Mezinárodní tým vědců zjistil, že starověké město v jordánské oblasti Tall el Hammam zničil střet s vesmírným tělesem. Zkáza osady se mohla stát předobrazem biblického příběhu o Sodomě a Gomoře. Svůj podíl na objevu má i český geofyzik z Univerzity Karlovy, který působil také v americké NASA, Günther Kletetschka. Ten pro CNN Prima NEWS zásah z vesmíru přirovnal k jadernému výbuchu. Město zaniklo kolem roku 1600 př. n. l.
Archeologické vykopávky v Tall el Hammam začaly v roce 2010. „Byla tam jedna skupina z Kalifornie, druhá z Nového Mexika a další přímo z Jordánského království,“ řekl k začátkům český vědec. Skupiny výzkumníků podle jeho slov zprvu zjišťovaly, zda za zničením starověkého města nestála válka či zemětřesení.
Ukázalo se, že ani jedna varianta nebyla namístě. „Průzkum ukázal, že tam nejsou žádné zbraně. Našel se asi jenom jeden hrot šípu, ale žádné hroty oštěpů a podobně, což většinou bývá, když je nějaké město zničené válečným konfliktem,“ řekl Kletetschka CNN Prima NEWS.
Vyloučena byla i přírodní katastrofa. „K zemětřesení v této oblasti dochází asi jednou za tisíc let, kdy má hodnotu silnější než 7 na Richterově stupnici. To se zde v minulosti stávalo, ale většinou během roku či dvou byla oblast znovu osídlena a lidé opravili ta poškození,“ dodal geofyzik z Univerzity Karlovy.
Na místě se naopak našly částečně roztavené nádoby či hliněné střepy. „To bylo hodně neobvyklé, a protože interpretace tu byla složitá, skupiny archeologů se obrátily na nás,“ popisuje své zapojení Kletetschka. Ten je součástí skupiny pracující s hypotézou vědce Richarda Firestonea, podle níž zhruba před 13 tisíci lety došlo na Zemi k velké katastrofě způsobené kosmickým tělesem.
Kometa, nebo meteor?
Archeologové na místě se tedy obrátili na Kletetschku a spol., aby jim pomohli určit příčinu zničení starověkého města. „Skutečně jsme byli schopní zjistit nejenom to, že jsou kusy střepů roztaveny vysokou teplotou,“ zmínil vědec s tím, že to se dá zjistit pomocí tavení minerálů. „Když člověk nachází ve střepech, že tam je roztaven křemen nebo zirkon, vidí, že teplota zde musela být opravdu vysoká, že byla schopná natavit povrch nějaké té nádoby,“ dodal Kletetschka.
Právě ve zmíněných křemenech nalezli vědci tzv. planární deformace. „To je vlastně důkaz toho, že tu musel být střet s nějakým mimozemským tělesem. A to z toho důvodu, že jediná možnost, jak udělat planární deformaci v křemenu, je dnes pomocí nukleárního výbuchu,“ řekl Kletetschka pro CNN Prima NEWS. Jediná možnost pro tehdejší dobu, tedy zhruba 1600 let př. n. l., je právě pád vesmírného tělesa, například meteoritu či komety.
Kletetschka poukázal i na to, že ve zkoumaných vzorcích byly nalezeny i vzácné prvky. V případě oblasti Tall el Hammam podle něj nemohlo jít o náhodu, že by se dané prvky, jako například platina, v zemině vyskytovaly, protože poměr vzácných prvků nalezených na místě se takřka shoduje s tím, který vědci nalézají u komet. „Poměr těch prvků odpovídá spíše kometám, než aby to bylo těleso jako asteroid,“ pokračoval český vědec.
Půda se zotavovala stovky let
Vědci na místě nalezli i kosterní pozůstatky místních osadníků. Ty na sobě měly velkou míru soli. Kletetschka to přisuzuje faktu, že poblíž pádu vesmírného tělesa se nachází Mrtvé moře, které je vysokým obsahem soli proslulé.
„Hypotéza je, že výbuch či šoková vlna, která reagovala s povrchem a vodou, tak začala působit tím způsobem, že vypařila velké množství slané vody,“ řekl geofyzik CNN Prima NEWS s tím, že voda se následně dostala i do trosek, které začaly padat na město.
Vědci zkoumali i půdu na místě a zjistili, že na většině území její slanost činila 4 %, někde dokonce až 50 %. V dané oblasti se tak nedalo dlouho nic pěstovat. Podle Kletetschky to mohlo trvat 300 až 600 let, než déšť vyplavil sůl z půdy natolik, aby byla opět vhodná k zemědělství.
Český geofyzik pro CNN Prima NEWS dodal, že od výzkumníků na místě dostal pozvání, aby se do oblasti Tall el Hammam počátkem nového roku vydal. „Takže možná se tahle věc bude ještě vyvíjet,“ zakončil Kletetschka.
