Telemedicína pomáhá chronicky nemocným, osvědčila se u střevních chorob

Ulcerózní kolitida je chronické onemocnění, které postihuje tlusté střevo, případně konečník. Jedná se o chronický střevní zánět, jehož přesné příčiny nejsou známé. Jeho výskyt stále narůstá, a to zejména v ekonomicky rozvinutých zemích. Mezi uváděné spouštěče zánětu patří dlouhodobý psychický stres, nadužívání antibiotik, systémové nebo střevní infekce či cestování.

V období dospívání jsem trpěla na časté angíny a nezabírala ani antibiotika. Po opakovaném nedoléčení angíny jsem prodělala selhání imunity

Tuto diagnózu si vyslechla také Tereza z Prahy (32 let), která je maminkou pětiletého syna. Od puberty se léčila s autoimunitním onemocněním štítné žlázy, které způsobuje její sníženou funkci. „V období dospívání jsem také trpěla na časté angíny, mnohdy na ně nezabírala ani běžná antibiotika a já musela chodit na injekční aplikaci,“ vzpomíná Tereza. Zároveň ale dodává, že třeba angínu správně nedoléčila a začala příliš brzy sportovat.

„Při opakovaném nedoléčení angíny jsem ještě na gymnáziu prodělala selhání imunity, které doprovázelo zánětlivé postižení podkožních tkání. To vám znemožní jakýkoliv pohyb a léčí se antibiotiky nebo kortikoidy a dvěma až třemi měsíci odpočinku v klidu a teple,“ pokračuje Tereza ve svém příběhu.

Měla jsem průjem, stopy krve ve stolici a hodně jsem zhubla

Poté byla zdravotně relativně v pořádku. V sedmadvaceti letech se jí narodil syn, kterého dlouho plně kojila. „Když bylo malému tři čtvrtě roku, hodně jsem zhubla, méně jedla a syn vyžadoval častější kojení. Pořád jsem byla unavená, i když jsem více spala. Přidalo se časté nucení na stolici, průjem a stopy krve a sliznice. Můj stav se podobal dlouhodobější střevní chřipce,“ vzpomíná. Partner ji tehdy s velkými obavami přiměl k návštěvě lékaře. Obvodní doktorka poslala Terezu na chirurgii a po sérii vyšetření, včetně kolonoskopie lékaři zjistili zánětlivé postižení posledních dvaceti centimetrů tlustého střeva.

„Chirurg mě předal na léčení do specializované pražské kliniky a tam zazněla diagnóza ‚ulcerózní kolitida‘,“ dodává. Musela začít užívat léky, které naštěstí zabraly a Tereza může zase normálně sportovat a jíst cokoliv. Jediné, co jí neustále provází, je zvýšená únava.

„Nemusím držet dietu a vyhýbat se některým jídlům proto, že jsem měla postižený jen konec střeva. V tom jsem měla velké štěstí,“ říká. Jednou za čtvrt roku chodí na krev a posléze na pohovor s panem profesorem Lukášem do Iscare, který zhodnotí výsledky testů krevních i stolice. Jednou za delší dobu musí také absolvovat kontrolní kolonoskopii.

Vzdálená léčba mi vyhovuje. Ušetřím tím čas, který mohu věnovat rodině

Tereza je také jednou z pacientek, které se zapojily do telemedicíny neboli vzdálené léčby. „Tento způsob léčby mi vyhovuje. Odpadl odběr krve a cestování do centra dvakrát co tři měsíce. Přestože jsem z Prahy, tohle cestování mi zabralo hodně času. Jen jsem vyplnila dotazník týkající se toho, jak se cítím a doma si provedla test ze stolice, který byl do půl hodiny hotový i s čekáním na výsledky,“ popisuje výhody telemedicíny. S panem profesorem se může spojit, kdykoliv potřebuje, telefonicky nebo emailem. Tereza si také pochvaluje skutečnost, že vše pro domácí testování hradila pojišťovna. „Doplácím jen léky, které ale nejsou příliš drahé. Díky diagnostikovanému onemocnění hradí pojišťovna jejich zvýšenou úhradu,“ říká Tereza.

Telemedicína ušetří pacientům čas i finance, lékařům umožní věnovat se intenzivněji akutním případům, říká lékař

Prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., přednosta kliniky a primář klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE a 1. místopředseda České gastroenterologické společnosti (ČGS) zmiňuje, že pro pacienty přináší telemedicína nejen úsporu času, ale také finančních nákladů. Profesor se zabývá Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou od roku 1984. V roce 1996 založil Pracovní skupinu, která sdružuje odborníky na danou problematiku.

Pane profesore, v čem vnímáte hlavní přednost telemedicíny, kterou využíváte u pacientů s chronickými střevními potížemi již čtyři roky?
Těch výhod je hned několik. Především bych rád zmínil přesnou a snadnou kontrolu chronicky nemocných pacientů, aniž by museli pravidelně navštěvovat zdravotní zařízení. Ušetří čas za cestování do zdravotního zařízení a také náklady. Veškeré kontroly si provádí z pohodlí domova a nemusí také řešit omluvenku v práci nebo ve škole.

Tyto výhody ale pociťují i lékaři, kteří ušetřený čas mohou věnovat nemocným, jež mají akutní závažné problémy. Další předností telemedicíny je snadnější dostupnost specializované zdravotní péče pro pacienty, protože díky telemedicínskému sledování nemocných se zvyšují kapacity centra pro další nemocné.

Má telemedicína podle vás také své nevýhody?
Nevýhodou mohou být relativně krátkodobé a malé zkušenosti lékařů a nutnost selekce nejvhodnějších skupin nemocných pro tento druh péče. Jednotlivé odborné společnosti by měly definovat způsob provádění tohoto sledování a určit skupiny nemocných, u kterých je tento přístup žádoucí, a naopak také specifikovat u kterých pacientů je tento postup nevhodný

Pomáháte především pacientům s Crohnovou chorobou. Můžete prosím popsat, v čem spočívá toto onemocnění a zda se může objevit kdykoliv v průběhu života?
Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida jsou autoimunitně způsobené chronické záněty tenkého a tlustého střeva, jejichž příčina, podobně jako je tomu u jiných imunitně zprostředkovaných chorob (roztroušená skleróza, revmatoidní artritida a pod), není známá.

V posledních padesáti letech se výskyt všech autoimunitních nemocí významně zvýšil, což nepochybně souvisí s měnícím se zevním prostředím, dietou, životním stylem, stresem a dalšími faktory. U řady těchto nemocí má nepříznivý vliv také kouření cigaret. Uvádí se, že první autoimunitní nemoci, především revmatologické, se v Evropě objevily až po rozšíření kouření tabáku v průběhu sedmnáctého století. V ČR je v současné době přibližně 56 000 nemocných s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou.

Podle čeho jste vybírali pacienty, na kterých jste léčbu pomocí telemedicíny vyzkoušeli?
První projekt jsme začali koncipovat kolem roku 2014 a v letech 2016 až 2018 jsme jej vyzkoušeli v klinické praxi cca na 120 nemocných s Crohnovou nemocí a ulcerózní kolitidou. To je přesně ten typ nemocných, kteří jsou podle mého názoru ideální pro telemedicínu. Nikoliv všichni nemocní se střevními záněty, ale pacienti, kteří jsou dlouhodobě stabilizováni, jejichž diagnóza je ověřena a průběh nemoci u konkrétního pacienta je ošetřujícími lékaři dobře znám.

Systém sledování je dobře proveditelný, vysoce afektivní a šetří čas a peníze pacientů

Tito lidé jsou dlouhodobě léčeni, ale i přesto u některých z nich dojde v průběhu doby ke zhoršení klinického stavu. Díky telemedicíně je mnohem snazší určit, že se jejich zdravotní stav zhoršil. Vše probíhá rychleji a flexibilněji. Odpadá objednávání, čekací lhůta, která může být u specialistů až několik týdnů. Telemedicína umožňuje rychlejší léčebnou reakci na vzniklé problémy, což může zabránit rozvoji větší aktivity nemoci a případně vzniku komplikací.

Náš zmíněný projekt, který mimochodem významně podpořila VZP, ukázal, že tento systém sledování je dobře proveditelný, vysoce efektivní a šetří čas a peníze pacientů a je nákladově efektivnější než klasické sledování pacientů.

Jak funguje vzdálené monitorování pacientů s Crohnovou nemocí?
Každá skupina nemocných sledovaná vzdáleně vyžaduje specificky přístup a také užití odlišných nástrojů ke sledování. V případě nemocných s idiopatickými střevními záněty máme dva základní instrumenty. Prvním jsou dotazníky, které hodnověrně (ověřeně) informují o aktivitě nemoci a aktuální kvalitě života pacienta. Tyto dotazníky vyplňuje pacient pomocí webového rozhraní pravidelně jedenkrát za jeden až dva měsíce, podle jeho stavu. Každý den jsou v centru koordinátorkou vyhodnocovány a v případě známek zhoršení stavu, je pacient neprodleně kontaktován. V případě, že se jedná o závažnější změnu zdravotního stavu, dostane obratem informace, zda má terapii upravit, nebo zda bude nezbytné navštívit centrum a kontaktovat lékaře.

Druhým nástrojem je objektivní parametr zánětu, kterým je koncentrace určité bílkoviny (kalprotektin) ve stolici. Čím je jeho hodnota vyšší, tím je intenzivnější stupeň zánětu na střevní sliznici. Tento test si děla pacient doma sám a v centru je automaticky zaznamenáván výsledek. Bohužel v současné době není tento typ vyšetření, podobně jako celá medicína, hrazen ze všeobecného zdravotního pojištění a pro naše pacienty jej musíme dotovat. Cena jednoho vyšetření je kolem 500 Kč.

Mohou tito pacienti při správně nastavené léčbě žít plnohodnotný život?
Ano, drtivá většina nemocných s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou žijí plnohodnotný život, i když u jedné třetiny až poloviny jsou určitá omezení v pracovní činnosti. Hlavní obtíží nejsou ani tak střevní nebo břišní symptomy, ale výrazná únava a pocit vyčerpanosti. Specifikum u těchto nemocných je, že potíže vznikají nejčastěji kolem dvacátého roku života. Tedy v klíčovém období, ve kterém hledají své místo pro celý další život. To zahrnuje volbu životního partnera, zakládání rodiny a volbu pracovní profese a zařazení.

Lze využít telemedicínu také u dětí?
To s určitostí nevím, protože dětská medicína má svá specifika a určitě bude nutné, aby se k tomu vyjádřili odborníci a dáli svá doporučení. Nicméně adolescentní pacienti se střevními záněty, kteří jsou stabilizováni určitě, podle mého názoru, představují velmi dobrou skupinu pro telemedicinské sledování.