Komunální a senátní volby
Velký boj o Prahu, výsledky hnutí STAN po jeho kauzách, Andrej Babiš s obytňákem i čím dál tím větší podpora extremistických stran. Komunální volby jsou tady a s nimi i několik velkých otazníků. Jaké jsou letos ty nejdůležitější?
1. Kdo získá Prahu?
Jeden z největších bojů během komunálních voleb se tradičně vede v Praze. Post tamního primátora je totiž na úrovni hejtmana. Mezi hlavní kandidáty na toto křeslo patří poslanec, bývalý primátor a gynekolog Bohuslav Svoboda (Spolu pro Prahu – ODS, TOP 09, KDU-ČSL), současný primátor a vystudovaný lékař Zdeněk Hřib (Piráti), starosta Prahy 7 a zastupitel Jan Čižinský (Praha sobě), náměstek primátora a architekt Petr Hlaváček (za STAN) a poslanec, zastupitel a ekonom Patrik Nacher (za ANO).
Podle zářijového průzkumu agentury DataCollect a Kantar CZ pro Českou televizi má největší volební potenciál koalice Spolu pro Prahu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), která by mohla získat až 38,5 procenta hlasů. Následovat by mohli Piráti s 28 procenty a hnutí ANO s 25 procenty. Čtvrté sdružení Praha sobě mělo podle průzkumu potenciál získat až 22 procent a o volbě hnutí STAN uvažovalo 20 procent voličů. Všechny ostatní subjekty v hlavním městě měly volební potenciál nižší než 10 procent.
Dobré výsledky ovšem neznamenají, že se daný subjekt bude podílet na řízení města. I když v Praze volby v roce 2018 vyhrála ODS, skončila s hnutím ANO v opozici. V Praze tak v současné době vládne koalice Pirátů, Praha sobě, TOP 09, STAN a KDU-ČSL.
2. Zničí STAN jeho kauzy?
Velký otazník v současné době visí nad hnutím STAN. To zaznamenalo v posledních volbách do Poslanecké sněmovny velký úspěch a stalo se druhou nejsilnější stranou ve vládě – získalo jen o jednoho poslance méně než první ODS.
Komunální volby byly pro STAN vždy vlajkovou lodí, z „obyčejných“ starostů ostatně vzniklo. V posledním roce ale mělo hned několik kauz. Jednalo se například o pochybné podnikání kandidáta na ministra průmyslu a obchodu Věslava Michalika, odlet na půlroční stáž do USA Jana Farského, který si chtěl ponechat mandát poslance, požadování odškodnění za kauzu Vrbětice europoslancem Stanislavem Polčákem nebo o pražskou korupční kauzu Dozimetr, v níž byl jedním z hlavních aktérů tehdejší náměstek primátora za hnutí STAN Petr Hlubuček.
Poslechněte si záznam předvolební superdebaty s kandidáty na primátora:
Kvůli kontaktům s dalším obviněným z této kauzy, podnikatelem Michalem Redlem, v červnu rezignoval ministr školství Petr Gazdík. Poté opozice několikrát vyzvala kvůli kauzám k rezignaci šéfa hnutí a ministra vnitra Víta Rakušana. Stejné výzvě čelí i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který podle kritiků špatně a pomalu řeší energetickou krizi.
CNN Prima NEWS se před volbami ptala starostů a členů STAN z malých obcí, zda se bojí, že jim kauzy hnutí u voleb uškodí. Několik z nich se toho obává, zároveň ale věří, že obyvatelé menších obcích volí především podle lidí, které často znají osobně, a podle jejich práce.
3. Babiš s obytňákem čeká úspěch
Hnutí ANO letos ke komunálním volbám odevzdalo 341 kandidátek, což je méně než před čtyřmi lety, kdy jich bylo 424. Bývalý premiér a šéf ANO Andrej Babiš se nechal slyšet, že mu to vadí. Zároveň ale věří ve velký úspěch svého hnutí.
Volby do zastupitelstev letos označil za „referendum o vládě Petra Fialy“ v narážce na to, že vláda podle něj špatně řeší současnou energetickou krizi. Babiš navíc celé léto objížděl Česko s obytným vozem a potkával se s lidmi. Sázel tak na kontaktní kampaň, u které doufá, že mu přinese své „ovoce“.
ANO ale historicky „nejdou“ volby v Praze. Babišovo hnutí do nich letos vyslalo poslance Patrika Nachera. Ten CNN Prima NEWS řekl, že kdyby se stal primátorem, ze Sněmovny odejde. Nacher měl bojovat o křeslo primátora už před čtyřmi lety, nakonec ho ale v čele kandidátky nahradil podnikatel Petr Stuchlík. Mluvilo se o tom, že se tak stalo i pod tlakem Babiše. Nacher Stuchlíka ve volbách přesto nakonec předběhl v počtu preferenčních hlasů. Poté, co ANO skončilo v opozici, se Stuchlík po několika měsících vzdal mandátu a z politiky odešel.
4. Mají strany pětikoalice stále takovou podporu?
Jak už bylo uvedeno, opoziční strany překřtily letošní komunální volby na „referendum o vládě“. To ale premiér a šéf ODS Petr Fiala odmítá. Vládní pětikoalice (ODS, STAN, TOP 09, KDU-ČSL a Piráti) ale v poslední době kvůli energetické krizi a vysoké inflaci čelí vzrůstající nedůvěře lidí. V září na Václavském náměstí proběhla první velká protivládní demonstrace, které se zúčastnilo více než 70 tisíc lidí. A v nejbližší době se očekávají další.
I když se obyvatelé menších obcí a měst v komunálních volbách často rozhodují podle konkrétních kandidátů, které znají, ve velkých městech může volby ovlivnit právě celostátní politika. Ta ostatně letos doprovázela i většinu tiskových konferencí, na kterých strany zahajovaly kampaně a jejich předáci mluvili o celostátních problémech.
„V případě velkých měst se ve volbách určitě projeví i hlasování o vládě a spokojenosti s ní. V případě malých obcí půjde spíš o lokálních tématech,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček.
5. Roste popularita extremistů
Celostátní problémy využívají extremistické strany, kterým v poslední době roste obliba. A to především kvůli špatné ekonomické situaci, do které se lidé vlivem krize dostávají. Extremisté ji využívají ve svůj prospěch a jsou čím dál tím hlasitější. To by se mohlo projevit právě na volbách do zastupitelstev. Například SPD slibuje, že zlevní ceny potravin.
Poslední předvolební průzkum STEM pro CNN Prima NEWS navíc ukázal, že v současné době by dokonce volby do Sněmovny vyhrálo ANO, na druhém místě bylo hnutí SPD Tomia Okamury a až pak ODS. I když se rozdíl mezi SPD a ODS pohyboval v rámci statistické chyby, dokazuje to, že podpora extremistů roste.
SPD kandiduje ve 337 městech a obcích, v padesátce z nich sestavila kandidátní listiny například i s Trikolorou nebo Svobodnými. Okamura spoléhá na to, že jeho hnutí volí lidé, kteří „se zklamali“ v jiných stranách.
6. Jak dopadnou další velká města?
Zajímavé bude i to, jak dopadnou volby v jiných velkých městech. Například v Brně poslední dvoje volby vyhrálo hnutí ANO pod vedením bývalého primátora Brna a bývalého místopředsedy ANO Petra Vokřála. Ten ale po sporech z hnutí odešel a letos na kandidátce na magistrát chybí. A i když Vokřál před čtyřmi lety po obhájení vítězství oznámil vznik koalice s dalšími partnery, ANO nakonec zůstalo v opozici s SPD, protože se spojili ODS, KDU-ČSL, Piráti a ČSSD.
Letos mělo na přelomu srpna a září nejlepší vyhlídky na výhru v Brně uskupení Společně – ODS a TOP 09. Podle průzkumu má potenciál 34 procent, což je o jeden procentní bod více než druhá koalice KDU-ČSL a STAN. Třetí největší potenciál, 23 procent, vykazuje hnutí ANO. Následují Piráti s 20 procenty a první pětku uzavírá s potenciálem 15,5 procenta koalice Zelení, Žít Brno a Idealisté.
V Ostravě má nejsilnější pozici před komunálními volbami ANO. O tom, že by mu dalo svůj hlas, uvažuje 39 procent dotázaných. Následuje hnutí Ostravak s potenciálem 21,5 procenta a koalice Spolu, sdružující ODS, KDU-ČSL a TOP 09, s 19 procenty. Hnutí SPD přisuzuje průzkum potenciál 17 procent a Starostům pro Ostravu 15,5 procenta.
7. Vrátí se síla sociálním demokratům?
Otázkou také zůstává, jak v komunálních volbách letos dopadnou sociální demokraté. Ti se v říjnu po vládnutí s hnutím ANO těsně nedostali do Sněmovny. Několik členů dokonce cítí, že je strana „na lopatkách“, a tak ve volbách kandidují za jiné strany než ČSSD. Tu mají ale na kandidátkách přiznanou.
Dlouholetý starosta Náchoda Jan Birke v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ale řekl, že sociální demokraté spoléhají na úspěch v komunálních volbách. Věří, že ten by jim následně pomohl vrátit se do křesel v dolní komoře Parlamentu. Volby do zastupitelstev si dokonce šéf strany Michal Šmarda loni na sjezdu vytkl jako prioritu. Před volbami se nechal slyšet, že cítí velkou energii z pražské kandidátky, kterou s ČSSD pod vedením někdejší disidentky a bývalé ombudsmanky Anny Šabatové vytvořila se Zelenými, Budoucností a Idealisty.
8. Komunální volby v číslech
Zajímavá bude letos také účast u komunálních voleb, která bývá nižší. Před čtyřmi lety přišlo k volbám 47,34 procenta Čechů, v roce 2014 to bylo 44,46 procenta.
V celé republice bylo zaregistrováno přes 23 tisíc kandidátních listin, kandiduje přes 195 tisíc lidí, což je téměř o 21 tisíc méně než před čtyřmi lety. Bojují o zhruba 62 tisíc křesel v zastupitelstvech.
