Máme na to vyhrát eurovolby, Spolu je silnější než STAN, míní Krutílek. Jak vnímá „skokany“?

Ve veřejném prostoru se hodně mluví o tom, že červnové volby budou vskutku přelomové, ať už jde o migraci, energetickou politiku či ruskou agresi na Ukrajině. Která témata EU jsou pro vás nejdůležitější?
Řekl bych, že klíčová témata už jste zmínil. Zejména bezpečnost, Green Deal či migrace – to je alfa a omega. Zásadní je také konkurenceschopnost Evropské unie, kterou musíme zvýšit.

VIDEO: Nátlak na Hayata Okamuru? Toho pána neznám, řekl Vondra

Spekuluje se o tom, že by vaše frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) mohla po volbách posílit. To samé platí u Identity a demokracie (ID), kam patří například i česká SPD. Neobáváte se, že v důsledku posílení ID bude slábnout evropská podpora napadené Ukrajiny?
I proto je potřeba, aby volby dopadly ve prospěch středopravicových skupin, které nechtějí Evropskou unii torpédovat, a naopak ji hodlají rozvíjet. Do takového popisu zapadají ECR i Evropská lidová strana (EPP), s níž úzce spolupracujeme.

Existuje podle vás šance, že se k ECR po volbách přidá strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána? Někteří představitelé ECR to kategoricky vyloučili. Přesto by mě ale zajímal váš názor.
Vzhledem k tomu, jak Viktor Orbán přistupuje k válce na Ukrajině, je to naprosto vyloučené.

ODS půjde do eurovoleb společně s TOP 09 a lidovci. Obě tyto strany na rozdíl od vás patří pod EPP. Co říkáte na názor některých kritiků, že evropské Spolu je umělým slepencem, který spojuje pouze program Antibabiš?
Nemají pravdu. Stačí se podívat na naše programové desatero, které podepsali představitelé všech tří stran. Tam nenajdete o Babišovi ani slovo. A že sedíme v různých frakcích? I v Poslanecké sněmovně mají ODS, TOP 09 a KDU-ČSL tři různé kluby – ničemu to nevadí.

Zastoupení Spolu v ECR i EPP naopak považuji za velkou výhodu, a to z praktických důvodů. Obzvlášť poslední dva až tři roky vnímám, že se dvě zmíněné frakce dokáží vzájemně podpořit při vyjednáváních o jednotlivých legislativních návrzích. To je velmi důležitá zpráva. Ukazuje se, že hlas pro Spolu může de facto znamenat posílení hlasu České republiky v Evropském parlamentu.

Současná kandidátka Spolu je opravdu silná. Nyní je podstatné, abychom se do toho pořádně opřeli a volby vyhráli. Myslím, že na to máme.

Vyjednávání o vzniku evropského Spolu trvala dlouhé měsíce, během nichž zástupci ODS, TOP 09 i KDU-ČSL uváděli nejrůznější argumenty pro i proti spojení. Vzpomínám si, že Alexandr Vondra či Veronika Vrecionová se ke Spolu do europarlamentu stavěli odmítavě. Jaký byl váš postoj?
Z různých důvodů jsem byl jedním z těch, kteří vítali spíše samostatnou kandidaturu ODS. Chápal jsem ale i argumenty, proč to zkusit společně. Ta jednání byla skutečně dlouhá, nakonec však dospěla k rozumnému výsledku, ať už jde o programové shody či způsob sestavování kandidátky. To podle mě bylo nakonec klíčové. Prostě jsme se dokázali domluvit na věcech, které nás spojují. Teď už je vlastně jedno, co si kdo z nás myslel předtím. Nyní je podstatné, abychom se do toho pořádně opřeli a volby vyhráli. Myslím, že na to máme.

Jaké nálady panují uvnitř koalice Spolu? Jste v kontaktu s kolegy z TOP 09 a KDU-ČSL?
Samozřejmě. Ta spolupráce probíhá velmi dobře. Bavíme se o jednotlivých krocích i o tom, jak bude kampaň vypadat. Zároveň diskutujeme o specifikaci programových bodů z našeho desatera. Sám jsem jedním z těch, kteří podrobný program pro eurovolby připravují.

Proč by si měl český občan říct, že bude do Evropského parlamentu volit Spolu, a nikoliv třeba hnutí STAN?
Vidím tam jeden zásadní rozdíl, a to v kompetenci kandidátky. V případě Spolu jsou na čelních místech lidé, kteří mají s Evropskou unií dlouholeté zkušenosti – buď z funkce europoslance nebo se otázkami EU dlouhá léta zabývají z jiných pozic. V případě zvolení budou tito lidé schopni od prvního dne pracovat. Nebudou se muset někde rozkoukávat. Už teď totiž mají o té práci naprosto jasno. Tohle v případě kandidátů hnutí STAN jednoznačně říct nelze.

Přesto se na adresu Spolu objevuje kritika, a to právě kvůli personálnímu obsazení kandidátky. Na nižší místa se nedostali někteří politici se zvučnými jmény – prý kvůli „skokanskému“ potenciálu. V minulosti se mluvilo například o Miroslavu Kalouskovi (TOP 09), v poslední dnech rezonovalo také jméno Hayata Okamury (KDU-ČSL). Některé voliče to mohlo zklamat. Nebojíte se, že se nakonec taktika Spolu obrátí proti vám?
Myslím, že současná kandidátka Spolu je opravdu silná. Případy, o kterých mluvíte, vnímám spíše jako vnitřní záležitosti jednotlivých stran. Nešlo tam o nějaké personální nátlaky. Strany k tomu přistupovaly podle svého.

Takže když se vrátíme k tomu poslednímu případu – že se Hayato Okamura na kandidátce Spolu nakonec neobjeví, je čistě problémem KDU-ČSL? Nebylo to tak, že se někdo z ODS nebo TOP 09 ozval, že zmíněného politika na seznamu nechce?
O žádných takových tlacích skutečně nevím.

Není ani tak podstatné, kdo bude novým českým eurokomisařem. Důležitá je spíš podoba portfolia.

Pojďme si trochu zatipovat. Kolik bude mít ODS po volbách europoslanců?
Důležitý je hlavně výsledek koalice Spolu.

Nebojte se, tuto otázku mám pro vás také.
Dobře (smích). Za mě osobně by pochopitelně bylo optimální, kdybychom jako koalice Spolu obhájili osm mandátů, které máme nyní.

Čili třeba aby měla ODS znovu čtyři křesla a TOP 09 s lidovci každý po dvou?
Ano. Znovu ale připomínám, že do voleb jdeme jako Spolu. Podstatné tedy je, aby naše koalice alespoň obhájila součet europoslanců, které mají jednotlivé strany nyní.

Kdo by měl podle vás být novým českým eurokomisařem a jaké by měl mít portfolio?
Pro mě ani není tak podstatné, kdo tím eurokomisařem bude. Důležitá je právě podoba portfolia. I s ohledem na to, co Česká republika dlouhodobě v Evropské unii prosazuje, by bylo ideální, kdyby šlo o silnější ekonomické portfolio, jelikož je pro nás stěžejní vnitřní trh EU. Na něm jsme závislí. Tuto hodnotu je třeba rozvíjet.

Samozřejmě je také důležité, kdo bude stát v čele Evropské komise a jak ji bude vnitřně strukturovat. Například Frans Timmermans byl místopředseda odpovědný za Green Deal. Virginijus Sinkevičius mu jako komisař pro životní prostředí paradoxně hrál druhé housle. Místopředsedkyní Komise – stejně jako byl Timmermans – je i Věra Jourová. Jde ale o naprosto nesrovnatelné váhy. Myslím, že jakékoliv nové portfolio, které Česká republika dostane, by mělo být silnější než to současné.

Jak byste zhodnotil téměř desetileté působení Věry Jourové v Evropské komisi?
Za mě její výkon nepředstavoval žádný přínos pro Českou republiku. To však bylo dáno tím, jakou jsme v té době měli politickou reprezentaci – ne zrovna důvěryhodnou. Od toho se pak odvíjela podoba portfolia. Výkon Věry Jourové tak ani nemohl být bůhvíjak dobrý. S portfoliem z posledních pěti let v podstatě hrála roli osoby, která měla za úkol rozklížit vztahy s našimi partnery ze střední Evropy, hlavně s Polskem a Maďarskem. Můžeme si sice myslet své o tom, co se v těchto zemích děje, role Jourové ale v tomhle ohledu byla určitě neblahá.

Ke konkrétním jménům bych se nerad vyjadřoval. Jediné, co je v tuto chvíli jasné, je navrhovatel potenciálního českého eurokomisaře. Měla by to být koalice PirSTAN.

Jak konkrétně dosáhnout toho, aby Česko to silné ekonomické portfolio konečně získalo?
Pokud vím, česká vláda už pracuje na tom, aby si pro tento záměr zajistila podporu od ostatních členských států. Skutečně není na co čekat. Až bude po volbách jmenován nový šéf či šéfka Evropské komise, tak už bude pozdě. Karty budou dávno rozdané. Je třeba jednat včas a být důsledný i předvídatelný. Jsem rád, že Česká republika v tomto smyslu funguje dobře, což ukázala již během předsednictví. To jsme zvládli opravdu perfektně. V unijních kruzích jsme konečně slyšet. Česko je bráno za spolehlivého partnera, s nímž má smysl se bavit.

Co říkáte na jména možných nominantů, o nichž se spekuluje ve veřejném prostoru? Jozef Síkela, Danuše Nerudová, Jan Farský či Marcel Kolaja…
Ke konkrétním jménům bych se nyní nerad vyjadřoval. Jediné, co je v tuto chvíli jasné, je navrhovatel potenciálního českého eurokomisaře. Měla by to být koalice PirSTAN, jak bylo dohodnuto při sestavování vlády. Další kroky zatím nemá smysl komentovat.

Zdá se, že Piráti a Starostové si tuto takzvanou gentlemanskou dohodu vykládají odlišně. Zatímco Piráti jsou stejně jako vy názoru, že právo navrhnout budoucího eurokomisaře by měla mít koalice PirSTAN, Starostové tvrdí, že tuto výsadu by měli mít pouze oni.
Osobně jsem u těch jednání nebyl. Mám však za to, že tam padla koalice PirSTAN. Nijak neovlivním, jestli si tu dohodu někdo interpretuje jinak. Ať už to bude PirSTAN, nebo pouze STAN, obě strany by se mezi sebou měly domluvit. Pokud nedojde k elementární dohodě, pochopitelně to pak oslabí postavení celé vlády.

Volby do europarlamentu se uskuteční letos v červnu. CNN Prima NEWS pravidelně nabízí rozhovory s jednotlivými kandidáty. Přečtěte si některé z nich.

• Na Jurečku se zlobím hodně, přiznal Zdechovský. Ve vedení KDU-ČSL by si přál výrazné změny
• Babiš a ANO jsou zhoubou pro společnost, říká Nerudová. Hnutí STAN jí prý přirostlo k srdci
• Niedermayer hájí Spolu: Naše rozhodnutí je i projevem odvahy. Rozmanitost není nevýhodou
• Knotek: Vadí mi štváči, kteří bez ohledu na okolnosti křičí, že Orbána je třeba zničit
• Klusová: Rakušanova cesta do Karviné mě naštvala. Image o městě plném lůzy nám škodí
• Preference KDU-ČSL? Smutné, snažíme se odrazit ze dna, říká Talíř. Přál by si dynamický sjezd