Přelet stěhovavých ptáků z Evropy do Afriky je velmi vyčerpávající. Člověk jim nepřestává házet klacky pod nohy a staví jim do cesty kamiony, elektrické vodiče a otrávené návnady. Navíc je taky připravuje o potravu, bere jim místa k hnízdění a ničí už postavená hnízda průmyslovou evolucí. A když se ptákům povede všechny tyto nástrahy přežít, čekají na ně ve Středomoří pytláci se smrtícími pastmi v podobě lepidla na stromech a tyčích, sítí a střelných zbraní.
Přelet stěhovavých ptáků z Evropy do Afriky je velmi vyčerpávající. Člověk jim nepřestává házet klacky pod nohy a staví jim do cesty kamiony, elektrické vodiče a otrávené návnady. Navíc je taky připravuje o potravu, bere jim místa k hnízdění a ničí už postavená hnízda průmyslovou evolucí. A když se ptákům povede všechny tyto nástrahy přežít, čekají na ně ve Středomoří pytláci se smrtícími pastmi v podobě lepidla na stromech a tyčích, sítí a střelných zbraní.
Hrdlička divoká, pěnice černohlavá, křepelka polní, orel královský, včelojed lesní i čáp bílí - ti všichni se na podzim po cestě to teplých krajin stávají obětí středomořských pytláků. Ti podle průzkumu organizace BirdLife International zabijí kolem 25 milionů ptáků ročně, přestože je to na většině míst nezákonné. Obyvatelé Středozemí, severní Evropy a Kavkazu si masové a kruté lovy snaží obhájit, nebo jsou k nim ve většině lhostejní. Ptáčci jsou totiž součástí tradiční kuchyně.
„Počet 25 milionů ptáků je celkový odhad. Nejvíc se pak loví vrabec domácí (4,7 milionů), pěnkava obecná (3 miliony), pěnice černohlavá (1,8 milionů), křepelka polní (1,7 milionů), drozd zpěvný (1,3 milionu). Jsou to obrovská a naprosto nepředstavitelná čísla. Tolik ptáků je chyceno každý rok," upřesňuje Věra Sychrová z České společnosti ornitologické.
Nejhorší je situace na ostrovech. Ptáci tu dělají zastávku kvůli odpočinku na náročné cestě do Afriky. Pytláci toho využívají a každý rok tu na ně číhají. Kromě sítí a lepidel na stromech, v jejichž spárech ptáci umírají velmi pomalou a bolestivou smrtí, neváhají zapojit i moderní technologie - ptáky nalákají na pro ně typickým zpěvem a oslepí je pískem. Jakmile jsou totiž dostatečně vyděšení, ztrácejí svou obratnost v orientaci v prostoru a tím spíš skončí v nastražených sítích.
Místní se k tomuto ekologickému problému staví vlažně. Proč? Lov se totiž koná ve jménu tradice. Například na Kypru končí malí ptáčci na talířích domorodců jako specialita jménem ambelopoulia. Pytláci na drobných opeřencích slušně vydělávají - nechávají si od restaurací podle organizace BirdLife platit desítky nezdaněných eur. Spíš se tak zdá, že se tradice proměnila v dost výnosný byznys.
Země a počty usmrcených ptáků:
1. Egypt - 5,7 milionů
2. Itálie - 5,6 milionů
3. Sýrie - 3,9 milionů
4. Libanon - 2,6 milionů
5. Kypr - 2,3 milionů
Zdroj: Česká společnost ornitologická
Proti zákazu zabíjení ptáků brojí i vrchní francouzští šéfkuchaři. Ti by byli nejraději, kdyby mohli alespoň jeden víkend na podzim podávat místní tradiční lahůdku, tedy strnada. Jeho servírování se datuje až do 11. století a od krutých praktik, jež přecházely tomu, než se dostal na talíř, se příliš nezměnilo. Pytláci jej uloví podobně jako na Kypru. Nicméně tím jeho utrpení teprve začíná.
Ptáček je pak uzavřený do malé klícky. Má se totiž hýbat co nejméně, aby se dal co nejrychleji vykrmit. To, čím ho kuchaři vykrmují, souvisí s tím, jak chtějí, aby chutnal. V minulém století se strnadům dokonce vypichovali oči. Aby byla pochoutka s názvem Ortolans à la provençale připravená se vším všudy, musí je kuchař zkušeně, tedy tak, aby zobákem natáhli co nejvíce tekutiny, utopit v brandy Armaňak. Pak je utrápený pták upečen a podáván. Proti těmto praktikám bojuje místní odnož organizace BirdLife International s názvem Ligue pour la Protection des Oiseaux (LPO). A nejsou sami.
Věra Sychrová to vnímá tak, že kampaň organizace BirdLife začíná pomalu nést své ovoce: „V červenci byli na Kypru odsouzeni čtyři pytláci. Všichni dostali pokutu 600 euro, tři z nich podmíněný trest 18 měsíců a zákaz vstupu do oblasti na 7 let. Pro naše kolegy ve Středomoří je to velký průlom," doplňuje.
Ale i u nás existují lidé, kterým to, že se k nám z Afriky vrací čím dál tím méně ptáků, není jedno. Proto se připojili k projektu BirdLife International kampaní Let o život (z anglického originálu Flight for survival). Díky nim můžete přispět na záchranu zpěvných ptáčků i vy.
