždění vyplacení odměny není výjimkou.

Podmínky, za kterých pracují dělníci, příliš nekorespondují s tím, jak krásně všechny arény vypadají. Ať už v reálu, či zatím pouze na vizualizacích. Směny, jež obnášejí přesčasy, nijak neulehčuje velké vedro (často přesahující 40 stupňů Celsia), odpočinek po „šichtě“ v přeplněných a špinavých ubytovnách má také do ideálu daleko.

Pozici pracovníků v Kataru donedávna ztěžoval také kontroverzní zákon o pobytu. Zahraniční dělníci prakticky nemohli na základě vlastního rozhodnutí opustit zemi Perského zálivu bez souhlasu zaměstnavatele. V takzvaném systému kafala mají firmy naprostou kontrolu nad migrujícími pracovníky – zodpovídají za víza i právní status pracovních sil. Katarská vláda v září 2018 tento zákon upravila a aspoň částečně vyhověla apelu organizací hájících lidská práva.

V srpnu pak Katar oznámil zrušení potřeby povolení zaměstnavatele ve chvíli, kdy zaměstnanec chce změnit práci.

Lidská práva na hřišti i mimo něj

Dojem nehostinného prostředí však přetrvává. Na zacházení s pracovníky se v posledních dnech rozhodly upozornit evropské reprezentace. Symbolicky v kvalifikaci o šampionát v Kataru.

Proti zneužívání dělníků vystoupil v úterý národní tým Belgie, už před ním Norska, Německa, Dánska a Nizozemska. Belgičané před utkáním s Běloruskem, které smetli výsledkem 8:0, oblékli při týmovém focení trička „Fotbal podporuje změnu“. Více prozradil twitterový účet reprezentace.

„Stavíme se aktivně proti rasismu a neignorujeme problémy v Kataru. Tímto symbolickým gestem vyzýváme mezinárodní organizace a všechny fotbalové svazy, aby se k nám připojily. Vyzýváme k větší snaze o zlepšení pracovních podmínek a lidských práv v Kataru. Fotbal má moc dosáhnout pozitivních změn, nechte nás tuto moc využít,“ stojí v příspěvku.

Hráči Norska na sebe oblékli oděv s potiskem „Lidská práva na hřišti i mimo něj“. Němci se prezentovali nápisem „Lidská práva“, ale zároveň dodali, že nehodlají katarský šampionát bojkotovat. Každopádně záložník Leon Goretzka působící v Bayernu Mnichov za „Die Mannschaft“ poznamenal: „Čeká nás mistrovství světa a je jasné, že okolo něj jsou a budou různé diskuse. Chceme ukázat, že určité věci nepřehlížíme. Jako fotbalisté máme velký dosah. A můžeme to použít pro demonstrování toho, za jakými hodnotami stojíme.“

Jiný německý středopolař Joshua Kimmich uvedl, že výzvy k bojkotu přišly „s desetiletým zpožděním“. „Pořadatelství nebylo přiděleno letos, ale před několika lety. Tehdy se mělo myslet na bojkot,“ řekl Kimmich.

Nizozemci na sobě měli identický nápis jako fotbalisté belgické reprezentace, stejný slogan „Fotbal podporuje změnu“ ukázali světu také Dánové.

Předminulý týden zaslalo hnutí Amnesty International prezidentovi FIFA Giannimu Infantinovi dopis, v němž vyzvalo řídící orgán světového fotbalu, aby využil svého vlivu na katarské úřady a pomohl ukončit zneužívání migrujících pracovníků.

Článek o tom, že o život při přípravách katarského šampionátu přišlo nejméně 6 500 zahraničních dělníků, přinesl v únoru britský deník The Guardian. Mluvčí organizátorů minulý týden agentuře Reuters řekl, že od roku 2014 zemřelo pouze 38 pracovníků, z toho tři přímo na stavbách. Organizační výbor mistrovství světa k tomu podotkl, že „ohledně zdraví a bezpečnosti pracovníků byl vždy transparentní“.

Tagy:
stavba lidská práva FIFA fotbal Katar Amnesty International sport Mistrovství světa v Kataru 2022 zahraniční dělníci

Hlavní zprávy

Král Max. Do Verstappenovy nadvlády už rýpe i Hamilton, zábavu přináší neštěstí Ferrari
Motorismus

Král Max. Do Verstappenovy nadvlády už rýpe i Hamilton, zábavu přináší neštěstí Ferrari

Minulý rok nabídla formule 1 neuvěřitelné drama. Pokud se někdo díval na královnu motorsportu při závěrečném prosincovém závodě sezony v Abú Dhabí vůbec poprvé, trefil jackpot. Max Verstappen totiž rozhodl o svém premiérovém titulu mistra světa v posledním kole. Tentokrát se může Nizozemec stát šampionem už o prvním říjnovém víkendu. Ne, ročník není zkrácený, jen si „Super Max“ jede vlastní ligu.

Evropa nám ukázala, kde vzít peníze. Síkela toho ale přes léto moc neudělal, míní Pospíšil
Energetika

Evropa nám ukázala, kde vzít peníze. Síkela toho ale přes léto moc neudělal, míní Pospíšil

Členské země Evropské unie se dohodly na snižování spotřeby elektřiny. Shodují se také na zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) ale zdůraznil, že záleží na tom, jak dohodu naplní česká vláda. Místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO) následně podotkla, že z komunikace ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) není jasné, jakým způsobem se bude evropská dohoda v Česku implementovat.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
05:56

Evropský úřad: Ukrajina může v zimě čelit problémům se zásobováním energií

05:30

V Lotyšsku se ve stínu ruské války proti Ukrajině konají parlamentní volby

05:03

Spotřební daň z benzinu se dnes vrátí na původní hodnotu, u nafty zůstane nižší

04:50

Ode dneška stát odpouští placení poplatků za obnovitelné zdroje

Týden hrůzy pro Bílý dům. Biden hledal mrtvou političku, viceprezidentka si pletla Koreje

Americká diplomacie za sebou nemá zrovna úspěšný týden. Nejdříve se dopustil dalšího faux pas prezident Joe Biden, který na tiskové konferenci vyhlížel v davu zesnulou političku. O den později spáchala rétorický přešlap také viceprezidentka Kamala Harrisová, která při návštěvě Jižní Koreji v projevu chválila pevné spojenectví s autoritářskou Severní Koreou.

Řádění hurikánu Ian pokračuje. Udeřil v Jižní Karolíně, stovky tisíc lidí jsou bez proudu

Bouře Ian dorazila k pobřeží Jižní Karolíny jako hurikán prvního stupně z pěti s rychlostí větru 136 kilometrů v hodině. Bez proudu je nyní podle monitorovacího serveru PowerOutage přes 180 tisíc odběratelů. Prezident Joe Biden vyhlásil v pátek na žádost guvernéra Henryho McMastera v Jižní Karolíně stav nouze. Na rozdíl od Floridy, kde Ian udeřil výrazně větší silou, úřady v Jižní Karolíně nevydaly plošné nařízení k evakuaci. Domovy ale opustili lidé v nejvíce rizikových záplavových oblastech.

Živě
ON-LINE: Putinovy hrozby dokazují slabost Moskvy, prohlásil Stoltenberg. Anexi odsoudil

Válka na Ukrajině trvá už déle než sedm měsíců. Nejméně 23 lidí v pátek zahynulo a dalších 28 bylo zraněno při ruském raketovém útoku na civilní humanitární konvoj u jihoukrajinského města Záporoží. Ruský prezident Vladimir Putin podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Kyjev a Západ anexi odmítá.

První den druhého kola senátních voleb skončil. Víc lidí přitáhl jen souboj Vystrčil–Nagyová

Aktualizováno

První den závěrečného kola letošních senátních voleb ve 22:00 skončil. Zájem ovlivnit složení horní komory byl zatím podle očekávání nižší než před týdnem, dorazila zhruba desetina voličů. Vyšší účast je pouze na Jihlavsku, kde proti sobě stojí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a Jana Nagyová (za ANO), která je obžalovaná v kauze Čapí hnízdo.

Domácí zpravodajství

Podporujme ruskou migraci do států mimo EU, nikoliv do Česka, říká Gregorová

Evropské země se neshodnou, zda ruské migranty přijímat, či nikoliv. České ministerstvo zahraničí rozhodlo, že Rusům prchajícím před mobilizací humanitární víza udělovat nebude. S tím souhlasí i europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). Kromě ruské migrace se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS rozpovídala i o loutkových referendech na okupovaných územích Ukrajiny či o situaci v postsovětském prostoru.