Termín voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021: Parlamentní volby se konají od 8. do 9. října. Zdroj: ČTK
Andrej Babiš, Ivan Bartoš, nebo Petr Fiala? Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021, které nás čekají na začátku října, rozhodnou, kdo se stane premiérem a jaká vláda bude řídit Českou republiku příští čtyři roky. Kdy se otevírají volební místnosti? Kde všude můžeme volit? A jaké musíme splnit podmínky, abychom mohli vhodit hlasovací lístek do urny? CNN Prima NEWS vám přináší přehled dat, časů a pravidel, které byste o volbách měli vědět.
Termín a datum voleb
Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021 se uskuteční v pátek 8. října a v sobotu 9. října 2021.
Čas a otevírací doba volebních místností
Volební místnosti budou otevřené v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.
Kdo může volit
Parlamentních voleb se může zúčastnit každý občan České republiky, kterému bude nejpozději 9. října 2021 18 let. Volební právo mají všichni občané České republiky, a to bez ohledu na jejich bydliště. Do Poslanecké sněmovny mohou čeští občané volit na zastupitelských úřadech, další podrobnosti poté zmiňuje ministerstvo vnitra. Letos platí také nový volební zákon.
Volba ze zahraničí
V zahraničí mohou lidé v parlamentních volbách hlasovat ve zvláštním volebním okrsku, a to buď na základě zápisu do zvláštního seznamu voličů, nebo s voličským průkazem. Podrobnosti o tom, jak se můžete zapsat, se dočtete na webu ministerstva zahraničí. Volební místnosti jsou otevřené ve stejném termínu jako v České republice, platí čas i datum.
Voliči, který hlasuje ve zvláštním volebním okrsku, nepřijdou hlasovací lístky předem, ale obdrží je až ve volební místnosti. Pro rok 2021 státní komise losem určila, že všechny zvláštní volební okrsky v zahraničí spadají pod Ústecký kraj. To znamená, že zahraniční voliči budou hlasovat pouze pro kandidáty z Ústeckého kraje.
V případě zápisu do zvláštního seznamu voličů je volič, který má trvalý pobyt na českém území, vyškrtnut ze seznamu voličů na obecním úřadě.
Preferenční hlasy
Výsledky voleb můžete ovlivnit označením čtyř kandidátů na hlasovacím lístku, a dát jim tak přednostní hlasy. Pokud kandidát získá nejméně pět procent z celkového počtu platných odevzdaných hlasů, mandát ve Sněmovně připadne jemu. Pokud by kandidátů, kteří hranici přesáhli, bylo více, rozhoduje právě množství získaných preferenčních hlasů. V případě jejich rovnosti rozhoduje původní pořadí na hlasovacím lístku.
Podání demise po volbách
Po volbách bude v práci pokračovat dosavadní vláda. Podle Ústavy ČR musí podat demisi po skončení ustavující schůze nově zvolené Poslanecké sněmovny. Ustavující schůzi svolává bývalý předseda sněmovny, ale jen pokud obhájil poslanecký mandát. O termínu svolání schůze rozhoduje prezident.
Přesné datum tedy není dopředu známo, ustavující schůze Sněmovny ale může začít nejdříve jeden den po uplynutí předchozího volebního období. Naopak nejpozději se poslanci musí sejít 30. den od voleb, jako tomu bylo například v roce 2013.
Jmenování nového premiéra
Nového předsedu vlády jmenuje vždy prezident. Pokud nově sestavená vláda nezíská dvakrát po sobě důvěru Parlamentu, při třetím pokusu jmenuje prezident nového premiéra na základě návrhu předsedy Poslanecké sněmovny. Nikde ale není psáno, koho by měl prezident prvotním sestavením vlády pověřit, nemusí to tak být lídr strany, která ve volbách zvítězí.
Prezident Miloš Zeman řekl, že sestavením vlády pověří lídra strany, která získá ve volbách nejvíce hlasů. Myslel tím ale jednotlivé strany, ne koalice. I když by Piráti a Starostové, například ve spolupráci s koalicí Spolu, dali dohromady nadpoloviční mandátů, Zeman může sestavením vlády Andreje Babiše, pokud by hnutí ANO mělo nejvíce hlasů z jednotlivých stran. A vzhledem k výše zmíněnému trojímu postupu může Zeman nechat vládnout Babiše několik měsíců i bez toho, aby měl současný premiér většinu ve Sněmovně.
Historie sněmovních voleb
V České republice se konají volby do Poslanecké sněmovny od roku 1996, ty v roce 2021 tak budou osmé v pořadí. Zpravidla se konají každé čtyři roky, Česko ale zažilo předčasné volby v roce 1998 a 2013. Volby se měly konat také v roce 2009, kdy došlo k přijetí ústavního zákona o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny.
Předčasnými volbami měla být vyřešena politická krize, která nastala po vyslovení nedůvěry druhé vládě Mirka Topolánka. Poslanec Miloš Melčák však ústavní zákon úspěšně napadl u Ústavního soudu, který ho 10. září 2009 zrušil. Další volby se tak konaly až v roce 2010 v řádném termínu.
Volební účast
V České republice není volební účast povinná. Ještě v letech 1996 a 1998 se pohybovala na hranici 76, respektive 74 procent. Od té doby volí do Sněmovny okolo 60 procent Čechů, nejvíce to bylo v roce 2006 (64,47), naopak nejméně v roce 2002 (58). V roce 2017 přišlo ke sněmovním volbám 60,84 procenta občanů.
Naopak volební účast ze zahraničí postupem času roste. V roce 2002 hlasovalo 3 762 českých občanů, v roce 2013 a 2017 se počty přehouply přes 10 tisíc. Hlasy ze zahraničí v posledních dvou sněmovních volbách tvořily přibližně 0,2 procenta všech odevzdaných hlasů.
