TOP 10 zahraničních událostí roku 2022: Co se odehrálo za oponou války na Ukrajině?
Po pandemií prosycených letech přišel rok 2022 a mnozí doufali, že bude „konečně klid“. Jenže přišla válka na Ukrajině, která ovlivnila podstatnou část světa. Dějiny se ovšem tvořily i jinde. K čemu zásadnímu letos ve světě zahraničních zpráv došlo?
Válka na Ukrajině. Hledání té nejzásadnější události, která utvářela rok 2022, není příliš složité. Ruská invaze na Ukrajinu byla nečekaná a brutální. Přerostla v syrový konflikt, jaký Evropa nezažila od konce druhé světové války. Všechno to začalo 21. února ruskou invazí na Donbas a následně pokračovalo 24. února celoplošným ruským útokem na Ukrajinu.
Kyjev měl podle plánů Moskvy padnout do tří dnů, vydržel ale celý rok. Ukrajina úspěšně čelí útoku největší země světa, a to díky odhodlané obraně i ekonomické a vojenské pomoci ze Západu. Válka ale bohužel s rokem 2022 nekončí.
Energetická válka a inflace
I když bomby a granáty dopadají na Ukrajině, vedlejší projevy války pocítila celá Evropa. S počátkem konfliktu se rozhořela energetická krize, ve které se hlavními rukojmími staly ropa a zemní plyn. To ještě přiživilo proces zvyšující se inflace, kterou odšpuntovaly lockdowny a překotné tištění finanční stimulů během pandemie.
Čtěte také
V Evropě i Česku tak rostly ceny energií i základních potravin. Evropská unie začala hledat jiné obchodní partnery a hodlá se naplno vyvázat ze závislosti na ruských komoditách. Vrcholem energetických šarvátek se stala zářijová sabotáž plynovodu Nord Stream, která se v současnosti stále vyšetřuje.
Nepokoje v Kazachstánu
Začátkem roku 2022 propukly v Kazachstánu celostátní protivládní protesty, které vyvolalo skokové zvýšení cen plynu. Nepokoje trvaly necelé dva týdny, byly ale nesmírně brutální. Celkem při nich zemřelo přes 200 lidí. V průběhu protestů odstoupila tehdejší vláda Askara Mamina a posléze došlo k určité cenové regulaci. V reakci na demonstrace do Kazachstánu přispěchaly i ruské „mírové“ složky.
Macronova druhá šichta
V dubnu si ve Francii volili prezidenta. Lid galského kohouta svými hlasy přiřkl stávajícímu prezidentovi Emmanuelu Macronovi další pětiletý mandát. Ve druhém kole voleb získal staronový prezident 58,6 procenta hlasů. V poli poražené skončila jeho sokyně Marine Le Penová.
Čtěte také
Mezi další sledované volby letošního roku se zařadily také ty v Brazílii. V nich zvítězil exprezident Luiz Inácio Lula da Silva a ukončil tak vládu Jaira Bolsonara.
Hrozba útoku na Tchaj-wan
V srpnu začala zahraniční média ve velkém skloňovat riziko čínské invaze na Tchaj-wan. Peking totiž pobouřilo, že na ostrov dorazila Nancy Pelosiová, předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů, čímž údajně podryla čínskou autoritu. V reakci na cestu političky USA proto Čína zahájila masivní vojenské manévry.
Tchajwanská armáda byla v pohotovosti. Nakonec naštěstí cvičení skončilo v poklidu. Podle expertů ale čínská invaze na Tchaj-wan není do budoucna vyloučená.
Smrt královny Alžběty II.
Září bylo na přelomové události ve světě tradičně bohaté. Měsíc započal smutnou zprávou z Velké Británie. Zemřela totiž nejdéle vládnoucí panovnice na světě – královna Alžběta II. Její odchod a následný pečlivě naplánovaný pohřeb sledoval celý svět.
Čtěte také
Britského trůnu se ujal princ Charles, dnes již král Karel III. Na pozici korunního prince se vyhoupl William, nyní princ z Walesu.
Protesty v Íránu
V září začaly v Íránu nebývale masivní a táhlé protesty proti vládě. Občany rozlítila zpráva o smrti 22leté Mahsy Amíníové, která zemřela v policejní vazbě. Mravnostní policie ji ubila k smrti kvůli tomu, že žena neměla správně nasazený hidžáb.
Při následných protestech zemřely stovky lidí. Úřady navíc tisíce demonstrujících zadržely. Mnohé z nich nejspíš čeká trest smrti.
K nečekaným projevům odporu došlo v listopadu i v Číně. Tam se občané postavili proti přísným lockdownům a dalším covidovým opatřením.
Elon Musk koupil Twitter
Na konci října se završila zřejmě nejsledovanější akvizice letošního roku. Nejbohatší člověk světa Elon Musk přidal na seznam svých firem vedle značek jako Tesla, SpaceX nebo The Boring Company také Twitter. Populární sociální síť si pořídil za 44 miliard dolarů (bilion korun).
Čtěte také
Krátce po nástupu do funkce šéfa Twitteru pořádně zamával se zaměstnaneckou strukturou firmy. Vyházel většinu vedení a také podstatnou část řadových pracovníků. Mimoto začal implementovat i změny přímo ve fungování sociální sítě.
Volby v USA a Trumpův start
V listopadu se odehrály nejsledovanější sněmovní volby letošního roku. V takzvaných „midterms“ si Američané vybírali nové členy Kongresu. Obecně se předpokládalo drtivé vítězství republikánů, které by mohlo vylepšit pozici strany pro příští prezidentské volby.
Jenže to se tak úplně nestalo. Republikáni sice těsně ovládli Sněmovnu reprezentantů, Senát se jim ale ukořistit nepodařilo. Exprezident Donald Trump se přesto v této rozpačité povolební náladě rozhodl, že oznámí opětovnou kandidaturu do Bílého domu. Zda bude znovu kandidovat i současný šéf USA Joe Biden, zatím není jisté.
Bylo nás osm… miliard
V roce 1922 byly na světě dvě miliardy lidí. O sto let později už je to čtyřikrát více. V listopadu letošního roku počítadlo lidské populace poprvé ukázalo číslo přesahující osm miliard lidí. Podle současných projekcí se růst populace zastaví zřejmě ke konci století kolem čísla 11 miliard.
Čtěte také
Na otočnou židli v redakci CNN Prima NEWS usedl v dubnu roku 2020. Předtím mapoval zahraniční dění pro Seznam zprávy. (Filip.Kalcak@iprima.cz)
