Andrej Babiš na tiskové konferenci při představování stínové vlády ANO Zdroj: Profimedia.cz
Hnutí ANO už několik týdnů vystupuje na pravidelných tiskových konferencích po zasedání stínové vlády. Ty v posledních dvou volebních období většina stran neměla, fungovaly hlavně v dobách, kdy se u moci střídaly ODS s ČSSD.
Babiš představil svoji stínovou vládu 20. ledna. Od té doby stínoví ministři zasedají každý týden a komentují rozhodnutí kabinetu Petra Fialy (ODS). Naposledy zkritizovali pandemický zákon a rozhodnutí, že se lidé v restauracích a na akcích nebudou muset prokazovat testy, komentovali i stavební zákon nebo jednání o dole Turów.
Zabili iniciativu k očkování. Babiš se zostra pustil do Fialovy vlády kvůli končící Tečce
Expremiér Andrej Babiš (ANO) se na čtvrteční tiskové konferenci ostře vymezil proti vládě Petra Fialy (ODS). Kabinet zkritizoval kvůli přijetí pandemického zákona i kvůli tomu, že 9. února skončí povinnost prokazovat se v hospodách covidovým certifikátem.
Stínové vlády mají podle politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity Praha řadu rolí. „Jednou z nich je fungovat jako nějaká adresnější opozice vůči vládě. Daná strana tím dává najevo, kdo je její protějšek reálného ministra, který tedy je něco jako mluvčím strany pro příslušnou oblast,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS Just.
Stínové vlády mohou fungovat také jako jakási „rezerva“ pro obsazování vlády v momentě, kdy se daná partaj dostane nebo vrátí k moci. Dalším důvodem, proč mít stínovou vládu, je sebeprezentace. „ANO dělá úplně všechno kvůli marketingu, takže i činnost stínové vlády k tomu zajisté bude přispívat. Zejména, pokud její výstupy budou mít podobnou formu jako Babišova hlášení Čau lidi,“ zhodnotil politolog.
V případě ANO dostala stínová vláda i nové marketingové heslo a vizuál. Na plakátech razí heslo „Jedeme dál!“. Představení stínového kabinetu se odehrávalo ve velkém.
Paroubka „stínoval“ Topolánek
Posledních osm let však nebyly stínové vlády zvykem. Klasicky fungovali v dobách, kdy se u moci střídaly dvě strany – ODS a ČSSD. Když byl například premiérem Vladimír Špidla či Jiří Paroubek z ČSSD, stínovým premiérem za ODS byl Mirek Topolánek. Za vlády Petra Nečase (ODS) byl stínovým předsedou vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Jediným, kdo v posledních letech držel klasickou stínovou vládu, byli komunisté. „Členové stínové vlády reprezentují politiku KSČM na veřejnosti. Stínová vláda představuje stínovou strukturu k vládě České republiky a alternativu k názorům jiných politických stran české parlamentní scény,“ stojí na webových stránkách KSČM.
Další strany, které byly v minulém volebním období v opozici, šly spíše cestou odborných a programových týmů. Nikdo nepořádal zasedání stínových vlád ani tiskové konference. „Sestavení stínové vlády vnímám jako marketingový nástroj. Nemyslím si, že jsme tak měli činit v době, kdy jsme byli v opozici,“ komentovala pro CNN Prima NEWS ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09).
Stínová vláda má podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) smysl v tom, že si strana rozdělí oblasti, které sleduje konkrétní člověk a kontroluje vládu, případně navrhuje alternativní řešení. „Babišova stínová vláda v základu kopíruje jeho skutečnou bývalou vládu – a tam přesně víme, jak fungovala. Tudíž si nedělám iluze. Je v tom určitě marketing, ale nepodceňoval bych to,“ napsal redakci ministr.
Podle něj je dobře, že někdo bude novou vládu kontrolovat. „Je to role opozice. Že jsme my stínovou vládu dříve neměli, mě nemrzí. Pořád myslím, že důležitější je to, co děláte, než jaké tomu dáváte nálepky. A myslím, že můžete navrhovat a připravovat řešení problému, aniž by někdo musel nutně mít stínový kabinet,“ míní Gazdík.
Podle úřadujícího premiéra Petra Fialy (ODS) je na každé opoziční straně, jakou strategii komunikace zvolí. „Pokud se ANO rozhodlo pro klasickou stínovou vládu, je to jejich strategie a víc k tomu nemám co říct,“ uvedl už před časem Fiala. Dodal, že občanští demokraté se v opozici rozhodli pro práci na principu externích týmů, expertů a skupin, čemuž voliči rozuměli.
Tým ODS, který řešil zahraniční politiku a obranu, vedla Jana Černochová. Ta v novém kabinetu usedla na postu ministryně obrany. Tým ODS pro zdravotnictví vedl poslanec, gynekolog a někdejší pražský primátor Bohuslav Svoboda. Ekonomiku a hospodářství měl za ODS v opozici na starost Zbyněk Stanjura, který usedl do křesla ministra financí.
Z adeptů Pirátů a STAN nešel na průmysl nikdo
TOP 09 měla v opozici odborné garanty. „Jsou jmenováni předsednictvem TOP 09. Celkem se jedná o 15 garantů, kteří mají sobě podřízené poradní týmy. Tito garanti tvoří programovou radu, která zpracovává programové dokumenty TOP 09,“ uvedl před časem pro CNN Prima NEWS Miroslav Hlaváč z tiskového oddělení strany.
Evropskou politiku a euro měl například na starost europoslanec Luděk Niedermayer. Sociální politice se věnovala šéfka strany Markéta Pekarová Adamová. Odborné garanty mělo i hnutí STAN, KDU-ČSL či SPD.
Koalice Pirátů a STAN navíc před volbami představila vládní odborný tým. Celkem se jednalo o 43 expertů, ze kterých se v budoucnu měli stát ministři, náměstci nebo odborní poradci vlády. Ne všichni se ale nakonec vlády účastní.
Na ministerstvo průmyslu a obchodu Piráti a STAN původně počítali se třemi jmény – s Josefem Bernardem (STAN), Martinem Jiránkem (Piráti) nebo Petrem Třešňákem (Piráti). Ministrem se nakonec měl stát Věslav Michalik, ten však nakonec od funkce upustil a Starostové nominovali Jozefa Síkelu.
