Lékaři z jižního Libanonu se bojí o svůj život i o svou rodinu. V posledních dnech totiž v místě panuje napjatá atmosféra po sérii útoků a ostřelování z Izraele. Pro web Sky News popsali náročnost své práce i to, jak těžké je vyrovnat se s úmrtím žen a dětí. Během války se informace jednotlivých stran dají těžko ověřit.
Lékaři v jedné z největších nemocnic v jižním Libanonu se po sérii útoků bojí o své životy. Polovina personálu již odešla. Ostatní se nastěhovali do budovy a posledních deset dní žijí v nemocnici. „Víte, je těžké pracovat ve strachu,“ uvedl pro Sky News doktor Mohammad Taoube, který vede nemocniční pohotovost. „Bojím se především o svou bezpečnost a o bezpečnost své rodiny, protože v Libanonu teď není žádné bezpečné místo,“ dodal.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Netanjahu chce překreslit Blízký východ. Podobné pokusy končí vždy chaosem, uvádí analýza CNN
Nemocnice v poslední době čelila třem blízkým útokům, včetně jednoho, který zasáhl místo před pohotovostí, zablokoval vchod a zranil pacienty, o které se zdravotníci právě postarali. „Byli zraněni dvakrát. Poprvé při bombardování jejich domova a podruhé tady,“ říká lékař.
Zdravotníci se domnívají, že útoky v blízkosti nemocnice jsou záměrně vedeny s cílem zastrašit je a přimět k opuštění nemocnice. Všeobecný chirurg Abdul Nasser se obává, že stále častější útoky jsou součástí promyšlené taktiky. „Jakmile odejdou lékaři, nikdo už v mém městě nezůstane,“ říká Nasser. „A jakmile lidé odejdou, je velmi těžké se vrátit,“ dodává. Zároveň apeluje na své kolegy, aby zůstali a pokračovali v práci. „Vojáci nemohou opustit bojiště... a stejně tak ani lékaři a sestry nemohou opustit nemocnice. Nechci, aby někdo odešel. Musíme vydržet,“ vyzývá.
Izraelská armáda tvrdí, že přijímá opatření, aby omezila počet zabitých civilistů. Ze zahraničí však čelí kritice kvůli vysokému počtu civilních obětí. Izraelská armáda také uvádí, že ozbrojenci Hamásu či Hizballáhu operují i v uprchlických táborech a jako útočiště využívají i nemocnice či školy.
Nasser, který má zkušenosti z předchozích válek, míní, že tahle je nejhorší a bude trvat dlouho. „Nikdy předtím jsem neodešel. Ani v předchozích válkách jsem nemocnici neopustil. Ano, mám strach. Ale snažím se zůstat pozitivní, pokračovat v životě a dělat to, co musím,“ popisuje.
Nemocnice přijala za poslední dva týdny přibližně 1 500 zraněných v důsledku války. Už nefunguje jako před válkou, ale stala se jedním z klíčových pohotovostních center pro raněné, z nichž někteří jsou evakuováni přímo z frontových linií.
Nejvíce zdrcující jsou podle lékařů oběti z řad žen a dětí. „Je těžké vyrovnat se s bolestí dětí,“ říká doktor Mohammad Taoube. „Velmi, velmi těžké. Doufám, že to nikdy neuvidíte. Doufám, že ostatní lékaři se s tím nikdy nebudou muset potýkat. Je to velmi těžké,“ popisuje. „Oni (Izraelci) říkají, že v nemocnici nebo v jejím okolí jsou rakety nebo bomby od Hizballáhu, ale to není pravda... my všechny tyto věci popíráme,“ dodává doktor Hussam Telleih.
Mnoho měst a obcí v jižní oblasti se vyprázdnilo. Libanonská vláda odhaduje, že asi milion lidí opustilo své domovy, což je největší vysídlení v historii země. Zranění jsou v nemocnici co nejrychleji stabilizováni a v případě potřeby je provedena urgentní operace. Poté jsou evakuováni do jiných oblastí, které jsou považovány za relativně bezpečnější, například do Bejrútu. Najít bezpečné místo v Libanonu je však stále náročnější.
V posledních dvou týdnech izraelská armáda zesílila letecké útoky v Libanonu proti Hizballáhu, s nímž se přes hranici ostřeluje od loňského října každý den. Tento týden zahájil Izrael i pozemní operaci na jihu Libanonu s cílem vytlačit hnutí Hizballáh od svých hranic. Izraelská armáda ale ostřeluje téměř celé území Libanonu, kde cílí na pozice Hizballáhu, umírají při tom ovšem i civilisté.
Podle libanonské vlády zemřelo od poloviny září při izraelských leteckých útocích asi 1 200 lidí a na 6 000 jich bylo zraněno.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Na schování se před raketami je asi 90 sekund, říká Češka žijící v Izraeli. Rány slyšela i z krytu