Další únik neznámé látky do Bečvy
Do Bečvy ve Valašském Meziříčí – Juřince znovu unikla neznámá látka. Informaci přinesl server iDNES.cz a potvrdil ji i starosta města Robert Stržínek (ANO). Na hladině řeky se podle něj podobně jako 27. října vytvořila pěna. Testy tehdy ve vodě odhalily zvýšené množství niklu. Odborníci nyní na místě odebírají vzorky. V září Bečvu pod Valašským Meziříčím otrávil kyanid.
„Vše je v rukou kriminální policie a České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Mluvil jsem s ředitelem České inspekce životního prostředí Erikem Geussem i s ministrem Brabcem a jsme domluveni na schůzce. Tady u nás, ve Valašském Meziříčí. Už nejsem ochoten akceptovat, aby nám tu co 14 dnů něco unikalo do Bečvy a všichni jen krčili rameny,“ řekl starosta Robert Stržínek v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Termín schůzky, na které mají být i další odborníci, kteří se problematice úniků chemikálií v oblasti věnují, ale neupřesnil.
Neznámá látka se podle starosty do řeky opět nejspíše dostala z vyústění kanálu, který k Bečvě vede z areálu někdejší Tesly v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Jde o výpusť, kudy se podle dřívějšího vyjádření ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) mohl do řeky dostat i kyanid.
Vzorky vody odebrali inspektoři ČIŽP, potvrdila mluvčí inspekce Radka Nastoupilová. „Vodoprávní úřad nás kontaktoval s tím, že pění Bečva. Naši lidé případ konzultovali, vyjeli na místo. Mám potvrzené, že už odebrali vzorky," uvedla Nastoupilová. Podle krajské policejní mluvčí Lenky Javorkové je nyní událost v gesci vodoprávního úřadu.
Zpráva o zpěněné hladině se ke starostovi dostala po poledni. „Vypadá to, že je to podobná situace jako zhruba před měsícem, kdy se na hladině řeky také objevila pěna. Vzorky potom prokázaly ve vodě nadlimitní výskyt niklu,“ dodal. Nikl není podle ČIŽP pro člověka významně toxický, patří ale mezi potenciální karcinogeny a je rozšířeným kožním alergenem.
Až do odvolání se vstup do Bečvy nedoporučuje
Informaci o úniku neznámé látky do řeky zveřejnila valašskomeziříčská radnice i na svých webových stránkách. „Na základě rozhodnutí velitele zásahu Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje se od úterý 24. listopadu důrazně nedoporučujeme veřejnosti až do odvolání vstup do řeky Bečvy, ani koupání zvířat či jakýkoliv odběr vody od mostu do místní části Juřinka směrem dále po toku řeky,“ uvedli zástupci města.
Kyanid vypustil do řeky Bečvy neznámý pachatel 20. září, případ stále vyšetřují vsetínští kriminalisté. Ekologická havárie postihla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím až po Přerov. Podle odborníků kyanid poškodil celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy na zhruba 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři více než 40 tun ryb ze zasažené oblasti Přerovska.
Ohledně kyanidu se podle Střižínka stále čeká na výsledky šetření. „Výsledky by měly být 20. prosince, když volám na kriminálku, vždy mi říkají, že musím vydržet," sdělil starosta pro CNN Prima NEWS.
Únik kyanidu přežili vzácní mlži, radovali se odborníci
V náhonu řeky Bečvy, ale i v její části zasažené kyanidem přežili vzácní mlži. Vyplynulo to z průzkumu expertů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Velevruby tupé objevili odborníci nejen v místech, kde byl přítok vody v době otravy přerušen, ale i v Bečvě nad jezem v Lipníku nad Bečvou. Podle zástupců agentury tak minimálně část mlžů přežila i v toku, kam zasáhla otrava.
Jeden z nejohroženějších evropských měkkýšů, velevrub tupý, má největší lokality svého výskytu na Moravě v Bečvě a zejména v jejích náhonech. Dva ze čtyř leží v úseku zasaženém kyanidem. Odborníci z agentury prozkoumali jeden z nich, šlo o náhon Strhanec mezi Lipníkem nad Bečvou a Přerovem. „Přítok vody z Bečvy do náhonu byl v průběhu otravy přerušen, proto se předpokládalo, že populace tohoto druhu přežila. Následný monitoring skutečně prokázal, že populace velevruba ani jiných mlžů nebyly nijak dotčeny,“ uvedla agentura na svých stránkách.
Překvapením pro odborníky však byl nález několika živých velevrubů tupých a škeblí říčních i v Bečvě nad jezem v Lipníku nad Bečvou, kudy proudil smrtící kyanid. „To, zda budou velevrubi a škeble říční v Bečvě žít i v budoucnu, závisí na přežití rybí obsádky. Velcí mlži čeledi Unionidae totiž potřebují v larvální fázi ke svému úspěšnému vývoji i ryby. Jak bude vývoj jejich populací v dalších letech probíhat, bude tedy záviset i na rychlosti obnovy rybí obsádky,“ uvedl Luboš Beran z AOPK ČR.
Podrobný průzkum živočichů v otravou zasaženém úseku Bečvy a navazujících přítocích zajišťuje agentura na základě úkolu ministerstva životního prostředí. Průzkum ryb a bentosu zadala Ústavu biologie obratlovců Brno, jehož odborníci se již v polovině listopadu pustili do průzkumu 13 lokalit od Valašského Meziříčí až po Přerov. Další průzkumy dělají přímo experti agentury. „Hodnoticí zprávu o aktuálním stavu organismů v Bečvě dokončíme v prosinci. Vedle toho jsme zadali přípravu návrhu opatření, která by podpořila rychlejší oživení zasaženého úseku Bečvy, tento návrh bude dokončen v pololetí příštího roku,“ doplnil ředitel sekce ochrany přírody a krajiny AOPK ČR Pavel Pešout. Na průzkumech a přípravě dalších kroků agentura spolupracuje také s Českým rybářským svazem a Povodím Moravy.
