Komunální a senátní volby
Velký boj o Prahu, výsledky hnutí STAN po jeho kauzách, Andrej Babiš s obytňákem i čím dál tím větší podpora extremistických stran. Komunální volby jsou tady a s nimi i několik velkých otazníků. Jaké jsou letos ty nejdůležitější?
1. Kdo získá Prahu?
Jeden z největších bojů během komunálních voleb se tradičně vede v Praze. Post tamního primátora je totiž na úrovni hejtmana. Mezi hlavní kandidáty na toto křeslo patří poslanec, bývalý primátor a gynekolog Bohuslav Svoboda (Spolu pro Prahu – ODS, TOP 09, KDU-ČSL), současný primátor a vystudovaný lékař Zdeněk Hřib (Piráti), starosta Prahy 7 a zastupitel Jan Čižinský (Praha sobě), náměstek primátora a architekt Petr Hlaváček (za STAN) a poslanec, zastupitel a ekonom Patrik Nacher (za ANO).
Podle zářijového průzkumu agentury DataCollect a Kantar CZ pro Českou televizi má největší volební potenciál koalice Spolu pro Prahu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), která by mohla získat až 38,5 procenta hlasů. Následovat by mohli Piráti s 28 procenty a hnutí ANO s 25 procenty. Čtvrté sdružení Praha sobě mělo podle průzkumu potenciál získat až 22 procent a o volbě hnutí STAN uvažovalo 20 procent voličů. Všechny ostatní subjekty v hlavním městě měly volební potenciál nižší než 10 procent.
Dobré výsledky ovšem neznamenají, že se daný subjekt bude podílet na řízení města. I když v Praze volby v roce 2018 vyhrála ODS, skončila s hnutím ANO v opozici. V Praze tak v současné době vládne koalice Pirátů, Praha sobě, TOP 09, STAN a KDU-ČSL.
2. Zničí STAN jeho kauzy?
Velký otazník v současné době visí nad hnutím STAN. To zaznamenalo v posledních volbách do Poslanecké sněmovny velký úspěch a stalo se druhou nejsilnější stranou ve vládě – získalo jen o jednoho poslance méně než první ODS.
Komunální volby byly pro STAN vždy vlajkovou lodí, z „obyčejných“ starostů ostatně vzniklo. V posledním roce ale mělo hned několik kauz. Jednalo se například o pochybné podnikání kandidáta na ministra průmyslu a obchodu Věslava Michalika, odlet na půlroční stáž do USA Jana Farského, který si chtěl ponechat mandát poslance, požadování odškodnění za kauzu Vrbětice europoslancem Stanislavem Polčákem nebo o pražskou korupční kauzu Dozimetr, v níž byl jedním z hlavních aktérů tehdejší náměstek primátora za hnutí STAN Petr Hlubuček.
Poslechněte si záznam předvolební superdebaty s kandidáty na primátora:
Kvůli kontaktům s dalším obviněným z této kauzy, podnikatelem Michalem Redlem, v červnu rezignoval ministr školství Petr Gazdík. Poté opozice několikrát vyzvala kvůli kauzám k rezignaci šéfa hnutí a ministra vnitra Víta Rakušana. Stejné výzvě čelí i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který podle kritiků špatně a pomalu řeší energetickou krizi.
CNN Prima NEWS se před volbami ptala starostů a členů STAN z malých obcí, zda se bojí, že jim kauzy hnutí u voleb uškodí. Několik z nich se toho obává, zároveň ale věří, že obyvatelé menších obcích volí především podle lidí, které často znají osobně, a podle jejich práce.
3. Babiš s obytňákem čeká úspěch
Hnutí ANO letos ke komunálním volbám odevzdalo 341 kandidátek, což je méně než před čtyřmi lety, kdy jich bylo 424. Bývalý premiér a šéf ANO Andrej Babiš se nechal slyšet, že mu to vadí. Zároveň ale věří ve velký úspěch svého hnutí.
Komunální volby? Nezájem. Ani nevíme, kdo je u nás starosta, přiznávají mladí voliči
O nadcházející komunální volby není v řadách mladých voličů příliš velký zájem. Mnozí z nich do volební místnosti z různých důvodů vůbec nezamíří. Zatímco někteří nechtějí absolvovat několikahodinovou cestu domů „jen kvůli volbám“, jiní argumentovali tím, že se o obec, kde mají trvalé bydliště, moc nezajímají. „Popravdě ani nevím, kdo je u nás starosta,“ přiznala jedna z dotázaných žen v anketě CNN Prima NEWS.
Volby do zastupitelstev letos označil za „referendum o vládě Petra Fialy“ v narážce na to, že vláda podle něj špatně řeší současnou energetickou krizi. Babiš navíc celé léto objížděl Česko s obytným vozem a potkával se s lidmi. Sázel tak na kontaktní kampaň, u které doufá, že mu přinese své „ovoce“.
ANO ale historicky „nejdou“ volby v Praze. Babišovo hnutí do nich letos vyslalo poslance Patrika Nachera. Ten CNN Prima NEWS řekl, že kdyby se stal primátorem, ze Sněmovny odejde. Nacher měl bojovat o křeslo primátora už před čtyřmi lety, nakonec ho ale v čele kandidátky nahradil podnikatel Petr Stuchlík. Mluvilo se o tom, že se tak stalo i pod tlakem Babiše. Nacher Stuchlíka ve volbách přesto nakonec předběhl v počtu preferenčních hlasů. Poté, co ANO skončilo v opozici, se Stuchlík po několika měsících vzdal mandátu a z politiky odešel.
4. Mají strany pětikoalice stále takovou podporu?
Jak už bylo uvedeno, opoziční strany překřtily letošní komunální volby na „referendum o vládě“. To ale premiér a šéf ODS Petr Fiala odmítá. Vládní pětikoalice (ODS, STAN, TOP 09, KDU-ČSL a Piráti) ale v poslední době kvůli energetické krizi a vysoké inflaci čelí vzrůstající nedůvěře lidí. V září na Václavském náměstí proběhla první velká protivládní demonstrace, které se zúčastnilo více než 70 tisíc lidí. A v nejbližší době se očekávají další.
I když se obyvatelé menších obcí a měst v komunálních volbách často rozhodují podle konkrétních kandidátů, které znají, ve velkých městech může volby ovlivnit právě celostátní politika. Ta ostatně letos doprovázela i většinu tiskových konferencí, na kterých strany zahajovaly kampaně a jejich předáci mluvili o celostátních problémech.
„V případě velkých měst se ve volbách určitě projeví i hlasování o vládě a spokojenosti s ní. V případě malých obcí půjde spíš o lokálních tématech,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček.
5. Roste popularita extremistů
Celostátní problémy využívají extremistické strany, kterým v poslední době roste obliba. A to především kvůli špatné ekonomické situaci, do které se lidé vlivem krize dostávají. Extremisté ji využívají ve svůj prospěch a jsou čím dál tím hlasitější. To by se mohlo projevit právě na volbách do zastupitelstev. Například SPD slibuje, že zlevní ceny potravin.
Ostrá hádka o Dozimetr. Odstoupit jste měl vy, křičel Svoboda na Hřiba. Co peníze od Redlů?
Primátor nese za vedení Prahy plnou odpovědnost, a proto měl Zdeněk Hřib (Piráti) kvůli kauze Dozimetr odstoupit, řekl v předvolební debatě na CNN Prima NEWS lídr koalice Spolu pro Prahu Bohuslav Svoboda. Hřib naopak připomněl, že také koalice vedená v minulosti Svobodou měla své korupční kauzy a připomněl údajný sponzorský dar od rodiny Redlů, která je s kauzou Dozimetr spjatá.
Poslední předvolební průzkum STEM pro CNN Prima NEWS navíc ukázal, že v současné době by dokonce volby do Sněmovny vyhrálo ANO, na druhém místě bylo hnutí SPD Tomia Okamury a až pak ODS. I když se rozdíl mezi SPD a ODS pohyboval v rámci statistické chyby, dokazuje to, že podpora extremistů roste.
SPD kandiduje ve 337 městech a obcích, v padesátce z nich sestavila kandidátní listiny například i s Trikolorou nebo Svobodnými. Okamura spoléhá na to, že jeho hnutí volí lidé, kteří „se zklamali“ v jiných stranách.
6. Jak dopadnou další velká města?
Zajímavé bude i to, jak dopadnou volby v jiných velkých městech. Například v Brně poslední dvoje volby vyhrálo hnutí ANO pod vedením bývalého primátora Brna a bývalého místopředsedy ANO Petra Vokřála. Ten ale po sporech z hnutí odešel a letos na kandidátce na magistrát chybí. A i když Vokřál před čtyřmi lety po obhájení vítězství oznámil vznik koalice s dalšími partnery, ANO nakonec zůstalo v opozici s SPD, protože se spojili ODS, KDU-ČSL, Piráti a ČSSD.
Letos mělo na přelomu srpna a září nejlepší vyhlídky na výhru v Brně uskupení Společně – ODS a TOP 09. Podle průzkumu má potenciál 34 procent, což je o jeden procentní bod více než druhá koalice KDU-ČSL a STAN. Třetí největší potenciál, 23 procent, vykazuje hnutí ANO. Následují Piráti s 20 procenty a první pětku uzavírá s potenciálem 15,5 procenta koalice Zelení, Žít Brno a Idealisté.
V Ostravě má nejsilnější pozici před komunálními volbami ANO. O tom, že by mu dalo svůj hlas, uvažuje 39 procent dotázaných. Následuje hnutí Ostravak s potenciálem 21,5 procenta a koalice Spolu, sdružující ODS, KDU-ČSL a TOP 09, s 19 procenty. Hnutí SPD přisuzuje průzkum potenciál 17 procent a Starostům pro Ostravu 15,5 procenta.
Kuriozity voleb. O politickou funkci usiluje dvaadvacet Petrů Fialů, Miloš Zeman i Babiš
Čtyři Miloši Zemanové, dvaadvacet Petrů Fialů, tři Václavové Havlové, ale i Rakušanové, Jurečkové, Babišové nebo Kalouskové. Redakce CNN Prima NEWS prozkoumala kandidátky do podzimních komunálních voleb a zjistila, která známá jména českých politiků se v nich objevují. O místa v zastupitelstvech ale bojuje i pět ministrů.
7. Vrátí se síla sociálním demokratům?
Otázkou také zůstává, jak v komunálních volbách letos dopadnou sociální demokraté. Ti se v říjnu po vládnutí s hnutím ANO těsně nedostali do Sněmovny. Několik členů dokonce cítí, že je strana „na lopatkách“, a tak ve volbách kandidují za jiné strany než ČSSD. Tu mají ale na kandidátkách přiznanou.
Dlouholetý starosta Náchoda Jan Birke v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ale řekl, že sociální demokraté spoléhají na úspěch v komunálních volbách. Věří, že ten by jim následně pomohl vrátit se do křesel v dolní komoře Parlamentu. Volby do zastupitelstev si dokonce šéf strany Michal Šmarda loni na sjezdu vytkl jako prioritu. Před volbami se nechal slyšet, že cítí velkou energii z pražské kandidátky, kterou s ČSSD pod vedením někdejší disidentky a bývalé ombudsmanky Anny Šabatové vytvořila se Zelenými, Budoucností a Idealisty.
8. Komunální volby v číslech
Zajímavá bude letos také účast u komunálních voleb, která bývá nižší. Před čtyřmi lety přišlo k volbám 47,34 procenta Čechů, v roce 2014 to bylo 44,46 procenta.
V celé republice bylo zaregistrováno přes 23 tisíc kandidátních listin, kandiduje přes 195 tisíc lidí, což je téměř o 21 tisíc méně než před čtyřmi lety. Bojují o zhruba 62 tisíc křesel v zastupitelstvech.
