Epidemie simulantství? Jak koronavirus změnil počty nemocí z povolání v Česku

Loni bylo v České republice nahlášeno 1 035 případů nemocí z povolání. To je o 32 případů méně než v roce 2019, což představuje pokles asi o tři procenta. Koronavirová epidemie přitom měla poměrně velký vliv na strukturu případů nemocí z povolání podle jejich příčin, ukazují údaje SZÚ.

Vakcína proti covidu jako spouštěč jiné nemoci? Očkovaní měli bolestivé potíže

Izrael

Izraelští vědci z lékařského centra Sourasky v Tel Avivu a Carmel v Haifě zveřejnili tento měsíc novou studii, ve které zjistili, že u některých lidí se může po očkování proti covidu zvyšovat riziko vzniku pásového oparu. Postižení ale zároveň trpěli autoimunitními zánětlivými revmatickými chorobami.

Na jedné straně ubyla onemocnění způsobená fyzikálními faktory. O třetinu nižší byl počet vad sluchu způsobených hlukem, o necelou desetinu se snížil počet onemocnění z vibrací (zde se nejčastěji vyskytoval syndrom karpálního tunelu) a ubylo také nemocí z povolání zasahující dýchací cesty (téměř o 30 procent).

Následky covidu se ještě projeví

Naproti tomu přibylo případů nemocí z povolání způsobených přenosnými a parazitárními chorobami, meziročně o 52 procent. „Tento nárůst byl způsoben zejména novou infekční nemocí –⁠ COVID-19,“ uvádí zdravotní ústav ve zprávě o vývoji počtu nemocí z povolání. Podle autorů dokumentu se v celoroční statistice zatím projevily jen případy, které vznikly loni na jaře během první vlny koronavirové pandemie.

Podle SZÚ je pravděpodobné, že v roce 2021 a možná i v dalších letech bude těchto případů mnohem více. „Setkáváme se s tím, že často ani zdravotničtí pracovníci nevědí, že onemocnění COVID-19 může být za určitých specifických podmínek uznáno za nemoc z povolání,“ píše se v dokumentu. Aby se tak stalo, musí jít o onemocnění s klinickými projevy, které si vyžádalo pracovní neschopnost, potvrdily jej PCR nebo antigenní testy a epidemiologické šetření na pracovišti prokázalo, že pacient vykonával před jeho vznikem práci, při které existuje významné riziko nakažení covidem.

Nemocnice se vracejí k běžnému provozu. Obnovují operace, na které lidé čekali měsíce

Zdravotnictví

Zvolna klesající počty hospitalizovaných s COVID-19 v nemocnicích umožňují většině z nich pozvolný návrat k běžnému provozu. Někde se začínají provádět první plánované operace. Po dlouhých měsících čekání se dostane na pacienty, kteří potřebují odoperovat například kýlu, žlučník anebo křečové žíly.

Státní zdravotní ústav také upozorňuje, že do seznamu nemocí z povolání časem přibývají další choroby. Dodává ale, že tento fakt má jen zanedbatelný vliv na celkový počet hlášených případů. Na druhé straně ale poukazuje na fakt, že dochází k podhodnocení alergických a nádorových onemocnění. „Může to být způsobeno nespecifickým klinickým obrazem těchto onemocnění, neznalostí kritérií pro rozpoznání nemoci z povolání nebo i dlouhou latencí od začátku expozice do vzniku nemoci,“ píše se ve zprávě SZÚ.

Severní Morava vede

Nemoci z povolání se loni častěji projevily u žen, které se na celkovém počtu onemocnění podílely z 54 procent. I zde se pravděpodobně projevuje vliv koronavirové pandemie, jelikož v ošetřovatelských profesích ve zdravotnictví pracují ženy častěji než muži.

Nejvíce nemocí z povolání bylo hlášeno v Moravskoslezském kraji, a to 28 procent ze všech případů v celé České republice. V tomto regionu bylo také hlášeno nejvíce onemocnění způsobených fyzikálními faktory – více než třetina ze všech případů. Naopak nejméně případů nemocí z povolání se vyskytlo v Karlovarském kraji, pouhá dvě procenta ze všech hlášení.

Nejčastěji se nemoc z povolání objevila u zdravotníků (asi čtvrtina ze všech případů), na druhém místě byli pracující v odvětví výroby motorových vozidel (zhruba desetina případů). Ostatní odvětví se na jejich výskytu podílela v řádu jednotek procent.