Hlášky politiků
Česká politická scéna občas působí jako bizarní prostředí, z něhož lítá jeden bonmot za druhým. Politici za uplynulý rok 2023 pronesli mnoho hlášek, kterými veřejnost pobavili, či dokonce šokovali. Některé výroky takřka zlidověly. Redakce CNN Prima NEWS pro vás vybrala ty nejlepší z nich.
Andrej Babiš: Pos*al jsem to
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš vedl prezidentskou kampaň s poměrně ráznou rétorikou. Mezinárdní pozornost na sebe upoutal, když během lednové televizní debaty v ČT na otázku, zda by Česko mělo vyslat své vojáky do otevřeného konfliktu v hypotetickém případě, kdy by bylo napadeno třeba Polsko, odpověděl opakovaně, že „určitě ne“. „Já chci mír, nechci válku. A v žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války,“ dodal expremiér.
Smlouva NATO, na jejímž základě Severoatlantická aliance v roce 1949 vznikla, přitom v článku 5 uvádí, že ozbrojený útok proti členské zemi bude považován za útok proti všem členům aliance. V takovém případě mají ostatní státy NATO podniknout takovou akci, jakou budou považovat za nutnou, a to včetně použití ozbrojené síly.
Vyjádření předsedy ANO šokovalo polská média i některé české politiky, kteří se představitelům Varšavy za výrok šéfa české opozice omlouvali. Problém dokonce musel řešit i tehdejší prezident Miloš Zeman, který svůj polský protějšek ujišťoval, že by Česko v případě napadení Ruskem Polsku pomohlo.
Babiš po debatě svůj výrok korigoval. „V duelu jsem vůbec nechtěl odpovídat na hypotetickou otázku o napadení Polska nebo Pobaltí. Jsem přesvědčený, že se to nestane, a nechci to vůbec připouštět. Je zodpovědností světových politiků, aby válce zabránili. Pokud by ale došlo reálně k napadení, pochopitelně bych dodržel článek 5. O tom není debata,“ tvrdil zpětně na sociální síti X.
Trochu peprněji skandál popisoval později při setkání s příznivci na brněnském Dominikánském náměstí: „Samozřejmě to byla provokace. V tom ČT jsem to trochu pos*al, protože jsem neřekl, že bych poslal vojska na pomoc.“ V prezidentské volbě nakonec Babiš postoupil do druhého kola, v němž nestačil na Petra Pavla. Hlavou státu se tak nestal.
Jaroslav Bašta: Odvolám vládu
Prezidentské kampani plné podivných výroků napomohl svým dílem i poslanec a kandidát SPD Jaroslav Bašta. „Kandiduji, abych odvolal vládu Petra Fialy a abych zabránil válce, kterou vláda touží vyvolat,“ prohlásil v lednové superdebatě na CNN Prima NEWS.
Podobné tvrzení stálo také na propagačních billboardech SPD: „Odvolám vládu. Nepřipustím bídu a válku.“ Experti na ústavní právo se vesměs shodovali, že prezident nemá pravomoc svévolně odvolat vládu.
VIDEO: Komentátoři hodnotili prohlášení Jaroslava Bašty
Bašta se odvolával na článek 62 Ústavy i precedens, kdy prezident Miloš Zeman v roce 2013 jmenoval úřednickou vládu Jiřího Rusnoka, místo aby pověřil sestavením kabinetu Miroslavu Němcovou (ODS). Ta přitom předtím potvrdila, že má pro svou vládu podporu 101 poslanců.
Lidé na sociálních sítích si z Baštových výroků začali dělat legraci. „Jaký je smysl toho všeho, když nového prezidenta Bašta hned odvolá?“ ptal se ironicky například řeporyjský starosta Pavel Novotný (ODS). Bašta nakonec v prvním kole obdržel 4,45 procenta a skončil pátý.
Pavel Blažek: Byla obrovská bouřka
Ve druhé polovině srpna se v médiích objevily zprávy o několikahodinovém setkání ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) s lobbistou a bývalým poradcem Miloše Zemana Martinem Nejedlým v restauraci na pražském Žižkově.
Blažka oslovili reportéři Seznam Zpráv, když zrovna venku kouřil cigaretu. Na otázku, co dělá s Nejedlým v restauraci, odpověděl ministr následovně: „Vy tomu nebude věřit. Bydlím za rohem, byla obrovská bouřka a tady jsme se potkali.“ Proto si prý uvnitř podniku přisedl k Nejedlému, přičemž odešel až po pěti hodinách.
Z Blažkova vysvětlení s bouřkou si mnoho lidí dělalo legraci. Vážněji však veřejnost i někteří politici brali samotný kontakt s mužem, který je známý pro své vazby na Rusko. Nejvíce se proti Blažkovi stavěli koaliční Piráti, kteří se nejdříve na základě svých anket usnesli, že vlivný člen brněnské ODS ve funkci ministra ohrožuje důvěru ve spravedlnost a právní stát.
Později se pirátská většina shodla na návrhu, aby byl Blažek z resortu spravedlnosti odvolán. Ministr ale nakonec zmíněnou kauzu ustál i díky ODS, která se za něj postavila. Blažek sice musel okolnosti setkání po kritice politických partnerů i výzvách k odstoupení vysvětlovat na koaličním jednání. Rovněž „dostal žlutou kartu“ od premiéra Fialy. Ministerské křeslo však opustit nemusel.
Zastánci Blažka mluvili o jisté míře pokrytectví z řad některých kritiků. Podle mnoha analytiků to byl totiž právě Blažek, kdo hrál klíčovou roli v tom, aby Miloš Zeman současný kabinet jmenoval v takovém složení, jak ho navrhl Petr Fiala. Blažek měl shodou okolností v té době jednat i s Martinem Nejedlým a paradoxně bojovat za jmenování Piráta Jana Lipavského ministrem zahraničí.
Petr Fiala: Různé ceny Nutelly
Premiér Petr Fiala (ODS) začátkem listopadu leckoho překvapil neobvyklým marketingovým krokem. Nechal se natočit u toho, jak nakupuje potraviny v německém Waldsassenu a v českém Chebu. Poté u jednotlivých potravin srovnával ceny a velikost balení. Projevem a obsahem tak připomínal něco mezi Andrejem Babišem a Zdeňkem Nekulou.
„Velký rozdíl byl třeba u másla. U nás stálo o více než třetinu než to, které jsem koupil v Německu. Podobně velký rozdíl byl třeba u ceny Nutelly. Co mě zaujalo, byly produkty mezinárodních firem prodávajících v Německu i u nás, protože tam je často rozdíl ve velikosti balení,“ sdělil premiér ve svém videu, které ve velké části české společnosti vyvolalo spíš posměch.
Část veřejnosti ve zmíněném marketingovém kroku neshledávala smysl. Fiala porovnávací video vysvětloval následovně: „Vláda neřídí cenotvorbu, což je dobře. Je to věc výrobců a obchodníků. Budeme ale pokračovat v tom, co děláme vlastně od počátku vysoké inflace. Kontrolujeme a tlačíme na výrobce i prodejce, aby nezneužívali současnou těžkou situaci. S výsledky nákupu se obrátím zejména na mezinárodní firmy a budu po nich chtít slyšet veřejné vysvětlení.“
Kateřina Konečná: Firmy krachují kvůli vysoké poptávce
Plánované zpřísnění unijních pravidel pro zateplování domů vyvolalo v březnu hádku mezi europoslanci Mikulášem Peksou (Piráti) a Kateřinou Konečnou (KSČM). Zatímco Peksa bránil návrh směrnice na podporu renovací budov z důvodu, že jde o investici, díky níž Češi ušetří, Konečná zastávala zcela jiný názor.
„Jsou to blbosti a nechápu, jak tohle někdo může brát vážně. Pohádky ovčí babičky, které si vymýšlíte, ale zaplatí je občané Česka, a to mnohonásobně,“ sdělila v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.
Poté Konečná šokovala hláškou, kterou de facto popřela zásady tržní ekonomiky: „Poté, co jste spustili dotace na fotovoltaiku, došlo k tomu, že ta fotovoltaika není. Nemá ji kdo instalovat. Ty firmy krachují, protože nejsou schopny dodržovat lhůty. Nepřemýšlíte reálně a stavíte si vzdušné zámky.“
Peksa se proti výroku Konečné bezprostředně ohradil. „Musím reagovat, protože tohle je poprvé, kdy jsem slyšel úvahu, že firmy krachují, protože mají příliš mnoho zakázek. Tato úvaha z marxistické ekonomie mě zřejmě úplně minula a přijde mi naprosto nepochopitelná,“ zmínil.
Výrok Konečné, jímž rozporovala vztah mezi nabídkou a poptávkou, se také stal hlavním diskutovaným tématem v jedné z epizod satirického pořadu Události Luďka Staňka.
Jana Michailidu: Jsem startrekistka
Členka Pirátů Jana Michailidu se v květnu znovu stala terčem ostré kritiky, když se účastnila víkendové akce s názvem „Dny antikapitalismu“, jejíž součástí byly i marxistické přednášky. Politička pak na sociální síti X zmiňovala mimo jiné překlad analýz některých textů sovětského vůdce Vladimira Iljiče Lenina.
Nejde o první případ, kde na sebe Michailidu, která je expertkou Pirátů na otázky týkající se legalizace či regulace psychotropních látek, svými krajně levicovými názory výrazně upozornila.
Například v září roku 2021 v diskusi na pirátském fóru uvedla, že „její vnitřní přesvědčení je komunistické. Ve smyslu původním (demokratickém)“. Rovněž prohlásila, že zrušení duševního vlastnictví je neoddiskutovatelnou součástí pirátství a jeden z hlavních bojů pirátského hnutí proti kapitalismu.
Když koncem května v rozhovoru pro DVTV znovu odpovídala na otázku, zda by se ještě označila za komunistku, tak odpověděla: „Našli jsme lepší slovo (než komunistka) – startrekistka. Já jsem Star Trek nesledovala, ale prý je tam nastavené podobné ekonomické zřízení, jaké bych si já ideálně představovala.“
Účast Michailidu na antikapitalistické akci odsoudil například předseda Pirátů Ivan Bartoš. Část straníků chtěla levicově orientovanou kolegyni také odvolat z vedení strany, konkrétně z republikového výboru. K tomu začátkem června skutečně došlo.
Zdeněk Nekula: Mouka z Lidlu
Ještě v první polovině roku tehdejší ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) v případě boje proti drahým potravinám bavil velkou část české společnosti svými výroky. Například v květnu propagoval slevovou akci na mouku v řetězci Lidl.
„Se zástupci řetězců jednám pravidelně. Děkuji řediteli Lidlu Adamu Miszczyszynovi za pěkný dárek k jednání v podobě slevy pro spotřebitele. V Lidlu totiž bude mouka za 12,90 Kč. Když se chce, tak to jde. Děkuji Lidlu, že pochopili, o co mi celou dobu jde,“ uvedl Nekula na sociální síti X.
Lidé nad jeho příspěvkem kroutili hlavou. Zmíněná sleva navíc byla podmíněna nainstalovanou aplikací, přičemž si zákazník musel pořídit nákup nad 400 korun. Za reklamu zdarma tak ministr čelil ostré kritice i posměchu. Političtí komentátoři Nekulu označili za nejkomičtější postavu vlády.
Ze zpráv, které se objevovaly ve veřejném prostoru, se zdá, že trpělivost s lidoveckým ministrem nakonec došla i pětikoalici. V polovině června Nekula uvedl, že na funkci ministra zemědělství ke konci června rezignuje. Nahradil jej Marek Výborný (KDU-ČSL).
Danuše Nerudová: Ponižování od mužů
Ještě v prosinci 2022 vévodila předvolebním průzkumům. Ekonomka a někdejší rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová byla jedním z hlavních favoritů lednové prezidentské volby. V prvním kole ale nakonec s necelými 14 procenty skončila daleko za Petrem Pavlem a Andrejem Babišem, čímž se jí dveře do druhého kola zavřely.
Podle politických analytiků Nerudové uškodila „neautentičnost“ během volební kampaně i některé zbrklé až zbytečné slovní výpady proti soupeřům. K jednomu z nich došlo, když si zřejmě špatně vyložila Pavlova slova v jeho rozhovoru pro Hospodářské noviny.
VIDEO: Předvolební debata na CNN Prima NEWS z 11. ledna 2023
„Paní profesorka (Nerudová) je expertkou na účetnictví. Takže pokud jde o radu ohledně účetnictví, rád bych její expertizu využil,“ odpověděl Pavel na otázku, zda by si Nerudovou vzal na Hrad jako poradkyni. To se Nerudové ani trochu nelíbilo.
„Pan Pavel by si mě na Hrad vzal jako účetní. Na podobné ponižování od mužů jsou u nás ženy bohužel zvyklé. Tak já tedy spočítám, co mohou volby přinést. Za prvé nemít za prezidenta bývalého kariérního komunistu, agenta, rozvědčíka nebo lháře. Za druhé nemít za prezidenta oligarchu,“ napsala ekonomka na sociální síti X.
Pavlova reakce na sebe nenechala dlouho čekat. „Paní profesorko, není důvod jednat zbrkle a ztrácet hlavu. Takhle jsem to neřekl,“ uvedl na sociálních sítích. Drtivá většina uživatelů na X se postavila právě za Pavla. Komentář Nerudové naopak označili za umělou snahu vytvořit mezipohlavní spor.
Tomio Okamura: Rakousko není členem EU
I zkušení politici se občas během živého vysílání přeřeknou způsobem, kterým si poté vyslouží nežádoucí mediální pozornost. Své o tom ví šéf SPD Tomio Okamura, když koncem listopadu mluvil v České televizi o svém vztahu k našemu jihozápadnímu sousedovi.
„Rakousko mám moc rád. Je to neutrální země, která není členem EU. Je to krásná země, která dělá politiku všech azimutů. Je schopná diskutovat s každým. Má dokonce levnější energie než my, protože vychází dobře se všemi zeměmi,“ řekl Okamura s tím, že má v Rakousku spoustu přátel.
V případě Evropské unie se však opoziční politik přepočítal. Rakousko se stalo členem této instituce již v roce 1995, tedy devět let před Českou republikou. Okamurův přešlap neunikl některým politikům z pětikoalice.
„Rakousko je v EU od roku 1995. Ve Sputniku se to ale člověk nedozví,“ rýpl si poslanec Ondřej Benešík (KDU-ČSL). „Předseda SPD Tomio Okamura tvrdí, že Rakousko není v EU. Tak teď nevím… Je to dezinformace, nebo notorická blbost?“ glosoval exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
Okamura se později za svou chybu omluvil. Zároveň si však rýpl do svých oponentů. „Někteří exponenti vládních stran a provládní pisálkové mají druhé Vánoce z toho, že jsem se v hektickém závěru pořadu přeřekl. Místo toho, že Rakousko není v NATO, jsem řekl, že není v EU. Naštěstí to drtivá většina diváků v kontextu přirozeně pochopila a nepotřebovala se okamžitě vyjadřovat. Ubohé a zoufalé. Za přeřeknutí se i tak omlouvám,“ uvedl na svém Facebooku.
Miroslav Ševčík: Horší než Palachův týden
I když bývalý děkan Národohospodářské fakulty na pražské VŠE Miroslav Ševčík není členem žádné strany či hnutí, ve veřejném prostoru bývá politicky dost aktivní. Někdejší kandidát Trikolory do sněmovních voleb 2021 na sebe výrazně upozornil letos v březnu, když se zúčastnil konfliktu u Národního muzea.
Dne 11. března na Václavském náměstí probíhal protivládní protest, po němž se někteří demonstranti pokusili proniknout do budovy Národního muzea. Jejich cílem bylo stržení vyvěšené ukrajinské vlajky. Policisté v souvislosti s incidentem zadrželi 18 lidí. Z kamerových záznamů lze konstatovat, že zásah policie vyprovokovali demonstranti agresivním chováním i neuposlechnutím opakovaných výzev ke zklidnění situace.
Ševčík nicméně jednání strážců zákona označil za horší, než byly zásahy komunistické Veřejné bezpečnosti a Lidových milic proti demonstrantům během Palachova týdne v lednu 1989. „Jsem zhrozen, to je horší než Palachův týden,“ řekl bezprostředně po potyčce u Muzea.
Ševčík byl mezi roky 1985 až 1989 členem KSČ. komunistická policie během prvních tří dnů Palachova týdne postupovala proti demonstrantům na Václavském náměstí velmi brutálně. Využívala obušky, slzný plyn či vodní děla, a to i přes velmi nízké lednové teploty. Celkem zadržela více než 1 400 lidí. Zatýkáni a legitimováni byli i náhodní chodci a cizinci na náměstí.
Ševčík si přesto za svým velice kontroverzním srovnáním stál i v pozdějších prohlášeních. Tvrdil, že šel 11. března 2023 náhodou kolem demonstrace z oslavy v blízké restauraci. Pak jej měl oslovit neznámý muž s tím, že ho příslušníci policie brutálně zbili. Podle svých slov se Ševčík vypravil se zraněným mužem vyhledat velitele zásahu, kterému si chtěl stěžovat na postup policie.
Nahrávky však odhalily Ševčíkovu přítomnost na demonstraci v době, kdy měl být v restauraci, a poté na levém schodišti Národního muzea, když policie vytlačovala demonstranty od budovy. Ševčíkovým jednáním se zabývalo vedení VŠE. V červnu akademický senát školy odsouhlasil, že rektor Petr Dvořák může Ševčíka z funkce děkana odvolat. Dvořák tak učinil v prosinci.
