Již před dvěma lety založil poslanec Václav Klaus ml. po odchodu z ODS nové hnutí Trikolora. Syn bývalého prezidenta Václava Klause s ním měl v plánu uspět ve sněmovních volbách, které se konají už příští měsíc. Klaus ml. však z vedení strany před časem odešel a do voleb nezasáhne. Trikolora společně se Svobodnými a Soukromníky, se kterými si vyjednala spolupráci, tak musí vsadit na jiné tváře. Které to jsou?
Když Klaus ml. v červnu 2019 založil nové politické hnutí Trikolora, přilákal tím pozornost řady lidí. Poslanec, který byl pro své názory vyhozen z ODS, hlásil, že se do fungování nového politického subjektu zapojí známé osobnosti. V čele měl být jeho otec a exprezident Václav Klaus, na ekonomické složce programu se pak podílel bývalý europoslanec a exšéf Svobodných Petr Mach.
Klaus ml. v následujících měsících nelenil a hnutí do sněmovních voleb posiloval. Z ODS společně s ním odešla poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková a časem se k této dvojici ve Sněmovně přidala i Tereza Hyťhová, poslankyně původně zvolená za SPD. Spekulovalo se, že ke Klausově hnutí přejdou i další zákonodárci, k tomu ale nakonec nedošlo.
Před sněmovními volbami pak Klaus ml. domluvil předvolební koalici se Svobodnými a také Stranou soukromníků. Trio partají tak vytvořilo uskupení, které cílilo na překonání hranice pěti procent nutné pro vstup do Sněmovny.
Letos v březnu však přišel šok. Klaus ml. oznámil, že z osobních důvodů se nebude účastnit voleb do Poslanecké sněmovny a celkově skončí v politice. Rezignoval i na post předsedy hnutí, kde jej nahradila již zmiňovaná Majerová Zahradníková. Uskupení tak několik měsíců před volbami přišlo o svého zakladatele a hlavní tvář.
Vyjde Ševčíkovi kroužkování?
Představitelé uskupení Trikolora Svobodní Soukromníci (zkráceně TSS), jak se pro letošní sněmovní volby pojmenovali, se tak musí obejít bez Klause ml. a nakonec i bez exprezidenta Klause.
Největší jména ve volbách
Zcela bez známých jmen však není. Na posledním, 36. místě kandidátky v Praze se nachází známý ekonom a proděkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze Miroslav Ševčík. Ten působí jako hlavní expert hnutí na sekci financí. Během pandemie například kritizoval plošná opatření proti řadě podniků a v pořadu 360° na CNN Prima NEWS testování ve firmách označil za „debilní“. Pokud se má dostat do Poslanecké sněmovny, bude potřebovat, aby jej voliči vykroužkovali na kandidátní listině. Proslul také pojmem „maláčovismus“, kterým kritizoval a cílil na ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou z ČSSD.
Zmíněnou pražskou kandidátku pak vede Zuzana Majerová Zahradníková, která Klause ml. nahradila na postu šéfa hnutí. Hned za ní se na listině nachází bývalý místopředseda Fotbalové asociace ČR Jindřich Rajchl, který v minulosti usiloval o nejvyšší post v českém fotbale, ale ve volbách na předsedu nakonec ustoupil Miroslavu Peltovi.
Ve Středočeském kraji pak kandidátku TSS vede za Soukromníky Radomil Bábek. Ten je znám jako šéf podnikatelských odborů a také coby dlouholetý kritik premiéra Andreje Babiše a jeho vlády. Podobně jako Ševčík se i on přednedávnem opřel do vládních opatření proti koronaviru. Ve Středočeském kraji pak kandidují také předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása, který je na 3. pozici. Téměř na konci kandidátky, konkrétně na 32. místě, je pak herec Michal Gulyáš.
Na posledním místě i miliardář Valenta
Kandidátky koaličního uskupení pak v různých krajích vedou i předsedové stran, které jsou jeho součástí. V Pardubickém kraji je tak jedničkou předseda Soukromníků Petr Bajer. Ten v nedávné televizní debatě na CNN Prima NEWS mimo jiné prohlásil, že by ministerstvo pro místní rozvoj nejradši sloučil s jiným resortem. „My analýzu potřebnosti ministerstva pro místní rozvoj máme. Myslíme si, že by se dalo spojit s dalším ministerstvem,“ nechal se slyšet Bajer. Hned za ním je na Pardubicku známý hudebník a spisovatel Petr Štěpánek.
Šéf Svobodných Libor Vondráček pak kandiduje v Jihočeském kraji. Lídr místní kandidátky v posledních měsících proslul organizováním protivládních demonstrací, které byly namířené zejména proti koronavirovým opatřením. „Musíme dělat daleko chytřejší opatření, než se dělala sto let zpátky, když tu byla španělská chřipka. Chceme, aby vláda podala demisi a všechna opatření, která mnohdy mají i nějaký význam, vyhlašoval někdo, z jehož úst to lidé budou respektovat,“ řekl nedávno v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Vondráček.
Zajímavá jména má TSS ve Zlínském kraji. Volební jedničkou je zde bývalý hejtman Libor Lukáš. Ten v čele kraje stál v letech 2004 až 2008 v barvách ODS. Nyní je lídrem Trikolory. Naopak na úplně posledním místě se zde nachází miliardář a donedávna ještě senátor Ivo Valenta. Ten již v předešlých měsících jednotlivým stranám uskupení zaslal velké finanční dary. Stejně jako u Ševčíka musí Valenta doufat v kroužkování.
Kandiduje i šéf kontroverzních Slušných lidí
V Jihomoravském kraji pak chce za Trikoloru a spolupracující strany uspět ve volbách známý právník Zdeněk Koudelka. V minulosti dlouholetý člen ČSSD a bývalý poslanec právě za sociální demokraty je na 2. místě kandidátní listiny.
Jisté kontroverze vyvolává kandidatura předsedy hnutí Slušní lidé Zdeněk Pernica. Jeho partaj je totiž považována za radikální a v minulosti proslula zejména protestem, kdy zhruba dvě desítky členů hnutí vystoupilo na divadelním jevišti při představení hry Naše násilí, vaše násilí v brněnském Divadle Husa na provázku. Nedávno vyšlo najevo, že jeden ze sympatizantů hnutí, který se s Pernicou objevoval na různých akcích, brutálně zavraždil kladivem mladíka.
Přijde úspěch i bez Klausů?
Koalice pod vedením Majerové Zahradníkové se naopak bude muset obejít bez jiných velkých jmen. Do voleb nezasáhnou ani zakladatel Klaus ml., ani jeho otec, exprezident Václav Klaus. Nakonec nekandiduje ani bývalý předseda Svobodných a europoslanec Petr Mach, který dříve zapojení se do voleb nevylučoval.
Aktuální průzkumy nejsou vůči uskupení Trikolora Svobodní Soukromníci příliš příznivé. Takřka bez výjimky je řadí pod 5procentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny. Podpora v průzkumech se však pohybuje kolem 3 procent, tudíž by koalici nemusel minout alespoň státní příspěvek za získané hlasy.
