Zbraně pro Ukrajinu
Pokud se Rusko bude cítit příliš zatlačené do kouta, může se uchýlit k použití jaderných zbraní. Vyplývá to z analýzy CNN, podle které se západní lídři snaží takovému scénáři zabránit. I proto občas dělají ústupky, které na Ukrajině neradi vidí.
„Jaderné mocnosti se musí vyhnout konfrontaci, které protivníkovi dají pouze možnost ponižujícího ústupu, anebo nukleární války,“ řekl v minulosti americký prezident John Fitzgerald Kennedy, který byl hlavním aktérem při takzvané Karibské krizi, kdy byly USA a Sovětský svaz nejblíže reálnému jadernému konfliktu.
Podle CNN teď na Kennedyho přístup pamatuje i současný americký prezident Joe Biden. Šéf Bílého domu na jedné straně inicioval významnou finanční i vojenskou pomoc Ukrajině. USA doslova zaplavily Kyjev nejmodernější moderní technikou, která Ukrajincům v boji výrazně pomáhá. Biden se na druhé straně od začátku války snaží vyhnout přímému konfliktu s Ruskem, což by mohlo vyprovokovat rozsáhlejší střet.
Nebe zůstane otevřené
USA i ostatní členové NATO dali například Ukrajině hned na začátku konfliktu najevo, že nemají v plánu uzavřít tamní letecký prostor. Ačkoli to byla věc, o kterou svého času prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně prosil a po které volaly i zástupy demonstrantů po celém světě.
Uzavření leteckého prostoru na Ukrajině by totiž musely vynucovat síly NATO, což by pravděpodobně vyústilo ve střet s ruským letectvem. Západní státy se proto uchýlily raději k výrazné pasivní pomoci v podobě mohutných zásilek zbraní, techniky a munice. Mimoto USA s Velkou Británii poskytují informační pomoc prostřednictvím zpravodajských služeb.
Válka na Ukrajině
CNN reflektuje, že Rusko válku na Ukrajině zjevně nevede podle svých představ, což vedle ekonomických problémů může udělat z Moskvy ještě méně vypočitatelnou entitu. „Není shoda na tom, co by Putin mohl ze zoufalosti udělat,“ uvedl analytik CNN Stephen Collinson s tím, že ale nic nenasvědčuje tomu, že by chtěl ruský prezident riskovat jadernou konfrontaci.
„Není ale nijak alarmistické o takové možnosti uvažovat. Putin se v minulosti projevil jako bezohledný vůdce, který nebere ohled ani na masové ztráty,“ dodal Collinson.
Jaká je cena míru?
Lídři USA i Evropy se proto snaží válku na Ukrajině co nejrychleji ukončit. Jakkoli se to může v současnosti zdát jako marné. Po míru volají nejen v Bílém domě, ale i ve Francii, Itálii a dalších zemích Evropy.
Patovou situaci zjevně vnímá i ukrajinský prezident Zelenskyj, který v rozhovoru pro BBC zmínil, že při jednání o míru by se spokojil s tím, kdyby se Rusové stáhli na pozice ze středy 23. února. Tento den ale následoval až po invazi na Donbas a pochopitelně též přišel až po anexi Krymu. Zelenskyj tak tuší, že pro klid na Ukrajině bude nutné mnohé obětovat. Experti mezitím varují, že prezident s takovým přístupem může narazit i u vlastních politiků.
