Přestože Česká republika čelila v loňském roce největší zdravotní krizi v dějinách, počet hlášených případů nemoci z povolání byl nejnižší od roku 2013. V některých profesích však došlo k jejich podstatnému nárůstu, týkalo se to především pracovníků ve zdravotnictví. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
Loni bylo v České republice nahlášeno 1 035 případů nemocí z povolání. To je o 32 případů méně než v roce 2019, což představuje pokles asi o tři procenta. Koronavirová epidemie přitom měla poměrně velký vliv na strukturu případů nemocí z povolání podle jejich příčin, ukazují údaje SZÚ.
Na jedné straně ubyla onemocnění způsobená fyzikálními faktory. O třetinu nižší byl počet vad sluchu způsobených hlukem, o necelou desetinu se snížil počet onemocnění z vibrací (zde se nejčastěji vyskytoval syndrom karpálního tunelu) a ubylo také nemocí z povolání zasahující dýchací cesty (téměř o 30 procent).
Následky covidu se ještě projeví
Naproti tomu přibylo případů nemocí z povolání způsobených přenosnými a parazitárními chorobami, meziročně o 52 procent. „Tento nárůst byl způsoben zejména novou infekční nemocí – COVID-19,“ uvádí zdravotní ústav ve zprávě o vývoji počtu nemocí z povolání. Podle autorů dokumentu se v celoroční statistice zatím projevily jen případy, které vznikly loni na jaře během první vlny koronavirové pandemie.
Podle SZÚ je pravděpodobné, že v roce 2021 a možná i v dalších letech bude těchto případů mnohem více. „Setkáváme se s tím, že často ani zdravotničtí pracovníci nevědí, že onemocnění COVID-19 může být za určitých specifických podmínek uznáno za nemoc z povolání,“ píše se v dokumentu. Aby se tak stalo, musí jít o onemocnění s klinickými projevy, které si vyžádalo pracovní neschopnost, potvrdily jej PCR nebo antigenní testy a epidemiologické šetření na pracovišti prokázalo, že pacient vykonával před jeho vznikem práci, při které existuje významné riziko nakažení covidem.
Státní zdravotní ústav také upozorňuje, že do seznamu nemocí z povolání časem přibývají další choroby. Dodává ale, že tento fakt má jen zanedbatelný vliv na celkový počet hlášených případů. Na druhé straně ale poukazuje na fakt, že dochází k podhodnocení alergických a nádorových onemocnění. „Může to být způsobeno nespecifickým klinickým obrazem těchto onemocnění, neznalostí kritérií pro rozpoznání nemoci z povolání nebo i dlouhou latencí od začátku expozice do vzniku nemoci,“ píše se ve zprávě SZÚ.
Severní Morava vede
Nemoci z povolání se loni častěji projevily u žen, které se na celkovém počtu onemocnění podílely z 54 procent. I zde se pravděpodobně projevuje vliv koronavirové pandemie, jelikož v ošetřovatelských profesích ve zdravotnictví pracují ženy častěji než muži.
Nejvíce nemocí z povolání bylo hlášeno v Moravskoslezském kraji, a to 28 procent ze všech případů v celé České republice. V tomto regionu bylo také hlášeno nejvíce onemocnění způsobených fyzikálními faktory – více než třetina ze všech případů. Naopak nejméně případů nemocí z povolání se vyskytlo v Karlovarském kraji, pouhá dvě procenta ze všech hlášení.
![Přestože Česko čelilo pandemii koronaviru, počet hlášených nemocí z povolání loni klesl. Kvůli covidu se však více týkaly zdravotníků (ilustrační foto)]()
Přestože Česko čelilo pandemii koronaviru, počet hlášených nemocí z povolání loni klesl. Kvůli covidu se však více týkaly zdravotníků (ilustrační foto)
Zdroj: Profimedia.cz
![Přestože Česko čelilo pandemii koronaviru, počet hlášených nemocí z povolání loni klesl. Kvůli covidu se však více týkaly zdravotníků (ilustrační foto)]()
Přestože Česko čelilo pandemii koronaviru, počet hlášených nemocí z povolání loni klesl. Kvůli covidu se však více týkaly zdravotníků (ilustrační foto)
Zdroj: Profimedia.cz
Nejčastěji se nemoc z povolání objevila u zdravotníků (asi čtvrtina ze všech případů), na druhém místě byli pracující v odvětví výroby motorových vozidel (zhruba desetina případů). Ostatní odvětví se na jejich výskytu podílela v řádu jednotek procent.
