reklama

Kolonoskopie: Jsou na světě příjemnější věci, ale může vám zachránit život, říká lékař

Nádor tlustého střeva, který stejnou měrou postihuje muže i ženy, patří mezi nejčastější typy rakoviny v Česku. Mnoho lidí prvotní příznaky banalizuje a zaměňuje jejich projevy s hemoroidy. Onkolog Jiří Tomášek upozorňuje, že objeví-li se krev ve stolici, je vhodné raději navštívit lékaře a vyloučit vážnější příčinu krvácení. Jaké jsou další příznaky karcinomu tlustého střeva a na jaká preventivní vyšetření mají lidé nárok?

reklama

Jaké jsou první příznaky rakoviny tlustého střeva – takové ty varovné, které by nás měly „donutit“ zajít k lékaři?
To, co většinu pacientů vystraší a mělo by určitě být signálem k návštěvě lékaře, je příměs krve ve stolici. Tato krev může být jasně červená, ale i tmavší. Dále je krev na povrchu stolice nebo s ní smíchaná. Bohužel někteří pacienti tento příznak bagatelizují a krev ve stolici přičítají hemoroidům. Hemoroidy to jistě mohou být, ale příčinu krvácení je nutné zjistit a vyloučit, že jde o mnohem závažnější onemocnění. Dalším varovným příznakem je jakákoliv dlouhodobější změna charakteru stolice, jako jsou zácpa, průjem, pocit nedokonalého nebo obtížného až bolestivého vyprazdňování. Drobné krvácení se vůbec nemusí projevit změnou barvy stolice. Pokud jde ale o dlouhodobý stav, vede to k chudokrevnosti, únavě, slabosti, někdy také dušnosti. Dost typický je také neurčitý pocit břišní nepohody s pocitem plnosti břicha, větší plynatostí nebo horším odchodem plynů. V krajním případě dochází k úplné poruše průchodnosti střevem, což je stav, který může vyžadovat akutní operaci.

Klinický onkolog, který se dlouhodobě věnuje nádorům trávicího traktu, neuroendokrinním nádorům a nádorům ledvin. Podílí se na výuce studentů Lékařské fakulty MU a na postgraduální výuce mladých lékařů. Je řešitelem a spoluřešitelem řady klinických studií zaměřených na vývoj nových léků. Pravidelně přednáší a publikuje v odborných časopisech. Je členem výboru České onkologické společnosti a Kooperativní skupiny pro neuroendokrinní nádory. V neposlední řadě je také kapitán běžeckého týmu Masarykova onkologického ústavu.

Patří rakovina tlustého střeva mezi častější typy nádorů, které se u nás vyskytují?
Ano, kolorektální karcinom patří mezi velmi častá nádorová onemocnění u mužů i u žen. Zajímavé je porovnání s ostatními státy. Patříme k zemím s vyšším výskytem kolorektálního karcinomu, ale nejsme již na vrcholu. U mužů jsme mezi evropskými státy na 12. místě a u žen na 14.–16. místě. Slovensko a Maďarsko jsou na tom hůře, Polsko trochu lépe a Rakousko a Německo naopak výrazně lépe oproti naší populaci.

Jak lze nádor tlustého střeva odhalit včas? Jaká vyšetření je třeba podstoupit?
Pokud má člověk potíže výše uvedeného charakteru, neměl by váhat navštívit svého praktického lékaře. Ten by pak měl zařídit další vyšetření. Včasné odhalení nádorového onemocnění, tedy zjištění nádoru v době, kdy je ještě malý, lokalizovaný jen ve střevě a nikam se nešíří, je mimořádně důležité. Takový nádor lze odstranit chirurgicky a často již pak není nutná žádná další léčba, nebo je zajišťovací léčba jen například několikaměsíční, a velká většina pacientů je tak uzdravena. Problém je, že malý nádor v naprosté většině případů nedělá žádné potíže a nijak se neprojevuje. A právě na vyhledávání časných nádorů u těch, kteří jsou zcela bez potíží, je zaměřený preventivní, tzv. screeningový program kolorektálního karcinomu.

Vyskytuje se tento typ nádoru také u mladých lidí?
Kolorektální karcinom je v mladém věku vzácné onemocnění, ale kolem padesátého roku začíná jeho výskyt prudce narůstat. A právě do této věkové skupiny je cílen kolorektální screening.

Můžete popsat, jak screening kolorektálního karcinomu vlastně probíhá?
Jsou dva způsoby vyšetření a každý padesátník a starší člověk by měl některý z nich absolvovat.  Jedná se o test na okultní krvácení ve stolici (zkráceně TOKS) a screeningovou kolonoskopii. Při testu stolice jsou v ní detekovány stopy krve, které nejsou okem patrné. Odběr k vyšetření si udělá každý sám doma, jde o zcela bezbolestné neinvazivní vyšetření. Tento test může předepsat praktický lékař nebo gynekolog. Provádí se ve věku 50 až 54 let jednou ročně, u starších lidí pak jednou za dva roky.

Takže toto vyšetření již rovnou odhalí samotný nádor?
Nikoliv, TOKS neodhalí, že máte rakovinu. Pouze ukáže, zda se ve stolici nachází krev, či nikoliv. Ta může být přítomna z mnoha důvodů. Může jít o polypy, hemoroidy, některé záněty a řadu jiných příčin. Pokud je test pozitivní, je pacientovi doporučeno provedení kolonoskopického vyšetření.  Spočívá v prohlédnutí celého střeva přístrojem, který se jmenuje kolonoskop. Je to úzká hadice s optikou na konci, která se opatrně zasouvá do konečníku a umožňuje prohlédnout celé tlusté střevo. Výhodou je, že pokud jsou zjištěny třeba polypy, lze je během vyšetření rovnou odstranit. Právě z některých druhů polypů může časem vzniknout rakovina tlustého střeva. Pokud kolonoskopie neobjeví žádný nádor ani polypy, má vyšetřený jedinec pokoj na deset let, po kterých by se mělo vyšetření zopakovat.

Jaká je léčba rakoviny tlustého střeva – co vše musí nemocný podstoupit?
Ve své praxi mám vlastně radost, když přichází pacient, u kterého byl při screeningovém programu zjištěn časný nádor střeva. Má totiž šanci na celkem rychlé uzdravení po chirurgickém odstranění nádoru. A hodně časné nádory lze někdy odstranit i endoskopicky, bez nutnosti operace. Abychom zjistili, jestli se již nádor nerozšířil do jiných částí těla, musí pacient absolvovat některá vyšetření. Základem je CT vyšetření, tedy počítačová tomografie, lidé tomu někdy říkají tunel. Touto metodou vyšetříme plíce a celý hrudník a celé břicho včetně pánve. U nádorů konečníku provádíme také magnetickou rezonanci pánve. Diagnostiku doplní laboratorní vyšetření krve.

Co když pacient to štěstí nemá a nádor se rozšířil dál?
Pokud se ukáže, že se nádor rozšířil mimo střevo ve formě metastáz, je léčba mnohem složitější. V léčbě se uplatňuje chirurgie, ozařování, celá paleta protinádorových léků, jsou možnosti cíleného ničení jednotlivých metastáz různými metodami. Typicky jde o ničení jaterních metastáz teplem pomocí speciální jehly. Na volbě optimální léčby pro složitější případy se proto domlouváme na multidisciplinární komisi, kde jsou zastoupeni odborníci různých specializací.

Jaké jsou šance na plné vyléčení u tohoto typu nádoru u pacientů, kteří nepřijdou úplně včas?
Přibližně u čtvrtiny pacientů je nemoc zjištěna v době, kdy se již rozšířila do dalších částí těla, typicky do jater nebo do plic. A u menší části pacientů s časnými nádory se může nemoc po čase ve formě metastáz vrátit. Potom je léčba mnohem náročnější, dlouhodobější a šance na úplně vyléčení je jen u menší části nemocných. Pokud lze dosáhnout chirurgického odstranění metastáz, je to vždy příznivější. Často se snažíme podáním účinných protinádorových léků dosáhnout zmenšení metastáz natolik, aby je bylo možné právě chirurgicky odstranit nebo zničit některou ablační metodou. U velké části nemocných ale úplné vyléčení možné není. Cílem je pak nemoc zastavit a stabilizovat, zmenšit rozsah metastáz. Léčba je ale dlouhodobá a nemoc má chronický charakter. Pacienti jsou běžně léčeni protinádorovými léky i s přestávkami třeba několik let.

Jak vlastně probíhá samotná léčba nádoru tlustého střeva?
To je složitější. Základem je protinádorová chemoterapie, která se podává ve formě infuzí nebo tablet. Funguje jako takové kobercové bombardování nádoru, které ale může zasáhnout i některé normální tkáně. To se pak projeví některými nežádoucími účinky, jako je třeba přechodný pokles počtu některých krvinek. Druhým způsobem je biologická neboli cílená léčba, která se přesnými zásahy trefuje do fungování nádorových buněk. Jde také o infuze, méně často o tablety. Úplně novým způsobem léčby je pak imunoterapie, která je vhodná jen pro menší část pacientů, ale má pozoruhodně dobré výsledky. Nádory dokážou zablokovat vlastní imunitní systém nemocného člověka tak, že je nedokáže vlastními silami zničit. Léky moderní imunoterapie tuto imunitu znovu aktivují, takže může proti nádoru zasáhnout. Je nutné říct, že tyto léky se většinou podávají v kombinacích a jde o velmi ekonomicky náročnou terapii.

Co můžeme udělat, abychom minimalizovali riziko, že se u nás nádor tlustého střeva v budoucnu objeví?
Několik významných rizikových faktorů je spojených se životním stylem. Prevencí je dostatečný pohyb a prevence obezity. Sedavé zaměstnání a minimální pohyb ve volném čase zvyšuje riziko o více než 20 procent. Rizikový je vysoký příjem červeného masa, mírně je zvyšuje úprava masa smažením a uzením, nestřídmá konzumace alkoholu a také kouření. Je samozřejmě vhodné zaměřit se na zdravý životní styl s dostatkem pohybu, pestrou dietou s dostatkem ovoce a zeleniny, ryb, omezením červeného masa. Rozhodně nejsem žádný asketa a občas si steak z hovězího se sklenkou červeného vína dám, jde ale o to, aby většinově byla strava zdravě vyvážená. Další prevencí je pak již zmíněný screeningový program pro vyhledávání časných stadií kolorektálního karcinomu.

Co genetika? Hraje u tohoto typu rakoviny svou roli?
Ano, až u třetiny případů se na vzniku nádoru podílejí genetické faktory a přibližně v pěti procentech se jedná o vysloveně dědičné onemocnění. Pokud je taková genetická zátěž u někoho prokázána, je mu doporučen plán pravidelných vyšetření s cílem zachytit případný nádor včas. Na našem pracovišti máme specializované ambulance pro pacienty ve vysokém genetickém riziku.

Lze říct, zda karcinom tlustého střeva častěji postihuje muže nebo ženy a kdo patří mezi „rizikovou" skupinu?
Mírně častěji vzniká toto onemocnění u mužů, ale u žen je výskyt také vysoký. Největším rizikovým faktorem u běžné populace je věk. Proto je také screeningový program určen pro padesátníky a starší. Každý člověk po padesátce se dostává do rizikové skupiny. Je nutné si uvědomit, že v České republice je každoročně zachyceno kolem osmi tisíc nových případů a kolem 3 500 nemocných na kolorektální karcinom zemře. Je ale pravda, že v posledních letech pozorujeme mírný pokles počtu nových případů.

Jaký je rozdíl mezi nádorem tlustého střeva a konečníku v základních projevech?
Pro nádory konečníku je typické obtížné někdy bolestivé vyprazdňování, přítomnost hlenů ve stolici, úzká, stužkovitá stolice. Nádory v tračníku, tedy v tlustém střevě se mohou projevovat krví ve stolici, velké nádory mohou působit poruchu průchodnosti, což se zpočátku projevuje sklonem k zácpě.

Řada lidí má z kolonoskopie obavu, co byste jim vzkázal?
Jak jsem již zmínil, sreeningová kolonoskopie je nejpřesnější metoda pro vyhledávání časných nádorů tlustého střeva. Včas odhalený nádor a pak jeho odstranění znamená záchranu života. To stojí za trochu nepohodlí. Co toto vyšetření vlastně obnáší?  Několik dnů před vyšetřením je nutné mírně upravit dietu a den před vyšetřením s použitím speciálního projímadla vyčistit střevo. Každý by měl dostat návod, jak to dobře udělat. Vlastní vyšetření provádí gastroenterolog. Pacient leží obvykle na boku a kolonoskop je opatrně zaváděn do konečníku a do střeva. Pro někoho to může být nepříjemné. Podáním speciálních tlumivých léků, tzv. analgosedací, lze nepříjemné až bolestivé vjemy zmírnit. Celá procedura vyšetření obvykle trvá do dvaceti minut. Pokud je použita analgosedace, zůstává pacient ještě krátkou dobu na sledování a pak odchází domů. Sám jsem vyšetření absolvoval a mohu ho i z pohledu pacienta doporučit.

Proč nádorů tlustého střeva ubývá?
V České republice máme díky Národnímu onkologickému registru přesný přehled o záchytu nových nádorových onemocnění i o počtu zemřelých. Řadu let jsme pozorovali postupný vzestup počtu nových případů, ale v posledních několika letech se trend otočil. Může za to jistě řada faktorů. Jednak dnešní padesátníci žijí zdravěji než jejich otcové, jednak díky většímu rozšíření kolonoskopií jsou u spousty pacientů při vyšetření odstraněny polypy, ze kterých pak již nádor nevznikne. Pokud je vám více než padesát a přemýšlíte, jestli screeningovou kolonoskopii absolvovat, nebo ne, já ji určitě doporučuji. Nepochybně jsou na světě příjemnější věci, ale ty si více užije člověk zdravý.

Tagy:

Hlavní zprávy

reklama

Domácí zpravodajství

Adéla Elbel: Dcera má covidový syndrom. Očkujte své děti, tohle už nechci nikdy zažít

Dceru populární stand-up komičky, herečky a překladatelky Adély Elbel postihl multisystémový zánětlivý syndrom (PIMS), který zpravidla souvisí s nákazou koronavirem. Nemoc se projevila horečkami, křečemi v břiše a velkou únavou, uvedla Elbel na sociálních sítích. Ve svém příspěvku apelovala na rodiče, aby si dávali pozor a nechali své děti očkovat proti covidu. „Tohle se svým dítětem fakt nechci už nikdy zažít,“ podotkla na Facebooku.

reklama