Putinovo Rusko opouštíme nadobro, říkají uprchlíci v Gruzii. Raději by však do Česka

Žena s ruským pasem

Kdo stojí v čele ruské propagandy?

Někteří liberálně smýšlející Rusové již nechtějí nadále žít ve státě vedeném prezidentem Vladimírem Putinem a hledají způsob, jak by mohli svou vlast opustit. Jednou z možností je například útěk do Gruzie, kam se vydala i Daria S., absolventka Univerzity Karlovy žijící v Petrohradu. Se svým příběhem se svěřila redakci CNN Prima NEWS.

Pro Rusy, kteří chtějí svou vlast vlivem událostí opustit, mnoho snadných možností neexistuje. „Skupina lidskoprávních advokátů v Berlíně pomohla některým aktivistům do Německa, poté co byl uzavřen vzdušný prostor pro ruská letadla. Mnoho lidí odešlo do Istanbulu, který byl vždy oblíbenou turistickou destinací pro Rusy. Někteří zamířili do Arménie, jedné ze zemí, kam můžete bez větších problémů vstoupit s ruským pasem. Jiný kamarád, učitel angličtiny a turistický průvodce v Petrohradě, zase odešel do Taškentu v Uzbekistánu,“ vysvětlila Daria.

Příběhy ruských liberálních novinářů: Do Ruska se nevrátím, bojím se ale o své rodiče

Řada svobodomyslných novinářů, kteří působí v Rusku, se rozhodla zemi opustit a žádá o azyl v některé z evropských zemí. Tito lidé mimo jiné pro nejistou budoucnost na Západě riskují, že už nikdy neuvidí své rodiče. Jiní novináři zase varují před ostrakizací všech Rusů. Upozorňují, že doma je považují za zrádce a ve světě jsou často všichni Rusové považováni za okupanty. Je proto potřeba, aby lidé rozlišovali mezi Ruskem a Putinovým režimem.

Sama vystudovala Univerzitu Karlovu v Praze, kde mnoho let žila. Přesto je pro ní takřka nemožné se právě do Čech vrátit. „Česko bylo pro Rusy nějakou dobu jednou z nejbližších zemí, ale válka přerušila všechny vazby mezi zeměmi, které obě nazývám svým domovem. Cítila jsem se potrestána pouze za svůj ruský pas. Věděla jsem, že je to nefér, ale kvůli krvavé a nesmyslné Putinově válce neočekáváte, že k vám každý bude spravedlivý,“ posteskla si Ruska z Petrohradu.

Daria měla v hlavě několik možností, jak se ze země dostat. Jedna z nich byla například překročit pěšky hranice do nedalekého Estonska a přesvědčit tamní úřady, že jako protiválečná aktivistka čelí hrozbě ze strany ruské vlády.

Nakonec se však rozhodla pro Gruzii. „Za posledních 500 dolarů, které mi zbyly, jsem si koupila letenku do Tbilisi s mezipřistáním v Minsku. Dokud jsem nenastoupila do letadla, nepřestávala jsem panikařit: Co když můj covid pas nebude platný? Co když mám špatný PCR test? Co když mě budou na letišti prohledávat a zabaví mi telefon? Co když Gruzie přestane přijímat Rusy, zatímco budu teprve na cestě na letiště?“ popsala Daria své obavy. Útěk však proběhl bez problémů.

Všude slyšíte ruštinu

Gruzínská metropole Tbilisi je podle ní již plná ruských utečenců. „Během prvního týdne v Gruzii jsem zjistila, kolik nových ruských obyvatel město od začátku války přivítalo. Všude slyšíte ruštinu, zatímco celé město je zahaleno do ukrajinských vlajek. Lidé, kteří měli možnost se se mnou podělit o své příběhy, mi přiblížili, jak dorazili. Mnozí přijeli autobusem přes Jerevan poté, co Aeroflot zrušil lety do zahraničí. Někteří lidé si koupili letenky za stovky dolarů na lety, které se nikdy neuskutečnily,“ sdělila.

Podle ní si ruští uprchlíci myslí, že se do své vlasti pravděpodobně již nevrátí. „Všichni jsou přesvědčeni, že Rusko opouštějí nadobro, přicházejí se svými rodinami či dokonce s domácími mazlíčky, aby se usadili v Gruzii,“ vysvětlila.

Ruská komunita navíc dostává v Gruzii prostor pro to vést debaty, které byly v Rusku často nemyslitelné. „Spolu s dalšími členy naší komunity politických migrantů se scházíme, abychom hovořili o demokracii, válce na Ukrajině, válce v Gruzii v roce 2008 a dalších tématech, o kterých bychom v Rusku nemohli veřejně mluvit, protože Putin měl čas a prostředky přesvědčit masy, že písmeno Z je mocnější než kritická reflexe historie. Ale bez historie nemůžeme mít budoucnost,“ doplnila Daria.

Tagy: