Předseda Technologické agentury ČR Petr Konvalinka Zdroj: Technologická agentura ČR
Do České republiky od začátku ruské agrese na Ukrajině přišlo již více než 300 tisíc utečenců a řada z nich již dostala příležitost si v Česku nalézt zajímavou práci. Například ukrajinské vědkyně se zapojily do řady výzkumných projektů především v oboru vodohospodářství či v energetice. O podpoře 14 milionů korun na zapojení ukrajinských vědců, kterou nabídla Technologická agentura ČR, se pro CNN Prima NEWS rozhovořil její předseda Petr Konvalinka.
Na zapojení ukrajinských vědců jste vyčlenili již 14 milionů. Kolik z příchozích odborníků se již podařilo do českého výzkumu zapojit?
Evidujeme 19 lidí, o kterých stoprocentně víme, protože na ně projekty požádaly o navýšení finančních prostředků. Ještě v jiných projektech je zapojeno 11 nebo 12 dalších ukrajinských vědkyň či techniků, ale nechtěli více peněz, protože to financují z těch, které již mají. Kolik ukrajinských vědkyň či studentů u nás celkově takto pracuje, se dozvíme až v lednu příštího roku, kdy se budou psát průběžné zprávy o řešeních projektů. Máme ale povědomí o zhruba 30 Ukrajincích, kteří se na nich podílejí. Většinou se jedná o ženy, v několika případech jde o muže převážně seniorního věku, kteří již nemohou bojovat ve válce.
V jakých oborech tedy konkrétně ukrajinské vědkyně či vědci v Česku pracují?
Jsou zapojení do různých oblastí. Většinou to jsou projekty týkající se hospodaření s vodou, kdy vědci dělají například analýzy znečištění vody, zabývají se biodiverzitou, bioodpady a tak dále. Další vědkyně se uplatnily v práci s informačními technologiemi, například do jednoho projektu je začleněna žena zabývající se analýzami degradace materiálů. Zmínit mohu i třeba obor energetika, kde pracuje další ukrajinská vědkyně. Čtyři ukrajinské vědkyně zaměstnal projekt Národního centra kompetence.
V jednom rozhovoru jste zmínil také zapojení filozofů…
Ano, v jednom projektu, financovaném v programu ÉTA, pracuje vědkyně, která se zabývá analýzami, jak se senioři vypořádali s covidovou pandemií. Vytváří statistiky, podílela se na dotazníkovém šetření v rámci projektu a tak dále.
Musí se tito uprchlíci prokázat nějakým vzděláním?
Vůbec ne. Netrváme na tom, aby měli Ph.D. Jde nám pouze o zapojení do projektů, na nichž se mohou podílet v různých rolích. Buď jako vědkyně, nebo třeba jako techničky, například jako laborantky či pomocný personál.
Sovětský svaz před rokem 1989 měl obecně velmi dobré vysoké školy. Byly vynikající ve fyzice, zejména pak v jaderné, dále v matematice a v teoretických disciplínách, jako jsou přírodní vědy.
Řešíte s ukrajinskými pracovníky nějaké problémy? Například jazykové bariéry?
Jazykové bariéry jsme nezaznamenali, protože většina příchozích vědkyň je zvyklá mluvit anglicky a psát články v angličtině, to už je dnes světový standard. Myslím si, že i naše řešitelské týmy jsou natolik kvalitní, že většina z nich umí anglicky.
Počítají řešitelé s těmi lidmi dlouhodobě? Nebo se spíše očekává jejich návrat domů po válce?
Řekl bych, že to možná bude tak půl na půl, kdy tady část vědkyň zůstane, protože se třeba nebudou mít kam vrátit, ale jiné určitě po nějaké době odjedou zpátky.
Zabývají se někteří z vědců nějakým tématem, které mohou poté využít doma na Ukrajině při obnově země?
Jsem přesvědčen, že většina obsazených pozic je velmi podobná těm, které zastávali na Ukrajině. Navíc pokud se vrátí domů, určitě se naváže nová vzájemná spolupráce, která před tím nebyla příliš rozvíjena, protože se česká věda zaměřovala více na Evropskou unii, Spojené státy, Izrael, Jižní Koreu či další země, které patří mezi vědecké špičky. Moc jsme se zatím neorientovali na naše sousedy, pouze velice málo například na Polsko, podobně právě jako na Ukrajinu.
Jakou máte jaký bývalý rektor ČVUT zkušenost s ukrajinským vysokým školstvím? Je to technické na podobné úrovni jako ta u nás?
Řekl bych, že je srovnatelné. Sovětský svaz před rokem 1989 měl obecně velmi dobré vysoké školy. Byly vynikající ve fyzice, zejména pak v jaderné, dále v matematice a v teoretických disciplínách, jako jsou přírodní vědy. A to bez rozdílu, zda šlo o Moskvu, Petrohrad či Kyjev. Jsem přesvědčen, že se to nezměnilo ani rozpadu Sovětského svazu. Na Ukrajině dále působí i bývalé sovětské akademie věd, které se přetransformovaly, takže jejich vědecká práce v přírodních vědách je kvalitní.
S ČVUT jste s nějakou ukrajinskou školou spolupracovali?
Co se bývalého sovětského prostoru týče, spolupracovali jsme s Lomonosovovou univerzitou v Moskvě a pak s technikou v Petrohradě, ale přímo s ukrajinskou univerzitou ne. Po roce 1989 jsme se orientovali na západní Evropu či na Spojené státy.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
